NaKole.cz
Francouzský tisk 6
Tak přes 2 měsíce, každý den si čítám a překládám....
Nejlépe hodnocené
Le Monde 30. května 2020
"Šok důvěry" pro záchranu letní sezóny.
Úplné zrušení omezení mobility a otevření všech turistických infrastruktur a atrakcí by mělo Francouze přimět k rezervacím letních dovolených. Zahraniční turisté jsou již z velké části ztraceni.
Francouzské léto nebude pouze „učením a kulturou“, jak formuloval president, může být take přímořské, gastronomické, festivalové.
Tolik slova, která zní sladce pro uši profesionálů v cestovním ruchu, otřesené dvou a půl měsíčním výpadkem. Vláda, zvažující na jedné straně čísla o epidemii Covidu-19, na druhé straně ekonomiku, zrušila ve čtvrtek 28. května většinu psychologických překážek, které Francouzům bránily v plánování dovolených.
Počítá se s tím, že úplné zrušení omezení mobility a přechod metropole do zelené zóny, s významnou výjimkou Île-de-France, by mohlo znamenat skutečné zahájení letního sezóny. Pokud by nebylo roušek v recepcích hotelů, v kuchyních restaurací a na tvářích záchranářů, mohly by se dovolené zdát téměř normální.
Edouard Philippe (pozn. premier) současně oznámil otevření muzeí, pláží, kempů a jejich bazénů, zábavních parků nebo letních táborů – od 22. června. Už od 11. května se vláda snaží přesvědčovat občany o možnostech letních dovolených s obavou o stav cestovního ruchu, který představuje více než 7% hrubého domácího produktu.
První fáze uvolňování omezení byla věnována spíše setkávání se s rodinou a přáteli, i když se Edouard Philippe 14. května vyslovil pozititivně: „
Francouzi mohou odejet na dovolené” aby vyvolal poptávku. Ta se ovšem často omezila jen na sbírání informací.
Povzbudí nové zprávy domácnosti, aby si rezervovaly letní dovolenou?
Turistická zařízení naléhavě potřebují vědět, na jakou úroveň obsazenosti se mají připravit, ale především potřebují zotavit své finance.
pokr.
-5
Re: Le Monde 30. května 2020
„Oznámení ze 14. května byl malý psychologický spouštěč” prohlásil pro Le Monde tajemník ministra cestovního ruchu Jean-Baptiste Lemoyne. „Oznámení předsedy vlády usnadňují Francouzům plánování, získání praktických informací o možnostech cestování a o nabídce znovu otevřených zábavních parcích, museích, hradech a zámcích.... Cesrovní ruch představuje rovnici, která porovnává nabídku a mobilitu. Poskytnuli jsme odpovědi na obě její strany.“
„Dodat důvěru trhu“
Úřady se snaží posílit přirozenou tendenci Francouzů trávit letní dovolenou ve své vlasti (toplatí pro 87% z nich).
Různé průzkumy veřejného mínění provedené v posledních týdnech naznačují, že jasná většina se nehodlá vzdát svých letních dovolených, a že Hexagon (pozn. tak Francouzi říkají kontinentální Francii, podle tvaru jejího území) by měl být ještě více upřednostněn.
Pro Christiana Mantei, prezidenta Atout France, státního operátora cestovního ruchu (pozn. http://www.atout-france.fr/) „došlo k šoku důvěry“.
„Výsledky, které dostáváme o epidemii, jsou velmi silným komunikačním argumentem pro zahraniční turisty. U těch, stejně jako u Francouzů existuje touha vzít si dovolenou, ale za jedné podmínky: zdravotní bezpěčnosti. A ti starší 55 let představují 30 až 35% spotřeby cestovního ruchu. Cílem je tedy dát důvěru trhu. "
I když s několikadenním zpožděním, pokud jde o komunikaci, v porovnání s ostatními evropskými turistickými destinacemi – Řeckem, Itálié a Portugalskem, pro něž je cestovní ruch ještě důležitější, a již několik týdnů lákají zpět turisty.
Edouard Philippe ve čtvrtek uvedl, že je pro koordinované otevření hranic v rámci Evropské unie, které nastane kolem 15. června, bez jakéhokoli karanténního opatření při vstupu do země.
pokr.
-5
Re: Le Monde 30. května 2020
Nebude snad příliš pozdě přilákat zlomek turistů ze sousedících zemí. Němci, Belgičané a Britové totiž představují více než třetinu nocí strávených zahraničními turisty ve Francii. Vzhledem jen k postupnému oživování leteckého průmyslu a pozdějšímu otevření hranic bychom se však neměli spoléhat na přítomnost cestujících z větších dálek.„Belgičané, Holanďané a Němci se mohou snad rozhodnout později a přejet hranice se svými karavany. Avšak celkově bude příliv turistů ze zahraničí velmi omezený"
varuje François Victor, zástupce ředitele poradenské firmy Horwath HTL (pozn. https://horwathhtl.com/). „Španělsko a Portugalsko a dokonce i Řecko jsou schopny přilákat velké množství turistů prostřednictvím cestovních kanceláří, kteří zde hrají velmi důležitou roli a riskují i nasmlouvání prázdninových resortů za extrémně nízké ceny. Francie naopak těží z více rozptýlené nabídky a důležitým prvkem je i pro domácí turistika.
Tato dvě positiva by jí měla umožnit, aby ze všeho vyšla dobře.”
„Nahodit stroje”
Se snahou si zachovat tradiční klientelu francouzských kempů pan Lemoyne publikoval v belgickém a nizozemském tisku slova „ bienvenue en France” (pozn. vítejte ve Francii).
Ale karavany z Beneluxu však nezachrání sezónu na Côte d'Azur a zejména pak v Ile-de-France, ve dvou oblastech závislých na silném mimoevropském cestovním ruchu. Pro oblast Paříže je její ponechání v oranžové zóně a s jejími důsledky - uzavřené restaurace a parky a povolené jen venkovní terasy až do 22. června - posledním hřebíkem do rakve hotelového průmyslu.
Znovuotevření Louvru neznamená vůbec nic: v případě neexistence mezinárodních letů se zotavení Paříže neuskuteční do září a kdy snad nastane případný návrat evropských zákazníků a obchodní turistika, pokud budoz zachovány kongresy. „Cílem v Île-de-France je zachránit poslední čtvrtletí” přiznává pan Lemoyne.“„Spolupracujeme s profesionály a event manažery”.
Île-de-France představuje více než čtvrtinu francouzských příjmů z turistiky.
pok
-5
Re: Le Monde 30. května 2020
Navzdory optimismu, který se zrodil z tohoto širokého zrušení omezení „rok 2020 bude stejně katastrofální” shrnuje Philippe Gombert, prezident sítě Relais & Châteaux (pozn. https://www.relaischateaux.com/).
„Doufáme, že tato sezóna bude o něco delší a že ti, kteří nepřijeli v květnu a červnu, si užijí příjezd v září“.
Zatím mají pracovníci v cestovním ruchu před sebou těžký červen, než přijedou první návštěvníci. „Během čtrnácti dní až tří týdnů bude velká většina našich zařízení znovu otevřena. Restartování soustrojí a přestavba sezónních týmů vyžaduje určitý čas.” Konec konců, rozumný závěr, vzhledem k noční můře posledních týdnů.
Cestovní ruch ve Francii v několika číslech:
173 miliard
- to je v eurech množství domácí spotřeby cestovního ruchu v roce 2018.
Podle posledních údajů zveřejněných v prosinci 2019, dosahuje jeho podíl 7,4% hrubého domácího produktu.
91 milionů
- to je počet zahraničních návštěvníků, které Francie přivítala v roce 2019.
Před hnutím „žlutých vest“ a zdravotní krizí si vláda stanovila pro rok 2020 cíl 100 milionů turistů. Nyní je odložen na rok 2022.
2 miliony
- to je počet Francouzů, které podle údajů Státního sekretariátu pro cestovní ruch, živí odvětví cestovního ruchu v zemi
-----------
Popravdě, na nějaký takovýhle článek jsem čekal ty dva a půl měsíce. Až Francie pochopí, že "grande nation", i když si myslí, že si vystačí sám, je těžce závislý na příjmu ze zahraničních turistů. Nejnavštěvovovanější země světa a nejnavštěvovanější hlavní město světa si nemůže dovolit zavřít hranice, a "všichni nám polibte šos"
Možná by stálo za to, abychom to pochopili i u nás, sundaly konečně ty zbytečné hadry z huby a začali se na cizince smát.
Taková kampaň "Welcome in Czech republic" by možná naší ekonomice pomohla víc, než všechny ty Covidy a Pětadvacítky a jak se ty podpůrné programy jmenuji.
