reklama

Strasti dálkového cyklisty v Praze

Foto: Autor

Slunečné odpoledne uprostřed září bylo jako stvořené k tomu, abych vzala kolo a jela vyřídit nějakou povinnost na druhý konec Prahy. Na Výtoni mě zastavil kluk na kole, který si zjevně nevěděl rady. Mluvil anglicky a nevypadal nijak zvláštně. Lehce přes dvacet, kolo sdrátované z nějakého „no-name“ modelu, vzadu plátěné brašny, na sobě bavlněné triko, kraťasy a sandály. Obzlvlášť mě zaujal plastový koš, připevněný drátem k představci, a v něm zastrčená PET lahev s pitím.
„Nevíš, jak se dostanu na Greenways Praha-Vídeň?“ zarazil mě svojí otázkou. Bylo jasné, že zabloudil. Greenways Praha-Vídeň začíná v centrálním parku Prahy 13 na jihozápadním okraji Prahy, obloukem přehoupne Vltavu v místě Barrandovského mostu a zamíří na jihovýchod do Průhonic.
V rámci Prahy využívá cesty, které jsou ve velké většině oddělené od motorové dopravy nebo alespoň zklidněné. Jednoduše řečeno, kvalitou cesty se nemusíme stydět před Němci nebo Rakušany, kteří tudy jezdí nejčastěji. Bohužel ale pro zahraničního turistu, úplně tu chybí cedulky s jejím logem, které by naváděly ve spleti pražských cyklotras.
Stáli jsme na okraji širšího centra a já přemýšlela, jak nejlépe cizince navést, aby nezabloudil. „Odkud jsi?“ získávala jsem čas. „Jedu z Berlína a skončit bych chtěl v Istanbulu,“ odpověděl a já si uvědomila, že před sebou mám skutečného poutníka.
Mít víc času, asi bych ho pražským labyrintem nejraději provedla. Bohužel pro něj jsem spěchala a musela jsem mu cestu jednoduše popsat. „Drž se Vltavy po trase A2, v Braníku odbočíš na A22 a pojedeš na Průhonice“. Podíval se na mě nechápavě a já to zopakovala. Za chvíli bylo jasné, že pes je zakopaný nikoli v mojí nedokonalé výslovnosti, ale že „ej tů“ a „ej tventy-tů“ slyší poprvé v životě. „No, v mém průvodci je napsáno, že mám jet po trase BR-ÚJ,“ začal štrachat v brašně, aby se odvolal na vyšší autoritu. Došlo mi, že takhle to nepůjde – má starého průvodce, který používá jiný systém značení. „Musíš do Průhonic, ptej se na Průhonice,“ zkusila jsem to jinak. Až dodatečně mi došlo, že nejspíš skončil někde na Jižní spojce, kam ho možná odkázal některý z „autofilních“ Pražanů. V tomhle se moc nelišíme od obyvatelů jiných metropolí, kteří dobře znají rychlostní silnice, ale netušíme, že souběžně s nimi vede často chodníček pro cyklisty.

I když vím, za jakých porodních bolestí vzniká systém dálkových cyklotras u nás, v tu chvíli jsem se prostě zastyděla. Mohla jsem mu vysvětlit, že už několik let funguje v Praze jiný systém značení. Méně se mi už chtělo mluvit o tom, že kraje spolu často nekomunikují o rozvoji dálkových tras a že v tomhle případě může mluvit o štěstí, že na značenou trasu v rámci Prahy navazuje jinak značená trasa (v tomhle případě č. 11) ve Středočeském kraji. A už vůbec ho nemuselo zajímat, že nejznámější dálkovou trasu z Prahy do Vídně (stejně jako třeba Labskou nebo Vltavskou) u nás obhospodařuje nezisková Nadace Partnerství. Obce a kraje s ní mohou, ale také nemusejí mluvit o tom, jestli bude dálková trasa značená a jejich území a z jakých peněz se zaplatí instalace a pravidelná údržba žlutých cedulek. V tu chvíli jsem myslela hlavně na turisty, kteří se ocitnou ztracení ve spleti pražských ulic a s dotazy na nějaké „ej-něco“ u průměrného Pražana nejspíš nepochodí. Myslela jsem na proznačení Panevropské cyklotrasy (http://www.paneuropa-radweg.de/), které vzniklo během víkendu nalepením samolepek na sloupy osvětlení a na stojany cyklotras. Alespoň jsme se o pár dní později, když se po masově propagované trase vydal německý televizní štáb, nemuseli stydět.
Zahraniční turisty na kolech nezajímá, jaké objektivní důvody jsou za špatným značením. Domů si odvážejí pocit, že Praha nemá ráda cyklisty. Ale to už pár let není pravda.

