reklama

Portland: Cyklistický sen

Dobrý ráno! Je 8:15 a já se rozjíždím po Vancouver Avenue v Portlandu, v americkém státě Oregon: je cyklistická dopravní špička. Plavu v proudu kol, předjíždím starostlivé maminky ve žlutých reflexních vestách, které táhnou svá dvojčátka ve vozíku.

Přeprava kola v městském autobusu
Přeprava kola v městském autobusu
Foto: Hynek Hanke

Jsem předjížděn ostřílenými borci, co na svých titanových sprinterech ukrajují sekundy z rekordních dojížďkových časů. Zavěsím se za dva stylové hipstery na rekonstruovaných japonských desetipřevodech a mávám, když jedu kolem dvorku plného vysokých kol a chopperů. Jet spolu s ostatními koly tu vůbec není výjimečné. Je to běžné. Přilehlá automobilová doprava je i přes svou uspěchanost a smrad k nám po většinou slušná a pozorná. Cyklistická vášeň se šíří jako požár. Objem cyklistické dopravy se za deset let zvýšil čtyřikrát a tucty cyklistů přibývají každý den. I přesto se počet kolizí kol s automobily nezvedá. Řidiči – Bůh jim žehnej – si tady cyklistů začali všímat. Čím víc jezdíme, tím je to bezpečnější.

Sjíždím dolů k Hawrhorn Bridge, který byl nedávno rozšířen, aby se na něj vešli i cyklisté. SHIFT, jedna portlandská skupina pro podporu zábavy na kolech, tu dnes zdarma rozdává snídani všem, kdo jedou do práce na kole. Shifties jsou veselí, ale na některých je vidět, že předchozí noc až příliš slavili. Už druhý týden totiž probíhá Pedalpalooza, tradiční portlandský cyklofestival. Ptám se jedné dívky z Shifties, co je v nabídce Pedalpaloozy dnes, ale ona jen koulí očima: „Všechno, propánajána!“ Máme tu cyklojízdu zakončenou ochutnávkami tacos, jízdu na promítání filmu v parku, proslýchá se cosi o cyklistické taneční party pořádané na jednom z kruhových objezdů. „Prostě jen jeď a na něco narazíš,“ radí mi. „Vyhlídni si nějakou skupinku smějících se cyklistů a jeď za nima.“

Cyklistika v Portlandu je společenská záležitost – potkáváte známé všude po městě, občas si i uděláte zajížďku, abyste s nimi mohli trošku pokecat. Je tu spousta cyklistických klubů a každý měsíc se pořádají hromadné jízdy. Kolo vás dostane z prosklených krabic ven do světa, to všichni víme, a v Portlandu je svět „jemnej, rovnej a voní jako čerstvej déšť“. Město je také plné otevřených zahrádek, starých dřevěných domů, pouličního umění, mostů, vodních kanálů a bezvadných lidí, kteří se s každým dají do řeči.

Střih. Jsou dvě hodiny odpoledne a já skládám notebook v kavárně Stumtown, oblíbeným místě mesíků a cyklistickejch hipsterů. Povolená rychlost v centru je jen 15 mil za hodinu (cca. 22km/h) a jízda po chodnících je zakázaná. Takže i když jezdit na kole tu vážně není těžké, ne každý se do centra na kole odváží. Co dva týdny na oběd vyráží z Pioneer Square cyklojízda. Někdy stoupá do kopců na západě, někdy sjíždí dolů po několika z mnoha portlandských cyklostezek, tras a bulvárů. Já ale jedu domů najíst se po teprve tři roky staré stezce pro chodce a cyklisty pod Steel Bridge a pak přejíždím první portlandský speciální přejezd pro cyklisty, abych se dostal z východní pěší promenády na severovýchodní cyklistický bulvár.

Když v Portlandu jedu na kole, cítím, že se o mne město opravdu stará. Pokaždé, když vyrazím novým směrem, najdu nějaký nový úsek cyklostezky, nějaký most, nějaký pruh, nějakou novou dopravní signalizaci, nějaké spojení, které dřív neexistovalo. Město je pro mne stálým zdrojem překvapení, je to jako lov na nové zkratky a přednosti v jízdě. Lidé, co se v Portlandu starají o městské plánování, tvrdě pracují na tom, aby byla jízda na kole co nejjednodušší. Od roku 1991 v Portlandu přibylo 200 mil (300 km) městských cyklostezek a – překvapení – objem cyklistiky úměrně tomu vzrostl. Když si pak někde všimnete, že piktogram označující cyklopruh je obrazem cyklisty s kravatou, jak v jedné ruce drží sklenku martini, víte, že ty stezky byly vyznačeny s láskou.