-5
Re: Le Monde 30. května 2020
Možná by stálo za to spíš přehodnotit, jestli Praha 1 a centrum Krumlova musej být kulisama z disneyovky a jestli by nemohly být třeba místama k životu.
Jestli by třeba v centru nemohly být i jiné podniky než trdelník - směnárna - masáže - matrijošky/papachy - trdelník.
Jestli to zlikviduje ekonomiku, když bude stát pivo 50, a ne 200.
Jestli se zhroutí trh s nemovitostma, když se 14 tisíc bytů nebude pronajímat přes AirBnB.
Vážně se Pražákům tolik stýská po tlupách ožralejch Angličanů?
0
Re: Le Monde 30. května 2020
Ale Praha zdaleka není jen o matrjoškách nebo trdelnících a pronajatých kvartýrech.
Je to jedno z nejkrásnějších historických měst, žij si Brno....
Jistě, kdyby prazští radní nezašmelili co se dá,mohlo by to být o malinko lepší, ale na druhou stranu, ten turismus vydělává o dost víc, než Kolbenka, a s tím, že jsou všude hordy turistů se musí místní nejemln smířit, ale jsou ve velké míře na tom i finančně závislí.
Jo, Praha už nikdy nebude jako když mě bylo 18, a protože průmka neměla tělocvičnu, běhali jsme o těláku po Kampě nebo na Petřín. Nedáš si U Fleků pivo za 4.10 a nebudeš se v 11 večer motat ztichlým městem ke Zpěváčkům, na poslední pivo, protože hází hadr přes pípu až o půlnoci. Tiché noční město je pryč, chvála Bohu i s Husákem.
Vidět pozitiva v prázdné hospodě dokázal jen Jára Cimrman, o městě to platí stejně.
-5
Re: Le Monde 30. května 2020
Jó, hospoda na mýtince, to by byla krása. Žádní otravní turisté, pohoda, ticho, klid.
0
Re: Le Monde 30. května 2020
Ty a Zimermann (nebo jak jsi to psával ?)
Jó, časy se mění... :-))
-1
Re: Le Monde 30. května 2020
Jo, tak se to správně píše, když se mu to jméno nepokurví.
0
Re: Le Monde 30. května 2020
Jé, za Zimermannem jsem zapomněl udělat nejmíň dva otazníky. Nekonstatuji. Táži se a divím !
-1
Re: Le Monde 30. května 2020
Jo, máš recht, Jirka Šiler buď zaplatí pivo všem, nebo půjde do jazykové karantény, než se naučí správně psát své jméno. Pro Milery, Bémy a Švarce to platí jakbysmet.
Vraťme německým jménům jejich regulerní podobu, ať nejsme v EU za šovinisty!
-4
Re: Le Monde 30. května 2020
Všechno mimo.
To už si nikdo nevzpomínáte, jak tady Brahma okázale opovrhoval Cimrmanem ?
A teď najednou reaguje radostně na Mýtinku...
Já mu to ani náhodou nevyčítám, aby si někdo nemyslel. Jen mě to maličko překvapilo, ale líbí se mi to :-)
-1
Re: Le Monde 30. května 2020
To mi nějak uniklo, Cimrman snad byl málo zelený, že ho Brahma měl na indexu?
-4
Re: Le Monde 30. května 2020
Už to mám !
Zimmermannův milec... :-))
https://www.nakole.cz/diskuse/22174-pobavilo...
https://www.nakole.cz/diskuse/22174-pobavilo...
zavřít
-2
Re: Le Monde 30. května 2020
Opovrhoval tak nějak z neznalosti.
Myslím, že sám přiznal, že Cimrmany nikdy neviděl/neslyšel, takže netuší, "která bije".
-2
Re: Le Monde 30. května 2020
Hospoda na mítince je sympatický koncept, i když špatně ekonomicky provozovatelný. Proto si zaslouží mé pozornosti. Zimmermann mi nevadí, je to legrace. Mně vadí jeho zbožštění některými jedinci mdlého rozumu.
-5
Re: Le Monde 30. května 2020
I ty jeden suchare...
P.S.
Na mÍtince jo?!? :o)))
-3
Re: Le Monde 30. května 2020
Když Zimmermann, tak Na mítince :D
-3
Re: Le Monde 30. května 2020
To víš, někdo Cimrmana (je alespoň legrace), jiný Prymulu. Mdlo jako mdlo ;-P
-2
Re: Le Monde 30. května 2020
Stará Praha je nádherná. Stejně jako Benátky, Dubrovník nebo Éze.
A stejně tahle místa jsou to mrtvé kulisy, kde se pohybují jenom turisti. Disneyland. On Disneyland není špatnej nápad, někde stranou normálního života. Disneyland uprostřed hlavního města nějakýho státu je dost průšvih.
Těma místníma, co jsou na tom finančně závislí, myslíš ty azbuky, arabáče, balkánce a tu taxikářsko-směnárensko-pinglovskou klaku, co už o ní zahraniční reportéři jezděj točit dokumenty?
https://www.dailymotion.com/video/x7lwp26
0
Re: Le Monde 30. května 2020
Tak to prostě dneska je, jsou to tak trochu ty kulisy, v Disneylandu jsem nebyl a nebudu, tak těžko porovnán, ale byl jsem v jiných, řekněme srovnatelně zajímavých a navštěvovaných městech, a vypadá to všude podobně.
Obchůdky se suvenýry, restaurace, kavárničky, zajímavé i méně nápadité atrakce, snaha dostat z těch návštěvníků co nejvíc peněz. Jiné to už těžko bude, tedy pokud se nezavede totalitní režim, který bude určovat kdo, kdy a kam smí nebo ne.
Sny o tom, že město má být pro jeho obyvatele zůstanou sny a nějaká "revitalizace" historických center s tím, že tam budou "lidi normálně žít" je opravdu jen snem.
To o čem píšeš není vina turistů, ale selhání správy města, lidí na to aby zabránili těm šmelkům dělat ostudu mají dost, ale evidentně tam není vůle s tím cokoliv dělat, protože zřejmě ti, kteří by s tím něco mohli dělat, z toho nějakým způsobem profitují.
Ale nejsou to jen oni.
Je tam mraky hospod, restaurací, kavárniček, hotýlků, a ti dávají lidem práci. Ne každý číšník nebo hotelier či kuchař je zloděj. Jak moc tyhle služby poskytují lidem živobytí vidíme právě teď, když politici všechno zašlápnuli a stojí to.
A toho jsou teď plné noviny.
Jedno z nejfrekventovanějších slůvek všech plátků je "chômage" - nezaměstnanost.
-6
Re: Le Monde 30. května 2020
No Prahu a zřejmě i Brno a řadu větších měst postihla jiná pohroma - restituce a privatizace!
Dříve se ve středu měst normálně bydlelo a žilo. Díky restitucím a Finanční neschopnosti - staronových majitelů nemovitosti v centru - je zvelebovat a udržovat, tak se prodaly zahraničním firmám a běžný život prakticky zmizel. Někde jsem četl, že dnes např. na Václaváku trvale bydlí jen asi 30 obyvatel?! V Brně na Masaryčce to nebude jiné! Díky nové skladbě obyvatel zmizely "běžné obchody" s potravinami atd, ale za to máme hafo butiků, nebo prodejen suvenírů a v patrech kanceláře - to netáhne!
Proč by tam normální člověk chodil, když si tam nekoupí rohlík, nebo šroubky, o svačině v "mlíčňáku" nebo v Koruně nemluvě. Předražený t.zv. "Moravský klobás", za kilo a více, zrovna neláká.
No můžeme plakat, ale zjevně se nám běžný život do ceter nevrátí. :-(
-3
Re: Le Monde 30. května 2020
Ty to máš popletený.
Nikoliv restituce a privatizace byly pohromou, ale znárodnění a komunistická krádež, co tomu předcházela.
Ve městě se moc nežilo, spíš se furt něco schánělo. No a ta lešení, která nesloužila k opravám ale proto, aby padající omítka někoho nezabila...
-9
Re: Le Monde 30. května 2020
Popletené to máš ty!
Já nepomlouvám naší mladou demokracii, já konstatuji, že se při restitucích a privatizaci udělala řada chyb, a toto je jejich důsledek.
Pokud pochybuješ o čem mluvím, tak se projdi Legrovou, kde většinu domů získala v privatizaci jakási Italská firma, nikdo v nich nebydlí, nejsou tam kanceláře a jen domy chátrají. Mezi nimi i ten, kde byla popáleninová klinika, kde zemřel Palach, a nikdo s tím není chopen nic udělat. Tak dokonalé smlouvy se v té době uzavíraly.
