NaKole.cz
Nejlépe hodnocené
Re: Jaké to bylo - 162
Kdysi mi vyprávěli v Temelíně jak odjížděla Avie a při rutinním měření na odjezdu u ní zjistili zvýšenou radioaktivitu. Tak ji prohledali a nakonec se ukázalo, že svítí ocel z pružin. Asi se do šrotu dostal nějaký zdroj, který tam neměl co dělat.
Ale je to jen orální historie, třeba jen urban legend.
0
Re: Jaké to bylo - 162
To je klidně možné. Ten zářič, jako těžký kov, se rozpustí v železné tavenině. Teď mají v hutích na vstupu šrotu detektor, který to hlídá.
Pro stínění komor pro detekci nízkoprahové aktivity se shání ocel odlitá před výbuchem v Hirošimě, aby mněla sama nízké radioaktivní pozadí. V takové komoře po hodinovém snímání naměří i radioaktivitu z tebe. Vznikne třeba z pojídání šumavských hříbků.
-3
Re: Jaké to bylo - 162
Nejen tam, třeba i spalovny odpadů to hlídají (a jak vyprávěl známý, docela CITLIVĚ)
Oblíbeným zdrojem pro tuhle "neozářenou" ocel prý bývají lodní vraky příslušného stáří - jeden by nečekal, že na ztroskotání lodi bude i něco pozitivního :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Tomu bych moc nevěřil, myslím, že by ji vůbec nepustili dovnitř!
Byli jsme tam se školou na exkurzi v Temelínu před nějakými 20-25 lety, přes dozimetr a detektor kovu šli povinně všichni a bylo nám vysvětleno, že právě proto se všechno měří už na vstupu, aby nenastal zmatek, když by si radiaci někdo přinesl zvenku...
0
Re: Jaké to bylo - 162
"Já jsem na tříkolce nikdy nejel, ale myslel bych si, že to je bezpečnější, protože se na tom člověk nemůže nečekaně svalit a že se dráha tolik nevlní jako u jednostopého kola. Taky je to širší, tak bych čekal, že se řidiči aut nebudou při předjíždění tolik snažit cpát mezi tříkolku a protijedoucí auto."
Datum: dnes v 12:23
Autor: xtonda
Ve 161 mě to už nedovolilo reagovat :-), proto zde:
Já na ní jezdím asi dvacet let. V podstatě souhlas, jen když už se ten předjíždějící rozhodne "to tam pustit" a ze zatáčky do které nevidí, vyjede v protisměru auto, tak pak je to mnohem "zajímavější", a člověk na tříkolce má co rozdejchávat. Na klasice zajedeš až na krajnici a polovinu řidítek máš už mimo silnici, na tříkolce, pokud je podél silnice dost hluboký příkop, provedeš do něj půlvýkrut, což pod třicetikilovou tříkolkou nemusí dopadnout bez následků :-(. Také jízda do kopce je spíš pro masochisty. Přesto, pokud jedu celý den na těžko, nebolí zadek, zápěstí, za krkem, ale prostě jenom nohy.
0
Re: Jaké to bylo - 162
...jen když už se ten předjíždějící rozhodne "to tam pustit" a ze zatáčky do které nevidí, vyjede v protisměru auto, tak pak je to mnohem "zajímavější",...
To jsem právě zažíval nějak moc často. Zase na druhou stranu, půjčená tříkolka měla kvůli svému majiteli dost lehké převody, takže třeba Ještěd jsem vyjel i když pravda, babky s francouzskými holemi mě předbíhaly. Ale z kola bych v té rychlosti už spadl, na tříkolce jsem se vyplazil.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Ta pomalá jízda je velká výhoda tříkolky, a ani při zastavení nemusíš dávat nohu na zem :-).
0
Re: Jaké to bylo - 162
Naše tříkolky mají výrazně lehčí převody než naše MTB a přesto je to do kopce mnohem větší dřina a nižší rychlost. Před nákupem jsme u AZUBu testovali dva dny klasické leho a tříkolu. A i když nám jízda ani rozjíždění na klasickém lehu nedělala problémy, právě možnost pomalé jízdy do kopce rozhodla - i s ohledem, že budeme stárnout. A spíš počítám s tím, že jednou v budoucnu budeme ty tříkoly muset elektrifikovat.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Nevím, kolik vám je let, ale pokud vydržíme a budeme jezdit dlouho, čeká nás ta elektrifikace všechny. Zatím odolávám, ale už se mně stává, že nestihnu někam dojet včas. Kopce sráží "rovinatý" průměr, který je bez protivětru "natěžko" kolem 15ti km/h, při kopcovité trati někam k deseti kilometrům za hodinu.
0
Re: Jaké to bylo - 162
> Nevím, kolik vám je let, ale pokud vydržíme a budeme jezdit dlouho, čeká nás ta elektrifikace všechny.
Mě ne. Páč na klínkovou osu středu na Esce pravděpodobně nepůjde hento elektroheblo naroubovat.
> už se mně stává, že nestihnu někam dojet včas.
A to nic. Až budeme opravdu staří, budeme řešit, že jsme nestihli včas doběhnout...
;-)
-3
Re: Jaké to bylo - 162
"Mě ne. Páč na klínkovou osu středu na Esce pravděpodobně nepůjde hento elektroheblo naroubovat."
Už před dobou nástupu elektrokol, měl kolega z práce na nosiči kyvně uchycený spalovací motor, který měl na výstupu třecí segment dosedající přímo na plášť. Jezdilo to svižně. Určitě je možné udělat to i s motorem elektrickým. Navíc, znakem mnoha českých podomácku vyrobených samohybů je úžasná míra improvizace, jistě se dá vypořádat i s klínkovým středem.
"A to nic. Až budeme opravdu staří, budeme řešit, že jsme nestihli včas doběhnout..."
;-)
Komu se v životě nestalo, že nestihl doběhnout, je určitým způsobem o tento zážitek "ochuzen" :-).
0
Re: Jaké to bylo - 162
A vždyť blábolí nesmysly, při použití přestavbového motoru se původní osa vyhazuje a motor ji nahradí, favority mají většinou BSA68 středy, tak Esky snad taky, vždycky se dá dát nábojový motor.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
To nevím, zatím jsem se detailně o komponenty elektrokol nezajímal. Nekriticky se domnívám, že snad nějaký ten rok budu jezdit pouze "za své". Vždyť mně ještě není sedmdesát :-).
0
Re: Jaké to bylo - 162
Klínkovou osu ještě někdo v 21. století používá? To byla první věc, kterou jsem v 90. letech ze svého Favorita vyhodil a nahradil Shimanem.
Na prvním lehu jsem celou dobu - více než 10 let - měl zapouzdřený Kinex, na kterém jsem nic neudržoval (nebylo co) a celou dobu běhal hladce bez vaklu. Žádné seřizování vaklů, žádné vyžvejkané klínky, nádhera.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Budiž ti útěchou, že ani mladší nohy to v kopcovitém terénu na vyšší rychlosti nevytáhnou...
0
Re: Jaké to bylo - 162
Elektrifikaci bych se nebránil, ostatně elektro mám na ježdění do práce jako jiní cyklisté jezdí do práce autem.
Co nás zatím odrazuje je nutnost cestovat se zřetelem na to, kde si budeme moc píchnout kolo do zásuvky. Dosti na tom, že člověk řeší všechny ty elektronické krámy typu mobil, gps, interkom,...
0
Re: Jaké to bylo - 162
To je přesně ono, ztráta svobody. Samozřejmě si umím představit, že si někde najdu místo, kde se ubytujeme a budeme jezdit okolo s akčním rádiusem daným baterkou, ale ta volnost, že vyrazím a jedu kam chci, jak rychle chci a přenocuji kde chci by byla pryč. A ve svém věku nemusím spěchat, nikdo a nic mě nenutí dodržovat časový harmonogram.
Častý argument elektrocyklistů je: "stihnu toho víc, objedu to rychleji". A to vůbec nepotřebuju. Elektrika mě začne zajímat, až se opravdu nedokážu dostat na oblíbená místa, až tam kolo opravdu ani nevytlačím.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Ještě docela nadějné je to, že se rozrůstá počet míst, kde lze nabít. Je mi v této souvislosti zároveň záhadou, proč u všech těch autonabíječek není i zásuvka na 230 V. Vůbec by mě nevadilo tam utratit nějaké peníze za možnost dobít si kolo/mobil/powerbanku.
Když se zadá na mapy.com "dobíjení elektrokol" tak to ukáže docela dost míst.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Což o to, zásuvka by se našla, ale ten čas, než se to nabije.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Někdo tu nedávno psal, že to tak praktikuje, takže by to mělo na těch pomalých AC nabíječkách jít, maximálně je potřeba nějaká redukce. Mě to přijde i zajímavý pro dobití startovací baterie v normálním spalovacím autě, jednodušší než akumulátor demontovat a tahat ho do bytu.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Když jsem s plně naloženým kolem stoupal na Tok na Brdech a míjeli mne povídající si ženy na elektrokolech, tak jsem jim velmi záviděl. Ale to těžké kolo, srovnatelné váhově s tím mojím netěžko, jim nezávidím. Ano, zvyknou si. Ale ta pohoda zvládání lehkého kola v terénu zmizí a ruční manipulace po schodech, do vlaku a jinam musí být otrava a občas na hranici sil.
Znám starce, kteří se té těžké manipulace tak bojí, že raději zatím jezdí za své.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Máš pravdu, ale občas si připadám jako menšina. Minulý týden se u nás dělal nějaký obecní cyklovýlet, ale když jsem si uvědomil, jak je to kopcovité a že většina lidí má elektro, tak jsem docela byl rád, že hnusně prší a já mám důvod proč nejet.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Jo, už jsem to tu jednou psala. Před nemnoha lety se pořizovalo kolo těch slabším, aby stačili silnějším. Nejčastěji ženě, aby jí manžel neujížděl atd.
Dnes si lidi kupují elektrokolo, aby stačili těm, co už ho mají.
Takže jsem vděčna za každého, kdo jezdí za své a je ochoten jet se mnou. :-)
Většinu života se za něčím honím. Aby člověk stíhal práci a rodinu a vše okolo. Víceméně životní nutnost. Ale řešit elektriku, že abych dojela dál a rychleji atd. - proboha proč? Doufám, že pár podobně založených obětavců k sobě vždy najdu. Až ne, budu holt řešit.
0
Re: Jaké to bylo - 162
V poslední době se mi stává, že když s někým diskutuji o profilu nebo o délce trasy apod., vždycky se najde někdo, kdo mě odpálí slovy "o co ti jde, vždyť máš elektriku".
Málokdo je schopen pochopit, že jsem si e-kolo pořídila s ohledem na zdravotní obtíže s pohybovým aparátem a přípomoc zapínám jen tam, kde bych řadila "kašpárka".
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Jasně - šup do e-škatulky.
Zajímavé, jak malé nenápadné "e-" před slovem "kolo" dělá mnohým zatemnění mozku.
