Vaření na cestách je taková z nouze ctnost, v kuchyni je to však jiný zážitek. Zvláště, když výsledek je dokonalá chuť. Potom je to třeba výborná tarhoňa, s restovanou zeleninou a osmahnutými rajčátky. Nesmí chybět čubrica, základ Balkánské kuchyně, která je velmi pestrá. Bohužel, tarhoňa je v ČR stále neobjevená, v Maďarsku a na Slovensku je běžně. Původem z Orientu, jako většina chutných jídel.
Kdo rád vaří a ještě raději jí, tak se může inspirovat. Dnes jsem uvařil letně, protože je zde horký den.
Hráškový krém s bramborovo-sýrovými kroketami,
tortiglioni pastifico dei campi al dente s hříbky a lanýžovou omáčkou, a jako dezert- Crêpes Suzette s jahodami a zmrzlinou, flambované na gruziňáku Sarajishvili a likéru Grand Marnier. Dezert je naprostá lahoda. Kdo nezná, doporučuji.
Pokud jde o těstoviny, doporučuji objednávat z itálie, neboť kvalita těstovin z běžného obchodu je proti tomu krmivo pro prasata. Kdo ochutná těstoviny z Gragnana, už jiné nechce. Důležité je, aby měly označení DOP nebo IGP.
Jelikož je mi jasné, jak každý netrpělivě čeká, jaká lahůdka se zde objeví, tak dnešní večeře byla vskutku gurmánská. Takovou by si měl v pátek dopřát každý. Po vyjížďce na kole obzvlášť chutná.
Scelto di Pancetta z oblasti Toskánska, gouda tříletá a Řecké olivy chalkidiki a kalamata. K tomu Burgundské pinot noir 2021. U vína je důležité, aby mo označení AOC. To zaručuje kvalitu. Jídlo musí být zážitek.
V letním horku, tady na Moravě, v místě, kterému se říká Moravské Toskánsko, je dobré vařit jídla, která odpovídají tamnímu prostředí. Jídla lehká, přitom vznešená. Tentokrát špagety. Ručne vyrobené špagety z oblasti Vesuvu, které se suší na horském vzduchu. Neskutečná chuť. Kdo je gourmet, ví, že dobrá surovina je základ. Špagety a sugo di pomodoro s bazalkou, posypané kvalitním PARMIGIANO-REGGIANO, s označením DOP. Kvalitní sýr je ukrojený přímo z bochníku, ne ten balený v hypermarketech. A potom je to chuťový zážitek. Důležité je i stolničení, tedy použít správné nádobí a příbor. Doplněno kvalitním červeným vínem a dílo je dokonalé.
https://www.stream.cz/luxus-na-taliri/kureci...
O víkendu je vždy dobré uvařit něco, co je sice zdánlivě obyčejné, je to však chuťový zážitek. Takže, konfitované kachní stehno s šalotkami a bramborovým pyré.
To je skutečná lahoda. Vaření a jídlo je něco, co vyžaduje péči a pro lidi, kteří mají určitý postoj k životu. Nic pro socky, které konzumují párky a maso z Agrofertu nebo něco z konzervy. Myslím, že každý bude souhlasit, že člověk který jí polotovar, je čuně....
Myslím, že každý bude souhlasit, že člověk který jí polotovar, je čuně....
NEBUDU SOUHLASIT. Každý nemá chuť, ani čas, vařit polévku deset hodin. A ty produkty, co tu uvádíš, a pokud je někdo nepoužije, tak je to "pro prasata", za to jsi výrobci placen za reklamu? Je skoro až "obdivuhodné", jak se snažíš svými příspěvky provokovat, v některých případech dehonestovat, a někdy, bohužel, až urážet. Kecy o potrefené huse si nech. Jsou i lidé, kteří inspirováni hláškou: "Nežijeme abychom jedli, jíme abychom žili", tak skutečně činí.