-2
Re: Le Monde 30. května 2020
Ale tohle všechno má pořád původ v tom znárodnění.
-5
Re: Le Monde 30. května 2020
Původ jistě, ale ne ten způsob, jak jsme se s tím vypořádali.
-4
Re: Le Monde 30. května 2020
My?
Já s tím nemám nic společnýho :-)
Jde to blbě,jde to ztuha, ale kdo si jen trošinku, malinko pamatuje, ví jak šedé, otlučené a poničené bylo to město za Husáka, a jak dnes rozkvetlo a ožilo.
Prostě tvrdit, že vrátit ukradené byla chyba je přinejmenším neslušné.
-7
Re: Le Monde 30. května 2020
Jindra:"...tvrdit, že vrátit ukradené byla chyba je přinejmenším neslušné."
Prober se! To tady někdo napsal a obhajoval? Taková demagogie ti zřejmě zůstala v mozku z dob, kdy jsi vychovával studenty v duchu Marxismu-Leninismu o vedoucí úloze KSČ.
-4
Re: Le Monde 30. května 2020
No Prahu a zřejmě i Brno a řadu větších měst postihla jiná pohroma - restituce a privatizace!
Dříve se ve středu měst normálně bydlelo a žilo. Díky restitucím a Finanční neschopnosti - staronových majitelů nemovitosti v centru - je zvelebovat a udržovat, tak se prodaly zahraničním firmám a běžný život prakticky zmizel.
----------
No, nazval si to "pohromou". Vůbec, za to, co si napsal by se nemusela stydět ani soudružka Synková nebo Filip.
Jo, lecos pěkně dokurvili, zašmelili, a spousta věcí se rozkradlo, ale není to převažující trend ani v Praze. Stačí se jen rozhlédnout.
No a tvrzení "Dříve se ve středu měst normálně bydlelo a žilo" si nech pro lidi, kteří totáč nepamatují. Nežilo se "normálně" nikde, všude tísnivá šeď, chátrající budovy i charaktery.
Stejně tak výpad proti "zahraničním firmám", jak když opíšeš od komunistů.
Já, a t yto dobře víš, jsem nikdy "v duchu marx-leninismu" studenty nevychovával, ostatně u ocelových konstrucí to ani nebylo nikdy vyžadováno. No, a dobře víš, že jsem byl se svými studenty i toho 17. listopadu na té Národní.
Tak se přestaň vyjadřovat jako ušlápnutej komunista a hlásat tady nepravdivé názory. Všichni, díky tomu že čas běží, si totiž už nemusí pamatova, jak vypadalo město za Husáka a měli rozumné srovnání s jeho dnešní podobou.
-8
Re: Le Monde 30. května 2020
Jindřichu, zkus někdy věcně diskutovat a neodpovídat jen snůškou otřepaných frází a klišé.
Měl bys ocenit, že jsem nezmínil tvoji Achillovu patu, setrvání na manifestaci až do konce!?
HOWGH.
-6
Re: Le Monde 30. května 2020
Vysočina psal o středu města v tom smyslu, že se tam normálně BYDLELO (a žilo).
Slovo "bydlet" jsi ignoroval, abys mohl Vysočinu obvinit, že se vyjadřuje jako ušlápnutej komunista, a navíc ses pochlubil účastí na Národní, ze které jsi, na rozdíl od "tvých" studentů, utekl.
-3
Re: Le Monde 30. května 2020
Já to vidím spíš tak, že centra měst byla v rámci kultu Neviditelné Ruky Trhu vydána napospas tržní anarchii; vytratil se jakýkoliv management.
Každý správce obchodního centra ví, že tam potřebuje mít potraviny, papírnictví, květinářství, drogerii, kopírování klíčů a podobné elementární služby. Na těch moc nevydělává, někdy i prodělává - nájemné je tam nízké. Ale je to to, co tam přitáhne lidi. A ti lidi potom nakoupí i v tom obchodě s předraženejma hadrama, kterej všechny živí.
A tahle logika nákupního centra se z městských ulic vytratila. Rozhoduje nejvyšší nájem. Proto máme směnárnu s kurzem 15 Kč/eur, trdelník se zmrzlinou za 150 Kč a prodejnu matrijošek. Protože nejvíc vydělávaj - na zahraničních turistech.
A proto tam, krom turistů, nikdo není. Co by tam taky kdo dělal.
Mimochodem, stejný problém se týká i vizuálního smogu - ulice památkové rezervace jsou zas*aný reklamou jak někde v Dillí - nákupní galerie si dává sakra záležet, aby tam byl aspoň trochu jednotný styl. Proč? Protože chce, aby se tam lidi cítili příjemně. Aby tam chtěli trávit čas. Proč? Protože se to vyplatí.
0
Re: Le Monde 30. května 2020
S tím lze bezezbytku souhlasit.
Ale jistý plán tu přeci jen na té radnici byl: co nejrychleji zbohatnout.
Pokud jdeco "vizuální smog", stačí si vzpomenout, jsk to vypadalo kolem dálnic, a jak dlouho trvalo, než ty bilboardy odstranili, jestli vůbec. No, a jak přijedeš na kraj obce, už to do tebe perou.
Takže to není problém jen Prahy, nebo měst, ale prostě celonárodní záležitost.
Když jsme v té Francii, tam si to dost hlídají, a nejen obchůdky, ale i styl, aby celé městečko nebo ves působila jednotně a tradičně, tak jak se od kraje očekává.
Občas se jim to ovšem také vymkne z ruky, a pak to tam vypadá jak v Carcassone....
Jinak, v Paříži včera radnice, protože smějí mít zatím otevřeno jen zahrádky, povolila bezplatný zábor veřejných prostranství, tedy aby si kavárničku bez vopruzu mohli zřídit na chodníku.
Popravdě, v Praze jsem málo, protože tu Michli nebo Braník, za Prahu moc nepovažuji. Tak mě nějaké problémy s trdelníkama moc netankují, a jestli si to Pražáci nechají líbit, dobře jim tak
-7
Re: Le Monde 30. května 2020
Máš štěstí že jsi nejmenoval mezi těmi skorovesnicemi i naší horní Krč se Zeleným pruhem :D
-2
Re: Le Monde 30. května 2020
No já tedy nevim, jako mladík jsem za Husáka pobýval dost často na Václaváku - kina, diskotéky, vinárny, buřty za bůra, karamelovej pohár v mlíčňáku, plesy v Lucerně, prostě místo k životu i pro řadovýho Pražáka. Pravda dost mě tam vždycky tenkrát srala ta rozsvícená rudá hvězda na jedný střeše. No ale dneska - hnus fialovej , radši tam vůbec nechodit, pokud člověk zrovna nepotřebuje dávku od černejch nebo vyměnit prachy v ruský popř. arabský směnárně.
-1
Re: Le Monde 30. května 2020
Ředěná hořčice s buřtem na papíru místo tácku, a to všechno proto, aby ti prodali láhváče?
Člověče, kromě toho, že jsme byli mladí, žádná positiva na té době nenacházím.
-6
Re: Le Monde 30. května 2020
No nechci polemizovat nad tím, zda je ta hořčice dneska méně nebo více naředěná než tehdy, tácek je stejně papírovej jako před třiceti lety a ani neřeším dobu jako takovou, ale chtěl jsem tím hlavně říci to, že např. takovej Václavák byl navzdory Husákovi a spol. místo k žití pro normální lidi, ne pro ruský mafiány, arabský směnárníky, černý drogový dealery, balkánský kurvy a uřvaný turisty v předraženejch restauracích, tak jako dneska.
0
Re: Le Monde 30. května 2020
Myslel jsem, že ty buřtboudy už z Václaváku vykopali...tak asi ne...škoda...mi to od pohledu i od počuchu přišlo jako náhrada smrtibudky z Futuramy...
-2
Re: Le Monde 30. května 2020
Papírový tácek pod buřta je vrchol ekologie. Vozím si ho do kempu a toho upečeného buřta na něm nakrájím. Chutná mi tak mnohem víc. Pak ten mastný tácek na tom ohni nechám shořet.
0
Re: Le Monde 30. května 2020
Oni tácky vždycky neměli.
Normálně ti to vrazil na kus tenkýho papíru. Když tácky byly, tak je střihali napůl.
Václavák mám spojenej s těma buřtama.
No a pak možná tou Lucernou, a plesy, a pak pěšky domů, přes Nuselák, Pankrác na Zemanku.
A taky na Gilberta Becauda.
Stál jsem tam nahoře, sám, nikomu se nechtělo za toho "dědka" utrácet.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072...