Nejsou schopni pochopit, že vlastností e-kola se dá využívat, ne je zneužívat.
Pokud si správně pamatuji, zrovna ty si mi tu psal, že je idiotština pořizovat si e-kolo jen s baterií 250W.
Pořídila jsem si ho a po 12 letech můžu říct, že splňuje přesně to, co jsem si představovala.
A jistě chápeš, že s touto baterií nejde opravdu o nic víc než o přípomoc v kopcích - prostě místo kašpárka si pomůžu elektrikou.
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Tak já střídám e-kolo a zasvé-kolo už 13 let, takže vím o čem mluvím. A i když si uvědomuju všechny výhody a nevýhody, přesto pořád jsem fascinován když mi někdo vypráví "i na e-kole se musí šlapat". To sice ano, ale ta náročnost je o řád jinde. Nicméně tvoji potřebu chápu, ostatně kdybych měl jezdit do práce za své (občas to dělám přes léto, kdy nejsem tolik limitovám spolupracovníky), tak bych jezdil vlakem. Mám po cestě jeden blbý kopec, navíc s kameny a šotolinou a tam mě to bez elektriky fakt štve.
Že mě předjíždějí mlaďoši na elektrokolech, na to už jsem si zvyknul, to už mě nijak nevytáčí. Kdybych byl v jejich věku, uřčitě bych si nějaký elektrický MTB pořídil taky.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Baterie 250W? To bude asi nějaký omyl, watt je jednotka výkonu a nic takového se u baterie neudává. Někde se stala chybička.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Pardon, vypadlo mi písmenko - 250 Wh.
-2
Re: Jaké to bylo - 162
V poslední době jsou čím dál tím víc populární, kde to ke hmotnosti kola nepřidává 10 kg, ale třeba jenom 4.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Ten závěr "Přesto, pokud jedu celý den na těžko, nebolí zadek, zápěstí, za krkem, ale prostě jenom nohy." máš v podstatě společný s lehokolem.
Byť pravda, co jsem v Azubu při čekání tříkolky okukoval, tak sedadla jejich tříkolek už připomínají víc závodní auto než kolo... :-)
Každopádně, co jsem teď byl nucen víc než měsíc fungovat jenom na MTB, tak kromě zadku při delší cestě protestovaly hlavně zápěstí...
Ono za volantem bezohlední a agresivní pitomci byli vždycky, ale připadá mi, že jich v posledních letech výrazně přibylo. To předjíždění v zatáčce, kam nevidí, je jedna z mnoha nebezpečných věcí... :-(
0
Re: Jaké to bylo - 162
Nemusí to být hned agresivita, třeba jen nedostatek představivosti, co se může stát. A pak "ON" má jednu velkou výhodu-má okolo sebe tunu plechu.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Tuhle zkušenost zatím nemám, mým největším problémem zůstávají plicní lázně, když někdo "konečně najde odvahu" mě předjet a má potřebu naakcelerovat 90 na maximálně deseti metrech...
Ale může to být jak tím, že mě auta předjíždějí opravdu "uctivě" tak taky tím, že na třech kolech má člověk výrazně vyšší toleranci i k autům mizejícím "těsně". Přecejen, ani průvan kamionu mě nestrhne, takže dokud je minutí bezkontaktní, je to ok...
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Včera náročnější, ale pěkné, z Podkrkonoší do Krkonoš. Ráno přesun do Dvora Králové, nákup u Kupkoláků a pak nasednutí na kolo. Přes Nemojov na Vítěznou a sjezd do Chotěvic, vystoupat přes Čermnou a Vlčice na Hrádeček, byly tam i zapálené svíčky. Pak sjezd do Svobody a následovalo náročnější stoupání kolem Janských Lázní Janským dolem na Zlatou vyhlídku a k Hoffmannově boudě, následovalo další stoupání přes tři zatáčky až k vysilači Černá hora, dál přes Zrcadla na Pražskou bodu. Nebýt školních výletů a dětí tak bylo na celé Černé hoře téměř mrtvo. Následoval 700 m sjezd Černým dolem až do Fořtu. Následoval výstup na Sněžku, tentokrát jen na Malou, ale pořád Sněžku :-) Dál přes Prosečnou, Slemeno a Dolní Olešnici výjezd do Mostku, sjezd do Horní Brusnice a výstup na oblíbenou Zvičinu. Pak už jen sjezd přes Třebihošť a Doubravici zpět do Dvora Králové.
Dojezd za světla a bez nějaké velké únavy a s rezervou. Potěšilo, že to v kopcích dobře jelo a je šance ještě na malé zlepšení za měsíc pro Beskydy.
Počasí přálo a bylo lepší než inzerovali. Na větší stoupání bylo zataženo, odpoledne dokonce přestalo úplně foukat a vyjasnilo se.
Délkou to bylo akorát 113 km a výškově 2.400 m.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
To si dobrej. Mě stačí vidět ten pík na výškovém profilu abych věděl, že to bych jen tak nedal.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Při plánování jsem zvažoval jestli zařadit Černou horu nebo to z 800 m od Hoffmannových nad Janskýma střihnout rovnou do Černého Dolu, pak by to bylo o 500 m nižší. Byla to varianta brod pokud by výjezd nad Jánky do 800 m nějak víc bolel. Taky tam jede lanovka a vozí kola takže bys to určitě dal :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Tak jsem si vyhlédnul hezký strom v Choceňském parku, respektive dva a dneska jsem mezi nimi zkoušel napnout slackline.
V parku v Ústí jsem totiž nenašel vhodnou kombinaci stromů pro vzdálenost nad 30m.
Představoval jsem si najít stromy tak 32-35m od sebe, abych přidával postupně, ale našel jsem takové, co už jsou přes 40m daleko, nicméně zkusil jsem to...
První problém nastal už při napínání popruhu. Věděl jsem, že kotevní body výjdou vysoko, ale třikrát jsem je musel posunout ještě výš, protože pokaždé se mi popruh nepovedlo napnout tolik, abych uprostřed nestál na zemi.
Nakonec bylo kotvení na stromě nejen nad hlavou, ale úplně nejvýš, kam jsem na špičkách ze země dokázal dosáhnout.
Podobně blbě se dosahovalo na kladkostroj i vlastní popruh... :-)
Že o 10 metrů delší vzdálenost, než jsem zatím zkoušel přejít, bude problém, mi bylo předem jasné... takže žádné překvapení - po nástupu na lajnu následovalo několik vratkých kroků a pak nedobrovolný sestup. Občas na sestup došlo už během nástupu, ale párkrát se těch kroků podařilo i trochu víc... dost na to, abych viděl, že to není nemožné a zkusil to zase příště... :-)
-1
Re: Jaké to bylo - 162
40m, to je už docela dálka. To se musí člověk snažit, aby se šípem trefil. 50m je nejdál, co jsem kdy střílel. To už mi luk přímo nestřílí a musím mířit nad terč.
Tak ať ti to šlape :)
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Podle některých metodik se slackline počítá za LONGLINE od 30m, podle jiných od 40m. Takže teď už opravdu můžu tvrdit, že jsem longline zkoušel...
To, abych takovou vzdálenost dokázal celou přejít, bude nejspíš výzva na mnohem delší dobu. Respektive přejít úplně celou lajnu od jednoho stromu k druhému jsem zvládnul naposled při 20m. S prodlužující se vzdáleností už začínám a končím velký kus od stromu kvůli kladkostroji a kotevním smyčkám. Tady bude odstup ještě větší, protože z víc než dvou metrů spadnout na zem fakt nechci... ono ani seskakování z metru a půl není ideální...
0
Re: Jaké to bylo - 162
musíš hledat dolík mezi dvěma stromy ;-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Ano, to by dost pomohlo!
Ovšem prakticky jsem rád, že jsem našel místo, kde je mezi použitelnými stromy aspoň +/- rovina.
Ono totiž co na první pohled jako rovina vypadá, se po napnutí popruhu rovné většinou nezdá...
Příjde mi, že u stromů vzdálených 30+ metrů, mezi kterými je louka, skoro vždy je střed louky oproti okrajům zvýšený. Možná důsledek sekání a hnojení?
Při procházce trávou rozdíl 0.5m na 30m vzdálenosti ani nepoznáš, ale slackline popruh musím zvednout kvůli většímu krtinci v prostředku.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Říční koryta? V létě teče většinou uprostřed jen potok, ale chtělo by to něco na pískách.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Jasně, akorát nechci seskakovat na kamení ani do bažiny... :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Nojo, připravený seskok 2 m dolů není problém, ale spadnout to necheš. Horolezci si na písku dávají první kruh klidně do 4m. Tvrdí, že odskočit to není problém, pokud kotníkem netrefíš nějaký pařez. Mně se to nikdy nelíbilo. Ale zato jsem se dožil celkem ve zdraví skoro 70 let.
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Absenci pudu sebezáchovy u horolezců na písku radši nebudu komentovat. :-)
Pro mě jsou dva metry nad zemí bez jištění maximum a nutnost seskakovat velmi nekomfortní řešení. S trochou smůly si člověk může ublížit i z půl metru...
0
Re: Jaké to bylo - 162
A co skoky do vody? Nezanedbáváš to?
Se svou dírou v lýtku se přes krásné teplo nemohu jezdit koupat a plavat. Jen hniju doma :(
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Zanedbávám. Od předminulého týdne je v provozu koupaliště v Litomyšli, byl jsem tam zatím jednou. Zkoušel jsem jen skoky z 1m, vyšší prkno jsem si nechal na příště, v minulém týdnu se mi kdoví proč zablokovalo rameno, v pátek to bolelo tolik, že jsem nedokázal pravou ruku upažit... tak si zatím nejsem jistý, zda už je to dostatečně dobré, abych to pokoušel, když nevím, co bylo příčinou? :-/
0
Re: Jaké to bylo - 162
Zkusil jsi někdy lom Hříměždice? Mají tam asi v 5 metrech prkno a spoustu možností skákat z různých výšek. Dělávaly se tam i závody. Do Příbrami dojedeš vlakem a pak 20km po silnici na kole.
-2
Re: Jaké to bylo - 162
V Hříměždicích jsem byl 2016 během Eposurvivalu...
https://www.nakole.cz/blogy/jrr/939-s-lehokolem...
Podívat bych se tam někdy chtěl https://hrimmeeting.com , ale dopravně mi takový výlet během jednoho dne nepřipadá bez auta zvládnutelný... :-(
0
Re: Jaké to bylo - 162
Volná projížďka po lese mezi Horním Jelením a Chocní. Dalo mi trochu zabrat naplánovat si trasu v 10 km lese aby to mělo alespoň 50 km a nejelo se dvakrát po stejné cestě, ale povedlo se. Když se vyjede z lesa na okraj Chocně, tak tam je přímo boží pekárna U Finků. Všechno tam je stále čerstvé a výborné, ale jejich koláče jsou přímo nebesky boží, zvlášť ty svatební a kulaté a všechny ostatní. Lepší jsem nikde ještě nejedl. V polovině trasy výborní snačinka a zase zpět do lesa a křížem krážem zpátky.
