NaKole.cz
Nejlépe hodnocené
Re: Jaké to bylo - 162
Kdysi mi vyprávěli v Temelíně jak odjížděla Avie a při rutinním měření na odjezdu u ní zjistili zvýšenou radioaktivitu. Tak ji prohledali a nakonec se ukázalo, že svítí ocel z pružin. Asi se do šrotu dostal nějaký zdroj, který tam neměl co dělat.
Ale je to jen orální historie, třeba jen urban legend.
0
Re: Jaké to bylo - 162
To je klidně možné. Ten zářič, jako těžký kov, se rozpustí v železné tavenině. Teď mají v hutích na vstupu šrotu detektor, který to hlídá.
Pro stínění komor pro detekci nízkoprahové aktivity se shání ocel odlitá před výbuchem v Hirošimě, aby mněla sama nízké radioaktivní pozadí. V takové komoře po hodinovém snímání naměří i radioaktivitu z tebe. Vznikne třeba z pojídání šumavských hříbků.
-3
Re: Jaké to bylo - 162
Nejen tam, třeba i spalovny odpadů to hlídají (a jak vyprávěl známý, docela CITLIVĚ)
Oblíbeným zdrojem pro tuhle "neozářenou" ocel prý bývají lodní vraky příslušného stáří - jeden by nečekal, že na ztroskotání lodi bude i něco pozitivního :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Tomu bych moc nevěřil, myslím, že by ji vůbec nepustili dovnitř!
Byli jsme tam se školou na exkurzi v Temelínu před nějakými 20-25 lety, přes dozimetr a detektor kovu šli povinně všichni a bylo nám vysvětleno, že právě proto se všechno měří už na vstupu, aby nenastal zmatek, když by si radiaci někdo přinesl zvenku...
0
Re: Jaké to bylo - 162
"Já jsem na tříkolce nikdy nejel, ale myslel bych si, že to je bezpečnější, protože se na tom člověk nemůže nečekaně svalit a že se dráha tolik nevlní jako u jednostopého kola. Taky je to širší, tak bych čekal, že se řidiči aut nebudou při předjíždění tolik snažit cpát mezi tříkolku a protijedoucí auto."
Datum: dnes v 12:23
Autor: xtonda
Ve 161 mě to už nedovolilo reagovat :-), proto zde:
Já na ní jezdím asi dvacet let. V podstatě souhlas, jen když už se ten předjíždějící rozhodne "to tam pustit" a ze zatáčky do které nevidí, vyjede v protisměru auto, tak pak je to mnohem "zajímavější", a člověk na tříkolce má co rozdejchávat. Na klasice zajedeš až na krajnici a polovinu řidítek máš už mimo silnici, na tříkolce, pokud je podél silnice dost hluboký příkop, provedeš do něj půlvýkrut, což pod třicetikilovou tříkolkou nemusí dopadnout bez následků :-(. Také jízda do kopce je spíš pro masochisty. Přesto, pokud jedu celý den na těžko, nebolí zadek, zápěstí, za krkem, ale prostě jenom nohy.
0
Re: Jaké to bylo - 162
...jen když už se ten předjíždějící rozhodne "to tam pustit" a ze zatáčky do které nevidí, vyjede v protisměru auto, tak pak je to mnohem "zajímavější",...
To jsem právě zažíval nějak moc často. Zase na druhou stranu, půjčená tříkolka měla kvůli svému majiteli dost lehké převody, takže třeba Ještěd jsem vyjel i když pravda, babky s francouzskými holemi mě předbíhaly. Ale z kola bych v té rychlosti už spadl, na tříkolce jsem se vyplazil.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Ta pomalá jízda je velká výhoda tříkolky, a ani při zastavení nemusíš dávat nohu na zem :-).
0
Re: Jaké to bylo - 162
Naše tříkolky mají výrazně lehčí převody než naše MTB a přesto je to do kopce mnohem větší dřina a nižší rychlost. Před nákupem jsme u AZUBu testovali dva dny klasické leho a tříkolu. A i když nám jízda ani rozjíždění na klasickém lehu nedělala problémy, právě možnost pomalé jízdy do kopce rozhodla - i s ohledem, že budeme stárnout. A spíš počítám s tím, že jednou v budoucnu budeme ty tříkoly muset elektrifikovat.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Nevím, kolik vám je let, ale pokud vydržíme a budeme jezdit dlouho, čeká nás ta elektrifikace všechny. Zatím odolávám, ale už se mně stává, že nestihnu někam dojet včas. Kopce sráží "rovinatý" průměr, který je bez protivětru "natěžko" kolem 15ti km/h, při kopcovité trati někam k deseti kilometrům za hodinu.
