Zaujalo mě, jak důkladně mě tu jeden čte :-)
Reakce pro Brahmu z minulého tématu, jeho otázka zněla:
Hele, ty jsi lepší než Google, jak taháš ty odkazy NaKole z rukávu. Máš takhle zpracované všechny, nebo jen Jindru?
Moje odpověď na tvoji zlomyslnou otázku je překvapivě jednoduchá - do diskuzního vyhledávače jsem zadal jméno Studnička..
Diskusní vyhledávač, co to je? Ty máš nějaký specielní diskusní vyhledávač? Já používám obyčejný Google a ten není na diskusi NaKole přizpůsoben. Je příliš zahlcen nepodstatnými událostmi okolního světa. Tedy já to celkem nepotřebuji, jen mne překvapila tvá vskutku ekvilibristická pohotovost.
vpravo nahoře pod modrou lištou s nabídkami. Na hlavní stránce diskuse. Ale nefunguje moc dobře, proto taky obvykle používám google s rozšířením (vlastně zúžením) na konkrétní web.
Aha, už jsem to našel. Ono je tam napsáno Google vlastní vyhledávání. Tak jsem to považoval jen za poskytnutí služby od Google. Musím to také zkusit, třeba pak budu stejně šikovný jako Šíravník. Jen mi to asi k ničemu nebude :(
Jo, vratím se na katedru Ocelových kcí a mostů, FSv, ČVUT.
Znám ty pány, vzhledem k časovému náskoku, jim bude přes 70. Tomáš Rotter mě i učil, byl asák Schindlera, vlastně odborně jeho dítě. Měl našlápnuto na šéfa katedry, ale posral si to svým partajničením. Jiří Studnička byl opak. Jako mladej v 68 dostal přes prsty a tak byl věčný asistent, stejně jako Milan Vašek.
Fest makal, psal skripta, studoval, byl asi největší machr na katedře. Mosty nedělal a neučil, to Rotter, Schindler a Pechar.
Po listopadu se děli věci, věční asáci habilitovali a stali se fofrem docenty a pak prof. Studničku zvolili šéfem katedry, já pro něj nehlasoval. Nemohl jsem podrazit bývalého šéfa Pechara, já byl zase jeho "dítě" jako Tomáš Schindlera. Studna to věděl a respektoval. Vycházeli jsme dobře, překládali jsme společně Eurokódy (já překládal, on korigoval).
Tomáš Rotter po čase byl omilostněn a jeho partajničení zapomenuto a je důstojným nástupcem prof. Schindlera. Pechar šel do penze a pak zemřel.
Zmiňoval jsem Milana Vaška, k tomu jsem měl asi nejblíž, přes počítače i melouchy.
Dovolím si jej citovat:
Je řada mostů, které stojí už nějakou dobu a nic jim nehrozí. Je potřeba umět je postavit a postavit je dobře. Mít velké znalosti a nejen umělecké nápady. Hodně mostů je odvážných, možná, že při jejich stavbě někdy někdo něco zanedbal s ohledem na to, že bude most krásně vypadat. Když jsem učil na fakultě architektury, studenti měli úžasné myšlenky. Jenže to nestačí, musí mít i znalosti. Mají dobré vize, ale nepraktické.
Je to z z článku v MFD, kde oba kamarádi, Tomáš s Milanem mudrují nad pádem betonového mostu.
Zábavné je, že jsou oceláři, a ten z Klokneráku, co píšo že Železniční most to má za sebou je zase betonář :-)
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/milan-vasek...
Je to zábavné ty hochy ze školy z dálky praxe pozorovat,
Jak se vnějším pozorováním posuzuje korozní opotřebení nýtů ocelové konstrukce? Jsem nedávno přes ten Železniční most šel a schválně jsem si jej podrobně prohlížel, abych našel nějaké známky koroze, které ho už ohrožují. Třeba nějaký ten nosný plát celý vyboulený někde v rohu pod vrstvou rzi. Nic takového jsem neviděl, v podstatě jen povrchovou korozi. Zejména ty nýty vypadají docela dobře. Pod opravovanou lávkou byly už občas uhnilé nosníky, to jsem viděl, ale lávka není most. Vyboulené pláty na okraji jsou pravidelně přesně v úrovni lávky. To je od toho, že mezi ně byl vetknut nějaký dřívější držák patrně té lávky.
Dnes přes něj půjdu zase, tak se ještě jednou podrobně podívám. Ale kdybys mi naznačil, co mám sledovat, tak bych to sledoval "odborněji" :D
No mám "odborné" oko jako ty. Kouknu jestli není rezavej a když se nezdá, zašťourám v něm šroubovákem. Oškrábu rez na kov, a vidím, že je to v cajku, nebo ho celej rozhrabu, a pak je v hajzlu. Víc asi nedovedem, třeba ten odborník ze Švajcu má lepší oko.
To někdy v tom 90tém nebo kdy, právě Tomáš Rotter to sehnal, jsme dělali prohlídku konstrukce střechy haly v ČKD Vysočanech. Já poprvé a naposled, zhruba tak jak popisuju.
Ale srandovní věc, natřený nýt, barva se trochu loupala tak do něj kolega rejpnul a onbyl vymohelovanej z nějaký plastelíny, nebo co. Ten nenesl nic. A tak všechny diagonály vodorovného ztužidla. Jeden pravej, druhej z plastelíny. Jak k tomu došlo, jestli někdo šetřil nebo sabotoval kdysi dávno při montáži netuším.
Ale je to celkem jasný důkaz, že konstrukce naše výpočty nečte, jinak by spadla.
Koukni na to, asi se nedostaneš k příčníkům pod mostovkou, ale není důvod, proč by na tom měly být hůř. Mě se zdá, že existuje poptávka aby ten most musel dolů, ale je do jen pocit, pro který nemám důbazy, jen pocit.