Trasa byla zárověň testovací po sestavení "nového" kola podle představ. Je ještě pár věcí k doladění, ale jinak výborné, spokojenost.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Oprava názvu, pekárna je U Lifků.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Včera se mi fakt nechtělo někam do kopečků, tak to jistila mastňácká vyjížďka podél vody po stezce do rajchu. Proti očekávání byla skoro prázdná, za dvě hodiny jsem napočítal celých 27 cyklistů. To i volavek u břehu bylo skoro víc :-)
A jen tak, zcela zbytečně, jsem si opět přejel novou lávku, tam a hned zpět, když už jí tady máme! Zdálky vypadá jako "podle pravítka", ale zblízka je vidět, že projektant měl to pravítko jakési zvlněné, nebo ohlodané ...
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Už máte lávku zkolaudovanou?
Minulý víkend jsme strávili v Drážďanech a blízkém okolí a také jsem musel konstatovat, že turistů ubylo. Asi fakt jsou vedra. Normálně za deštivého počasí je těch lidí snad víc než bylo v tu chvíli.
Samozřejmě ta pec, který bude v DRS tenhle víkend bude ještě horší.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Lávka je v užívání taknějak načerno. Není zkolaudovaná a nemá ani rozhodnutí o předčasném užívání stavby. Tož tak.
Příští středu bude zavřená, budou měnit tlumící prvky. Pak možná dojde i na kolaudaci.
Ale politici se na ní už fotili snad všichni :-)
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Není jich na těch 8 teepee málo? :o)))
Ale na druhou stranu - budou mít pohodlí :o)))
-1
Re: Jaké to bylo - 162
To ještě není klasický tábor. To je začátek oslavy 60 let od založení našeho skautského oddílu. Děti na tábor přijedou až ve středu.
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Včera jsem si udělal letos první výlet se slackline do lomu a jelikož jsem se bál provozu na I35, udělal jsem si tentokrá zajížďku, abych silnici překonal mimoúrovňově...
Dost mě překvapilo něco jako dětské pirátské muzeum. Je to v otevřeném prostoru hned u silnice v přístřešku trochu větším než autobusová zastávka.
Překvapilo mě, že takové místo může v Česku existovat bez ostrahy. Zřejmě zloději a vandalové chodí jinam než do Pekla? ;-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
A nebo to tam je zatím jen krátce a vandalové ještě nedorazili.
Já jsem dneska potkal takový ten cyklopoint s pumpou s neuřezaným šlauškem a na lankách ještě pořád viselo nářadí. Historicky vím, že už minimálně jednou to někdo zničil/rozkradl, tak budu počítat dny...
0
Re: Jaké to bylo - 162
Vyjel jsem se po ránu vykoupat do Berounky, to byl asi druhý nejpříjemnější bod dne, i když možná první. Ono se to těžko porovnává.
Ten konkurenční bod jsem chytil u prodejního okýnka v Černošicích-MokrýchPsech, asi jedna z největších výhod lehokola :-)
Dlužno dodat, že posledních asi 10km cesty bylo docela drsných, dělal jsem v boji se sluncem snad všechno možné a nakonec byl vskutku rád, že jsem se dovlekl domů - v tomhle počasí, zejména v tom těsně popoledním píku, se fakt jezdit nedá...
0
Re: Jaké to bylo - 162
Já už celý měsíc jezdím ráno před šestou hodinou plavat do jednoho zatopeného lomu. Dneska jsem konstatoval, že:
a) přibývá bordelu okolo (obaly od nejrůznějšího pití). ještě před pár dny to byla tak jedna, dvě lahve či plechovky, takže jsem to vždycky naložil a odvezl do nejbližší popelnice, ale teď už se mi to nikam nevejde
b) voda už má 25 stupňů (vozím si teploměr), tak to už mě moc to plavání netěší
0
Re: Jaké to bylo - 162
Včera začátek dost dobrý, závěr slabší. Chtěli jsme si udělat takový menší test jak na tom jsme s kolem na horách, tak jsem naplánoval v Orlických horách takový kilometrově 3/4 Drtič jen terénem víc náročnější.
Ráno jsme se přesunuli do Slatiny nad Zdobnicí a vyjeli jsme po modré a stoupali přes Rokytnici k pevnosti Hanička a tam vlevo a převážně po červené přes Anenský vrch, Jílovec, Mezivrší, Komáří, Pěticestí, U Kunštátské kaple a Tetřevec ke Kačenčinu šenku pod Homolí, kde byla nezbytná občerstvovací a chladící zastávka u Čertovodolského potoku. Od Kačenky stoupání na druhý nejvyšší vrchol na Korunu a pak přes vrch Jelenka a Malý Šerlich na Šerlich. Ze Šerlichu jsme pokračovali po polské straně po hranici podél patníků směr Vrchmezí. Kousek za lanovkami je několik cvičných překážek pro bajkery. Bohužel brácha dostal poněkud nešťastný nápad je přejet, všechny dobrý a na poslední drobná chybička sice jen s malými odřeninami, ale s naraženým zápěstím. Pokračovali jsme ve výjezdu na třetí nejvyšší vrch na Vrchmezí a doufali, že naražení nebude tak velké a půjde to dál. Na Vrchmezí pauza a tam něco málo za polovinou trasy jsme usoudili, že dál těžším terénem přes kořeny, kameny a hrboly to s naraženou rukou nepůjde, takže náhradní trasa po hlaších cestách a bohužel i asfaltu zpátky do Slatiny. Přes Polomský kopec a Šerlich na Velkou Deštnou, sjezd do Zdobnice a přes Nebeskou Rybnou k říčce Říčka a směr Rokytnice a po cyklotrase 146 zpátky do Slatiny.
Kilometrově to bylo kratší o 6 km než plán, ale bohužel výškovými metry nižší asi o 600 m, takže bohužel jen něco málo přes 1.900 m.
Sice trasa nebyla odjetá podle plánu, ale zase tak špatně to nedopadlo, ruka je v pořádku a jelo se i přes větší teplo dobře a bez potíží, takže spokojenost :-)
Na profilu je vidět bezpečný návrat od 47 km.
0
Lawrence z Arábie.
Nemohu sehnat (za rozumný peníz!) lněnou košili se stojáčkem a dlouhým rukávem. Dočasně to musím řešit bavlněným trikem, což je diskomfortní. :-(
-2
Re: Lawrence z Arábie.
V tomhle horku vylézt na plochou střechu bez stínu a tam horkovvzdušným fénem svařovat lepenku, tomu říkám moderní peklo. To si snad ani ty nezasloužíš :(
-1
Re: Lawrence z Arábie.
Do slov " tam horkovvzdušným fénem ochlazovat lepenku" se vám vloudilo pár překlepů :)
0
Re: Lawrence z Arábie.
Tak si to užij, když tě těší hledat chyby ostatních. Píšu to na telefonu a občas hmátnu vedle a ne vše nasledně zachytím. Občas mi ujede i gramatika. Vždy mi dělala potíže. Myslel jsem, že tohle těší jen Favorita. To poukazování na to, že on tu gramatiku na rozdíl ode mne má nadrilovanou.
-4
Re: Lawrence z Arábie.
Psal jsi "...fénem svařovat..." a Aviatik to opravil na "...fénem ochlazovat..." ;-)
0
Re: Lawrence z Arábie.
Díky :) , čtu nepozorně. Omlouvám se Aviatikovi za nerudnou odpověď.
-1
Re: Lawrence z Arábie.
Nečetl a přesto rozmrazil :-)
0
Re: Lawrence z Arábie.
Četl, ale blbě. Doufejme, že je to jen horkem.
-1
Re: Lawrence z Arábie.
Ono ani pro elektroniku tohle počasí nebyla radost...
V práci na mě čekala hromada zařízení, co během víkendu vyhlásily poruchu, tak teď musím zjišťovat co přesně se upeklo a proč. Holt když je venku 40, tak v plechové krabici napěchované elektronikou, na kterou celý den svítí slunce, panovaly pekelné teploty...
0
Re: Lawrence z Arábie.
Takhle jsem zažil horké okamžiky, když přehřátý počítač sice běžel, ale když jsem byl nucen udělat restart, tak se BIOSu nepřihlásil nějaký kus hardwaru jak měl a počítač nenaběhnul ... a protože řídil jedno zařízení ve fabrice, tak jsem z toho byl dost vyděšený.
0
Re: Jaké to bylo - 162
V horku nejezdím, většinou vyjíždím na chvíli až večer, ale teď bylo vedro i po osmé, tak jsem vymyslela, že vyjedu nad ránem :-)
Čas do svítání jsem využila přesunem do Ostrova nad Oslavou po státní. V neděli nad ránem tam nic nejezdí, je tam pěkný asfalt, nejsou tam žádná strmá stoupání a cesta pěkně odsýpala. Za svítání už jsem byla za obrátkou v Radostíně nad Oslavou a zamířila jsem po pravém břehu Oslavy na jih.
0
Re: Jaké to bylo - 162
U Netínského rybníka jsem byla poprvé a moc se mi tam líbilo. Moc světla na focení ještě nebylo, ale ptáci zpívali ze všech stran a krajina je tam moc pěkná. Za Meziříčím už ranní slunce krásně osvětlovalo krajinu kamenitých ostrůvků.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Taky řešení vyjíždět ve 4 ráno, to taky můžu, ale mě docela vadí, že toho předtím moc nenaspím a po takových 3 hodinách spánku se mi spíš nechce vstávat.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Vyjížděla jsem po půlnoci. V sobotu jsem byla venku brzo ráno a přes den se nedalo venku ani ležet pod slunečníkem. Tak jsem si vevnitř v chládku v posteli četla a po chvilkách dřímala, takže jsem byla už před půlnocí vyspaná a těšila se ven :-D
Vodu jsem naložila až nahoře v Bíteši u pítka (na dvacátém kilometru) ještě za tmy a vydržela mi až k vlaku. Měla jsem v záloze benzinky v Radostíně (cca 55.km) a Meziříčí (cca 70. km), kde bych mohla vodu doplnit, ale nebyla potřeba. Na nádraží ve Studenci jsem byla už po sedmé ještě za chládku. Čekala jsem 40 minut na vlak, mezitím slunko vylezlo nahoru, ale to už jsem seděla ve stínu na lavičce.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Podél trati místní lokálky (Křižanov-Meziříčí-Studenec) jsem dojela až do Studence, kde jsem sedla na vlak a před devátou už jsem byla v chládku doma. Celkem jsem najela 102 km a i když jsem vyjížděla při teplotě nad 20°C, bylo na Vysočině v každém údolí docela chladno, jak se studený vzduch stáhnul dolů. Měla jsem na rukách dlouhé návleky a při výjezdu na každý brdek byl teplý vzduch příjemný. Návleky jsem sundala po východu slunce, a když jsem v osm nasedala do vlaku, začínalo slunko docela zatápět :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Já strávila noc pod hvězdami v Krkonoších, i tam je vedro.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Ta první fotka je z místa nad chalupami, o kterých ses tu dřív zmiňoval, tedy jsi asi poznal.
