Z Lotyšska do Estonska
Později v Lotyšsku se vzdálenosti mezi „něčím" ještě víc protáhly. Z pauz po 15-20 kilometrech se stávalo i 30, protože nebylo kde a hlavně proč zastavovat. Díky tomu se po několik dní ale povedlo tu naši vysněnou stovku překonat a mně vzrůstala naděje, že cestu zvládneme…
Koukám, že další pokračování, aspoň mám teď co číst. Doufám, že brzo nasypeš další díly.
Začnu od konce. To uvažování proč na kole, je takové hlubokomyslné, moc se mi Tvůj myšlenkový pochod líbil.
Pobavil Luděk při představě, jak se žene na strážní věž s domněním, že je to rozhledna. Tu debatu s pohraničníkem bych chtěla slyšet.
Zaujaly mě tábořiště, připomíná mi to podobný styl jako ve Finsku.
A naštvala jsi přirovnáním, že mladí Němci = 35 let. Přece i my 50+ jsme furt mladé, ne?
No a nakonec: neodolali jste a navštívili Kundu :-)
Dík za reakci!
Ad Luděk... on k té strážní věži samozřejmě že šel s tím, že věděl, že to žádná rozhledna není. Ale provokovat musel prostě. A sám byl překvapený rázností vojáka, co tam hlídal.
Jinak ano, Estonsko je v mnohém Finsku podobné, ač jsem tam nikdy nebyla, ale z těch tří zemí má takovou nejvíc severskou atmosféru a i přírodu.
Já to myslela tak, že i mladí (to bylo použito pouze ve smyslu mladší než my) a zjevně nechudí Němci sbírají plechovky taky, aby se někdo nepohoršoval nad naší činností :-)
Ako vždy pekné a máte môj obdiv všetci.