Bern je/není jako Praha aneb zážitky z Bernu na kole

Švýcarské město Bern vyvrací předsudek většiny pražských radních, že v kopcovitých městech nemá smysl cyklisty podporovat.

V Bernu si můžete půjčit kolo zdarma

Foto: Daniel Mourek

Další fotografie

Srovnání cyklistické dopravy v našem hlavním městě s jinými evropskými městy jako je Vídeň, Amsterdam, Kodaň nebo Berlín většinou odpůrci cyklistické dopravy smetou ze stolu s námitkou, že Praha má „velice členitý terén“. Argumentace, že města jako San Francisco či Seattle jsou rovněž kopcovitá a mají podstatně více každodenních cyklistů než naše metropole zase neobstojí, protože tato města neleží na našem kontinentu. A přeci existuje v Evropě hlavní město, které má ještě kopcovitější profil než Praha, je stejně jako naše hlavní město na seznamu památek UNESCO a přesto se v něm pro cyklistickou dopravu dělá nepoměrně více než u nás. Tím městem je švýcarský Bern.

Hned při příjezdu do města se našinec ocitne v jiném světě. Společné pruhy pro cyklisty, autobusy a taxi nebo tramvaje, přednostní pruhy pro cyklisty na většině křižovatek, oddělené pruhy a stezky, hlídané velkoparkoviště pro stovky cyklistů u nádraží, bezplatná půjčovna kol a hlavně stovky cyklistů všech věkových skupin v samém centru této metropole dá člověku pocítit, že se ocitl ve městě zaslíbeném nejen bezmotorové dopravě, ale i zdravému životnímu stylu. Podle statistik jezdí každodenně na kole za prací v Bernu 12–13 % obyvatel (v roce 2010 by to mělo být plných 15 %), přičemž o víkendu je tento počet jen poloviční, což jasně ukazuje, že cyklistická doprava je plnohodnotným ekvivalentem IAD (Individuální Automobilové Dopravě) a veřejné dopravě a nejen jednou z forem rekreace. Na rozdíl od pražské radnice sází bernští zastupitelé na cyklistickou dopravu jako na odlehčení životního prostředí hlavního města od IAD a veřejné dopravy a zlepšení zdravotního stavu obyvatel.

Ve městě dnes existuje hustá siť oddělených stezek. Budování cyklostezek podléhá výběrovým řízením a jejich realizaci se uchází více firem, což tlačí ceny cyklostezek dolů. V Praze je realizací cyklostezek pověřena TSK (Technická Správa Komunikací).

Největší místní organizací zabývající se cyklistickou dopravou v Bernu je zájmové sdružení IG Velo, které sdružuje na 3.000 příznivců. K hlavním úkolům této organizace patří zajištění podpory cyklistické dopravě u místních politiků, pořádání kurzů bezpečné jízdy na kole, podpora budování infrastruktury pro cyklisty včetně pořádání burz s použitými koly, osvětová činnost či pořádání kampaní. Jak říká ředitel této organizace Daniel Bachofner, jejich dlouholetá práce začíná pomalu sklízet úspěchy ve formě zvyšujících se počtů cyklistů. IG Velo je propagováno pod heslem „My jsme doprava“ a pro své členy vydává každé 2 měsíce časopis Velojournal. Pro stále větší počet parkujících kol hlavně před nádražími se vybudovaly v 18ti švýcarských městech tzv. Cykloparkoviště, což jsou hlídaná parkoviště pro kola, kde za 20 Kč na den nebo 2.000 Kč za rok si pendleři nechávají bezstarostně uschované kolo. Kdo si chce kolo vypůjčit bezplatně, zajde do jedné ze dvou půjčoven ve městě, kde mu zdarma zapůjčí městské kolo. V loňském roce této služby využilo na 70.000 zájemců. Na konci sezóny jsou všechna kola vydražena ve dražbě a na novou sezónu pořízena kola nová jako sponzorské příspěvky. Jako zaměstnanci jsou v tomto projektu využívání cizinci, kteří ještě neobdrželi povolení k pobytu a nesmějí tedy legálně ve Švýcarsku pracovat. (více na www.bernrollt­.ch).

V Bernu samozřejmě nezapomínají ani na turisty, z tohoto pohledu vznikl projekt Velostern, který propojuje staré centrum s okrajovými částmi a vytváří jakousi hvězdici, která navazuje na celostátní síť tematických cyklostezek propagovanou pod jednotnou značkou VELOLAND Schweiz, tedy Švýcarsko – země cyklistiky a propojuje tak městské stezky s celostátními tématickými stezkami (celkem 9 prioritních stezek). Na rozdíl od ČR, kde vyznačování cyklotras (budování cyklostezek z celostátního pohledu u nás je jen v úplných začátcích) probíhá více méně živelně, stanovila si stejnojmenná nadace (podléhá vládě) za cíl vybudovat síť tématických cyklotras protínajících celé Švýcarsko. Teprve po vytyčení těchto dálkových tras se nadace začala zabývat řešením regionálních tras. K jejím aktivitám patří i pravidelné pořádání dnů bez automobilové dopravy, tzv. SlowUp dnů v turisticky atraktivních místech kolem jezer (www.slowup.ch). Že se cílevědomá práce a investice do vybudování celostátních a regionálních cyklostezek (v roce 2002 to bylo více než 15 mil. SFR) vyplácí, dokládají některá čísla. V loňském roce přenocovalo ve švýcarských hotelech na 600.000 cyklo­turistů a přitom utratili na 240 mil. SFR. Podobné statistiky však nejsou v ČR k dispozici. Cykloturisté na švýcarských stezkách mohou přenocovat např. ve speciálních hotelích pro cykloturisty (Velotel) nebo ve stodole na slámě. Přitom délkou cyklotras Švýcarsko jasně převyšujeme, zatímco u nás je Klubem českých turistů evidováno na 12.000 km cyklotras, ve Švýcarsku je to jen 3.300 km…

Fotogalerie