0
Re: Jaké to bylo - 162
V tom rohu nad Klínovkami? Málem jsem, takhle v protisvětle, Kotel nepoznal :-)
Tam se muselo spát "jedna báseň"!
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Ty máš talent. Já, kdybych nevěděla, že tam je, Kotel odtamtud nepoznám. Jinak noc byla opravdu pod širým nebem, novou útulnu jsem ještě nevyzkoušela.
0
Re: Jaké to bylo - 162
To je mým voyeurismem - na každým výhledu a kopci očumuju obzory a snažim se identifikovat každej kopec, kostel, vesnici ... :-)
A pak přijdou na řadu mapy.com googleearth.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Já ti mám pocit, že vy co jste se narodili tady na severu máte nějaký kolektivní haschmich, že už si nejspíš od kolébky trénujete jak se ten který kopec jmenuje a pořád to řešíte. :) :) :)
0
Re: Jaké to bylo - 162
To je tím, že v Polabí není moc co trénovat.
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Tady u nás je taky Polabí :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Váš polabský kraj začíná Portou Bohemica, pokračuje Labským kaňonem a končí někde u Drážďan. To není Polabská nížina, kterou jsem měl na mysli.
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Pro mě je to od Litoměřic až do Riesy. Dál už to není na pohled příliš zajímavé.
Mimochodem co se Riesy týká. Přesně tam končí integrovaný dopravní prostor Horní Labe. Takže já si pravidelně, jednou za rok na začátek sezóny, koupím jízdenku Labe-Elbe (platí už z Kralup), dojedu vlakem do Riesy a na kole zpět do Bad Schandau, kde znovu sednu na vlak, je to přesně 100 km. Hezky po rovině s výhledem na řeku. Jen ten průjezd po cyklostezce přes Drážďany je trochu o nervy.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Dokonce je to Horní Labe (Ober Elbe).
0
Re: Jaké to bylo - 162
Včera jsem se chtěl projet, přes den to nešlo, tak večer. Vyjel jsem v 19 hodin, to sice ještě byla výheň, ale přes hodinu jsem jel lesem do Týniště, takže pohoda a pak do západu slunce to bylo už dobrý a pak po půl desáté už přímo boží. Naprosto prázdné silnice a stezky, mírný větřík příjemně ochlazoval, nádherně se jelo a dýchalo.
Z Týniště jsem to vzal přes Opočno okolo nádrže Rozkoš do České Skalice. Když jsem jel okolo nádrže a zvlášť po hrázi, tak bylo cítit jak voda smrdí bahnem a rybinou. V kempech nějací lidé byli a jestli se v tom koupou, tak fuj :-)
Ze Skalice do Jaroměře a podél Labe zpátky do Hradce.
Pěkně jsem se projel, příjemně se jelo, ve 2 jsem byl doma v posteli a po studené sprše se krásně usínalo.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Dneska před bouřkou další pokusy o přejití 40m slackline. Úplně se zatím nepodařilo, ale už to vypadá nadějněji než minule.
Navíc ta vzdálenost už je celkem impozantní - už to nejsou dva stromy vedle sebe jako na začátku, ale stromy na opačném okraji louky... ovšem když tam pálí sluníčko, výhoda to úplně není...
Po bouřce jsem se stavil na koupališti, voda byla pouze v malém bazénu, ale zase příležitost projít se v napouštěném bazéně, se člověku často nenaskytne, plavat tam možná půjde zítra... :-)
-1
Re: Jaké to bylo - 162
No panečku, našířku je vidět ta dálka. Ať se daří :)
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Skoro mi to něco připomíná :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Obdivuji Tvou výdrž v prodlužování slackline. Když už jsi téměř zvládl 40 metrů, tak zkoušíš i možnost chození po vodě? Nefušuješ tím někomu do řemesla? :-).
0
Re: Jaké to bylo - 162
Chození (skoro) po vodě mám na jiném obrázku. Tam je to zatím ovšem boj i při poloviční vzdálenosti...
Ta fotka ve skoro prázdném bazénu by asi šla vymyslet i lépe... ;-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Co se týká jízdy na kole, tak na prd. Po nočním dešti jsem si chtěl natrhat nějaké třešně, když už byly "umyté", a po krátké chvilce přišel "plavák". Měl jsem to domů necelý kilometr, ale už dlouho mně tak v botách nečvachtalo :-).
0
Re: Jaké to bylo - 162
Cesta teď už deštivou Skandinávií úspěšně pokračuje.
Sundsvall
0
Re: Jaké to bylo - 162
Krásne zážitky a pohľady. Prosím Ťa, čo to tam sušia na prostrednom obrázku? Ďakujem
0
Re: Jaké to bylo - 162
Normálně tráva na seno. Ale už to moc vidět není, balí to do těch bílých válců
0
Re: Jaké to bylo - 162
Norským pobřežím pomalu domů
0
Re: Jaké to bylo - 162
Píšeš pomalu - ono to ani rychle nejde :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Ano, trasa po západním pobřeží je náročná a klikará, ale je tu krásně a klid, až na to počasí. I když včera jsem měl první den po připlutí do Skandinávie bez jediné kapky..
0
Re: Jaké to bylo - 162
To bylo ještě hezky. Teď začalo dlouhodobě pršet...
0
Re: Jaké to bylo - 162
Dnes to tedy bylo naprt.
Bohužel se mi podařilo přejet užovku. Vůbec nebyla vidět ve změti stínů a světla, zaregistroval jsem ji asi metr před kolem. ještě jsem stačil nadhodit přední kolo, ale zadním to chytla. Jak dopadla celkově nevím – než jsem zabrzdil a otočil se, byla pryč. Doufám, že jsem ji moc nepochroumal a že přežije, ale ten pocit je opravdu nic moc.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Zajímavé, že nestihla zmizet. Ja viděl z kola užovku všeho všudy 3 x a vzdycky jen jak rychle mizí.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Já ji potkala začátkem června, naštěstí se plazila při kraji cesty.
Když jsem zastavila, zarazila se také. Aspoň jsem jí mohla vyfotit https://vrstevnice.com/uzovka1.mp4
Hnula se až když jsem poodjela i já https://vrstevnice.com/uzovka2.mp4
-1
Re: Jaké to bylo - 162
16.6.2026, Novořecká hráz, "U ohnuté". Až když jsem projel, jsem si uvědomil, že to nebyl klacek. Zašlajfoval jsem a ten klacek chvíli pozoroval. Klacek chvíli dělal mrtvýho brouka, teda klacka, teda užovku, a po chvíli s nasraným syčením zmizel pod hrází :).
0
Re: Jaké to bylo - 162
My měli loni v kompostu hnízdo, bylo jich tam snad 10 prťavejch.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Já občas ráno cestou do práce uklízím užovky. Asi rádi na tom asfaltu lesní cesty nocují, že je dlouho teplý.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Srabe přejet pomalého hada. To já přejel na kole veverku!
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Sebevražedně mi skočila pod kolo.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
:-)
https://www.youtube.com/watch?v=TbJBKn3A1II
0
Re: Jaké to bylo - 162
Ty si myslíš, že bycykl je vhodná zbraň pro vraždění veverek?
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Nikdo netvrdí že vhodná, ale ty ses zjevně přesto pokusil ho tak použít :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Jo jo, příště si pořídím Tleskačovo kolo, abych jí mohl trefit i ve skoku.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Kdysi mi mezi přední a zadní kolo naběhla kuna. Bylo to na hodně kamenité lesní cestě, z kopce, kde jsem sám měl co dělat, abych to nepoložil, a do toho ta kuna. Běžela mi pod nohama asi pět metrů, než ji napadlo vystřelit do strany. Oba jsme to přežili bez újmy.
0
Re: Jaké to bylo - 162
hm, 2* čokl, 1* nezvedené dítě co vyběhlo z křoví za stejně nezvedenou matkou bez rozhlédnutí v zatáčce na státovku. Bábě jsem se zvládl vyhnout, ale že jí bude následovat druhej bezmozek, to jsem tušit nemohl.
Čokli totálka, dítě haksna. Na začátku prázdnin. Verdikt PČR - sebevražedný způsob přecházení....
0
Re: Jaké to bylo - 162
něco přes 110 na oběd a zpět. Nejlepší pstruh... stánek Přívoz na soutoku Labe a Cidliny
0
Re: Jaké to bylo - 162
Těch 110 je cena za ten oběd?
-1
Re: Jaké to bylo - 162
na blbý dotaz přesná odpověď.. 110 je délka ujeté trasy v kilometrech. Pstruh stojí U Přívozu 169 kaček za kus.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Principiálně žádná otázka není blbá, blbá může být jen odpověď.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
pokud se někdo ptá, jestli dnes stojí pstruh v hospodě 110 kaček... tak je to blbá otázka, jestliže tento nestrávil minulých 15 let v umělém spánku. :)
-4
Re: Jaké to bylo - 162
A když se někdo po knajpách stravuje minimálně a několik let v žádné fakt nebyl? ;-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Pořád existují místa, kde se lze naobědvat do 100 Kč. Například v Chocni ve školní jídelně pro (dospělou) veřejnout zatím chtějí 100 Kč za celé meníčko (polívka + jídlo + salát + pití), takže úplně nesmyslná otázka to není a vůbec bych nepsal, že 15 let, ty ceny vyskočily až po Covidu...
0
Re: Jaké to bylo - 162
Oni tam mají celého čerstvého pstruha na grilu? Že bych zajel.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Pochybuju, ale o velikosti porce ani způsobu přípravy jsi nic nepsal.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Obrázek nestačí? Pak bys asi měl zajít k optikovi... a nestydět se za brýle. Já je nosím od cca 10 let.
-5
Re: Jaké to bylo - 162
Ještě trochu jinak... Sladkovodní ryby nejím tak nějak z principu. Takže fakt netuším kolik dneska stojí taková potvora. A pokud si to ještě pamatuji dobře, tak kdysi, někdy pár let po "listopadu" se pstruh prodával na váhu ;-) Prostě byla cena za 100g a hotovo.
0
Re: Jaké to bylo - 162
To by mě zajímalo, ale nemusíš odpovídat, pokud se to nehodí. Proč nejíš sladkovodní ryby?
0
Re: Jaké to bylo - 162
Protože z toho pořád nějak cítím bahno... ;-) Samozřejmě, že pstruh žije v tekoucí vodě, ale i to není jídlo pro mně. Když už jím, tak se chci za ty peníze i pořádně najíst, a ryby mi tohle neumožní všeobecně...
Asi jsem měl napsat, že ryby jako takové nejsou vůbec mojí oblíbenou stravou. A to ani mořské...