Nevím.
Zdá se mi, že to kolegové mají jako z vojnou, čas ty hovadiny vymazal, a ve vzpomínkách zůstává jen to veselé a hezké.
-6
Re: Le Monde 30. května 2020
To není o tom jestli tácky byly, nebo ne a jak hustá byly hořčice, bavíme se o tom, že byly doby, kdy se na Václaváku žilo (i chvíli po Velvetu) a jak se to proměnilo až do současné podoby - viz. OVM.
O důvodech můžeme diskutovat - bez emocí a hlavně bez ideologie!
Loni jsme šli z divadla a měli nápad, že si prohlédneme noční Václavák. Po vyjítí z pasáže u Rokoka jsme se zděsili té skladby "obyvatel" a prohlídka se změnila v rychlý přesun na metro. Opravdu nepříjemné!
-1
Re: Le Monde 30. května 2020
Hodně ten Václavák pokazilo odstranění tramvaje. Dokud tam i v noci jezdila, tak ta doprava byla dobře přístupná a lidé čekali na tramvaj na náměstí. Teď každý zmizí v díře a to co nejrychleji, poněvadž je to vlastně k tomu vagónu ještě docela daleko. Stará Křižíkova tramvaj někde u Můstku se dala ještě od Lucerny u Koně hladce stihnout.
0
Re: Le Monde 30. května 2020
Na odstranění tramvaje se názory různí, ale jsou vzácně shodné v tom, že jejich obnova "život" na náměstí nevrátí.
Nebydlí tam "běžní obyvatelé", nejsou tam tudíž obchody nutné pro jejich denní obsluhu a zmizely všechny bufáče. To vše a několik prestižních obchodů, dělalo z Václaváku přirozené centrum, kde jsem se - nejen já - cestou z práce zastavil a nakoupil si. Návštěvník si prohlédl "koně", muzeum, nakoupil v Domě módy, "U Bati", ale také se tam mohl najíst a zajít za kulturou.
To vše nová trať tramvaje neobnoví, jen domácím, a možná turistům, zjednoduší přestupy.
V tom jsem pesimista, Obchodní centrum mám 300m u Metra, a co neseženu tam, tak si zajedu 3 stanice na Zličín do Metropole, je tam Globus, Ikea a další - proč bych jel na Václavák - pro ušanku?!
0
Re: Le Monde 30. května 2020
Máš pravdu, chcípl tam pes. Jen těch asi 5 kin, co tam bylo a obchodů. Také nemám žádný důvod tam specielně chodit.
0
Re: Le Monde 30. května 2020
No, když Václavák za Husáka znamenali hlavně ty kina, to byl dost důvod, proč tam chodit, teda co si pamatuji. Na diskotéky jsem nebyl a na posedávání v kavárnách vůbec. Jo, a Semafor.
Mám za to, že kina smázl čas s těmi multikiny, a tak co by člověk na Václaváku hledal. To už je lepší Staromák, to je opravdovské náměstí.
Řekl bych, že se centrum prostě posunulo jinam, a Václavák jím už není.
Vzpomínal jsem, kdy jsem vlastně ve Stověžaté byl naposled, tedy v centru, a bylo to v září. A evidentně jsem prostě viděl něco jiného, než na co si stěžujete, protože jsem napsal:
"V centru mé rodné matičky stověžaté nebývám často a tak si to užívám.
Znovu okouzlen tou krásou, říkám si:
Když to vystavené sklo bude stát za prd, napíšu o Karlově náměstí, které spíše než náměstí je nádherným parkem, o Novoměstské radnici, kde se akce koná a když to stále bude málo řádek na reportáž, trochu nahlas porozmýšlím o dívce, která sedí opřená o kašnu a cosi loví v mobilu, o mládí které je tak krásné a je tak v trapu."
v reportáži z Ceny Libenského.
https://www.cs-sklo.cz/ceskoslovenskesklo/0/0/2...
-7
Re: Le Monde 30. května 2020
Běž už do háje s tím Husákem! Chápu, že s dojetím vzpomínáš na to, jak jsi mu chodil mávat na Letnou, ale jeho éra byla jen zlomkem historie republiky, Prahy a Václaváku.
Ono jde o to, že ani ti nenávidění komunisté nebyli tak hloupí, aby po Vítězném únoru převrátili vše naruby. Ukradli sice soukromý majetek, ale chápali, že ve městech musí bydlet lidé, a že je třeba zachovat strukturu jejich zásobování apod. Proto se sice Vomáčkův Koloniál přejmenoval na Pramen, ale fungoval jako dříve a pan Vomáčka, když si moc nevyskakoval, tak byl dokonce jeho vedoucím.
Lituji, ale restituce a privatizace jaksi tento princip kontinuity ignorovaly a spolehlo se na "zázračnou ruku trhu". Že to nebylo to pravé ořechové a co to prakticky znamenalo, to již všichni dobře víme.
Když si dovolíme připomenout chyby tohoto období, tak nejsme nějací zamrzlí komunisté, ale realisté, kteří se narodili ještě před Únorem a pamatujeme trochu více. Nemáme patent na rozum (to rady mají jiní), můžeme se mýlit, ale pak o tom diskutujme a zapomeňme na klišé. :-)
-5
Re: Le Monde 30. května 2020
No, vidím to jinak, a mnohem šířeji.
Nejen že ukradli majetky a zavedli naprosto nefunkční hospodářský systém (a to pominu to vraždění, deportace a šikanování spousty obyvatel). Oni také vytvořili ohromný "vnitřní dluh".
Ten se obtížně vyčísluje, ale byl grandiozní. Vše, tedy skoro vše, snad jen kromě mě sbírky skla, potřebuje údržbu. A do toho se musí investovat. Když ne, tak všechno chátrá a časem přestává fungovat, rozpadá se.
A to bylo přesně to, co bylo vidět v Praze (a vlastně všude). Ty padající fasády, rozhadrované silnice, a vyjel-li si z města dál, zplundrovaná příroda, dusící se lidé na severu Čech i Moravy. Skládky, smětiště, rozpadající se a chátrající země.
Ohromný vnitřní dluh, který musíme zplácet, a narovnávat. Práve v té Praze, alespoň na těch fasádách, ta náprava je velmi viditelná, očividná. No a stejně i tady, v okolí Prahy. Když vyjedu dál, říkám si, jo, tady ještě čas stojí, nebo se zastavil, venkov nejde dopředu tak rychle, lidé jsou chudší a musí žít skroměji.
Píšes abychom zapomenuli na klišé a sám tu jedno hned neustále nadhazuješ: "neviditelná ruka trhu".
To je sice klišé, ale i velmi pravdivá věc. Ona totiž funguje, a to za každého systému. Někdo tu upozorňuje na ty šmelinářské směnárny, no, a co byli ti vexláci za Husáka? Trh v čisté podobě. Těžili z poptávky a uspokojovali ji svoji nabídkou.
Právě proto, že "neviditelná ruka" funguje naprosto neúprosně, tvrdě a spolehlivě, je potřeba vymezovat mantinely, nastavovat pravidla a redistribuovat zdroje i do oblastí, které jsou pro společbnost důležité, ale pro "neviditelnou ruku" nezajímavé, protože nevýdělečné.
No a tady, protože zase "neviditelná ruka" spolehlivě funguje, existuje ten polický boj chamtivosti, úplatnosti, lobování a ideálů, boj, který nikdy neskončí a zatím se nám nedaří ani remizovat.
Ale, není to jen naše záležitost, a právě, v té Francii, kterou se tu zabývám, je to safra podobné. Jen neměli 40 let komunismu, tak jsou na tom o něco lépe.
-8
Re: Le Monde 30. května 2020
Jinak to možná vidíš, ale rozhodně ne šířeji a v souvislostech. Máš klapky na očích a tvá argumentace je na úrovni politruka na Politickém Školení Mužstva. Jakýkoliv náznak oprávněně odlišného postoje hned - v duchu Gottwaldova hesla: "Kdo nejde s námi, jde proti nám!" - se snažíš zadupat do země, včetně jeho autora!
Zázračná / neviditelná ruka trhu byla nástrojem v dobách kapitalismu volné soutěže, ale ne v době nadnárodních společností ovládajících trh - ty ti nedají šanci si vybrat jinde a za jinou cenu. I ty sám jsi napsal: "Právě proto, že "neviditelná ruka" funguje naprosto neúprosně, tvrdě a spolehlivě, je potřeba vymezovat mantinely, nastavovat pravidla ..." to ale přece není volný trh.
