Další díl našeho oblíbeného vlákna :-).
Předchozí:
https://www.nakole.cz/diskuse/24949-co-na-vas...
Borec na silničce ve stoupání u Motola:
"Pamatuješ, jak tady na tebe minulý týden někdo křičel, že nejsi vidět?"
(přemýšlím, který z nich to asi je)
"Tak to jsem byl já. Naprosto přesně vím, o čem mluvím!"
(taky to vím naprosto přesně a právě proto jezdím na lehokole: většina se diví, někdo remcá, ale narozdíl od silničky nikdo nepřehlédne)
Z dodávky před semaforem na Letné:
"Že si pod ty záda nedáš aspoň nějakej polštář!"
(mám ho, ale končí přesně tam, kde končí ramena, takže nad ním koukají holé žebřiny)
Silničkář v kopci ve Veltěžích:
"Přemýšlel jsem, že bych se tam k tobě naložil!"
Odpovídám, že na rovině nebo s kopečka by to nebyl problém.
A konečně jubilejní první zatroubení na moji tříkolku :-). Řidič červené dodávky 50 metrů za mnou asi nečekal, že se na šikmém přejezdu u Olovnice nebudu chtít chytit předním kolem do kolejí a převrátit se mu přímo pod nárazník, a že proto na pět vteřin zaberu celou silnici, abych je mohl přejet kolmo. Až jednou potkám někoho, kdo dodržuje zákaz předjíždění na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním, oslavím to.
Při výjezdu na parkoviště na Ovčárně tam čekala skupinka cyklistů, až se budou moct pustit dolů.
A jeden se vesele ozval:
"Příště to pojedu na lehokole!"
Asi z toho poznal tu pohodu, taky od toho to je.
Ale zas kvůli ní už se nedonutím jet to rychleji než 7 - 8 km/h, ne jak kdysi 14 na treku :-)
Na Jadranu u Oseka nad Bečvou volá malé kotě " Mamí,co je to za auto"
Byl jsem se cestou z práce trochu projet a ještě v Olomouci, kde zrovna nebyl nějaký provoz, mě dojížděl chlap na skútru a něco volal.
Že na tom jezdím nějak rychle.
Jako vhodná reakce mě napadlo, ukázat mu teda, co je to rychle. Cvakám těžší převody a slyším jen:
"To neni možny!...To neni možny!...To neni možny!...Padesát!
Když jsem ho nechal jet, říkám jen: Fyzika!
Dojel jsem ho, když čekal u kruháče, na řadu aut horlivě mával a pořád volal "Ahoj" a taky "Lásko". Tak nevím, s kým jsem měl tu čest...
Pak si říkám, jestli jsem to nepřehnal - cesta pokračovala totiž přes Šternberk na Huzovou.
Před pár dny jsem byl na kole jako první u semaforu, za mnou zastavil autobus MHD. Po startu od semaforu jsem se do toho opřel a říkal si, že mu ujedu; už mám vyzkoušeno, že moje cestovní rychlost po městě je větší. Jenže následující dvě zastávky byly na znamení a nikdo nevystupoval ani nenastupoval a málem mne uštval ... :) Naštěstí to bylo v táhlém klesání, takže na těch 40 jsem to rozjel.
Dobré zpestření, ujíždět autobusu. Po městě sice MHD nepotkávám, ale mezi vesnicemi. Tam bych mu těžko ujel, tak je důležité udělat si náskok, když stojí, aby mě nechtěl předjet těsně před další zastávkou. Možná je slušný, nicméně šanci nedostane.
Jednu chybu ale dělám, že bych si nakopal.
Je přejezd, kde se čekává hodně dlouho. Když se zrovna potkáme u závory s autobusem, říkám si, lepší nechat ho jet a kousek se za ním svézt, stejně brzo odbočuju.
A vždycky zapomenu - jenom pár metrů za přejezdem má zastávku! A to tak, že stojí v silnici. Takže brzdím, stejně jako všichni za mnou, nějaký nešťastník možná zůstane i na kolejích. A čeká se, než odjede řada, co se vytvořila v protisměru. Většinou se ale dřív pohne ten autobus. Tak příště zas... třeba ne, když jsem to teď ventiloval :-)
Cikán poblíž náměstí v LitvínoVě : "More ten to vychytal!"
Dva zhruba tak 9ti letí cikáni na cyklostezce v Janově, kterou využívám jako zkušební okruh :
"Dyk Kevin čum co von má! Pane, jede to bomby? " Já: "Docela jo."
"A můžu si to pučit?"
"Ne."
To mi připomíná jedno setkání kdysi v Hradci. Pythona jsem s klidem půjčil, borec ujel asi tři centimetry :-).
Nejde jen o to, jak daleko by dojel, ale o škodu, kterou by svým počínáním mohl natropit. Já bych už kolo nepůjčil nikomu... kdysi jedna holka se hrozně chtěla svézt, výsledkem byla odřená řidítka a ještě držkovala, že je to moje chyba, nevděk světem vládne...
Trojkolka se této věkové skupině asi zamlouvá, neboť podobný klouček dnes prohlásil na její adresu: "To je pěkný kolo". Překvapuje mě, že i když jsem po trasách které jezdím, dlouho žádnou nepotkal, ti klučinové netápou. Žádné "co to je?" Prostě ví, že je to kolo, jen trochu jiné.
To je to, co můžeme dětem závidět, tu úžasnou schopnost syntéz nových informací a zařazování do šuplíčků. Já na schopnost udělat ze dvou hromádek třicet potřebuju další hrst sypání...
Šinu si to takhle v noci nahoru po téměř liduprázdné Veletržní a najednou se odněkud z okna zplna hrdla a dokonale srozumitelně ozve:
"Vole pro tebe to kolo valí!"
Od té doby marně dumám, co tím chtěl básník říci.
Jel jsem dopoledne kolem stanice autobusů, na které stál muž starší vizáže, než vypadám já. Možná ale jeho zjev ovlivnil i stav po včerejší pařbě. Nekřičel možná přímo na mne, spíš to mohlo být vyjádření údivu. Posuďte sami:"No to di do prdele!" a po krátkém zavrávorání dodal:"To jsem ještě neviděl".
:-D :-D chcípam...
Sice to není lehostory ale musím se o to s vámi podělit, protože mi to drakův post asocioval - u nás v Litvínově je aktivních cyklistů nejspíš dost málo, protože za asi 8 let co komůtuju jsem jich potkal jen hrstku, a většinou to jsou somráci :-D.. Už jsem ho teda dlouho neviděl, ale dřív byl pravidelně k vidění pán v montérkových kalhotách a špinavém kabátě, co jezdil na takové té KSČM skládačce s krytem řetězu. Potkával jsem ho vždycky u kauflandu, kde si kupoval vodku a cigára. Pořád si pro sebe nadával. Od kauflandu k nám domů je to takový táhlý kopec, který člověka fakt ozkouší. Jednou jsem jel právě za tímhle pánem a když jsem ho předjížděl, on dupal ten megatěžký převod (vlastně neměl jinou možnost) asi tak 0,5 RPM a dělalo to ten známý zvuk, když řetěz škrtá o ten kryt. Překvapilo mně ale, že do toho ještě kouřil a samozřejmě - nadával. Kurrrva! Kurrva! Kurrva! a jiné vulgarismy ale kurva bylo jeho oblíbené.