Jisté je, že jestli bude muset dolu, trk to není psoto, že by byl blbě navržen, ale proto, že se léta kašlalo na údržbu. A takových mostů je u nás spousta.
Nevhodná ocel, rozsáhlá koroze, 60% prvků na výměnu a stejně by byla malá životnost:
https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2664446...
Poptávka bude asi jako u tebe, ty taky kdeco lehce ošoupané vyhodíš a koupíš nové ...
No, jak jsem psal, prohlídnout prvek po prvku, zaznamehat přesně oslabení, a prohnat mašinou, a co hodí > 1.0, vyměnit. Nemuselo by to být tak tragické, kdyby se víc chtělo zachovat než bourat.
Nezávisle na tom dohledat vyníka zanedbané údržby a požadovat na něm náhradu škody :-)
vyník 1 r to jsem te teprve čtvrtý den :-)
To spíš bude tím, že jsem neměl pár dní ani špetku lihu a motám se v tom jak Kavan po francovce.
Tyhle noční přejezdy šetří čas, ale huntujou člověka.
No v tom článku píšou o zdevastovaném nátěru, to se dá snadno opravit. Nevhodnou ocel nikdo neopraví, ale už ten most z nevhodné oceli funguje docela dlouho, tak to asi tak strašné nebude. Ty vlaky těžší nebudou. Zkorodované je to opticky po povrchu, nikde jsem z lávky ztenčený či vyboulený plát oceli neviděl. Dnes tam zajdu se šroubovákem a do hlav pár nýtů rejpnu.
Z čistě laického pohledu by asi stačilo ten most natřít a zprovoznit druhou lávku :)
Ale když ten most opraví přes hutě, to znamená, že tam dají nějakou podobnou nebo i hezčí i repliku, kdo to vůbec pozná?
Třeba na tom Kouckého návrhu jsou moc hezky umístěné ty šikmé sloupy od oblouku dolů, co nesou mostovku, že to není tupé pravidelné zavětrování, ale je to i estetické.
Kde se v EU dělá ocel na mostní konstrukce?
Když jsem brigádničil v PŽS, zpracovávala se tam "ocel" z Rumunska (mizerná kvalita, ale levná)
Mosty se dělají z běžné konstrukční oceli, většinou.
Tak z čeho, palečkovací ouchyle? :-)
Prostě 2 palce si myslí, že nemám pravdu.
Tak se ptám, jak to podle nich je.
Nejsem blb, abych nevěděl, że dy palce, a mnoho dalších, patří místnímu pacientovi.
Kdo ví?
Kupříkladu v Porůří mají mít ocel z Číny.
https://www.euro.cz/byznys/most-pres-ryn-z...
?
Je celkem jedno, odkud ocel je.
Pokud splňuje charakteristiky vyžadované DIN.
Statik nepočítá, ani nepředepisuje konkrétní ocel, počítá se s ocelí třídy 37, nebo 52 atd.
To už zhotovitel má na starosti aby koupil ocel co splní vše, co se od oceli dané třídy čeká.
Nemusí to být jedno. Myslim, že "zhotovitel" by nemusel nákupem čínský, byť třeba i kvalitní, oceli podporovat dětskou práci a fašistický režim. Jen proto,aby trochu ušetřil ...
Tohle je myslim zrovna případ, kdy se dá čínské produkci celkem snadno vyhnout.
Tak jsem dnes šel za světla se šroubovákem přes Železniční most a testoval. Mé poznatky jsou z té opravené lávky. Nikam na oblouk jsem nelezl.
1. Ta červená barva mostu není rez, ale základová asi olověná rumělka, která povšechně stále docela drží. Horní nátěr už je pryč a tak svítí ta rumělka.
2. Když se ta podkladovka odloupne, tak pod ní je velice zachovalý ocelový materiál celkově skoro bez koroze.
3. Na nýtech jsem zkoumal jen hlavy a jen z horní přístupné strany. Jsou neporušené a přikryté podkladovkou a většinou i tím vrchním nátěrem.
Z mého ryze laického dojmu stačí ten most otryskat a znovu natřít a bude nerušeně sloužit dalších 50 let.
To byl pohled z vrchu, jenže největší problémy bývají zespoda.
Není to auto, je to most.
A já snad tvrdím, že most je auto?
Projdi si mosty ať ty spadlé nebo před spadnutím, tak snad všechny jsou z vrchu vizuelně v pořádku, ale ze spod a uvnitř jsou shnilé.
Nechtěl jsem tě ovlivňovat.
Takhle to vidím i já, statik, mostař, specializace "ocelové mosty".
Oni ten most chtějí sundat.
Jak někdo, kdo má diplom, může říct, že materiál na 60%.
Budem se ptát.
Nafoukaný architekt chce zapsat své jméno do dějin, a firmy větří prachy.
Není důvod, aby most šel dolů, a pokud švýcar utoudí, že jo, chtěl bych vidět jeho posudek. A vlastně i dy všechny osdatní.
Nemám čas po tom jít, ale pokud by vzniklo nějaké "hnutí" co by chtělo most zachránit, jsem jako statik k službám, grâtis, pochopitelně
Nikoliv, oni právě chtějí ten most zachovat. Proto už třetí posudek.
A to hnutí existuje a právě to hnutí někde toho Švýcara nakontaktovala na nové vedení magistrátu.
Je zjevné, že o tom nevíš zhola nic.
No jo no, ale lávka byla nedávno opravovaná:-))
Také jsem nezkoumal lávku, ale most. Na ten nikdo ani nesáhl. Přečti si ještě jednou co píšu.
Nad touhle debatou mě napadlo.
Kdyby někdo chtěl zkoumat kvalitu starých a nových povrchových nátěrů železničních mostů, tak ve Vilémově u Šluknova je ocelový most z roku 1904, který před pár lety začali rekonstruovat, otryskali a znovu natřeli. Jenže ne celý, most je dlouhý 218 m a někde ve 2/3 došly prachy. Takže ta 1/3 je původní, bez nového nátěru.