A ještě bonbonek - volná citace: "...za Husáky byli veksláci, tak proč by nemohli být dnes černi směnárníci..." - výrok hodný tesání do kamene! 8-D
-3
Re: Le Monde 30. května 2020
A ještě bonbonek - volná citace: "...za Husáky byli veksláci, tak proč by nemohli být dnes černi směnárníci..." - výrok hodný tesání do kamene! 8-D
Tohle je čistý a nefalšovaný faul.
Vůbec, ale ani náhodou, jsem nic takového nenapsal.
Nemá cenu s tebou diskutovat, protože tvoje argumentace je zcela v tomto demagogickém duchu.Tím debatu na toto téma končím.
-5
Re: Le Monde 30. května 2020
Jj, pán se urazil a přestává diskutovat.
Jindřichu, přesně takové argumentační fauly používáš ty vůči svým oponentům, a když ti jeden vrátím - navíc s jasným upozorněním, že jde o joke - tak takhle vyvádíš.
To seš teda grand, jdi se bodnout.
-5
Re: Le Monde 30. května 2020
Hm, nejsu Pražák, ale každopádně si pamatuju,že jsem se v patnácti letech normálně mohla sama pohybovat večer po Václaváku a přilehlých ulicích, přes den nebyl vůbec žádnej problém. Něco k jídlu se dalo koupit v Koruně, normální bufáč. Párky jsem nekupovala, ty byly předražený a hnusný už tenkrát - viz. "dokument" Mafie po česku od Frýbové :-)) Určitě se tam člověk nemusel bát. Ale takový ty profláklý hotely na náměstí nepůsobily důvěryhodně ani tenkrát :-)
-3
Re: Le Monde 30. května 2020
Dík za názor z Moravy! Hodnocení sedí!
Václavák byla taková jistota, kde si návštěvník méně znalý Prahy mohl bez složitého cestování MHD zařídit téměř vše, a opět se pěšky vrátit na nádraží.
Teď tam chytne maximálně "rýmu gentlemana", a na návštěvu OC-ček rozmístěných po okrajích, aby si zjednal vrtulník. :-(
0
Re: Le Monde 30. května 2020
No počkej, zase z Václaváku a centra Prahy nedělej Bronx. Pravda, buřtostánky a Koruna už jsou minulostí, ale jinak se po Václaváku můžeš normálně pohybovat i dneska a bát se tam můžeš úplně stejně jako kdekoli jinde.
Teda vlastně s tím pohybem je to teď na hraně, protože na Můstku začala rekonstrukce směřující k návratu tramvají.
-6
Re: Le Monde 30. května 2020
Tramvaje na Můstku? Četl jsem o tramvajích v horní polovině náměstí, ale na Můstku nikoliv. Nepleteš se?
-2
Re: Le Monde 30. května 2020
Neplete se, jen nezdůraznila, že tam budou až ve druhé etapě.
Náměstí se upravuje od Můstku, zřejmě se naivně domnívají, že tím vytlačí narkomany a černé směnárníky. Život ukáže.
-1
Re: Le Monde 30. května 2020
Tak jsem to hledal a odsouhlasená je trať od Muzea do Vodičkovy a Jindřišské. Na Můstku zatím nic nepojede.
https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/navrat...
totéž jinak a později:
https://www.lidovky.cz/domov/tramvaje-pojedou...
-2
Re: Le Monde 30. května 2020
Netušila jsem, že by pro někoho bylo tak podstatné, na jakou část Václaváku se tramvaje vrátí, tak jsem tu informaci zkrátila a zobecnila.
Takže jak píše níže i vysočina - rekonstrukce sice začala na Můstku (a bylo to veselé zahájení, protože to bylo ve vrcholícím covidu, takže policie rozháněla politiky jen se zatvářili, že se k sobě přiblíží) a tramvaje se navrátí na horní část Václaváku.
-3
Re: Le Monde 30. května 2020
To jsi tedy netušila velmi špatně. Václavák je dlouhý a tramvaje budou jen do půlky. Jsou tu ještě pamětníci, co si pamatují tramvaje i na Můstku a to z obou stran, od Příkopů i od 28 Října.
-3
Re: Le Monde 30. května 2020
Bronx to ještě není, ale není o co stát. Jak jsem psal, tak obzvláště v noci nic příjemného.
Přes Václavák jsem chodil denně několik let, tak ty "změny k lepšímu" - podle nejmenovaných přispěvatelů - vnímám intenzivněji a ne vždy zrovna s nadšením.
-3
Re: Le Monde 30. května 2020
Jen jestli ty nakonec nejsi rasista, že se ti nelíbí, když tě lákají černoši do bordelu. :D
-2
Re: Le Monde 30. května 2020
Nejsu Pražák - já jsem si to tak trochu myslel.
0
Le Figaro on line 30. května
https://www.lefigaro.fr/malgre-l-interdiction...
Navzdory zákazu několik tisíc osob v Paříži manifestovalo na podporu lidí bez dokladů.
Shromáždění manifestantů, které se sešlo na výzvu několika sdružení bylo rozehnáno pořádkovými silami v okolí náměstí Republiky.
Na výzvu 195 sdružení se v sobotu 30. května v Paříži shromáždilo více než 5 000 demonstrantů na podporu lidí bez dokladů.
Průvod prošel z náměstí Madeleine na náměstí Republiky (Place de la République)navzdory zákazu policejního ředitelství i zdravotním opatřením, která omezují shromáždění na méně než 10 lidí.
Na začátku týdne organizátoři vyzvali demonstranty, aby během pochodu měli roušky a dodržovali sociální odstup. Další pochody solidarity se konaly v Lyonu, Lille, Marseille, Toulouse a Grenoble, kde se sešlo také několik set lidí.
Sdružení odsuzují „skutečnou zdravotní bombu“ lidí bez dokladů, kteří „jsou bez práv, bez příjmu a bez naděje na přístup k příspěvkům, které stát poskytuje“. Rozhodli se tedy že nechají zaznít svůj hlas a další manifestaci svolávají na 20. června.
Leták:
Zdraví = Rovnost + Svoboda + Solidarita
Regulace migrantů bez dokladů
Uzavřít trhliny
Bydlení pro všechny
-----------
tady je máme:
https://youtu.be/6IaOJ55CNDI
-5
Le Monde on line 31. května 2020
https://www.lemonde.fr/m-voyage/article/2020/05...
Nedělní Le Monde on-line nabízí 45 míst ve Francii, která stojí za vidění, a nepatří mezi ty notoricky známé turistické cíle. Zajímavé typy.
Je to pochopitelně určeno Frantíkům, kteří jsou nabádáni k tomu, aby letní dovolenou prožili ve své vlasti.
-5
Le Figaro 1. června 2020
Evropa chce zrychlit návrat turistů
Konkurence v rychlém znovu otevírání hranic pro zahraniční návštěvníky mezi členskými státy EU narůstá, ekonomika dostává přednost pře koordinací z Bruselu.
Přijetím 20 000 turistů již Chorvatsko zahájilo letní sez)nu. V závěsu je Itálie, který chce otevřít hranice pro své návštěvníky ve středu. Kypr se otevírá, pro návštěníky testované na Covid 19 od 9. června. Řecko oznámilo obnovení leteckého spojení s dvacetidevíti zeměmi. Francie, Německo a mnoho dalších zemí určilo datum obnovení mezinárodního turismu na 15. června. „Koordinace není uniformita“ poznamenal jeden evropský diplomat. V EU cestovní ruch představuje 10% HDP a 12% zaměstnanosti. Francie, která je první světovou destinací toto odvětví generuje 2 miliony pracovních míst a 7,3% HDP.
Cestovní ruch: Evropa se konečně zahlédla letní sezónu
Dvacetsedmička se chystá ne na léto chystá znovu otevřít hranice v rámci schengenského prostoru.
Kdy se vrátí turisté? Tato otázka nabyla v posledních dnech v Evropě na významu, protože jsme ve všech členských státech na cestě k návratu k normálnějšímu životu a léto se rychle blíží. Jde samozřejmě sociální záležitost, ale především ekonomický zájem. Před koronavirovou krizí představovalo toto odvětví 10% bohatství vyprodukovaného EU.
Itálie, Španělsko a Řecko jsou na něm velmi závislé „Ke konci tohoto roku jsou očekávané ztráty tohoto odvětví asi 40%. V jednotlivých členských státech je však situace rozdílná. V Itálii je hlavní sezóna již ztracena, protože největší část aktivity tvoří turisté, kteří se vydávají za kulturou do některých měst, a to zejména od března do května a poté v září a říjnu“
prohlásil nedávno pro Le Figaro Paolo Gentiloniho, komisař odpovědný za hospodářství.
pokr.