0
Re: Jaké to bylo - 162
> Nevím, kolik vám je let, ale pokud vydržíme a budeme jezdit dlouho, čeká nás ta elektrifikace všechny.
Mě ne. Páč na klínkovou osu středu na Esce pravděpodobně nepůjde hento elektroheblo naroubovat.
> už se mně stává, že nestihnu někam dojet včas.
A to nic. Až budeme opravdu staří, budeme řešit, že jsme nestihli včas doběhnout...
;-)
-3
Re: Jaké to bylo - 162
"Mě ne. Páč na klínkovou osu středu na Esce pravděpodobně nepůjde hento elektroheblo naroubovat."
Už před dobou nástupu elektrokol, měl kolega z práce na nosiči kyvně uchycený spalovací motor, který měl na výstupu třecí segment dosedající přímo na plášť. Jezdilo to svižně. Určitě je možné udělat to i s motorem elektrickým. Navíc, znakem mnoha českých podomácku vyrobených samohybů je úžasná míra improvizace, jistě se dá vypořádat i s klínkovým středem.
"A to nic. Až budeme opravdu staří, budeme řešit, že jsme nestihli včas doběhnout..."
;-)
Komu se v životě nestalo, že nestihl doběhnout, je určitým způsobem o tento zážitek "ochuzen" :-).
0
Re: Jaké to bylo - 162
A vždyť blábolí nesmysly, při použití přestavbového motoru se původní osa vyhazuje a motor ji nahradí, favority mají většinou BSA68 středy, tak Esky snad taky, vždycky se dá dát nábojový motor.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
To nevím, zatím jsem se detailně o komponenty elektrokol nezajímal. Nekriticky se domnívám, že snad nějaký ten rok budu jezdit pouze "za své". Vždyť mně ještě není sedmdesát :-).
0
Re: Jaké to bylo - 162
Budiž ti útěchou, že ani mladší nohy to v kopcovitém terénu na vyšší rychlosti nevytáhnou...
0
Re: Jaké to bylo - 162
Elektrifikaci bych se nebránil, ostatně elektro mám na ježdění do práce jako jiní cyklisté jezdí do práce autem.
Co nás zatím odrazuje je nutnost cestovat se zřetelem na to, kde si budeme moc píchnout kolo do zásuvky. Dosti na tom, že člověk řeší všechny ty elektronické krámy typu mobil, gps, interkom,...
0
Re: Jaké to bylo - 162
To je přesně ono, ztráta svobody. Samozřejmě si umím představit, že si někde najdu místo, kde se ubytujeme a budeme jezdit okolo s akčním rádiusem daným baterkou, ale ta volnost, že vyrazím a jedu kam chci, jak rychle chci a přenocuji kde chci by byla pryč. A ve svém věku nemusím spěchat, nikdo a nic mě nenutí dodržovat časový harmonogram.
Častý argument elektrocyklistů je: "stihnu toho víc, objedu to rychleji". A to vůbec nepotřebuju. Elektrika mě začne zajímat, až se opravdu nedokážu dostat na oblíbená místa, až tam kolo opravdu ani nevytlačím.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Ještě docela nadějné je to, že se rozrůstá počet míst, kde lze nabít. Je mi v této souvislosti zároveň záhadou, proč u všech těch autonabíječek není i zásuvka na 230 V. Vůbec by mě nevadilo tam utratit nějaké peníze za možnost dobít si kolo/mobil/powerbanku.