Vlaky, křižující se v Mikulášovicích, přes most přejíždějí během dne vždy okolo sudé hodiny, takže je tam 90 minut bezpečného času, během kterého se dá přes most přejít. Samozřejmě se to nesmí, ale je to pěkný zážitek.
Místy to možná vypadá trochu hůř:
https://dopice.sk/mz5
Jinak, aby nedošlo k mýlce, podporuju opravu. Jen né bezhlavě za každou cenu :o)
Tak ten odkaz ukazuje nějakou zkorodovanou rouru pod mostem a ne most. Ta roura je pod mostem podvěšená, nemá s mostem nic společného. Naopak ta fotka s rumělkovým nátěrem krásně ukazuje, že ten nátěr je v podstatě docela spojitý a funkčí a že zejména okolo těch nýtů ještě drží a těsní. Ta barva není koroze, ale je to barva té rumělky, která je právě silně protikorozivní. Ten most pravděpodobně stačí jen znovu natřít.
Tak to máme do diskuse zase úplně nový pohled.
O tom, že by stačilo most pouze natřít, nemluvili ani ti nejzarytější zastánci stávající situace mostu.
Ty musíš do každého zkrátka rýt, že. Tak si to užij. :p
Rejpat?
Jen tě upozorňuji, že pro tebe ta petice není, tak ji raději nepodepisuj. Protože ta žádá:
1. Zachování současného mostu a rekonstrukci, byť náročnou, v souladu s památkovou ochranou.
2. Pro zajištění železniční dopravy návrat k původnímu plánu výstavby souběžného, tvarově podobného mostu.
Hezké, jak máš ve všem jasno :o)
(stejně jako Jindra, ani stín pochybností ...)
Kdyby sis přečetl můj předchozí příspěvek, tak by sis přečetl, že je to moje čistě laické stanovisko. Nemám ambice o tom mostu rozhodovat. Prostě popisuji, co jsem tam viděl. Ty jsi ten most v poslední době viděl jinak, než na obrázku? Podle čeho usuzuješ, že nemám pravdu?
Tady jen pár obrázků z technické zprávy pro posouzení rekonstrukce mostu.
Poslední dobou je tady fakt veselo, je to vždycky docela darda, když se k té jejich dojmologii postaví konkrétní informace :-D
Jo, jo, ale ještě větší darda jsou tvoje veselé komentáře.
A je to tady, jeden kácí stromy na koleje a jinej rozšťourá most málem k uzavření :)
Posudek byl před nebo po návštěvě Brahmy se šroubovákem? :)
Samozřejmě po:-))
Pro mě je stav toho mostu mementem, vystrčeným prostředníkem toho, jak ochranu technických památek nedělat.
Na stavu toho mostu se podepsal jak památkový úřad, který prostě "jen" rozhodl o ochraně, tak SŽDC, která to "jen" provozovala, tak samozřejmě i město, na jehož území "jen" ten most stál.
Toho Jindrova "vyníka" už dnes nikdo neodhalí. Chyba je kolektivní a tkví v systému.
Otázkou je, co s mostem?
Na podzim jsem si ho přešel. Když bydlela dcera na Smíchově, byl jsem tam častěji ...
Já neposuzuju, máš, či nemáš-li pravdu. Jen jsem se pozastavit nad jednoznačností. Třeba´s to tak ani nemyslel, jak mi to při čtení vyznělo.
Mě se i tady líbila víc původní příhradovina - jako malej jsem z ní s dědou, přednostou stanice (ale jiné) sledovával provoz, zhlaví, výhybky ...
Ale zvykám si na ten pohled a už se těšim na ten adrenalin na kole - hotovej pump-track :o)
https://www.naseveru.net/2019/01/16/decin-ma-po...
Moc pěkná lávka. Tu starou jsem ani nikdy nezaznamenal. Na tohle nádraží pro císaře jsem vždy přicházel po hlavní ulici. Ale jel jsem odtamtud jen párkrát. Ono se teď více používá?
http://decinarchitekt.blogspot.com/2017/12...
Od osmdesátých let byla sprzněná betonovými připojeními na obou stranách. Je přes nákladovou část Východního nádraží a to frekventovaná spojnice z Nového města na Staré a na to osobní nádraží.
Nákladová část východního nádraží - té budovy je škoda, jaká ona je honosná oproti té osobní části východního nádraží. Když jsem začal poznávat Děčín, tak jsem byl hrozně překvapený z toho, že tam jsou dvě nádražní budovy proti sobě přes ulici.
Jinak si ještě pamatuju na nějaký půlnoční Metropolitan či co to bylo za vlak, který odjížděl z "Děčín Východ, tajné nádraží" (tedy to osobní nástupiště na nákladovém nádraží)
Jednou nás tam taky nějakej expres vyhodil. A pak, coby školáci, jsme na tom tajném peróně vítali s mávátky samotného věčného prezidenta 김일성 , nositele Řádu Bílého lva ...
Mohla by to být "mínus první kolej" :o)
To podle mě není "podvěšená zkrodovaná roura", ale zařízení, po kterým most při dilataci popojíždí po nosné ploše pilíře... Tohle je už takové nějaké nefunkční, ale, podle mě, to není součást mostu jako takového, to se dá vyměnit, něco jako kolo u auta. Zanedbaná údržba.
Můžu se mýlit, nejsem mostař, ale všimla jsem si toho na hodně mostech. Prostě to železo se teplem zkracuje a prodlužuje, takže je ten most v létě delší jak v zimě a dole most leží na pilíři "na kolečkách", aby mohl v rámci dilatace popojíždět.
Mám na mysli hentoto:
https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn...
