Putování podél řek

Chodíte rádi blízko vody? Dám vám tip na výlet.

Na sever k moři na kole se odmítla  moje holka  se mnou vydat a já chtěla, abychom se samy spolu užily aspoň někde na kratším výletě. Věděla jsem, že ona touží podívat se k nejfotografovanější borovici, koukla jsem do mapy a hned byla před námi třídenní cesta podél vody - se psem, bez kol a taky bez střechy nad hlavou, 2 x 9 km autem, 2 x 135 km vlakem a víc jak 30 km pěšky s nákladem od vlakové zastávky Petrov u Prahy.

Měli jsme 2 cíle: Máj a Svatojánské proudy. Za mostem přes Sázavu jsme se vydali po Posázavské stezce s i bezejmennými a skrytými vyhlídkami na řeku. Z této stezky jsme po několika kilometrech odbočili do Třebsína. Z něj vedla žlutá značka. Barvu měla pěknou, ale některé úseky děsné, nekonečné, nezajímavé. Ale byla z ní zacházka k pěkné Smetanově vyhlídce na Vltavu. A byl na ní pak 1. náš cíl - Máj s krásným výhledem na Vltavu. Značka pokračovala v ohradě mezi krávami do Teletína. Krávy byly zvědavé, ale měly jsme s sebou ochránce. Před Rabyní jsme se konečně žluté značky zbavili. Přespali jsme v jedné osadě, ale trampskou písničku jsme neslyšeli ani jednu. Čas na snídani jsme si dopřáli u hráze Slapské přehrady. Bylo tam hezké ráno a měli jsme před sebou pěknou cestu - stezku Svatojánské proudy podél Vltavy a vodní nádrže Štěchovice. Do Štěchovic jsme doputovali v pozdním odpoledni. Nebylo to moc kilometrů, ale my nepospíchali. Ze Štěchovic nám nedoporučovali cestu po frekventované silnici do Davle, tak jsme se rozhodli udělat z naší cesty okruh a vydali jsme se k Petrovu. Těšila jsem se, že budu nocovat na břehu zpívající řeky Sázavy. Nakonec jsme si u ní večer jen poseděli. Začínali jsme mít věci mokré od rosy.

Své dva cíle jsme měli splněny. Ráno nás Posázavský pacifik dovezl podél Sázavy a Vltavy do Prahy. Náš pes ještě nikdy předtím nebyl v hlavním městě, proto jsme ho Prahou trochu provedly. Myslím, že se mu celý výlet líbil.

Nikdo z vás neprozradil místa výskytu vodnictva v mé fotohádance. Nevydáte se vodníky hledat?