-5
Re: Le Figaro 1. června 2020
Chraňte si příbytky
Členské státy by chtěli chránit své domovy ale již dnes vědí, že bude velmi těžké uspět.
To snadno připouští i Jean-Baptiste Lemoyne: „Toto nebude léto, kdy bude klientela přibývat. Bude to léto věrnosti. Turisté pojedou do destinací, které již znají” řekl státní tajemník z ministerstva zahraničí. Situace, kterou má Francie v úmyslu využít. V této souvislosti se v posledních dnech mezi členskými státy take zvýšila konkurence.
Chorvatsko již zahájilo letní sezónu.
Země, do které již zavítalo asi 20 000 turistů, sází na úderný slogan, který jim jich přinese více v červenci a srpnu: „Dovolená, kterou si zasloužíte, je blíž, než si myslíte”.
Italské hranice se znovu otevřou od středy.
Toto oznámení - překvapení – popudilo: „Itálie na radě evropských ministrů cestovního ruchu, která se konala před několika dny, nic předem neřekla” tvrdí jeden z účastníků. „Koordinace není uniformita” zmírňuje jiný evropský diplomat.
Pokud jde o kalendáře a podmínky prp návštěvníky, nejsou jedni stejně daleko jako druzí.
Kypr, kde cestovní ruch představuje 15% národního HDP, otevře své hranice od 9. června cestujícím, kteří mohou předložit osvědčení prokazující, že mají negativní test na Covid-19. Země slibuje, že pokryje náklady všech cestujících, kteří by se během jejich pobytu nakazili: ubytování, jídlo, pití, léky, transfer na letiště a repatriaci atd. Byl vytvořen seznam zemí, Francie a Spojené království v něm nejsou v této fázi zahrnuty. Řecko o víkendu oznámilo, že lety na jeho letiště budou obnoveny do dvaceti devíti zemích. Francie plánuje znovuotevření hranic 15. Června. To je také datum předpokládané jak v Německu, tak v mnoha členských státech.
pokr.
-5
Re: Le Figaro 1. června 2020
Bez opětovného otevření vnitřních hranic Schengenu zrušení karantény, která je v některých zemích povinná, zejména na východě společenství, nemůže existovat žádná skutečná letní sezóna.
Komise vidí nerada vznik „mini-schengenského prostoru“, což jsou dopravní bublinky mezi některými zeměmi. Toto je případ mezi pobaltskými státy (Estonsko, Litva, Lotyšsko)
nebo mezi Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem. „Záměr vrátit se do obvyklého schengenského prostoru nebude v žádném případě nahrazen jakýmsi regionálními „mini-schengeny“, které by fragmentovaly náš jednotný trh a diskriminovaly nezúčastněné členské státy. To není možné” varoval Margaritis Schinas, komisař pro migraci. Tato témata budou pořadu na pátečním jednání evropských ministrů vnitra, stejně jako na téma schengenských vnějších hranic, uzavřených do 15. června. Některé členské státy - včetně Francie - by si přály, aby byly znovu otevřeny 1. července, s výhradou zachování zákazu pro rizikové země, pravděpodobně Brazílii a USA.
Ale pravděpodobně nikoliv pro Čínu, klíčového hráče v cestovním ruchu v Evropě.
-------------------
V sobotu v příloze, dnes už na titulní straně. Jako dlouho že budou hranice zavřeny, podle lobbistického plukovníka? :-)
-6
Re: Le Figaro 1. června 2020
ty jseš fajt rychlej, ještě jsem nestačil přikopírovat pokračování, a ty už vyjadřuješ nespokojenost palečkem :-)
-7
Re: Le Figaro 1. června 2020
Tak, co si budem namlouvat. Je to divný. Tady chodí lidi v krámech zababušený a oni si plánujou turisty. Študáci, pokud vůbec do té školy jdou, sedí po jednom v pár lavicách rozstrkanejch po třídě. Mladí se žinýrují zajet na návštěvu k rodičům, aby na ně nedejchli. A oni řeší pohyb mas přes půl Evropy.
No, je to divný, ne že ne.
Upřímně jsem zvědavá, jak se tohle vyvrbí.
-2
Le Parisien 2. června 2020
Pozor, nebanalizujte tento druh sběru dat
Romain Perray, právník specializovaný na ochranu dat a profesor práva na univerzitách v Sorbonně a Assasu, hodnotí rizika pro osobní data aplikace, která je uváděna do provozu právě dnes, v úterý odpoledne.
Pro Romaina Perray, 42 létého právníka specializujícího se na ochranu počítačových dat a kybernetickou bezpečnost, rovněž přednášejícího na pařížských univerzitách Paříž I, Paříž II a Paříž V, nabízí aplikace StopCovid silné bezpečnostní záruky. Ale nemělo by se však stát základem pro banalizaci shromažďování a zpracování osobních lékařských údajů.
Le Parisien:
Měli bychom se bát o svá osobní data po instalaci této aplikace?
Romain Perray:
Pokud StopCovid v posledních týdnech vyvolal tolik debat, zejména právnických, je to především proto, že se zabývá lékařskými údaji, tedy ve Francii citlivým a vysoce regulovaným problémem zákonem na ochraně údajů. Francouze znepokojuje kombinace sběru dat na jednom serveru řízeném orgány veřejné moci a následného křížového zpracování těchto údajů.
To je pochopitelné, ale technická rizika podle mého názoru zůstávají nízká.
Le Parisien:
Tedy té aplikaci spíše důveřujete?
Romain Perray:
Zaprvé, systém dvojité anonymizace, první při registraci, druhá, dočasná a automatická, která se každý den mění, je velmi silnou zárukou ochrany soukromí.
Zadruhé je to politický i technický způsob sběru dat na jednom serveru. Ten usnadňuje zabezpečení počítačového systému a jeho kontrolu. Když používáme služby Facebooku, Apple nebo Google, jsou data, která jim jsou svěřena, uložena na různých serverech, poté sdílena, křížem kontrolována a analyzována spolu navzájem prostřednictvím jejich různých služeb. To není bez problému, o čemž svědčí poslední případ masivní počítačové kriminality, kdy byly před několika dny uloupeny osobní a bankovní údaje 9ti milionů zákazníků letecké společnosti EasyJet.
pokr.
-6
Re: Le Parisien 2. června 2020
Le Parisien:
Proč tedy je proti tomu tak silná opozice některých organizací, jako je Liga za lidská práva?
Romain Perray:
Chápu je, protože poukazují na závažný problém: na problém trivializace tohoto typu mechanismu, který by se neměl implementpvat bez veřejné debaty.
V souvislost zdravotní krize a nouzového stavu nebylo využítí aplikace StopCovid nijak vysoké, ale i tak je potřeba zahájit právní debatu, jako učinila CNIL (Národní komise pro zpracování dat a jejich ochranu) o využívání podobných systémů, které by se mohli v budoucnosti objevit ve veřejném zájmu.
----------------------
no, právník, pod bombastictickým titulkem nulová informace.....
-5
Le Figaro - 3. června 2020
Výpočet nadúmrtnosti, výzva pro demography
Demografové dělají delikátní - a politicky citlivou - práci, aby poskytli co nejpodrobnější pohled na úmrtnost na Covid-19
Počet úmrtí způsobených Covidem-19 může být zveřejňovám každý večer, ale výpočet skutečného počtu úmrtí spojených s virem je kombinací skládačky, rovnice o několika neznámých a dlouhodobého zkoumání.
„Informace o úmrtích souvisejících s Covidem jsou velmi vágní. Způsobily skandály téměř v každé zemi. Například v Belgii, Švédsku nebo Anglii jsou vlády obviněny z toho, že chtějí tyto údaje zatajit. Musíte se bojovat, abyste je získali. Aniž bychom hned mluvili o falšování, nedělá se vůbec nic pro to, aby byly tyto informace snadno dostupné “ upozorňuje demograf Jean-Marie Robine,
vedoucí výzkumu Národního ústavu pro zdraví a lékařský výzkum (pozn. l’Institut national de la santé et de la recherche médicale (Inserm) - https://www.inserm.fr/en)
a poradce vedení INED, Národního ústavu pro demografická studia (pozn. (Institut national d’études démographiques - https://www.ined.fr/).
Tato delikátní práce, kterou demografové prováděli s cílem poskytnout co nejpodrobnější pohled na úmrtnost související s Covidem 19, je kriticky důležitá i z politického hlediska, protože tento odhad bude nakonec použit také k hodnocení účinnosti vládní strategie pro řešení zdravotní krize. Každodenní bilance vychází pouze z údajů poskytnutých nemocnicemi a od začátku dubna Ehpadem (pozn. Ephad –
Hébergement pour les personnes âgées dépendantes – Domov seniorů závislých na pečovatelské službě
https://www.ehpad.com/).