PIZZA... Zdánlivě jednoduchá věc.. Opak je však pravdou. Záleží na každém detailu, jinak je z toho krmě pro prasata, jako v 90% pizzerií (nejen) v ČR. Že to někomu chutná, není ukazatel. Někdo sežere i drůbeží separát a lidé si běžně kupují párky, kde je 50-60% masa....
Pizza musí být tenká jako list papíru(žádná buchta), těsto se musí ručně vyválet. K tomu je třeba mouka na pizzu, s vysokým obsahem lepku. V ČR se taková sehnat nedá, je nutné použít mouku z Itálie nebo Německa. Italská stojí 140kč/kg, Německá 190kč/kg. Ale proč na sobě šetřit... K tomu jsou potřeba pivovarské kvasnice a těsto nechat odležet dva dny... Další důležitá věc je rajčatový základ. Ten vaříme doma. Kdo je čuně, dá tam kečup nebo rajčata v protlaku. Potom gouda, prosciutto, rajčata, olivy, mozzarella a upéct v kamenné peci. Když chceme pizzu, roztápíme jí 6 hodin dřevem. Ale je to jiná chuť, než z elektrické pece. Na závěr nasypat parmigiano reggiano a je to pizza, které se nic nevyrovná. Bohužel, člověk potom není schopen pozřít pizzu v pizzerii. Pokud jde o sýry, taktéž je potřeba koupit výhradně zahraniční suroviny. Kvalita tuzemských sýrů je tak špatná, že když chce člověk dobré jídlo, musí koupit original Holandské, Francouzské nebo Švýcarské. Bohužel... Mozzarellu většinou Italskou, di Bufala DOP. Tam je jistota, že je to z buvola. To stejné olivy. Pouze Španělsko nebo Řecko. Čerstvé, ne konzervované. Ten rozdíl je tak obrovský, že kdo to nezná a vyzkouší, má pocit, že nikdy olivy nejedl. A k pizze samozř. víno. Já volím lehčí Lambrusco nebo Modrý portugal. Kdo je barbar, koupí si pizzu mraženou...
Tak tohle je jeden z vrcholů vaření. Francouzská cibulačka. Jedná se o tradiční francouzský recept, který mám od obchodního rady z ambasády v Paříži.
I když je to "jenom" polévka, je to velmi náročný proces, který trvá 8-10hodin. Důležitý je výběr cibule, která musí být hodně ostrá. Nejdelší čas zabere restování, které trvá cca 7hodin a tento proces nejde urychlit. Musí se hlídat, míchat, nelze odejít. Když je orestováno do správného stavu(musí mít hodně tmavě hnědou barvu) zalije se vinným octem, poté vmíchá mouka, krátce zarestuje, doplní bílé víno, používám to nejlepší suché, kvůli chuti. Potom už stačí dolít silný kuřecí vývar a nechat provařit ještě asi půl. hodiny. Potom zapéct v rozpálené troubě bagetu se sýrem, kvůli chuti musí být original francouzský gruyère.
Je to absolutní zážitek. Polévka je lepší, než má Pohlreich ve svém Imperialu. Asi jí i umí, nemůže ale restovat cibuli 20 hodin. Takže jí má o třídu níž. Polévka se ničím nekoření ani nesolí. Vše zařídí cibule, víno a sýr. Pouze do restování cibule se dá bobkový list. To je vše. Pokud si někdo myslí, že jedl někdy pravou francouzskou cibulačku, tak je na omylu...
Dnes ráno jsem se vzbudil a napadlo mě, že udělám dobrý skutek. Tak jsem roztopil pec a protože těsto mám průběžně pořád v lednici, rozhodl jsem se, že udělám pizzu pro mého věrného fanouška-Brahmu, který tak rád sleduje moje kulinaření.