 

Fotogalerie

21.10.2010 vložil/a: Jitka
karma článku: 4.24
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Na kole z Paříže na Vysočinu

Cestování
„Kolo z veřejné půjčovny Vélib se hodí nejen k brázdění francouzské metropole. Stejně dobře zvládne i kopce na Vysočině," to si zřejmě…
28.05.2012
Jitka
(3.62)

Cyklistická highway po česku

Z regionu
Někde jsem četla, že v Dánsku zavádějí jako novinku hájvej pro cyslisty, přesněji řečeno v originále Cycle Highways. A než bys řekl švec,…
15.05.2012
Jitka
(2.98)

Čtete pořádně nálepky na vánočních dárcích?

Ze života
Ten, kdo je nečte, rozhodně o mnohé přichází. Když jsem se tak pod vánočním stromečkem začetla do některých návodů, docela mě to pobavilo…
27.12.2011
Jitka
(4.79)

Nejčtenější blogy:

PR

Cyklistické legendy a hazard: Příběhy slavných cyklistů a jejich vášně pro hazard

 (shutterstock.com licence NATALIS)
Cyklistika je sport plný hrdinství, vytrvalosti a odhodlání. Je to sport, který oslavuje sílu lidského ducha a schopnost překonávat překážky. Ale za lesklou fasádou profesionální cyklistiky se skrývá i temnější stránka: vášeň pro hazard.

Cascara aneb čaj z kávových třešní: Proč si ho dopřávat co nejčastěji?

 (kofishop.cz)
Myslíte si, že už jste ze světa kávy ochutnali všechno? Pak jste možná zapomněli na cascaru – pochoutku s dlouhou tradicí, která ale zatím stále stojí tak trochu ve stínu tradiční kávy. O co se vlastně jedná a proč byste měli cascaru pustit i do svého šálku?

Nová značka skládacích kol v ČR – Montague kola (nejen) amerických výsadkářů

Skládací kola Montague (Citybikes)
Skládací kola si již dávno našla cestu k zákazníkům. Není divu. Jsou praktická a zásadně rozšiřují možnosti rekreační a městské cyklistiky. Díky lehkosti a skladnosti jsou používána při cestách vlakem, autobusem, letadlem, karavanem, osobním autem a dokonce i ultra-light letadlem či vrtulníkem.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

239 cyklistů (8 přihlášených)

Jižní hranice

„Tak jsem tady Panímámo, dřív to nešlo.“ Oblíbený citát můj a mého bratra, mně vytanul na mysli 8. září 2023,…
Stanley58 | 02.01.2024

Východní Balkán - 8. část - Rumunsko, Maďarsko - ZÁVĚR

Po probuzení v Transylvánii, nedaleko města Reghin, jsme si na snídani opět dojeli do první vesnice. Oproti…
Peggy | 15.12.2023

7. část - Do Rumunska!

Zastavili jsme hned v další vesnici Zachari Stojanovo, že si tam dáme kafe. Stálo 0,4 leva, takže se cena…
Peggy | 01.12.2023