Stále nebere v úvahu počet skrytých úmrtí doma a zůstává bez informací o věku, pohlaví nebo zdravotním stavu obětí pandemie v domovech pro důchodce. U těchto úmrtí je to základní informace, kterou je třeba vzít do úvahy, zasáhl-li Covid-19 více mužů než žen, analyzovat rizika podle věkových skupin nebo určit význam komorbidit, jako je například diabetes.
pokr.
-4
Re: Le Figaro - 3. června 2020
Plynárna
Vzhledem k neexistenci centralizovaných údajů se demografové musí spoléhat na více zdrojů, aby získali co nejpřesnější obraz o úmrtnosti na pandemii. „Plynárna” naříká demograf Jean-Marie Robin. Tento specialista na staleté pracuje od března ve skupině vědců shromážděných pod vedením INED. Jsou to odborníci, kteří shromažďují, analyzují a zveřejňují na webu tyto cenné ukazatele z Francie, ale i pro jiné země – v současnosti třinácti – po jejich ověření. Citlivost těchto údajů lze doložit například v Belgii, kde
web INED nakonec odstranil řadu „příliš kontroverzních“ úmrtí, protože shromažďování těchto informací nebylo v celé zemi prováděno jednotně. Ve Francii vědci porovnávají údaje z Institutu veřejného zdraví (pozn. https://www.santepubliquefrance.fr/), z organizací INSEE (pozn. https://www.insee.fr/fr/accueil) a ze společnosti Inserm, které centralizují lékařská potvrzení o úmrtí s uvedením příčin smrti, tedy informace chráněné lékařským tajemstvím. Čísla z INSEE nám umožňují posoudit nadměrnou úmrtnost během pandemie. Jsou založeny na úmrtních listech registrovaných na radnicích a uvádějí věk, pohlaví a místo úmrtí zemřelého. Tato čísla již umožnila zjistit nadměrnou úmrtnost na vrcholu epidemie a další úmrtí ve věkové skupině 65–74 let, zejména u mužů.
„Abychom měli globální přehled, musíme také vzít v úvahu pokles dalších druhů úmrtí v důsledku omezení pohybu, jako jsou dopravní nehody“, upřesňuje Gilles Pison,
profesor Národního muzea přírodní historie (pozn. Muséum national d’histoire naturelle - https://www.mnhn.fr/ ) a docent na INED. V domovech důchodců jsou velmi silně zastoupeni devadesátí a staletí. Na základě svých prvních výzkumů demografové upozorňují na několik problémů v stanovování mortality na Covid. První se týká podhodnocování vlivu počtu starších lidí v Ehpadu při výpočtu mortality.
pokr.
-5
Re: Le Figaro - 3. června 2020
„Generální ředitelství pro zdravotnictví (pozn. La Direction générale de la santé - https://solidarites-sante.gouv.fr/ministere... hlásí 18 000 úmrtí v nemocnicích a 10 000 úmrtí v pečovatelských domovech Ephad.
Nespecifikuje už, že téměř 4 000 mrtvých v nemocnicích jsou ve skutečnosti obyvatelé Ehpadu, kteří opustili svůj domov pro seniory za účelem léčby” připomíná Jean-Marie Robine. „
To by naznačovalo, že pouze 35% úmrtí se týká této populační skupiny, zatímco ve skutečnosti představují senioři v domovech Ephad více než polovinu obětí Covidu. Toto číslo je bezpochyby obtížné zveřejnit, protože zdůrazňuje nedostatek prostředků, které byly Ehpadům poskytnuty během této krize na ochranu před virem. Zpochybňuje tak výběr priorit stanovených vládou.“
Navíc demografie připomíná, že v domovech pro seniory jsou nadměrně zastoupeny devadesátileté a staleté ženy. „Zohlednění těchto charakteristik by mohlo změnit statistiku skryté úmrtnosti: zvýšení průměrného věku obětí viru a opětovné vyvážení jejich rozdělení podle pohlaví“, popisuje.
Skrytou oblastí stanovení mortality je počet Covidových úmrtí doma - v současnosti neznámá hodnota - což také ponechává prostor pro jisté pochybnosti a nedůvěru. Byla četná? Byli staří?
Jak s jistotou spojit domácí úmrtí s virem?
Začátkem května dr. Jean-Paul Zerbib, vedoucí oddělení CFE-CGC (pozn. https://www.cfecgc.org/ ), stanovil počet domácích úmrtí na coronavirus na 8 000 až 10 000, většinou šlo o seniory.
Tento odhad je však demografy považován za nereálný. „Údaje o skryté úmrtnosti zhruba odpovídají nadměrné úmrtnosti na všechny příčiny úmrtí poskytované z INSEE. To nám naznačuje, že doma došlo jen k málo úmrtím", soudí Jean-Marie Robine. „V zahraničí take představují jen malé procento úmrtí: 1% v Belgii, 5% v Anglii a 6% ve Spojených státech“.
pokr.
-4
Re: Le Figaro - 3. června 2020
Příčiny smrti by nebyly „ne vždy správně uvedeny na úmrtních listech vystavených lékaři doma“, varuje sám Laurent Charlard, European Centre for International Affairs populační geograf obyvatel a člen think-tanku Evropského střediska pro mezinárodní záležitosti (pozn. http://www.european-centre.org/)
„Při stanovování příčin smrti u starších lidí, kteří často trpí několika patologiemi, existuje značná chybovost.“
A nakonec zbývá se podívat i jak nadměrná úmrtnost v období krize Covid-19 zapadá do demografické rozvahy na celý rok 2020.
„Po vysokém vrcholu úmrtnosti často vidíme menší úmrtnost, protože virus urychlil smrt oslabených lidí o několik měsíců.
To vyplývá z nejnovějších údajů INSEE.
Na konci roku bude tedy nutné porovnat nadměrnou úmrtnost v roce 2020 ve srovnání s předchozími dvěma roky, abychom zjistili, zda Covid-19 nevzal jen velké množství lidí, kteří byli tak jako tak na konci života" uzavírá Laurent Chalard.
------------------
Je to teda dost kruté ve své pravdivosti, prostě zřejmě Covid zabil lidi, kteří by stejně do pár měsíců tak jako tak umřeli, tedy jejich odchod jen uspíšil.
Tak nevím, jak bych se k tomu stavěl, kdyby mi řekli, že maminka mohla žít do září, ale prostě měla pech, a umřela už v březnu....
Na druhou stranu, vojáci jsou zvyklí obětovat levé křídlo, aby zdrcující útok vedli po pravém, a mrtvé také počítají v celkových součtech a dokáží vysvětlit, že těch pár tisíc na pravém křídle zachránilo statisíce jinde.....
Jakou že to hodnost vlastně měl ten Prymula?
-4
Le Parisien on line 7.června 2020
Jezdili jsme s cyklisty a automobilisty po Paříži po zrušení omezení pohybu
https://www.leparisien.fr/video/video-on-a...
Kolo se etablovalo jako hvězdný dopravní prostředek po uvolnění omezení pohybu. Zelenější, méně hlučné, hygienické ... "bajk" vypadá jako zázračné řešení ve městě. Chyběla však bezpečná infrastruktura, která by umožňovala jeho rozvoj.
Narychlo města, prefektury a regiony vytvořili dočasné trasy - nazývané také „koronastezky“ (pozn. coronapiste), aby se vyhnuli tomu, že se všichni vrátí zpět do veřejné dopravy, zatímco epidemie stale hrozí.
Během několika minut schůzování, sdružení cyklistů vidělo, že požadavky, které se vznášelo již 10 let, se, jakoby kouzlem, vyplnily.
Realizací tohoto „taktického územního plánování“ se jízdní kolo a jiná „měkká mobilita“ dostávají na výsluní,a často se zakusují do jízdních pruhů dříve vyhrazených ... pro automobily.
Jak probíhá toto nové soužití?
Cyklista a motorista na stejné trase
V úterý 19. května jsme debatovali s Louisem Belenfantem, řediteli sdružení Vélo Ile-de-France, a Pierrem Chasseray, generálním ředitelem 40 milionů motoristů o stejné trase mezi předměstím Courbevoie a centrální Paříží.
Oba urazili 15 km, jeden ve svém německém kupé a druhý na svém francouzském kole.
Start Courbevoie v 92 depatementu, cíl Panthéon, v 5. arrondissementu Paříže. Stejná trasa, ale někdy odlišnými cestami.
Kdo by mohl bez problémů přejet La Défense, překročit kruhový objezd Etoile nebo jet dolů po ulici Rivoli?