Střih. Je skoro půlnoc. S mojí ženou sjíždíme na nově vybudovaný Springwater koridor po cestě z nóbl večírku organizovaného animátorským průmyslem kdesi v centru. Míříme na svatební hostinu dvou cyklistických maniaků ve vzdálené jihovýchodní části města. Springwater je něco jako dálnice pro kola. Vede z centra na jih po východním břehu řeky a spojuje odlehlé čtvrti Milwaukee a Sellwood s rostoucí sítí cyklostezek v centru. Je to klidná cesta s pěknými výhledy, nově vyasfaltovaná, rovná, prázdná a zelená. Je nádherně viditelná, nemotají se tu chodci a vede přesně tam, kam se potřebujeme dostat. Je prostě perfektní, ostatní cyklostezky by se musely stydět.

Je to nahlédnutí do světa, za který jsme bojovali: město, které považuje bicykly za normální způsob dopravy a cyklisty za prvotřídní uživatele silnic, kteří si zaslouží prostor, plánování, porozumění a financování. Až donedávna museli cyklisté bojovat na silnicích, které byly za miliony dolarů navrženy pouze pro automobily, za drobky: za bílé pruhy barvy, za snížené obrubníky a přednosti v jízdě. V roce 1971 nařídil stát Oregon, že směšné jedno procento ze státního rozpočtu na silnice musí být věnováno na cesty pro nemotorizovanou dopravu. I tak museli cyklisté podávat žaloby, aby zajistili, že alespoň tyto nicotné peníze se opravdu utratí. Dnes však radnice považuje cyklistiku za alternativní způsob dopravy, který má pro budoucnost hustého a vzkvétajícího městského centra rozhodující význam. Cyklisté dostali svůj hlas v místní politice a mají nyní ruce na pákách změn.

Přejíždíme po cyklistickém pruhu Oaks Park na Milwaukee Boulevard a nacházíme svatební hostinu – přímo za tou obrovskou kopou kol. Cyklisté uvnitř mají jako obyčejně lepší zábavu, než kdokoliv jiný. Taneční parket duní zatímco si ženich ve volné smokingové košili pozpěvuje na hity z osmdesátých let. Kolem tanečního pódia se jak hlídací psi projíždějí minibiky. Shánějí nás zpět k muzice, starají se o to, abychom protancovali celou noc.

Jezdit na kole v Portlandu je něco jako být gay v San Francisku: je to normální. Je ještě spousta věcí, co se musí udělat a vyřešit. Neúplné trasy, špatné dopravní návrhy, neopatrní řidiči, krádeže, dokonce i zácpy kol na mostech v dopravní špičce… Měl bych si stěžovat, protože stěžovat si je důležitou součástí celého toho politického procesu a už nám to hodně přineslo. Ale prostě nemůžu. Cítím příliš moc cyklistické hrdosti, příliš moc lásky k Portlandu, Městu Kde To Funguje.

Ach ne, je pět ráno. Šlapeme domů v unaveném ale šťastném balíku svatebních hostů. To, o čem jsem doufali, že by to mohl být zapadající měsíc, je ve skutečnosti vycházející slunce. Jsem na to už moc starý, tohle odpoledne bude moje hlava vřeštět jako klakson automobilu. Zrovna teď ale miluju tuhle silnici, tyhle lidi, tohle město. Zábava na kole je tajná zbraň naší cyklistické revoluce. Pomáhá mi udržet si motivaci účastnit se v různých cyklistických organizacích, navštěvovat setkání, kluby a party, setkávat se s těmi nádhernými lidmi, kteří jsou zodpovědní za to, že se tohle všechno děje. V Portlandu se na kole cítíte jako byste mohli změnit svět.