Od sousedů jsem si půjčil talíře, pár japonských misek a pustil jsem se do díla. Domácí sugo, holandská Gouda, toskánská pancetta, rajčata, olivy kalamata a chalkidiki, na závěr parmezán - z oblasti Reggio Emilia. Spláchnuto výtečným Chateauneuf du Pape. To je pro mě jedno z nejlepších vín, i když jsou mnohem dražší a zvučnější vína. Kdo nezná, určitě vyzkoušejte. Tak BON APPETIT
tedy ty si ale dáváš do nosu, to já bych nemohl, mě by pak bylo líto jít se vysrat :))
Ale zase to by asi bylo hovno , předpokládám, že o tom tady taky nějaký vlákýnko založíš :))
Občas něco ochutnám, ale nakonec stejně zvítězí knedlík a omáčka.Hodně rád já smažený maso v jakýkoli podobě, ale to už opravdu nemohu jíst denně.
Ale věci jako právě pica, těstoviny, rejže,to kdyby ze světa zmizelo, tak si toho ani nevšimnu.
Něco pro mé obdivovatele. Protože celou noc pršelo, je ideální čas na snídani á la Anglie... Anglická snídaně je velká chuťovka, když jí člověk zapíjí anglickým čajem a vychutná si toast, který připraví na anglickém toustovači Rowlett. Ten je skutečně jedinečný a kdo ho nemá, neví, jak chutná toast. Pokud ho má člověk přímo z Anglie, je nutno zakoupit redukci na Českou zásuvku. Vada na kráse je absence hub, které měly jakostní nedostatky, tak skončily v koši.... Každý by měl občas dělat takovou snídani, která nastartuje skvělý den.
Jak komu. Na přelomu července a srpna jsem v Yorkshire takhle posnídal, vyjel jsem svým BMW 330d Xdrive na ryby a cestou mě drobet převálcoval kamion. Přišel jsem o všechny pruty.
Vajíčka se slanimou určitě, to se dělá na pánvi, tak s tím já problém nemám, párek bych ale nechal spíš čubě a toasty by letěli do koše, to taky nechápu, proč to někdo jí. občas dělá manželka nějakou sváču, pokud jedeme na výlet--třeba s vnoučatama a není jistý, jestli bude cestou buřtastánek, když jsem hladovej, tak do sebe nasoukám i ten toast, ale jinak to do huby nevezmu.chleba z toustovače to mi docela chutná, zvlášt čerstvý křupavý,ale klasický tousty k přežití nepotřebuji.
Co jsem opravdu miloval a co si už asi bohužel nikdy nedám, byli kdysi dávno ve stáncích dělaný grilovaný kuřata, dnes už to bohužel nikdo nedělá a pokud ano, už je to stejný jako grilovaný kuře z marketu, teplého useku--rychlokvašky který mají místo kuže už jen folii. Kdyby to kuře mělo být ještě jen o něco málo menší, tak už to snad bude jen vajíčko.
Slanina a klobásky na pánvi, kdes to viděl? Jedině na grilu a s vypnutým časovačem, aby to pěkně zuhelnatělo. A dojíst se tuctem vajec Benedikt s pořádným tousťákem, pokropeným HP omáčkou, to je pak ta pravá anglická baštonka.
Ne, že bych snad byl proboha tvůj obdivovatel, ale osmělil bych se zeptat. Ty houby musí být lanýže nebo postačí i něco běžného? Jinak tedy musím říci, volský oko se slaninou to už je vysoká gastronomie, do toho se každý pouštět nemůže.
PS: Na ten čaj postačí obyčejná voda nebo je dovezená z Anglie?
Protože jsem byl požádán přáteli, s kterými chodíme společně na swingers, abych jim udělal cibulačku, v 10h jsem jí dal dělat. Večer bude vidět, jaký je výsledek. Cibule krájena výhradně nožem original Solingen, stejně jako poklička od této německé firmy... Vinný ocet by měl být s označením IGP, to je záruka kvality. No a samozř. Víno, francouzské, suché bílé... Vývar potom kuřecí. Kuře by mělo být usmrceno halal, tedy položeno na zem, hlavou směrem ke kábě a podříznuto ostrým nožem. Poté zavěsit za nohy a nechat odkrvit. To je potom dokonalý vývar.
Víno a halal porážka?