0
Re: Jaké to bylo - 162
Aha. Já mám naopak ryby rád, manželka taky. A protože nerybařím, to mě nikdy ani na chvíli nenapadlo, jsme vděčnými příjemci ryb od kamarádů, co už je s dalším nejčastěji kaprem manželka vyhodila. V naprosté většině případů takto získanou rybu sníme nejpozději ten večer, co u nás přistála. Už jsme si takhle přivezli kapra z návštěvy někdy v deset v noci, ale stejně jsme neodalali a šel hned do trouby. Od té doby, co jsem pochopil, že kůži je potřeba důkladně zbavit slizu ani nemám problém s bahenní pachutí.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Njn, mně to prostě nějak nesedne na jazyk :-/ Na to, že mám jinak "hubu vypálenou cigárama", prostě tyhle pachutě pořád nějak vnímám, i v minimálním množství...
0
Re: Jaké to bylo - 162
jj, pstruh z grilu na soutoku je skvělý. Jezdíme tam na silničkách už řadu let, máme to jako "jarní klasiku".
0
Re: Jaké to bylo - 162
Měl jsem kliku.. měl jsem na něj chuť nekoukal jsem ani, jestli má otevříno i Přívoz a jel jsem... měl vyjímečně od 12, protože od rána prováděl velkou sanitaci a nechtělo se mu odcházet.. navíc chodili lidi. Od Nymburka jsem za sebe nabíral vláček svátečních silničářů, který nedokázali překousnout, že je předjel šedivej strejc na cesťáku s brašnama a torpedem :)
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Špatný tam není, ale pstruh v Pstražné (Polsko) nebo v Kudowy Zdroji je ještě o nějaký stupínek lepší, jen je dobrý si k němu přivézt náš dobrý pšenično žitný kvasový chleba, protože ten jejich bílý je k rybě docela hnus.
0
Re: Jaké to bylo - 162
mi bílý pečivo ke smažený rybě nevadí...
0
Re: Jaké to bylo - 162
Inu proč ne, každý podlé své chuti. Ale všiml jsem si, že nejsem sám kdo si přiveze vlastní chleba k jejich výborné rybičce.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Dneska to byla taková kombinace MTB projížďky s občasným vyblbnutím a otestováním nastavení kola.
Ráno hopsa hejsa do Brandejsa (nad Orlicí). Výjezd samozřejmě po červené a přes Říčky do Ústí, Údolím Sejfů a přes Valdštejna Písečnou na Žampach, po červené a okolo Hejnice k modré a podél trati do Litice a pak samozřejmě po červené do Potštejna s výjezdem ke hradu, kde hodně zahrozila blížící se silná bouřka. Rychlý sjezd do centra Potštejna a vyhledání úkrytu před bouřkou a hodně silným deštěm. Nucená půlhodinová přestávka než se blesky vyblbli a odtekly potůčky vody. Vystoupání nad lom a sjezd po modré přes Lhoty k Homoli. Dál polem, loukou a lesem pře Sudslavu do Velké Skrovnice a tam po zelené vystoupání k silnici a pak už jen stále po zelené za odměnu překrásný sjezd zpátky do Brandýsa.
Pěkných 75 km s 1.500 výškovými metry. Potěšilo kolo, jak dobře běží a lehce manévruje přes kořeny a kameny jak přední guma docela držela na mokrém. Bunny hop se už nejspíš nenaučím a tak bohužel těch pár vývratů jsem musel pracně přelézt, ale aspoň jsem se protáhl :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Jo Bunny hop jsem už také vzdal. Učení mi nevadí, ale vadí mi ty potenciální pády.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
160 km placatozemí.. bod obratu, zbraň a pivo v cíli.
Mocnost postupu tam podle přístroje na prostorovou orientaci dosáhla průměru 23km/h, cestou zpět pak 28km/h a to jen dík příznivému větru, který se povznesl aby cyklistu poháněl oučinně zprava ze zadu. Tedy se celá ta sranda zvládla za necelých 9 hodin i s pauzama na vdechnutí tradičního postupového jontového nápoje
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Včera jsem opět zkoušel 40m slackline v Choceňském parku...
https://ulozto.live/watch/31298
Tentokrát už jsem věděl, že kotvení musím dát na stromy úplně nejvýš, kam jen na špičkách dokážu dosáhnout, abych nestál uprostřed na zemi. Tudíž bylo taky jasný, že nemůžu dojít až ke stromu, protože padat z 2.5m na zem vážně nechci...
Většina pokusů skončila zhruba uprostřed, kde se popruh rozkmital a shodil mě, ale několikrát jsem se dál dostal.
Video z dálky je hrozná nuda, ale z blízka, když člověk stojí na popruhu, je to docela napínavé a překvapivě i vysilující.
Tak kdo ví, třeba jednou opravdu využiju celý 50m popruh. ;-)
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Jel jsem zas po trase, prvního mílaře jsem minul hned u nás ve městě, druhého po vytlačení na Kvádrberk, říkal že další jede hned za ním. Po skoro hodině jízdy (a tlačení) v protisměru se u Růžového hřebenu vyloupl proti mě.
Dneska už to nebyli takoví chrti. I když ten druhý (č.33) tvrdil, že chce být zítra v cíli, sice je to ještě 260km, ale prý jen necelých 4000 výškových metrů nahoru :-)
Taky byl překvapený tlačením. Do kopce je to prý normální, ale z kopce divný. Místy prý používal kolo jako oporu, aby se nezřítil ...
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Pár dní mi to trvalo, než jsem se dostal k tomu, dát to dohromady, ale povedlo se.
https://www.rajce.idnes.cz/miral/album/4-7-2026...
0
Re: Jaké to bylo - 162
Nevím nevím, podle nejnovějších výzkumů byl J. Žižka černoška,
-3
Re: Jaké to bylo - 162
Podle ještě novějších výzkumů...ne, to nejde, to bych se zprotivil. :-))
0
Re: Jaké to bylo - 162
Hlavně jak cestujeme tak nějak pořád mezi naší severní hranicí a Baltem, tak narážíme na stopy Žižkovy bandy v dějinách měst a vesnic. Teď naposledy v Lubáni. Tisíc obyvatel nahnali do kostela, ten s nimi zapálili, město vydrancovali. Vždycky mě napadne: "ti vaši čeští husiti, no to se máte čím chlubit" Úplně jiný dějepis než známe ze školy.
Ještě, že v muzeu Martina Luthera ve Wittenbergu je Jan Hus zobrazen pozitivně, jako jeden z inspirátorů.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Ani u nás se nemáme čím chlubit...
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Vy nevíte, co byl středověk?
https://www.youtube.com/watch?v=y_YO8aP8tR8
0
Re: Jaké to bylo - 162
To byli polští katolíci, to se přece mohlo :D
-3
Re: Jaké to bylo - 162
Tak jsem se dneska hecnul a napravil ještě jeden, týden starý rest:
https://www.rajce.idnes.cz/miral/album/10-7...
0
Re: Jaké to bylo - 162
Beskydsky pohodové projíždění. V sobotu ráno bylo cyklisticky ideální počasí, přesun na stadion Emila Zátopka v Kopřivnici na start 29.
Kopřivnického Drtiče a pak spolu s ostatními asi 400 dalšími podobně postiženými :-) vpřed do kopců na pohodovou projížďku.
Letos a jako vždy výjezd přes Janíkovo sedlo a pak přes Kozlovice a Trojanovice na Pustevny, dál přes Martiňák a Třeštík k rozhledně Čarťák, přes Makovský průsmyk k rozhledně Miloňová, dál z Velkých Karlovic po žluté na Soláň a odtud přes Tanečnici a Hážovické Díly sjet do Rožnova pod R., následoval výstup na Velký Javorník a sjezd do Frenštátu a zase přes Janíkovo sedlo zpátky na stadion do Kopřivnice.
Bylo to moc pěkných 123 km a téměř 3.500 výškových metrů. Projet komplet trasu se všemi kontrolami zvládlo 237 bajkerů. Dva nejlepší už ve 14 hodin přijímali gratulace, já samozřejmě výrazně později, ale potěšilo, že jsem nebyl poslední a dalších 27 dojelo za mnou, podle věku jsem byl celkově třetí.
V cíli čekala medaile a dva panáky dobré slivovice :-)
Do cíle dojelo alespoň se 2 kontrolami 358 bajkerů.
Počasí výborné, teplo, sluníčko, letní oblečení, byl i půlhodinový příjemně osvěžující déšť, samozřejmě bylo i nějaké bláto a kaluže.
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Po Drtiči následovalo v neděli lízání ran :-) lehký oddych a čištění kol a vymýšlení volné projížďky na uvolnění a vyklusání :-)
V pondělí ráno přesun do Malenovic (u Frýdlantu n.O.) a pak už na kole přes Ostravici k nádrži Šance, po zelené vystoupání na Gruň, sjezd na Slezskou cestu a opět výstup ke Švarné Hance a dál přes Bílý kříž na slovenský a český Sulov. Následoval úžasný sjezd po beskydském písku na Visalaje a a odtud po červené vystoupání přes Huserku na Zimný. Následoval krásný sjezd k památníku a mohyle Ivančena. A protože nohy dobře jely tak jsme přidali výjezd po červené na Kykulku a Muroňku, vskutku dobře vypečené kopce :-), návrat k Ivančeně a pak už po modré úžasný sjezd po beskydském písku zpátky do Malenovic.
Počasí bylo opět přímo ukázkově bajkersky letní. Na vyklusání po Drtiči bylo těch 60 km a necelých 1.900 výškových metrů tak akorát.
V úterý pro změnu volná procházka k jeskyni Šipka, po Národním sadu a kolem Trůby na Bílou horu, samozřejmě ještě pro uši a zpátky.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Dneska jsem naložil do brašen slackline, abych po práci mohl pokoušet 40m vzdálenost.
Ze všech kolegů, co minule tvrdilo, že jim mám říct, že by si to zkusili, se to opět nikomu nehodilo. :-)
Mockrát jsem přemýšlel, že bych měl změřit režii tohohle koníčku, dneska jsem si vzpomněl...
Cesta z práce do parku na lehokole: 5 minut
Instalace než udělám první krok: 42 minut
Chození po slackline: 70 minut
Sundání popruhu a úklid: 30 minut
Takže bohužel nutná logistika žere víc času, než vlastní aktivita.
Pozitivní je, že už jsem několikrát došel tak daleko, že jsem z popruhu neseskakoval kvůli ztrátě rovnováhy, ale preventivně, dál mi to přišlo příliš vysoko.
Celou vzdálenost od stromu ke stromu zřejmě nikdy nepřejdu - kotvení je přes 2 metry vysoko, ale třeba časem zkusím najít místo, kde bych využil celý 50 m popruh?
Cestou domu jsem se stavil na koupališti v Brandýse. Plán byl potvrdit si, že je tam hnusná zelená voda, do které já nepolezu, ale nebyla!
Bazén zrovna čerstvě napouštěli, k přepadu chybělo jen 10 cm vody, no kdo by odolal? Tvrzení, že voda má 11°C mi přišlo přehnané, ale teplé to fakt nebylo.
Uplaval jsem 200m a vydal se domů v naději, že se na kole snad nějak zahřeju... :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Dva metry už je dost na to aby to dole bolelo. Asi by bylo dobrý tam mít nějakou síť aby to nebolelo, ale to by už chtělo nějakou trvalejší instalaci a ne to pořád natahovat a balit.