Ale já popisoval tohle foto:
http://regiony.impuls.cz/foto.aspx?r=imp-praha...
No, mě u toho napadl právě ten váleček, o kterém píšu, ale když se na to pozorněji dívám, tak to bude asi něco jiného. Nevím co to je a k čemu to slouží či má sloužit...
Co se toho nešťastného janovského mostu týče, navrhl jej vystudovaný stavební inženýr.
Nojo, máš recht! Tady by si jeden už mohl myslet, pod dojmem Jindrových výpadů, že byl Morandi architekt ...
Ne, ale žernalisté často o něm, jako o architektu píší, zřejmě pod dojmem, že mosdy navrhují a konstruují architekti.
On je objevoval a hledal nové konstrukční systémy. Předpjatý beton, moda posledního kvartálu minulého století.
My oceláři jsme věděli, že do bude průser, Schindler na přednáškách varoval. Ale kdo by poslouchal ty staromilce. A udělovali se ceny za nejlepší konstrukci, plácalo se po zádech.
A to je jen začatek, na odpis toho bude spousta. Zrovna dneska do uveřejnili
https://www.novinky.cz/clanek/kroutici-se...
a tomu je teprve 12, nebo kolik
Technická - janovský most dostal nějaké ocenění? Já čet, že už tenkrát ho kritizovali jako neekonomický (proti normálnímu lanovému).
Nevím jestli janovský, ale těch předpjatých, co brzo půjde dolů, jistě pár cen dostalo.
Každý most z předpjatého betonu je nehospodárný, má v sobě stejně oceli jak kdyby byl jen z oceli, plus ten beton.
Dnes jsem čet, že i to podivný lanový mostidlo na jižní spojce se nějak hroutí....
Má problémy, nehroutí, kroutí, prej.
Nemaj to plácat z bláta s trochou upečenýho vápence, v tom to je.
No, uvedla jsem tu informaci o Morandim pouze a jen proto, že po přečtení toho rozhovoru s tvými dvěma kolegy, mi nebylo jasné, proč neříkají nic odborného, třeba o tom předpjatém betonu nebo Morandiho patentovaném systému, ale až nepochopitelně podivně je to táhne, tedy hlavně toho jednoho, k hodnocení architektů jako takových. jakou souvislost to má s pádem janovského mostu?
A to si fakt nemyslím, že to byli žurnalisté, co mu ta slova o architektech nějak pokoutně vmanipulovali do úst:-))
Celý ten rozhovor na mě působil dojmem, že pánové chtěli říct: heleďte se, milí žurnalisté, ta věc je čerstvá a my zatím nic nevíme. To by bylo naprosto pochopitelné. Ale speciálně pan MV si asi říkal, no když už se mě ptáte, tak toho využiju a svůj kyblíček si teda postavím:-))
Ale potěšilo mě, že pánové uznávají, že most může kvůli sesuvu klidně spadnout, ačkoliv tohle zrovna nebyl ten případ:-))
O předpjatém betonu nemluvili, protože jsou specialisté na ocelové mosty a znají ho z rychlíku. A bylo to belmi brzy po havárii, i když v záhlaví spíš stála otázka, jak jsou na tom mosty u nás, což je tak trochu kvalifikovalo do diskuse.
Myslím si osobně, že s těmi informacemi, co o havarii toho mostu měli, tak krátce po havárii, žádný z expertů na předpjatý beton svůj názor ani odhad o co šlo, zveřejňovat nechtěl. A oceloví mužíci mohli mluvit jen všeobecně.
No jo, mohlo to sletět i v důsledku nezmapované důlní činnosti, ale to taky nebyl ten případ. :-)
Jinak tohle by vás mohlo taky zajímat
https://imaterialy.dumabyt.cz/rubriky/poruchy...
má to i první část, více theoretickou.
Je dobře, že Milan přednáší i na FA, když dostanou arcnitekti základní pravidla do krve ve škole, bude se stavět levněji a bezpečněji.
Byla tady docela živá debata o třídění, vratných obalech a občas padlo slovo Německo. Nedávno jsem četl, že ve skutečnosti v Německu využijí jen 15 procent vytříděného odpadu oproti "reportovaným 36 procentům". Něco se spálí a zbytek se vyveze do Asie.
Víc zde
https://www.dw.com/en/german-plastic-floods...
Abych pravdu řekl, je mi úplně jedno, co se s těmi mnou vytříděnými surovinami děje. Pokud skončí jinak než na skládce, tak své užití našly. Hlavní mojí motivací je snížení poplatků za odvoz komunálního odpadu, to že to někdo zrecykluje je příjemný bonus.
Spálení je pro mě také recyklace, sice ta nejhloupější, ale nemusím topit mazutem/plynem/uhlím.
Samozřejmě předpokládám spálení v tomu určeném zařízení, nikoliv pokoutně doma v kamnech.
Nejlepší je tu petku naplnit směsí mouru a vyjetého motorového oleje a přiložit to do kamen. Říká se tomu prý "Ostravská raketa". :D
"Petraketa", nebo "bursíkova briketa", není to jen legenda starýho Urbana? Dovedeš si představit, jak by ti to zasvinilo a zadehtovalo kotel i komín? Jo, lidi občas hoděj do kotle co se nehodí, ale že by někdo skutečně pravidelně plnil petky mourem, pilinami a olejem - pochybuju.
No popravdě představa, že to nějaká megaloď odveze do Malajsie, Indie nebo jinam přes planetu a tam to sesypou na jednu hromadu ve které se popelí tamní nejchudší mi nedává, ve smyslu snížení poplatků, jako nějaký bonus :)
To si myslím, že pro planetu je lepší to sypat na hromadu někde do nějakého našeho údolí s tím, že časem v tom snad někdo rozpozná surovinu...