Jak tohle jde dohromady, to mi hlava nebere:-))))
To jsem si moh myslet. Zeť kuře odkrvuje odstřeďovacím programem v devítikilový pračce Hoover postavené tak, aby spolupracovalo Coriolisovo zrychlení. Když nastaví 18600 1/min., je mršinka zbavena kostí a když se zadaří, tak i peří.
Osmělil bych se zeptat co se na to používá za hrnec.
Předpokládám, že musí být z nějakých slitin používaných v kosmickém programu, aby přežil to sedmihodinové restování cibule a ta asfaltová skvrna se pak tak nějak správně propojila s tím halal vývarem.
Protože si včera někdo stěžoval, že má raději hotovky, tak jsem se inspiroval...Brambory jsou z Vysočiny, Přibyslav. Tam, z okolí Keřkova, jsou ty nejlepší brambory na světě...A jitrnice domácí, děláno na sádle, zelí moravské domácí. A pivo Heineken. Hodně luxusní oběd...
Jitrnice jsou, předpokládám, jako to kuře, také halal.
Kterápak progresivní větev islámu poráží halal čuníky?
Brambory taky moc nemusim, já jsem knedlikovej, bramborovy houskovy to je jedno, ale knedlik. Nicméně jitrnici zelí a brambor a to vše chutově umláceny tunou plnotučny hořčice to rád mám. Jako pití k jidlu ja zasadně bud colu, nebo malinovku. Ani ke kachně mi nechutná pivo a piju k ní colu a to mám s pitim piva v přijatelné miře docela problémy. K jidlu mi ale nic alkoholickyho— vino pivo nechutná. Teda vino jde uplně mimo mě,tak max červeny s colou —- tak před dvaceti lety naposled ?
Je půl druhé a cibule se za tři a půl hodiny smrskla zhruba na polovinu. A pouští pomalu silice, síru, cukr a sůl. A tohle je ten důvod, proč se musí restovat tak dlouho. Aby se uvolnily všechny látky a mohla začít karamerlizovat. Pokud se to uzavře v cibuli, chuť nebude...
Každý člověk , který si sám sebe váží, ví, že po obědě musí nbásledovat dezert. Jak řekl Joe King Oliver, čkověk nemá nikdy šidit žaludek. A proto, jdu během hlídání cibule připravit dezert. Jak jinak, než z vybraných ingrediencí.
Smažená zmrzlina. Kdo nezná, má prázdné místo v životě. Je to dle receptu, který dělají v Paříži, kousek od Eiffelovky. Zmrzlina obalená ve vajíčku a kukuřičnou strouhankou, smíchanou se strouhaným perníkem. Poté osmaženo. Servírováno se šlehačkou a flambovanými višněmi v karamelu, rumu, a přelito horkou polevou z likéru Grand Marnier, Martini a rumu. Osobní nedostatek každého, kdo nezná...
Mustafo, kam zmizelo a kde bych dohledal co to máš doma za muziku? Repro gramo a zesilovače. Připadně na to založ i nové tema. Dost jsem na tom ujižděl než jsem se smiřil s tim že už si moje uši vybrali z hlasiteho poslechu hudby svoji daň. Mě tam na te fotce zaujalo že máš ty bedny hned u zdi což zpusobuje stojaty vlny, tak jsem si řikal že už budeš možná stejně jako já hluchej jako poleno. —/ omezený slyšitelny kmitočtový rozsah.
https://www.nakole.cz/diskuse/26167-co-prave...
Hluchý zatím nejsem, i když, s věkem člověk přestává určité frekvence slyšet.
Bedny jsou pouze dočasně zaparkovány jinde, neboť mi do poslechovky dávají nové akustické panely. Jelikož jsou to monstra, musí být hodně daleko ode zdi, protože uvnitř bedny je ještě jeden bass a vzadu jsou vyvedeny dva bassreflexy.