0
Re: Jaké to bylo - 162
No reálně spíš 2.5 metrů - když u stromu stojím na špičkách, tak na kotvení sotva prsty dosáhnu - prostě nejvýš, co to šlo a popruh napínám, co nejvíc to jde a stejně uprostřed škrtám chodidly o trávu... :-)
Ale už nějakých 5 metrů od stromu jde popruh stáhnout do výšky pasu a posadit se na něj, problém jsou akorát ty poslední metry, proto je nejrozumnější je oželet.
Pořizovat záchrannou síť neplánuju, to už bych na kole fakt neuvezl. :-) Jediný funkční prostředek, co se nemusí instalovat, je voda, rozhodně lepší než padat na pevnou zem. Bohužel stále vím o jediném místě, kde slackline nad vodu dokážu nainstalovat a tam stejně až ke břehu jít nemůžu, protože tam už jsou kameny, takže i tam se musím držet nad bezpečnou hloubkou...
0
Re: Jaké to bylo - 162
Obdivuji tvoji houževnatost a vytrvalost.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Je samozřejmě otázka, proč si pokaždé vezmu do hlavy nějakou pitomost, která mi absolutně nejde a místo, abych se na to vykašlal, očekávám, že osud coby moudřejší ustoupí... :-)
Začalo to triatlonem (absolutní nesportovec, co měl celé mládí zakázané "dlouhé" běhy), pak orientační běh, inline brusle, skoky do vody, teď slackline.
Očekávat, že dostanu rozum a najdu si "normální" zábavu, je myslím zbytečné.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Ale zase je hezké, že se tu "pitomost" vždycky snažíš dotáhnout do absolutní dokonalosti :o)))
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Neblázni, o dokonalosti u mě nikdy nebyla vůbec řeč.
Na slackline bojuju, abych nějak přešel pár desítek kroků, zatímco jiní na slackline skáčou salta https://www.instagram.com/giadaregoli.slacklife... a případně chodí vysoko nad zemí vzdálenosti, o kterých se mi nejspíš nebude ani zdát...
A s ostatníma aktivitama je to stejné - dotáhnu to maximálně mezi jednooké, co můžou machrovat jen na ty, co to vůbec nezkoušeli... :-)
Třeba tady jsem si před týdenm natáčel skoky do vody https://www.instagram.com/jerry.jrr999/reel... jako asi to vypadá, že už něco umím, ale moc dobře vím, co skákaly osmileté holky v Podolí... navíc jejich provedení bylo dokonalé...
0
Re: Jaké to bylo - 162
Raději bouldermatku, t.j. tlustou pěnovou matraci.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
To dává smysl pro (horo)lezce, kteří ví poměrně přesně, kam budou padat.
Pokrýt potenciální dopadovou plochu pod 40m slackline by vyšlo dost draho...
Něco jiného jsou tricklineři (ti, co na slackline skáčou salta a podobně), ti se drží +/- uprostřed lajny, takže ti nějaké matrace na trénink náročnějších skoků používají.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Už jsem viděl, že si někdo zkonstruoval odpadkovej koš schopnej jezdit po místnosti a chytat zmuchlaný papírový koule odhazovaný náhodně do prostoru. Tak možná by se dalo udělat něco podobnýho... :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Možné to asi je, ale vím jistě, že bych takový krám sebou na kole nevozil. ;-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Já jsem myslel dát tu bouldermatku na konec lainy, kde se zvedá nad 2m. Ale tahat se s ní je jistě nešikovné. Pohodlnější je sestoupit dříve. Už takhle toho jistě taháš spoustu.
Také bys mohl mít úvazek a krátkou smyčku, která by tě ve výškách nad 2m zpomalila a ten pád trochu vylepšila. Ale jistě nejlepší je skočit koordinovaně a volně.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Tak úvazek a odsedku přivázanou ke kruhu navlečeném na popruhu se používá na highline. Tam je ovšem předpoklad, že už jsi tak vysoko (10m), že pád v kterémkoliv místě včetně propružení bezpečně zastaví tahle odsedka. Pak už ale platí hromada dalších pravidel, například všechno včetně popruhu a kotvení se musí zdvojit...
Tvoje řešení by fungovalo, kdybys vysoko nad popruhem měl ještě lano s kladkou a využil to k jištění ala lanové parky.
Stručně - instalace by zabrala dny a na kole bys to neodvezl... ;-)
Budu se držet toho, že chůzi po slackline výš než metr (max 1.5) si umím představit jen nad vodou...
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Tak jsem si opět udělal výlet se slackline do zatopeného lomu u Skutče.
Časová režie dle očekávání narostla = 2.5h cesta + hodina instalace slackline. Balení, sušení a cesta domů vyšlo hodně podobně.
Naivně jsem si myslel, že když už nad trávou pokouším 40m, tak přece 20m nad vodou nemůže být tak velký problém... leda prd... celý den mi to absolutně nešlo, buď jsem do vody spadnul hned během vstávání nebo během prvních tří kroků...
Navíc voda nebyla zdaleka tak teplá, jak bych si přál, neustálé vylézání z vody v kombinaci s větrem teplo nepřidá a jakmile se člověk začne klepat zimou, je zbytečně zbylou rovnováhu hledat...
Pak přišla světlá chvilka, kdy jsem nechápujak došel na druhou stranu a místo pádu relativně kontrolovaně sesednul... abych se to zbytek odpoledne marně snažil zopakovat... :-)
Nicméně z hlediska videa to dopadlo dobře, můžu se pochlubit záběrem, kde to vypadá, jako bych věděl co dělám... :-)
https://www.instagram.com/jerry.jrr999/reel...
https://ulozto.live/watch/31390
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Máš špatné plavky, špatnou barvu. Proto ti to nešlo :D
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Já jsem minulý pátek vyjel se synem na kole z Prahy do Krkonoš. Vyjeli jsme v poledne a přespali na zámku v Dětenicích. To je tak na půl cesty. Druhou půlku od Jičína už do kopce jsme dojeli druhý den. Chalupa je kousek od Tetřevích bud, tak jsme vystoupali po horské silnici z Dolního Dvora. Batoh mi přivezl kamarád autem.
No a teď se vracím z Horek u Staré Paky vlakem do Prahy. Počasí přes týden bylo dost krkonošské, zima a déšť, ale nijak to nevadilo. Chodili jsme pěšky.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Udělal jsem to zas... na soutok Labe a Cidliny na pstruha. Tentokrát 120 km celkem :)
Posledních 30 km bych bez Landy nedal.. pomáhal držet tempo.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Teda ... to točej až tam??
:))
0
Re: Jaké to bylo - 162
V Bráníku má Vltava teplotu 15C. Takovou ledárnu jsem ještě nezažil. Jen tam vlezu a hned zase vylezu. O nějakém plavání si mohu jen nechat zdát. Musím na nějaké jezero nebo rybník. Ke všemu tenhle týden nemohu jezdit na Lhotu na kole.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Zkus vyjet dál, Berounka je mělká a vcelku se prohřívá. Když jsem se jel ve vrcholných vedrech vymáchnout tam, sice jsem smyl pot a prach cesty, ale teplotně to skoro nestálo za řeč, pokud jde o nějaké ochlazení :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Tak tento víkend zas jen pěšky. Z Frenštátu k amfiteátru u můstků, kde se konaly slavnosti guláše, letos zpestřené příchodem "Vagabundů" z jejich čtyřletého pěšího putování z Bali domů. Tak nějak bych si představoval návrat legií do Říma. Velitelé doprovázení kohortou věrných a postupně propukajicí ovace. Pěkné to bylo :-), a guláš taky dobrý. Pak jsme pokračovali přes Velký Javorník k přístřešku pod Kamenárkou, kde jsme v lese zavěsili hamaky. V noci krásná obloha a 3 meteority během 5 minut. Asi Perseidy. Druhý den po červené, a vlastně i Stezce Českem, do Hostašovic na vlak. Pěkná trasa, výhledy, divoké lesy. Mám to tam rád pro tu zajímavou a proměnlivou atmosféru.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Kolem přístřešku Pod Kamenárkou jsem v podvečerních a večerních hodinách jel už určitě 6 x a pokaždé bylo plně obsazeno nocležníky, někdy byli i okolo a další slušné davy byly i nahoře na Javorníku. Asi hodně oblíbená místa na nocování.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Tak to jsme asi měli štěstí, byli jsme tam sami. Trošku mě překvapilo, že v neděli už relativně brzy ráno kolem projíždělo dost aktivních cyklistů ( nemotorizovaných ).
0
Re: Jaké to bylo - 162
Včera v neděli volná projížďka cestou necestou, prostě pravověrná off road trasa východní částí Železných hor a západní částí Hornosvrateckou vrchovinou.
Ráno přesun do Hlinska a dál přes Vítanov a Studnici do Krucemburku a přes Vojnův Městec na vrch Tisůvka, kolem pramene Svratky přes Křivý javor, Břímovku a Dráteničky do Sněžného. Následoval výjezd na Buchtův kopec a úžasný sjezd do Krásného, po žluté do Březiny a výstup na Čtyři palice, dál přes Bubnovaný na Karlštejn, sjezd do Svratouchu a výstup na nejvyšší vrch Železných hor U oběšeného. Dál kolem pramene Chrudimky a kolem Dědové zpátky do Hlinska. Bylo to celkem pohodových 83 km a 1.780 výškových m.
Dobře se to jelo, na turistických trasách jsme potkávali pěší a cyklisty i s dětmi a potěšilo, že v naprosté většině klasika, elektro jen pár kousků. Po trase jsem vystoupal na 18 kót, bylo pár míst kde jsem ještě nebyl a stály za to tam jet, bohužel byla i dvě místa na která už ne, ale to je na každé trase méně známými místy kde není předem jasné jestli to vůbec tudy půjde. naštěstí to je krajina, která má vždycky nějakou náhradní variantu.
Ještě v sobotu inzerovali vyšší teploty ke třiceti a dost jasno, ale naštěstí se nevyplnilo, celý den dost pod mrakem a k tomu větrající vítr udělalo výborné cyklopočasí, takže nedělní projížďka neměla chybu.
0
Re: Jaké to bylo - 162
včera jsem si po 4 letech udělal projížďku po jihovýchodní části Orlických hor, přitom na některých místech jsem byl poprvé.
Z Jablonného nad Orlicí jsme jeli přes Výprachtice do Horních Heřmanic a odtud na Bukovou horu. A kdo by tam chtěl jet, tak jedna čerstvá zkušenost, po zelené s kolem na Bukovou horu není úplně nejlepší nápad :-)
Z Bukovky přes sedlo a Prostřední na Suchý vrch a dál přes vrch Bouda a Vysoký kámen a po žluté sjezd do Mladkova, doplnit lahve s pitím dát nanuka a zpátky do lesa a po cyklo 4071 začít stoupat k dělostřelecké tvrzi Bouda. Na začátku stoupání z Mladkova je v horkém létě téměř život zachraňující studánka Pramen knížete Rostislava. Silný studený pramen s dobrou vodou je vskutku na správném místě. Vystoupání k Boudě a dál kolem Javorně sjezd přes Jamné do Orliček a po červené návrat do Jablonného.