Já si přečetl na Seznamu.cz článek o tom, jak Češi slaví/neslaví svátek zamilovaných Valentýna. A co mě tam zaujalo nejvíc - z žen, co to slaví, by většina = 28% chtěla zažít romantický eurovíkend.
Prosím - může mi tady někdo vysvětlit, jaký rozdíl je mezi víkendem a eurovíkendem? Je to pro mě dost důležitý, třeba by to chtěla zažít i Ane, já Valentýna vynechávám a pak bych se z toho taky mohl posrat, pardón, chtěl jsem říct europosrat :-)
Eurovíkend : na místě konání romantiky se neplatí/ nic se nedá zaplatit korunou českou...
Ale to je přeci jednoduché. Eurovíkend znamená, že zvedneš zadek a vydáš se někam za hranice. My jsme dřív měli se ženou takový zvyk, že jsme jezdívali do Čech, obvykle do Prahy, spojili jsme to s nějakým divadlem, koncertem, galerií.
Nejlepší na tom bylo, že poprvé a podruhé to byla náhoda, teprve napotřetí se nás někdo zeptal "A vy takhle slavíte Valentýna?" Nás ta souvislost ani nenapadla. Tak jsme to od té doby tak plánovali.
Eurovíkend je, když se dostanu na víkend z Evropy domů
Netušila jsem, že Perla středních Čech není v Evropě:-))
Perla ještě jo, Evropa končíaž u Jihlavy.
Tam začíná Balkán :-)
My jsme v podstatě už v pohraničí, takoví Psohlavci středních Čech
Pokud vím, tak Evropa končí za Černým mostem. Dál na východ už jsou jen lvi a území pro novou kolonizaci. :D
Od Uralu po Kaspické moře
https://mapy.cz/zakladni?x=22.2329438&y=58...
Zajímavé je, že tam už podle této mapy nepatří hora Elbrus, jsme se učili, že je to nejvyšší hora Evropy...
To se ale také vykládalo, že žárovku nevynalezl Edison ale Jabločkov a parní stroj se nepřipisoval Wattovi, ale Ivanu Ivanovičovi Polzunovi.
A již v 15 století v Cárskom selé Ivan Ivanovič Ivanov přenášel obrazy z místnosti do místnosti. A to prosím bezdrátově!
Když jsem byla na gymplu, tak v novinách psali, že sovětští inženýři práv
Tuto informaci jsem tehdy prostě musela použít v občanské nauce při pravidelném okénku nazvaném "Výběr z tisku". Celá třída se řehtala, jen pan profesor si nedovolil:-))
Ach já nešťastná, co jsem to zas popletla?
...sovětští inženýři právě učinili převratný vynález: loď na větrný pohon...
Za mě akorát byla krize v Perském zálivu... vystřihl jsem si zprávu, která vypočítávala desítky lodí od letadlových přes bitevní, křižáky atd... různých mocností a podmocností a která končila tím, že SSSR vyslal minolovku, nebo že by i torpédoborec ku kontrole situace.. taky to mělo úspěch
Krizi v Zálivu (tedy tu první v řadě) jsem spolu s rodinou prožila v Tanzánií. Pokud jsme se zdržovali ve městě (Tanga), bydleli jsme v baráku proti místní základní škole. Můj syn, tehdy ještě školou nepovinný, jezdil kolem školy na svém mrňavém kolečku a vyřvával: Bushi mzuri! (Bush je dobrej). V době vyučování se z budovy ozývalo: Bushi mbaja! Sadami mzuri! (Bush je špatnej, Sadám je dobrej).
A po vyučování synek půjčoval kolečko dětem na projetí. Ovšem pouze těm, které mu odsouhlasily, že Bushi mzuri.
Byla to dobrá zkušenost. Člověk zjistil, jak ty konflikty berou děti, a co si vlastně od života přejí:-))
Tuhle hranici si vlastně prosadil CCCP, my se učili ještě že na jihu vede mezi Kavkazy, takže Elbrus ve Velkým byl evropský.
Ale na historických mapách končila Evropa na Donu, Volze a Oněze, Moskva byla "skoro" už na hranici.
Tak wiki píše o více hranicích.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropa
Ta, která Elbrus řadí do Evropy jde po rozvodí:
Další posun hranice z úpatí Kavkazu na jeho hlavní hřeben, který by připravil o post nejvyšší evropské hory západoevropský Mont Blanc a přidělil jej nejvyšší ruské hoře Elbrusu, navrhli američtí geografové[7][8] (na mapce vpravo označeno písmenem F). Hranice vedená přesně po rozvodí by také znamenala, že do Evropy se dostanou malé části jinak převážně asijských států Gruzie a Ázerbájdžánu. Řeky Těrek (asi 50 km), Argun (asi 18 km) a Andijské Kojsu pramení na území Gruzie a odtékají na sever do Ruska. Na vrcholu nejvyšší ázerbájdžánské hory Bazardüzü se pak ázerbájdžánsko-dagestánská hranice odklání k severovýchodu a hlavní hřeben klesá zbývajících asi 230 km ázerbájdžánským vnitrozemím k Baku.
Nejextrémnějším je v tomto směru pohled některých britských geografů, který posouvá evropské hranice až na severní hranice Turecka a Íránu[7] (na mapce vpravo označeno písmenem J). Pouze v tomto případě by evropskou zemí byla i Arménie a celé území Gruzie a Ázerbájdžánu.
Polovina 19. století - od Donu k Nižnímu Novgorodu a pak už k severnímu Uralu. Taky jedna z variant :o)
http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/31251
O sto let dřív - podobná:
http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/83933
Ty starší, kde v Evropě neni ani severní Ural teď nenacházim.
Zkusím si zítra vzpomenout a podívat se do školního atlasu, ze začátku 20. století, teď se mi nechce štrachat v knihovně.