Mykle Hansen, Portland, Oregon

Se svolením přeloženo z Momentum – The Magazine for Self-Propelled people, http://momentum­planet.ca/fea­tures/bicycle-dream-date-portland

Další informace o Portlandu

Fotogalerie

Přeprava kola v městském autobusu V ulicích Portlandu V ulicích Portlandu V ulicích Portlandu V ulicích Portlandu
Hynek Hanke, 02.10.2007
Do vaší knihovny

Kdo spí, nevyhraje

Svaťa Božák
První český účastník v cíli nejdelšího cyklistického závodu světa
Závod napříč Amerikou – jedna z největších zkoušek výdrže, odhodlání i psychické odolnosti, jakou člověk vůbec může dobrovolně podstoupit…
299 Kč

Kolem světa na kole

Françoise a Claude Hervéovi
Čtrnáctiletá odysea v sedlech bicyklů aneb ani narození dcery nepřerušilo cestu.
Delší dobu vyprodaná kniha, která zaznamenala díky sympatickým Francouzům velký úspěch, se dočkala druhého vydání. Je rozšířené, má …
349 Kč
Blogy

Západní Evropou s dětmi - část 6. - Provence

 ()
Naše děti už vědí, že když se chtějí vykoupat v moři, musí si k němu dojet na kole. Letos to měly obzvláště daleko. Z Hamburku se to sice podél Labe zdálo na pláž kousek, ale na koupání to tam nebylo. Tak jsme to museli vzít na jih, přes státy Beneluxu, městečkem Schengen do Francie, pak podél Rýnu…
Peggy | 10.03.2020

Západní Evropou s dětmi - část 5. - Route des Grandes Alpes

 ()
To se prostě ráno vzbudíte, po snídani sbalíte stany a vyjedete si nějaké dvoutisícové sedlo... :-) Jmenuje se to Route des Grandes Alpes, a jde o slavnou silnici vedoucí napříč francouzskými Alpami. Oficiálně začíná u Ženevského jezera, vine se skrz hory poblíž italské hranice, kde překonává šest…
Peggy | 26.02.2020

Dámská zdraví z PoSázaví aneb jaké jsou cesty podél Sázavy

 ()
Dámská 2019 se nesla pod heslem "Pramen zdraví z PoSázaví" a Posázaví jsme si užily opravdu dost. Jely jsme Sázavu od pramene k soutoku. HMS chtěla původně jet obráceně, ale akceptovala můj návrh, že je lepší vyjet z domova vlakem a po svých se pak vrátit, než někde poslední den stíhat vlak. A…
radka | 14.02.2020

Západní Evropou s dětmi - část 4. - Alpami pod Mont Blanc

 ()
Oberalppass (2046 m n. m.) tak tam končí naše cesta podél Rýna. Nebude to žádné dlouhé psaní, asi tak jako nám trval výjezd do sedla. Ráno jsme stáli on the road ještě dřív, než se objevili první motorkáři, a za dvě hodinky jsme byli nahoře. Překvapilo nás ta snadnost, taková rozehřívačka po ránu,…
Peggy | 14.02.2020

330 Šumavou aneb jedna vyjížďka se sedmi Nej

 ()
Víte, kolik kilometrů dokáže ujet na kole Chuck Norris? No přece všechny! Ale vážně. Je to vlastně zajímavá otázka nabitá výzvou. Ruku na srdce. Který cyklista ji alespoň jednou nedostal nebo si ji sám nepoložil: Kolik kilometrů ujedeš na kole v jednom kuse? Před nedávnem jsem si zkusil cestu do…
JohnyB | 09.02.2020

O čem se mluví:

NEcyklo Pobavilo, potěšilo 158. před minutou
COVID-16 před 4 minutami
Ostatní – cyklo Co vás zaujalo 222. před 17 minutami
NEcyklo Tipy a triky při šití dnes v 20:40
Nejlepší vtip 42. dnes v 20:35
Francouzský tisk 2 dnes v 19:58
Ostatní – cyklo Jaké to bylo dneska 90. dnes v 18:26
Technické rady Napínák řetězu dnes v 16:01
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

203 cyklistů (23 přihlášených)

Západní Evropou s dětmi - část 6. - Provence

Naše děti už vědí, že když se chtějí vykoupat v moři, musí si k němu dojet na kole. Letos to měly obzvláště…
Peggy | 10.03.2020

Západní Evropou s dětmi - část 5. - Route des Grandes Alpes

To se prostě ráno vzbudíte, po snídani sbalíte stany a vyjedete si nějaké dvoutisícové sedlo... :-) Jmenuje…
Peggy | 26.02.2020

Dámská zdraví z PoSázaví aneb jaké jsou cesty podél Sázavy

Dámská 2019 se nesla pod heslem "Pramen zdraví z PoSázaví" a Posázaví jsme si užily opravdu dost. Jely jsme…
radka | 14.02.2020