Konečně jsem si úplně projel tuto část Orlických hor po zbývajícíh cestách a místech, kde jsem ještě nebyl. Celá trasa od Horních Heřmanic do Mladkova a zpátky do Jablonného byla téměř celá vysokým lesem, takže krásně zastíněná a dobře větraná, tak se i v tom horku jelo velice dobře.
Mezi Bukovkou a tvrzí bouda bylo lidí tak akorát aby si nikdo nepřekážel a dalo se krásně jet. V celé oblasti borůvky chuťově dobré, sladké, ale je jich hodně málo, asi dost zaúřadovalo počasí.
Dobře se jelo a nebýt toho hodně náročného výlezu po zelené z Valteřic na vrch Srážka a pak ještě závěrečný výlez na Bukovou, tak to bylo celé pěkně projížďkových 74 km s 2.000 výškovými metry vedená přes 21 výškových kót.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Včera to bylo horký a s dobrým skutkem. Vyjíždím z Černého Mostu II směr Psáry.
U Průhonického parku míjím dvě děvčata sedící u rozebraného kola. Vypadají bezradně, nabízím pomoc. Mají namířeno z Hájů do Šabatova zmrzlinářství v Jesenici. Rychle nacházím chybu – duše zadního kola ruplá u ventilku, známe to asi všichni. Náhradní duše není, tak pomocí samolepících záplat oblepím kritické místo, nasadím duši, kolo, nafouknu a dávám radu – zadat do googlu slova „cykloservis Průhonice Jesenice," a co nejrychleji tam zamířit. Jsou to mladé slečny, sympatické, moc děkují, a odjíždí směr Jesenice. Pomalu balím vercajk, vyřizuju telefonem, že se na místo (Psáry) dostavím později, a jedu. Po dvou kilometrech míjím děvčata, lepené kolo zatím vypadá dobře, předjíždím a mávám, a holky také mávají a volají děkujeme děkujeme, ahoj! Starému chlápkovi to pohladí srdce.
Najeto necelých sedmdesát km, maximální teplota 42,5 °C, maximální rychlost 42,7, průměrná 19,17 (bída), spotřeba dvě piva, dvě kofoly, dva kopečky zmrzliny Slaný karamel u Šabatů a litr vody. To vedro síly ubírá rychle.
Ještě že jeden chytrák klimatickou krizi v České republice ukončil.
-2
Re: Jaké to bylo - 162
No jo, taky mě překvapilo co lidí nevozí náhradní duši a když už ji mají, tak někteří asi pro své potěšení nemají pumpičku :-)
Jízda v horku umí dobře vysušit. Nedávno jsem večer po horkém dni si taky udělal inventuru vypitého za celý den a došel jsem k 5 litrům a to bylo jen toho nutného na napití, žádné volné posezení a vychutnání piva.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Mně přišlo, že 90% lidí v okolí už na kole nevozí vůbec nic. Když jsem se zeptal, co budou dělat, když se něco pokazí... prostě mám mobil, někoho zavolám, aby pro mě přijel.
Já poslední roky volal vždycky při srážce s autem, protože když člověka odveze sanitka, nikoho nezajímá, co budeš po propuštění z nemocnice dělat... :-/
Ale pravda, vzpomínám si, že mi taky někdo říkal, že vozí akorát náhradní duši, protože pumpičku si přece půjčí...
0
Re: Jaké to bylo - 162
Já toho zase naopak vozí strašně moc - lékárničku, věci na opravu duše i kola. Prý jezdím "na jistotu" :o)))
Celkově mi to hodí tak 10 kg odhadem.
Ovšem než jsme jeli na letošní Dámskou, tak jsem udělala mírnou inventuru a za boha jsem si namohla uvědomit, na co vláčím imbus 10. Tak jsem ho nechala doma.
Asi po 2 km jízdy z Častolovic mi to došlo - je na sedlovku s paralelogramem. Neskutečně jsem vrzala asi 10 km, než nám do cesty přišel motorkář u otevřené garáže.
No a tak mám zase imbus 10 v krabičce s nářadím a k tomu ještě musím přidat "háčky" na uvolnění závlačky...
-3
Re: Jaké to bylo - 162
Nejhorší ale je, že doma v kuchyni mi jde všechno skvěle použít. V terénu už je to ale nějak horší.
Ale ruce na pomoc se mnohdy seženou snáz než potřeby na opravu.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Já nedávno potkal jednoho co sice neměl pumpičku, ale měl snad všechny koncovky a redukce, že prý nějakou pumpičku občas někdo má :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Stejně je vždycky něco špatně. Minulý týden po prohlídce nádraží v Meziměstí vidím prázdné kolo - po několika letech. Mám pumpičku, lepení i náhradní duši, tak jsem v klidu. Ale nenašel jsem díru. Tak jsem dal náhradní duši, pumpuji jako ďas a zas nic. Dlouho nepoužitá duše má taky díru, ale tu jsem naštěstí našel a zalepili. A byla jen jedna.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Já třeba nevozím nic na cestu do práce, není to tak daleko. Takže jsem minulou středu hodinu tlačil kolo než jsem se dostal do místa, kde mě mohl kamarád vyzvednout autem. I když to bych stejně na místě asi neopravil, přetrhlo to i tu pásku v ráfku.
Ale mám to trochu jako Radka, vozím nářadí a doufám, že když něco, tak potkám nějaké šikovnější ruce než ty moje.
0
Re: Jaké to bylo - 162
To je pěkny suk a náramná díra. To se hned tak nevidí. Dal se ten plášť zachránit?
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Zdá se, že ano, prý to v servisu podlepili, neměl jsem kdy to nějak zkusit řešit sám.
To jsem byl rád, moc km jsem na něm zatím nenajezdil.
0
Re: Jaké to bylo - 162
dá se s výhodou použít malý opravný hříbek na motocyklové nebo automobilové bezvzdušáky, když je to takhle hezky v prostřed.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Umíš :-). Jezdím na kole řadu let, ale takový "kráter" jsem ještě neviděl.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Jako ... pár dní mi to zase trvalo, ale nebylo špatné se podívat do některých zákoutí našeho okresního města, kam se běžně nechodí.
https://www.rajce.idnes.cz/miral/album/22-7...
0
Re: Jaké to bylo - 162
O té jsem četla a mám ji rovněž na seznamu, až se budu pohybovat v okolí.
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Ve včerejším vedru opět stovečka na pivko do Poděbrad... a dnes výklus a venčení staříka po Praze.
A zase jsem skončil u pivka :)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Tak jsem po hodně dlouhé době viděl živé slacklinery a dokonce 3 slackliny na jednom místě... navíc nad vodou!
Bylo zajímavé vidět lidi, co to opravdu umí a chodí si sem a tam. Já se radoval z jen několika úspěšných kroků.
0
Re: Jaké to bylo - 162
To je v Blansku ten zatopený lom u nádraží?
0
Re: Jaké to bylo - 162
Noc ze soboty na neděli byla příjemně teplá a na neděli předpovídali oblačnost s teplotami pod 30. Navíc se severní vítr měl během nedělního dopoledne stočit na východní, prostě chvíle pro výlet do Bratislavy :-)
Vyrazila jsem v krátkých rukávech při dvaceti stupních o půlnoci. Krátce po východu slunce jsem už byla u památníku bitvy na Moravském poli. S mírným větrem v zádech jsem pokračovala po jedničkové silnici až k Děvínské Nové Vsi, v Rakousku neděli světí a měla jsem silnici prakticky pro sebe. Dopoledne jsem strávila návštěvou známých míst na Petržalce a prošla se Starm Mestem k hlavnímu nádraží.
V Blavě jsem po poledni nasedla na vlak a svezla se do Moravského Svatého Jána. Přechod u Lanžhota je pořád ještě zavřený, přejela jsem tedy na kole ze Sv.Jána do Hohenau a od tama po Rakouské straně až do Břeclavi, kde jsem opět nasedla do vlaku a po sedmé dojela domů. Celkem jsem najela 215 km, 180 km do Blavy + 35 km přejezd na zpáteční cestě. První stovku jsem v noci ujela za 5:21 čistého času (6 hodin i s pauzmama) čímž se karbonu povedlo překonat můj zatím nejlepší čas na stovku dosažený s Růženkou. Využila jsem cestou celý rozsah převodů 44:11 až 22:34.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Pěkně je to tam vyprahlý, jak na poušti
0
Re: Jaké to bylo - 162
Včera po několika letech vyjížďka do Jizerských hor a na Ještěd. Bylo to poněkud náročnější, ale stálo to za to. Počasí vyšlo a na cestách byl hodně slabý provoz.
Ze Železného Brodu přes Návarov k rozhledně Štěpánka u Příchovic, krátká zastávka v lesoparku Na sluneční a sjezd Sladkou dírou do Desné a kolem Protržené přehrady a přes Josefův důl k rozhledně Královka a přes Bedřichovské sedlo sjezd k Lužické Nise a projížďka transbordérem přes ni. Pak už stoupání Kryštofovým Údolím a přes Výpřež na Ještěd. Pak následoval opatrný sjezd po hřebeni k rozhledně Rašovka. Dolů se to s potřebnou opatrností a zvolna dá sjet i na treku, cesta je dobrá a pevná. Pak už přes Dlouhý Most kolem rozhledny Petřín na okraji Jablonce návrat a sjezd zpátky do Železného Brodu. Kvalitní světlo v závěru cesty přišlo hodně vhod.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Z Kryštofáku na Ještěd? Tak to sis pěkně šlápnul. Při jedné z Dámských jsme to jely opačně a byl to úžasný sjezd :o)))
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Z Kryštofáku na Ještěd? Tak to sis pěkně šlápnul. Ale zase to bylo pořád po asfaltu. Při jedné z Dámských jsme to jely opačně a byl to úžasný sjezd :o)))
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Jo, je to pěkné stoupání, téměř rovných 700 m stále nahoru od Nisy až na Ještěd. Jediných 20 m roviny je na Křižanovském sedle a asi 50 na Výpřeži :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Já to jel jednou při setkání německých lehokolistů v Žitavě. Měl jsem tenkrát dlouhodobě půjčenou tříkolku. Stoupání naštěstí bylo snesitelné, přede mnou jel back to back lehotandem a vzadu seděla pěkná slečna. :)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Ještě že to bylo cestou na setkání. Během závodu by to byl byl sice jistě velmi příjemný, přesto však nedovolený doping :-).