Můj atlas to vidí takto:
ve větším zde: http://leteckaposta.cz/391868288
1570 - Ortelius Atlas, to je ono:
Si myslím, že se jednotlivé kontinenty odlišují podle zemských desek. Takže by to mělo být v souladu s technickýma možnostma určit, jak ty desky na sobě leží atd. To se asi stále zpřesňuje, a budou proto platnější spíš novější teorie, jak ty starší...
Třeba Nový Zéland není součástí australského kontinentu... to jsme se ve škole neučili, nebo si to teda nepamatuju.
Eurasijská je jedna společná.
Pokud bych pominul historii a kultury, nejlogičtější by bylo dělení na rozvodí: Ural-Velký Kavkaz.
To by šlo.
To by pak odpovídalo Jindrovu mezikontinentálnímu předělu Evropy na hranici povodí Rýn- Rhona:-))
Pokud by se kontinenty počítaly podle "zemských " desek, tak bychom měli dva americké kontinenty, k tomu kontinent indický a arabský, ale furt jen jeden kontinent euroazijský:-))
Tedy samozřejmě pro tuho geologickou chvíli.
To víš blbě. Evropa končí Negrelliho viaduktem. Východně začíná Asie. Její západní část anektoval Žižkov jako svou kolonii pod krycím názvem "politický okres Žižkovský"
Si moc nefoukejte. Za Portou Bohemicou, bráno proti proudu Labe, sice začíná Český Ráj (Böhmisches Paradies), ale také končí západní Evropa. :)))
Ale ne, Porta byla bránou Sudet, což jim nebránilo, zabrat i Litoměřice.
Byl jsem s kolegou u "odsunuté" tety ze Sudet (Bruntálsko) v Mnichově. Říkal jsem ji, jak moje babi byla od Svitav.
Pro ní do byl jinej národ, jiný jazyk.
Stará dáma, neříkám jestli ano nebo ne, takhle to ona měla
Jsi výkonnější, já jsem sbírával mínusů jen 5. Přišly nové chytré síly.
Více informací najdete v "Tajnostech žižkovského podsvětí" sepsáno pány Radou a Žákem (jehož předek byl prvním Pra-žákem)
A Pra-žákův předek byl Pa-žák (od pakůň, paryba, Pažout...).
Tak to vzdávám, myslel sem si, ž to už je ututlaný
Prostě strávíš jeden krásný víkend v rámci EU a při něm si můžeš zajet třeba do Polska na výborný steak z argentického býčka :-)
Naštěstí ani po několikanásobné návštěvě výborného bufetu Miš-maš ve Vratislavi jsem nezemřel. Snad jen proto, že jsem si nedával žádnou wolowinu.
A všechno to byly "valentinské eurovíkendy". ;) Akorát, že ne v zimě, kdy je všude hnusně.
Občas Polsko navštívím a nemám problém si tam dát jídlo, docela mě tam chutná.
Výzkum spotřeby energetických nápojů mezi dětmi:
*************************************
Největší spotřeba mezi sledovanými žáky základních škol v loňském roce byla zjištěna v Ústeckém kraji, kde přes dvacet procent studentů pije energetické nápoje. Vysoká spotřeba je v Karlovarském a Libereckém kraji. Nejméně zasažené jsou pražské děti, z nichž energetické nápoje kupuje 7,7 procenta.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/test-a...
*************************************
Musím říct, že mě to až tak moc nepřekvapuje. Přidal bych k tomu ještě jeden poznatek,
že převážná část dětí, které vídám s "energeťáky" patří do slabších sociálních vrstev.
To možná zdůvodňuje ten ústecký a karlovarský kraj. Stejně tak jako Prahu.
Je to vůbec zajímavý fenomém, za našeho mlada někteří spolužáci potajmu někde kouřili. Zatímco pít nealko enegeťák se dá bez uzardění kdekoliv. Tyhle plechovky jsou nejspíš stejně návykové jako cigarety, akorát si možná děti ani rodiče neuvědomují.
Mimochodem, ale možná k věci, teď jsem viděl mapku exekucí a nejvíce exekucí je v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Nevím jestli to nazvat korelací se spotřebou energetických nápojů u dětí, ale mě to tak trochu potvrzuje teorii, že více ty věci pijí děti z problematických sociálních vrstev.
Si myslím, že samčí populace v těchto vrstvách (problematické rodiny) má dostatek testosteronu, neteoretizuje a realizuje se v klasické "mužnosti" spojené s vyvinutou muskulaturou a vysokým fyzickým výkonem.
Nebo myslíš, že to pijou i dívky?
Po těhle cukernejch roztokách spíš naběhne pěkně kvalitní sádlíčko, než nějaká muskulatura.
Zrovna před chvílí jsem si na tuhle debatu vzpomněl, když jsem zahlídnul asi desetiletýho budulína, cestou ze školy kolem místních čongů, v jedné ruce lacinej energeťák (drsně obarvená cukrová voda s nějakou kyselinou citronovou), v druhé ruce velkej pytel čipsů. Ládoval to do sebe a kutálel se domů.
Zvlášť vydatnej odbyt těhle patoků je v kanýnách zdejší automobilky. Víc jak půlka zaměstnanců na linkách jsou do třicítky věku a u nich tyhle plechovky vládnou. Je teda fakt, že oni za tu šichtu něco spálí.
Co jim po tom naběhne, je věc druhá, ale nejspíš si myslí, že jim to dodá sílu, když je to energodrink :-)
Otázka je taky atraktivnosti balení nápoje a věc stylu tohle držet v ruce a ucucávat. Nemít to, když ostatní to mají. Nebýt stejnej borec s plechovkou v ruce, jako ti borci, ke kterejm vzhlížím... Motivů bude ještě asi víc. Kdysi to bylo s riflema, žvejkačkama, cigárama, Colou, atd atd.
https://www.kupredudominulosti.cz/zverina...
převzato z B-F
Tak Airbus definitivně hodil s " přelomovou 380kou" ručník do ringu a ukončuje výrobu.