Když se zadá na mapy.com "dobíjení elektrokol" tak to ukáže docela dost míst.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Což o to, zásuvka by se našla, ale ten čas, než se to nabije.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Někdo tu nedávno psal, že to tak praktikuje, takže by to mělo na těch pomalých AC nabíječkách jít, maximálně je potřeba nějaká redukce. Mě to přijde i zajímavý pro dobití startovací baterie v normálním spalovacím autě, jednodušší než akumulátor demontovat a tahat ho do bytu.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Když jsem s plně naloženým kolem stoupal na Tok na Brdech a míjeli mne povídající si ženy na elektrokolech, tak jsem jim velmi záviděl. Ale to těžké kolo, srovnatelné váhově s tím mojím netěžko, jim nezávidím. Ano, zvyknou si. Ale ta pohoda zvládání lehkého kola v terénu zmizí a ruční manipulace po schodech, do vlaku a jinam musí být otrava a občas na hranici sil.
Znám starce, kteří se té těžké manipulace tak bojí, že raději zatím jezdí za své.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Máš pravdu, ale občas si připadám jako menšina. Minulý týden se u nás dělal nějaký obecní cyklovýlet, ale když jsem si uvědomil, jak je to kopcovité a že většina lidí má elektro, tak jsem docela byl rád, že hnusně prší a já mám důvod proč nejet.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Jo, už jsem to tu jednou psala. Před nemnoha lety se pořizovalo kolo těch slabším, aby stačili silnějším. Nejčastěji ženě, aby jí manžel neujížděl atd.
Dnes si lidi kupují elektrokolo, aby stačili těm, co už ho mají.
Takže jsem vděčna za každého, kdo jezdí za své a je ochoten jet se mnou. :-)
Většinu života se za něčím honím. Aby člověk stíhal práci a rodinu a vše okolo. Víceméně životní nutnost. Ale řešit elektriku, že abych dojela dál a rychleji atd. - proboha proč? Doufám, že pár podobně založených obětavců k sobě vždy najdu. Až ne, budu holt řešit.
0
Re: Jaké to bylo - 162
V poslední době se mi stává, že když s někým diskutuji o profilu nebo o délce trasy apod., vždycky se najde někdo, kdo mě odpálí slovy "o co ti jde, vždyť máš elektriku".
Málokdo je schopen pochopit, že jsem si e-kolo pořídila s ohledem na zdravotní obtíže s pohybovým aparátem a přípomoc zapínám jen tam, kde bych řadila "kašpárka".
0
Re: Jaké to bylo - 162
V poslední době jsou čím dál tím víc populární, kde to ke hmotnosti kola nepřidává 10 kg, ale třeba jenom 4.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Ten závěr "Přesto, pokud jedu celý den na těžko, nebolí zadek, zápěstí, za krkem, ale prostě jenom nohy." máš v podstatě společný s lehokolem.
Byť pravda, co jsem v Azubu při čekání tříkolky okukoval, tak sedadla jejich tříkolek už připomínají víc závodní auto než kolo... :-)
Každopádně, co jsem teď byl nucen víc než měsíc fungovat jenom na MTB, tak kromě zadku při delší cestě protestovaly hlavně zápěstí...
Ono za volantem bezohlední a agresivní pitomci byli vždycky, ale připadá mi, že jich v posledních letech výrazně přibylo. To předjíždění v zatáčce, kam nevidí, je jedna z mnoha nebezpečných věcí... :-(
0
Re: Jaké to bylo - 162
Nemusí to být hned agresivita, třeba jen nedostatek představivosti, co se může stát. A pak "ON" má jednu velkou výhodu-má okolo sebe tunu plechu.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Tuhle zkušenost zatím nemám, mým největším problémem zůstávají plicní lázně, když někdo "konečně najde odvahu" mě předjet a má potřebu naakcelerovat 90 na maximálně deseti metrech...
Ale může to být jak tím, že mě auta předjíždějí opravdu "uctivě" tak taky tím, že na třech kolech má člověk výrazně vyšší toleranci i k autům mizejícím "těsně". Přecejen, ani průvan kamionu mě nestrhne, takže dokud je minutí bezkontaktní, je to ok...
-2
Hledám: Partacka
Hledám: děvče z prahy
Hledám: Parťačku na e-bike do terénu. (Jihlava)
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Cyklodovolená 2025 – kratičký okruh Balkánem – 4. část
Z Bosny do Srbska a návrat domů 7. denNe že bych si na to zvykla, ale nejednou se stalo, že v průběhu naší…
Cyklodovolená 2025 – kratičký okruh Balkánem – 3. část
Černá Hora - Durmitor 5. denJadranka ráno smaží palačinky, mažeme si je nutelou a domácí marmeládou, padají…