0
Re: Jaké to bylo - 162
Stoupá se to dobře, jen to stoupání Kryštofovým je trochu zrádné, začíná to hodně mírně, nějakou jedničkou, dvojkou a postupně přitvrzuje až na závěrečnou desítku a v zatáčce dvanáct. Kdo to dole napálí, že mu to jede, tak se na těch bezmála 6 km celkem snadno uvaří. Ale je fakt, že hezký výhled v před může hodně pomoct držet tempo :-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Na této trase je pěkných stoupání dost. Já si zase ráda zajedu do tvého kraje.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Jsou, třeba ze Zlaté Olešnice ke Štěpánce, ale je to "jen" asi 540 m a ještě tam jsou nějaká oddychová místa :-)
Tohle stoupání na Ještěd bude jedno z největších stálých stoupání v Česku.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Včera opět krásná projížďka z podhůří do Orlických hor. Od chaloupky přes Doudleby, Jahodov a kolem Rampepurdy rampepurďácké (Rampuše) do Zdobnice a Čertovým Dolem na hřeben. Samozřejmě povinná zastávka u Kačenčina šenku, kde byly všechny skříňky a chladící koše opět doplněné a vše správně vychlazené :-) Zastavila se tam m.j. i skupina polských gravelistů a ti byli ze šenku hodně nadšený. Po oddychu po cyklo přes Pěticestí na Mezivrší. Následoval sjezd do Záhoří a po silnici 311 výjezd do Sedla Šerlichu a sjezd do Deštného. Pak po letech zopakovaný příjemný sjezd po 321 přes Skuhrov do Solnice a pak už to byl návrat přes Častolovice zpátky.
Počasí krásně vyšlo, příjemné polojasno a vyvětráno s chladícím pofukováním. Pěkná celodenní projížďka.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Když se sem občas dávají i reporty z alternativních sportů (tedy jiných, než cyklistika), tak se taky pochlubím - v sobotu 300km s větroněm, rychlostní průměr kousek pod 90km/h, pěkné to bylo, hlavně v Krkonoších. Dokonce jsem chvíli musel i přivřít větrání, když venku bylo 12°C a letěl jsem obrácený zády ke Slunci
0
Re: Jaké to bylo - 162
Dnes jsem jel na kole k zatopenému lomu, ovšem jinému než obvykle. Dozvěděl jsem se, že lidi, co měli slackline v Blansku jezdí taky k Vávrovu lomu/skále...
Na místě čekalo překvapení - oni měli nataženou nejenom slackline nad vodou v normální výšce, kam šlo nastoupit z vody, ale ještě druhou asi 5 metrů nad hladinou.
Jako highline se to asi nepočítá, spíš middleline, ale rozhodně dost vysoko, aby bylo nutné jištění.
Vzhledem k tomu, že jejich lajna v normální výšce nad vodou byla mnohem delší, než co chodím já, příliš mi to nešlo... :-)
Pak ovšem začalo přemlouvání, ať si vezmu sedák a zkusím tu vyšší lajnu...
Vůbec mi to nepřišlo jako dobrý nápad! Bylo jasné, že jejich 55m je delší než cokoliv, co jsem zkoušel nízko nad trávou, takže šance, že bych nahoře udělal byť jen krok, byla nulová.
Vzhledem k tomu, kolik marných pokusů trvalo, než se mi podařilo nad vodou postavit, měl jsem jasno, jak by tohle dopadlo...
Přesto mě nakonec ukecali... ano, příležitost se nemusí opakovat.
Hlavní problém jsem viděl v tom, že po marném pokusu zůstanu viset v jištění hluboko pod lajnou a nevím, zda se dokážu vůbec dostat zpátky nahoru? Postup https://www.instagram.com/slacklinerka/reel... teoreticky chápu, ale praxe?
Diskuze a co když přecijen... vedla k řešení the worst case - šlo by popruh kontrolovaně povolit, skončil bych ve vodě a tam se mohl odvázat. Sakra a na co se mám vymluvit teď?
Fáze hry na lanovku, kdy mě u popruhu držela kladka a já si dojel doprostřed, se mi líbila.
Přetočit se, sednout si na popruh a odepnout kladku, už výzva byla.
Ovšem opravdu se pokusit vstát? To prostě nešlo, tělo říkalo NE. Stejný pohyb (chongo mount) jako tisíckrát nad zemí... prostě není stejný!
Jo, nakonec jsem to přecijen zkusil, zázrak se nekonal, nepostavil jsem se, ale rovnou spadl do jištění. Nic tragického, nakonec i vyškrábat se nahoru se mi povedlo... takže vlastně úspěch, protože budoucí pokusy by mohly být snazší...
Video není, došla baterie. ;-)
0
Re: Jaké to bylo - 162
Dneska cestou z práce, ve stoupáni do Horního Oldřichova, dojíždim tlačícího cyklistu. Starší horák, chlap v "civilu", asi tedy jede taky z práce. Už jsem se chystal nabídnout pomoc, nářadí, lepení, pumpičku i vodu mám, když jsem zaslechl "do mrdky pojebaný vyprcaný, do pyčy zkurvený". Raději jsem přišlápl do pedálů.
Teď tu sedím u Studénce, sleduju tu krásu a přemýšlim, jestli jsme fakt už jako národ takhle klesli ...
Večer si vyslechnu jako obvykle něco podobného oknem z parčíku s lavičkami, případně nějakej ten "cikánskej hopec" s podobnými texty.
Omlouvám se sprostoty, ale muselo to ven.
-3
Re: Jaké to bylo - 162
Ty jsi nikdy nenadával, když se ti něco vyjeblo a místo půl hodiny jízdy jsi měl před sebou nejmíň dvě hodiny pochodu?
Asi jsem fakt klesli, když se chlubíš nenabídnutím pomoci....
-3
Re: Jaké to bylo - 162
Je rozdíl mezi nějakým zaklením nebo jednou úlevovou vulgaritou když se zrovna něco stane a setrvalou plynoucí stokou vulgarit. Co mám zkušenost, tak dotyčný je minimálně dost nalitý nebo nějak víc pošahaný a pak je nejlepší ho obloukem co nejrychleji objet a moc se neohlížet.
0
Re: Jaké to bylo - 162
A nebo si prostě potřebuje ulevit, protože mu vzniká veliký průser... měl být někde jinde (doktor, ouřad atd), chystal se něco udělat, co nestihne, případně už dopředu vidí scénu, kterou mu doma předvede žárlivá manželka....
Vona by ta huba upadla, za tu větu "nějakej průser, potřebujete helfnout" a pak případně šlápnutí do pedálů "tak vidím, že asi ne".. když by se jednalo o nalitce pošahance.
-3
Re: Jaké to bylo - 162
Nalitej nevypadal, pošahanej nevim. Tobě možná extrémní vulagarity nevaděj, mě jo. A jak je okolo sebe slyšim čím dál víc, že se málem stávaj normou, tak mi to taky vadí čím dál víc.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Nejhorší na tom jsou ty sekundární jevy. Už před časem jsem se setkal s doktorem, který tady skončil, protože mu vadilo, že mu pacienti nadávají do mrdek pojebanech, teď jsem slyšel o dalším lékaři totéž v bledě modrém.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Takhle rozhodně ne a doufám, že na tvojí úrověň neklesnu.
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Já doufám, že neklesnu nikdy na úroveň zbabělého alibistického sráče, který se chlubí tím, že se ani neobtěžoval zjistit co se vlastně stalo.
Když jsem po návratu ze špitálu rozhýbával nefunkční levou nohu a ulomil pravý pedál 15km od domova a musel to dojít, což mi trvalo 7 hodin šourání se za poměrně hnusnejch bolestí nocí, tak jsem zticha taky nebyl.
Tedy si dovedu představit, že tomu člověku do skoku nebylo a ty jsi se ho zbaběle ani nezeptal. Máš bejt na co hrdej.
-4
Re: Jaké to bylo - 162
Vidim, že neshodneme ve více věcech. Nojo, no ... tak si zanadávej, třeba se ti uleví.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Já se nepotřebuju vykecávat z toho, že jsem zbabělec, alibista, a hledat podporu pro své alibistické chování na fóru, protože mě hryže svědomí.
U mě podporu a pochopení nenajdeš.
Jen až někdy ty budeš potřebovat pomoct a nikdo nezastaví, ani se nezeptá, tak se nediv a podívej se do zrcadla, uvidíš toho, kdo má na tomto stavu taky zásluhu.
-4
Re: Jaké to bylo - 162
Taky bych nezastavil a naopak šlápl do pedálů. Už jen proto, že si obvykle netoužím kazit den.
Člověk co stojí o pomoc by se měl chovat jistým způsobem. Nemusí zrovna usedavě naříkat a ronit krokodýlí slzy, ale proudem vulgarit si sympatie získá asi jen sotva.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Dospělý člověk když je v problému a potřebuje pomoct, tak si snad o ni umí říct. Je nesmysl vnucovat někomu nějakou pomoc když ji nepotřebuje a už vůbec ne když je dotyčný jak kanál.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Já tedy čekal, že se ozve nest s tím, že to bylo úkáčko. A on šavličkář :-)
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Já tě o nic nežádal, natož abych zrovna u tebe hledal podporu. Ale klidně si fabuluj dál.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
A že to pořád rozpatláváš stylem Pitomia Okamury?
-2
Re: Jaké to bylo - 162
Minulý týden jsem měl defekt u kterého jsem okamžitě věděl, že v tom odpoledním horku musím minimálně hodinu kolo tlačit než se dostanu do místa, kde může pro mě někdo přijet. Takže opravdu jsem si musel ulevit, povídám "do prdele".
Slova, která psal Pepík používám jen když pro pobavení okolí potřebuju mluvit jazykem zdejších Cikánů. Ostatně vazba "mrdky pojebaný" je typická cikánská fráze. Takže bych si myslel, že chlapík nadává, protože kolo ukradl, ale je píchlý.
-1
Re: Jaké to bylo - 162
Bohužel už nejenom cikánská, přebíraj to u nás i necikáni ...
Myslim, že mu vadil ten kopec, víc bych v tom neviděl.
0
Re: Jaké to bylo - 162
Dělat dobré skutky není povinné (pominu zjevné ohrožení života), takže bych logicky taky neriskoval, že to skončí za dobrotu na žebrotu, protože u některých individuí by to mohlo být i doslova...
Pak je taky rozdíl, jestli mě někdo o pomoc požádá (pro odmítnutí bych musel mít důvod) nebo abych já někomu sám něco nabízel, když dotyčný třeba nic nepotřebuje, případně může už vědět, že to opravit venku nelze a pořád dokola se ho někdo ptá?
Zkrátka záleží na konkrétní situaci. Možná to není fér, ale sympatické holce nabídne pomoc násobně víc lidí než klejícímu houmlessákovi...
0
Hledám: Ebajker-ka Praha nebo jih - Tábor, Vlašim, Pacov..
Hledám: Vyjizdka Brno Velka Bíteš Rosice
Hledám: 2-3 cykloturisty, Lužická jezera, 19-23.srpen
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Dámská Králický Sněžník
Dámská 2026Králický Sněžník a pramen Moravy Druhá desítka Dámské dávno začala, ale teprve letos jsme v plném…
Kolem Lužických jezer
Už celkem tradičně se s kamarádkou Líbou vydáváme na nějaký týdenní „etapový" výlet. Loni to bylo Polsko,…