Do aerolinek ze Zálivu se už další nevejdou ( na část z dodaných se práší v Kataru na odstavné ploše letiště) a tak dodělá poslední pevně objednané kusy a za dva roky je šmytec.
Neuvěřitelné když si vzpomenu, jak byla A 380 prezentována jako nejvýdělečnější a nejůspornější letadlo.
10 let výroby a je z něj fosilie :(
Mimochodem Boeing 747 se pořád ještě vyrábí, sice už jen v nákladní verzi ale ...
Příliš velká kapacia a jen hodně vyjimečně využitá, tak proč to vyrábět když to není potřeba :-)
Hmmm, to jsem zvědavý kolika těch starších, dnes už neaktualizovaných, zařízení se to dotkne...
https://www.root.cz/zpravicky/gps-prijimac-vam...
A další
https://vtm.zive.cz/clanky/blizi-se-gps-week...
Tak doufejme, že to bude podobnej "konec světa", jako v roce 2000 :-)
To já také velmi doufám, nerad bych opouštěl svoji starou GPS.
Je to výzva. Starý Garmin už mne opouští. Už do něj teče a už nedokáže kapacitně ovládat nové mapy. Takže tímhle by se to definitivně utnulo. Ale co místo něj? To je ta otázka.
Jindra by nám navrhl, ať se vyklašleme na Garmin, že to zvládneme aplikací v mobilu. Také jsem to včera, když jsem si zprávu přečetl, zvažoval. Stejně je to tak, že když najednou potřebuju změnu od trasy naklikané doma do GPS, tak vytáhnu mobil, nelovím to v GPS.
Ale že bych si ho pověsil na řidítka místo navigace, to je mi pořád dost proto mysli.
Nebudu stahovat kalhoty, brod, resp. 6. dubna, je ještě daleko a teprve 7. dubna to mohu/nemusím řešit.
Tak, jsme ve shodě.
A jak se díváš na nové Garminy se stejným pouzdrem, ale mnohem výkonnějším hardware. S obrazovkou s podobně nízkým rozlišením a kapacitním touchscreenem?
Abych pravdu řekl, já jsem takový hloupý uživatel. Vlastně mě naprosto stačí, když vidím tu šipku od trasy, kterou jsem si doma vymyslel. Jen občas, kdy to z nějakého důvodu nejde se přepnu do mapy. Tam bych tedy něco rychlejšího než můj Garmin HCx uvítal. Touchscreen vlastně k ničemu nepotřebuju. Ale pořád preferuju napájení z AA baterií.
Jak jsem předeslal, když nevím jak dál, raději vytáhnu mobil.
Minulý týden jsem se na to ptal na černém mostě ve značkové prodejně, jaké jsou možnosti. Když už bych kupoval novou, rovnou bych koupil tu nejdražší Montanu.
Jezdím převážně po silnici a pokud bych si přikoupil mapu Evropy, jako jediná outdoorová by měla mít stejně kvalitní navigační schopnosti jako moto-navigace(pokud jsem to správně pochopil).
Tuto schopnost sice využívám zřídka, jezdím dle předem naplánované trasy a trvám na tužkovkách, asi jako to popisuje petrp, ale když už potřebuju navigovat, většinou je to pro průjezd větším městem a ušetří mi to dost zásadní stres a zdržení způsobené blouděním v městské džunglí, spojené s hledáním správné "výpadovky" z města.
Papírovka, studování předem, intuice a tříbení orientačního nesmyslu ale měly něco do sebe. Člověk víc vnímal okolí, všímal si detailů, snažil se kdečeho chytit.
Dneska podle šipky na displeji pročudí a ani neví, co tam kde bylo.
Je to pohodlnější, ale docela se mi po tom tehdejším řešení občas zasteskne (když jsem třeba v r.1992 vyrazil do Vídně hledat v časovém presu nějaký sklad na periferii mimo běžnou mapu - a našel :-)
Já jako orientační smysl (úplně bez mapy) špatnej nemám, ale studování mapy předem, jako to dělá Jindra, který si zapamatuje trasu na celý den, je pro mě sci-fi.
Když jsem ještě jezdil na Slovensko podle mapy, zastavil jsem před křižovatkou, podíval se do kudy a zároveň nastudoval další trasu, abych nemusel na další křižovatce stavět znovu.
Na další křižovatce jsem mapu lovil znovu, já si to nezapamatuju, kdyby čert na koze jezdil.
Dakota pro mě byla vysvobození a výrazně mi zvýšila denní porci kilometrů, mám nějakou poruchu soustředění, táhne se to se mnou už od dětství, tak jako nechtíc si velmi dobře pamatuju naprostý píčoviny, jako jsou ty, kterými tu vytáčím Jindru, pamatuju si principy, pamatuju si kdo co kdo kde plácnul, ale vědomě nabouchat do hlavy tvrdý data, jako jsou čísla, slovíčka, prostě nedokážu, nebo mi to zabere neúměrné množství času.
Asi to bude taky o tréninku. Od mala jsem děsně rád coural po mapách (měli jsme jich doma pěknou hromádku, různých. Časem jsem i mnohé dokupoval. Pak mi asi dost pomohlo od mládí rajtování na motorce, kde se mapa tahala, až když bylo úplně ouvej. A pak to sledování detailů, řeky, tratě, komíny, kostely atd... Bezva byly některé názvy ulic. Buďto svým názvem šměrovaly ke vzdálenějším cílům (např. Olomoucká), udávaly směr, nebo např. Leninova znamenala, že jsem v centru, nebo do něj směřuju :-)
To píšeš o schopnosti orientovat se v neznámém terénu s pomocí mapy, nebo bez ní, to tak nějak zvládám a na motorce to dělám, když se jedu jen tak projet a je mi jedno, když zakufruju.