Zjistíte to ve videu.
"Musíme zabrat prostor automobilům"
Oba muži se nikdy nesetkali a bez našeho návrhu na tento pokus by o tom pravděpodobně nikdy neuvažovali. Okolnosti nám však toto setkání umožnily. Opravdu, během procesu rušení omezení si kolo ukusovalo z vozovky na úkor motorových vozidel.
pokr.
-2
Re: Le Parisien on line 7.června 2020
(pozn. ve Francii bylo zavedeno omezení pohybu a další opatření – říkají tomu “confinement” . Teď postupně ruší jednotlivá opatření a tomu procesu rušení se říká “deconfinement”. Čili nejde o jednorázový process uvolnění omezení pohybu, ale process, který je naplánován na zhruba 8 týdnů. Mám s předkladem trochu problém, protože asi jednoslovné výraz pro toto čestina nemá).
Ztráta území na jedné straně, malé vítězství na straně druhé.
Podle Pierra Chasseray problem spočívá v metodě „Pro mě, strategie, kdy někomu zkroutíš za ruku, řekneš: hele, vytvořili jsme pro tebe tolik omezení, že to musíš udělat jinak, tak to se mi fakt nelíbí“. Louis Belenfant odpovídá: „Při rozvoji cyklistiky neexistuje 36 000 řešení, nemůžeme omezovat chodce nebo veřejnou dopravu, jsme nuceni zabírat místo autům. "
A to je možnost, kterou využilo mnoho obcí ve Francii, které zřídily dočasná opatření na podporu používání jízdních kol a zamezení návratu uživatelů do veřejné dopravy.
Město Paříž vytvořilo 50 km dočasných cyklotras. Na předměstích jich vzniklo více než stovka kilometrů.
Sdružení Vélo Ile-de-France nabízí interaktivní mapu k identifikaci tras -
iniciativa podporovaná z Métropole du Grand Paris (pozn https://www.metropolegrandparis.fr/fr).
A kde jsou ta kola?
Během cesty si dva týmy - cyklistický a motoristický dělaly přestávky aby mohli komentovat svoji cestu.
Jedna ze zastávek se konala na Avenue de la Grande-Armée, nedaleko slavného kruhového objezdu Etoile, který byl před omezením pohybu na kole nepřekonatelný (pozn. to říká kdo?
-3
Re: Le Parisien on line 7.června 2020
K poznámce - aktivista si vždycky nějakou překážku vymyslí, nebo přibarví, aby měl proti čemu, nebo za co bojovat :-)
-2
Re: Le Parisien on line 7.června 2020
„Není doba dopravní špičky,“ odpověděl Louis Belenfant, „a dočasná vylepšení jsou nově zavedená, a cyklisté si a ně musí zvyknout. "
Boom cyklodopravy
Ať ve špičce nebo ne, cyklistický provoz se ve Francii od 11. května zvýšil.
Podle sdružení Vélo & Territoires zaznamenaly počítadla jízdních kol rozmístěná po celém území o 44% více jízd na kole než před omezením pohybu.
V Paříži některé měřiče instalované na cyklotrasách zaznamenávají průjezdy srovnatelné s těmi, které byly zaznamenány během stávky hromadné dopravy.
To platí zejména na cyklotrase na Rue de Rivoli nebo na trase u Georges Pompidou.
Dočasné cyklostezky zjevně nejsou vybaveny měřáky průjezdu. I když někteří motoristé doufají, že velmi rychle zmizí, tahle otázka zatím není vyřešena.
Ministrině dopravy Elisabeth Borneová na tiskové konferenci 29. května naznačila, že „stát bude obce podporovat, aby tyto trasy zachovaly“.
----------------
Zástupce motoristů si stěžuje na to, že "aktivisté zneužili stavu nouze k tomu, aby prosadili své záměry silou". Pařížská starostka madam Hidalgo je opravdu zeleným skopičinám silně nakloněna, a v Paříži se stalo něco nebývalého, části bulvárů byly zabrány kužely pro cyklodpravu, některé proto přišly o jeden jízdní pruh, jiné byly zjednosměrněny. A tím se stává Paříž neprůjezdnou.
No, a cyklistů nepřibylo, protože jich někde je skoro tolik jako za stávky, a to se žádné pruhy nezabíraly.
Cykloaktivisté se cítí na koni, ovšem proti nim stojí ohromná síla motoristů, a bylo by naivní si představovat, že po Paříži někdo jezdí autem pro plezír, většina vozidel něco někam převáží, zásobuje, a prostě jde o dopravní obslužnost, a ne cesty zhýčkaných velkokapitalistů ve svých mercedesech.
Blíží se komunállní volby, bude zajímavé sledovat, jestli ta dáma na hraně zelené anarchie obhájí svůj post starostky hlavního města, či nikoliv.
-2
Re: Le Parisien on line 7.června 2020
V Paříži se na kole jezdilo dobře už před covidem. Oproti průjezdu Prahou ve všední den to je většinou brnačka. Nebylo to tou infrastrukturou, ale neobyčejně vstřícným chováním řidičů. Prostě v Paříži jsem se nebál a to Prahou jezdím denně a občas se bojím, nebo spíš jsem zvýšeně ostražitý. Letos už ani nemám tramvajenku a od počátku covidu jsem do MHD nevlezl.
Covidová Praha byla bez aut také hezčí a jezdilo se po ní úplně úžasně.
0
Re: Le Parisien on line 7.června 2020
Já se dneska nejvíc bojím na těch našich okreskách. Za mírného, nebo skoro žádného provozu.
Klučinové v plechovkách si hrajou na závodníky, řežou zatáčky, a moc nepřemýšlí o tom, že tam někde u krajnice může jet cyklista.
Ve městech se nebojím, a v Paříži tuplem. Cykloinfra - proti tomu co známe od nás, je tam jak víš naprosto zázračná, přesto to často nefunguje. V cyklopruhu ti sedí dodávka a vykádá, nebo si tam místní kluci pořádají mejdan, baba tlačí kočárek či zmatený japonský turista něco fotí. Přesto to funguje, kvůli tomu co zmiňuješ. Víš, že šoféři o tobě vědí a nechtějí ti ublížit.
Teď se tam odehrává ta aktivistická válka. Léta cykloaktivisté usilují o to, aby se co nejvíce doprava osobními auty přidusila, a teď jim situace nahrála do karet. Mimořádná doba, mimořádná situace, vytvořily se cyklokoridory městěm (teda znám jen z netu a novin). Na úkor aut.
Jenže se to minulo účinkem. Cykloaktivisté sami uvádějí, že cykloprovoz stoupnul o 40 procent, tedy když víme, jak s čísly pracují, bude to tak o 20. No, a na to upozorňují ti motoristé, že pro tu hrstku cyklistů není fér prudit věškerý provoz.
A jsou v sobě a dohadují se. Pokud jde o exhalace mají pravdu v tom, že velmi důležitá je plynoulost dopravy. To nezapadá do té aktivistické theorie "zklidňování" rozuměj "opruzování".
Pruzení je účinné jen do té doby, dokud je možné někoho zprudit a od cesty ho odradit. Tohle pruzení funguje v Paříži už léta, včetně těch emisních povolenek a zony 30 uvnitř celého okruhu.Ty auta co tam teď jsou, tam, už z větší části prostě jet musí, a to si ten hošan prostě odmítá připustit.
Uvidíme, jak to dopadne.
tak ještě vzpomínku....
https://youtu.be/o_iNt7Cv3NA?list=UUcwKnL7qNNfVfK7kh-d6FQg
-4
Re: Le Parisien on line 7.června 2020
No tak hlavně aby tím tlakem a pruzením nedosáhli akorát nenávisti a netolerance šoférů vůči cyklistům. Obvykle to tak při větším nesmyslném protěžování dopadá...
-1
Re: Le Parisien on line 7.června 2020
Překvapivě dobře se jezdilo :-)
0
Re: Le Parisien on line 7.června 2020
A jak by to teprve odsejpalo, kdybychom s sebou neměli pravní puristy, co trvali na tom, že červená znamená "stůj" a není jen informací, že se máš rozhlédnout... :-)
-3
Re: Le Parisien on line 7.června 2020
To mi povídej, takového zbytečného zdržování červenou :-)
0
Re: Le Parisien on line 7.června 2020
Hned na tom prvním videu je v 3:20 vidět, jak jsi přejel křižovatku na červenou, teroristo :D
0
Re: Le Parisien on line 7.června 2020
Červená je jen orientační informace, nikoliv zeď.
V Německu to ale raději nezkoušej :-)
-3