V bytě se to blbě pozná, přemistit bedny kousek sem, kousek tam. Ale v principu to funguje jako když máš puštěnou muziku v autě a otevřeš dveře. Tam je to okamžitě markantni jak je vše jinak. Ja to vnimam hlavně v obytnym autě kam jsem si dělal repro pro televizi u zadnich 5 dveři a to když čumim v autě na telku a Alena otevře zadni dveře tak to je změna jako by schořel zesilovač basy prostor okamžitě fuč. Po chvilce si na to v poho zvykneš a neřešiš. V podstatě bych ten zvukový rozdil přirovnal tomu, kdy musíš jak ty to máš nastaveny spodni dělnicky třidě vysvětlit v čem je ten zvukovy rozdil jiný. Ono je to samozřejmě devadesati celymndevět procent lidi uplně u prdele s spiš řešej jestli z toho repraku hraje janáček nebo abba.
Jinak alespon muj poznatek z kvalitniho poslechu je v tom, že to má pak docela veliky vliv na to jak to hraje, oproti tomu co posloucháš a dalši problem je i v tom, že na uplně jiné dostupné technice se nahrávalo ve studiich v prehistorickych dobach. Třeba takovy doors na dnešnim kvalitnim audiu to je fakt zážitek pro masochysty, přitom na měkkym sračkoidnim zesilovači z ty desky už to hraje v pohodě. Specielně u těch dors je opravdu rozdil jestli na modernim zesiku, nebo -vydržim to poslouchat pouze přez zesilovač rdr, nebo tak nějak, myslim že to vyráběli ve vychodnim německu. Jinak třeba živaky live kiss to jen ty dvojalba zastrčiš mezi ostani desky ale poslouchatelny to už v dnešni době na něčem jinem než jezevčiku fakt neni.
Tak nějak to je. Já si velké bedny kupoval kvůli tomu, že jsem postavil obývák 16x7m. A v takovém prostoru všechno ostatní zní jako tranzistoráček. Velká a silná bedna má výhody, že i když je volume na minimum, tak jsou tak slyšet všechny tóny a nástroje... Ale někomu stačí, že tam řve Slipknot nebo Krucipusk a kvalita ho nezajímá...A ty starý nahrávky, pokud nejsou remastrovaný, tak to duní a hučí, no. Koupil jsem si takto Hendrixe a je to někde v šufleti, nedá se to poslouchat.
Joo 16/7 to už je opravdu velika mistnost na to aby to utahli regalovy dvoupasmovky ktery navic na nasech chodi stejně tak až od cca 45 hz. Ja si to nakonec poskládal sám, taky přez dva zesilovače, jeden honi dvoupasmove regalovky a druhy tripasmovky kde je zapojeny pouze basovy reproduktor. Na dvopasmove regalovky zesilovač nad a na basy použivam zesilovač aura, v podstatě bezkorekčni tranziwat. Rukama mi prošlo vic zesilovaču v ceně dostupne děLnické třidě , sony, technix, yamaha, nakonec jsem zkusil koupit —pro mé oko vždy designově hnusny ale pořad ještě cenově dostupny nad a opravdu je ten nad zvukově uplně někde jinde. V basových frekvencich je ten bas rychly a pevný, žadny hučeni jako u zesiku sony, yamaha atd cca do ceny 20 tisic. Bohužel ty novy zakladni nady cenově cca do 15 k už taky stoji za prd, taky už zvukově na basech bláto. Je jedno jak nahlas, prostě bláto.
Ale já už na to stejně prdim, vážná muzika nebo jaaz mi nebere a floidi nebo yes už stejně nic smysluplnyho nenahrajou a na pink mi fakt stači mono bloototh reprák.
Jinak co se tyče kulinářskeho tematu, no dneska jsem dostal chut na smaženy hranolky s tatarkou a nějakej — bylo mi i jedno jakej nakladanej sejra. Duležity pro mě spiš je aby zitra nepršelo a mohl jsem vyrazit přez den na kolobrndu.
Jj, obytňák mám oblíben, jezdím někdy takto. Se dvěma auty. Odstavíme obytňák a cestujeme po okolí s kabriem.