Ale když jsem třeba jel do španělska, a chtěl tam dorazit včas, tak to si člověk sakra rozmyslí jezdit tímhle stylem.
Tenkrát mě Jindrova trasa navedla až kus za městem na silnici, na kterou cyklisti nesměli, vrátit se zpátky do centra a hledat jinou... nebo když na pobřeží vedla ta jeho čára po moři, místo po pevnině, taky jsem si poradil, ale stojí to člověka hodně kilometrů a bolesti navíc, zbytečně a ta Dakota navigovat moc neuměla, tenkrát jsem ji pověřil, aby mne protáhla skrzevá Mulhouse a taky to pak hodně bolelo :-)
Jednou tak, jindy jinak.
Samozřejmě, že jsem uvítal třeba na pracovních cestách navigaci. Při přejezdu Německa úhlopříčně bejvaly ty itineráře s počítáním nájezdů a sjezdů z dálnic dost obsáhlé a dlouhé :-)
Když ale vzpomenu na dobrodružství, když jsem přejížděl tehdejší ČSSR na Babettě na čas, musel si v noci ošéfovat těch asi 15 non-stop čerpaček v celé republice a když jsem pak Zemplínskou Šíravu objel omylem zleva a dostal se do cikánských osad... Nebo když mě to ve dvě v noci nedopatřením vyplivlo u Brna na D1, já tam minul nevěřícně čučícího dopraváka (naštěstí zaměstnaného kontrolou jiného nešťastníka) a až k Rosicím jsem to do kopce doslova tlačil pohledem do zrcátek, abych už byl z té panelky pryč...
Ale je fakt, že s navigací jsem taky zažil svoje. Třeba v zimě mě to poslalo v Krušných horách do "slepé" do Jeleního (nádherná krajina, ale průjezdné jen na běžkách), nebo s kamionem u Plzně na lesní cestičku cik cak podjezdy a nadjezdy okolo dálnice, nebo v Německu dokonce na cyklostezku :-)
Jo, s navigací je to taky někdy dobrodrůžo, já jak jsem občas takovej přiblblej a línej nastudovat manuál, tak jsem vloni před Lyonem zadal směr Valence netušíc, že ve Francii jsou Valence dvě(nebo tři dokonce?) a tak jsem místo ke Středozemnímu moři zamířil k Atlantiku. Zas jsem se díky tomu podíval až do Millau, na ten most :-)
A s Dakotou je občas taky legrace, ona má ve zvyku, když zastavím třeba na červenou, mapa se na displeji otočí o 180°, dodnes netuším, proč, když se rozjedu, zase se to vrátí zpátky.
To dělají navigace, to je běžné, to bys musel uzamknout displej, pak se nehne.
Jen je potřeba mít v nastavení mapy - čelem, nikoliv k severu a pak máš směr kam jedeš.
Jak to teď píšeš, tak mě napadá, možná když jedu dle importované trasy, u které není přesně stanoven cíl, jakože se dle ní dát jet tam i zpátky, když zastavím, tak ten trouba asi nepozná směr kam jedu a směr jízdy určuje dle nepřesností signálu? Orientaci na sever nepoužívám, páč potom musím moc přemýšlet kam že to mám vlastně jet :-)
To určitě ne. Každá trasa má začátek a konec a navigace vždy vede od začátku ke konci, nikdy obráceně. Samozřejmě n můžeš v navigaci obrátit směr, ale to musíš udělat v nastavení trasy. Tohle samozřejmě platí je pro routovanou trasu.
Pokud si do navigace nahraješ trasu jako prošlou, tak není ani začátek ani konec a není ani trasa, které se drží navigace a ukazuje směr. To se jen na displeji zobrazuje ta prošláb trasa jako linka a ty se ji držíš a jedle po ní. Pokud se někde odchýlíš a jedeš jinudy, linka se ti ztratí posunem podkladu z displeje a šipka ti buď ukazuje sever nebo směr tvého pohybu.
To otočení "displeje" - mapového podkladu v navigaci je způsobeno otočením navigace na řiditkách a neuzamčením orientace v nastavení displeje - uzamknout na výšku a v nastavení mapy - orientace prošlé trasy nahoře.
A co jsi se dozvěděl? Zkolabují starší Garminy nebo ne?
Teď jsem koukal na nabídku. Kapacitní touchpanely opustili, dál razí cestu odporového odměřování stisku. Funguje všude a vždy, ale vymačkává se a je to necitlivé.
Montána je stále o polovinu těžší než Oregon, ale rozlišení displeje není o polovinu lepší. Montána už umí dobíjecí lithiovku, ale vydrží s ní také 15 hodin jako Oregon s niklkadmiovým článkem. Takže žádné převratné změny. A vše to stojí stále 10000Kč a více podle mapy. Tak opravdu nevím, jestli tak trochu soudruzi nezaspali.
Kdybych jezdil po asfaltu, tak ho už kupovat nebudu a vystačím si s mobilem a nějakým nepromokavým pouzdrem a dobrým držákem a powerbankou v kapsách. Jen to jeho neprůstřelné pouzdro je zajímavé, ale stojí za 10000Kč?
Můžeš pořídit navigaci Garmin za bůra. Bude stejně dobrá a bude splňovat požadavky a pokud nemáš specielní požadavky na nějakou funkci co jiné navigace nemají tak je v podstatě jedno jakou máš. Navíc čím jednodušší navigace tím má nižší spotřebu a větší výdrž baterie.
Když tady Garmin dodnes nemá žádnou konkurenci, která by nabízela podobné outdoorové, skoro nerozbitné, mapové stroje, tak je pak těžké nějak čarovat s cenou dolů :-/ A v ČR je asi největším problém to, že vlastně ani neexistují podrobné mapy ČR pro ty ostatní výrobce navigací...