Jo, obytnak je fajn že se s tim dobře jezdí, ale je to na prd když zakempuješ a chtěl bys někam popojet. Na to je lepší přívěsnej obytnej karavan.
Proto někdy jedu i druhým autem. Karavan nemám rád, protože se v něm nedá za jízdy být.
A když jedeš i druhym autem tak v něm za jizdy spíš, vaříš nebo ja nevim co děláš zábavnějšiho než že jen řidiš stejně tak jako obytny auto nebo auto kterym za sebou tahneš obytnak ? Ted ti uplně moc nerozumim v tom smyslu— karavan nemam rad bo se v něm neda za jizdy být.
Takto vyčištěná diskuse tady ještě nebyla. Ten Turek drží rekord.
Tak dokonalýho "uklízeče" hrál snad jen Harvey Keitel v Tarantinových "Historkách z podsvětí".:-)))
Hlavně mě mrzí, že mi slíbil těch pět archivních lahví zdarma a teď ten slib vymazal:-((
Tak jsem zde, Mustafo, jdu si pro ty archivní láhve.
Nacházím se přímo pod kamerou.
http://kamera.lednice.cz/
Já jsem ta v žlutém sáčku s rudým karafiátem v klopě.
Doufám, že mě najdeš a láhve předáš.
I když se trochu bojím, že dáš přednost té swingers party, pro kterou již dvanáctou hodinu cmudíš tu cibuli:-((
Každopádně, kdyby to nevyšlo, můžeš načnout nové téma. Jsme tady od toho, abychom frustrátům ulehčili život:-))
Já bych spíš řekla, že se na Mustafu na té swingers nedostalo... ;-)
8 hodin restování a cibule začíná lehce hnědnout. Za 2 hodiny bude OK.
Sorry vaše velebnosti, ale tohle není cibule restovaná, ale docela sprostě dušená. Kolik vody jsi tam za těch osm hodin nalil?
Rozhodně, ti, co dávají do cibule vodu, tomu rozumí nejvíc.
Je to tak, vaše eminence. Ti, co dělají jitrnice z hovězího, restují a přitom dusí. Máte pravdu, vaše blahorodí, jsou to chudáci, akurát tak k politování.
Těší mě. Rád poznávám lidi, kteří jsou odborníci na cibulačku.
Cibule do cibulačky musí křupat jako alabúrky z Pramene.
Chápu, že všichni netrpělivě čekají... Bohužel, ještě chvilku. Nastává kritická fáze, kdy se musí přidávat máslo a hlídat, aby se nepřipálila. Potom zhořkne a je 10 hodin práce v trapu.
Tak to je dost hustý, bych se vubec nedivil, kdybys na opečeni jednoho buřta stopil pulku lesa. S tebou bych chtěl jet kempovat se stanem, to než by se začalo stavět stan, tak by se tutáč nejdřiv česala tráva.
Tak tuhle cibulačku bych teda nechtěla ochutnat ani omylem. Tohle je docela humáč.
Jéé, od vás už jsem něco četl na internetu.
https://m.facebook.com/story.php?story_fbid...
Takhle to má vypadat. Ve skutečnosti je to tmavší, než na fotce.
Protože masa není nikdy dost, tak jsem si právě donesl tuto delikatesu. Nepochybuji, že každý ví, o co se jedná a že to každý někdy doma dělá. V sobotu si dám záležet. Protože Češi jsou knedlíci, udělám dnes pečeni se zelím...
Celé dny v kuchyni. Pro koho vaříš? Kdo tě pak nechává vyfotit s jeho hodinkama, auty?
Tak dnes taková lidovka. Bramborový knedlík z domácích vajec, pečeně, zelí. Knedlík musí být z brambor z Vysočiny(typ C),italská mouka nebo maximálně Pernerka. Jinak to je jak pomeje pro prasata. Knedlík musí být nadýchaný, žlutý,nesmí být jak lepidlo.Kupovaný knedlík je také dobrý tak pro prasata. A dnes pivo Plzeň, k pečeni vždy Plzeň. A maso samozř. halal...