reklama

Rychlebské stezky

odpočinek
odpočinek
Foto: Autor

Jako dorostenec a puberťák jsem s kamarády hodně využíval kolo. Jakmile jsme měli po škole hup na kolo a už jsme brázdili nejprve okolí našich domovů, později pak i dále do hor. Jelikož jsem rodák ze severu Moravy, měli jsme to nejblíže do Beskyd a tak jsme sjezdili dosti strastiplné cesty místních hor a kopců. Zkrátka mě kolo bavilo a nutno říci, že jsem měl i něco „naježděno“, kondice nechyběla. Po maturitě ale přišly jiné problémy, stěhování za prací na druhý konec republiky a na kolo se jaksi nedostávalo.

Po dalších letech, kdy jsem si o kole nechal jen zdát jsme s rodinkou měli dovolenou v Jeseníkách. A protože ve mě pořád dřímá cyklistická duše, přemýšlel jsem, jak se zde dostat na kolo. Od známého bikera jsem věděl, že zde kousek jsou Rychlebské hory a v nich se nacházející Rychlebské stezky, které prý stojí zato si je projet. Kouknul jsem na internet, zjistil, že nadšenci kolem těchto stezek dokonce půjčují kola a bylo rozhodnuto – zajedu se tam podívat a konečně po několika letech se projedu na kole. Srdce mi zaplesalo, něco jsem přece sjezdil (i když hooodně dávno), kondičku snad taky nějakou mám, tak proč to nezkusit :-)

Druhý den jsem se dostavil do malebného městečka Černá Voda, kde se půjčují kola a odkud se na stezky vyráží. Sympatický mladík mi doporučil nějaké kolo zn. Merida, které se mi hodně líbilo a vyjel jsem. Že to s mou kondicí nebude to pravé ořechové jsem zjistil už po prvních dvou kilometrech po mírném stoupání po asfaltové cestě. Funěl jsem, cestu jsem bral zleva doprava a nebýt místních obyvatel kolem, tak snad sesednu a dám si hned pauzu. Tak jsem dofuněl až na začátek lesa a tam jsem si dal oddech. Pak znovu na kolo, ale to už mě začala bolet zadnice. Tak jsem inprovizoval a střídal polohy na kole. Že jsem vyjel z oficiální stezky mě ani s mou orientací nepřekvapilo, ale po dvoukilometrové objížďce jsem se dostal zázrakem zpět na stezky a to jsem zřejmě neměl dělat. Prudčí stoupání mě dodělávalo po třech minutách, stále se zhoršující terén mě dostával k šílenství. Když jsem si myslel, že už se po tomto terénu skoro nedá jet zaskočilo mne značení, které ukazovalo stezku prudce doleva, do lesa. To už jsem musel sesednout z kola, protože strom střídal strom a hlavně kamenitý terén bych asi nezvládl. Ne asi, ale určitě. Proto jsem se ohlédl, zda mne nikdo nevidí a potupně jsem kolo vedl vedle sebe a skákal s kolem ze šutru na šutr. Pak následoval krásný výhled na malebnou krajinu a zde jsem chtěl se vším seknout a teleportovat se zpět na start. Opřel jsem kolo, odhodil batoh a lehl si na kámen a meditoval (foto). Přece na tom nejsem tak špatně, pomyslel jsem si. Všichni si to tady chválí a já skoro brečím a skoro si nezajezdím. Sebral jsem zbytek odvahy a řekl si, že ze sedla půjdu jen minimálně.

Postupně jsem skutečně získával odvahu a sjezdy jsem si začal užívat. Asi jsem nejel jako jiní „vyježdění“ bikeři, ale našel jsem svou rychlost vázanou na mé bezpečí. Párkrát jsem ještě sesednul z kola, ale jinak se mi to začalo líbit. Dokonce jsem si začal i všímat okolí a uznale jsem zíral, jak si s těmahle stezkama dali hoši práci a kolik úsilí je to muselo stát.  Po pár hodinách jsem unavený, špinavý, odřený, ale spokojený vrátil kolo v Černé Vodě, poděkoval jsem za parádní zážitek a slíbil si, že se zde ještě vrátím.

* Ještě jednou děkuji za tyto stezky, je to parádní práce, i když asi ne pro začátečníky. Chce to mít tročku naježděno. Viděl jsem pár videí ze sjezdu těchto stezek a jen uznale kývu hlavou. Přece jen má člověk velké rezervy a myslet si, že jsem kdysi jezdil a to mi bude stačit na celý život je dosti naivní představa. Proto až se sem vrátím, už bych si chtěl tento skvost užít více. Proto hrá na kolo a jezdit, jezdit, jezdit...

Fotogalerie

21.03.2011 vložil/a: Baracuda
karma článku: 3.94
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Geovýlety, geobikeři prostě GEOCACHING

Cestování
    Zdravím všechny, kteří jsou hraví, nejsou líní a chtějí si zpestřit své cyklovýlety po Česku nebo jen po svém okolí. Určitě každý z vás…
29.03.2011
Baracuda
(3.3)
Tip na letošní dovolenou
 (CK Cyklotur)
cyklistický
Autobusem
5 620 Kč
 (CK Cyklotur)

Vinařské stezky – Poysdorf

Česko, Rakousko
22.09.2023 - 3 dny
cyklistický
Autobusem
5 460 Kč
PR

Tour de France 2023 se pomalu blíží

 ()
Tour de France, největší svátek světové rychlostní cyklistiky, už bude brzy tu. Mezinárodně sledovaná a velmi populární soutěž je jistou zárukou zhlédnutí vrcholných sportovních výsledků za účasti známých jmen, také ukázkou atraktivního prostředí a získání celkově silného prožitku. Není proto náhodou, že je tato soutěž také lákavým cílem pro sázkaře. Tour de France se pomalu blíží, jak si závod osvěžit online sázkou?

Nová značka skládacích kol v ČR – Montague kola (nejen) amerických výsadkářů

Skládací kola Montague (Citybikes)
Skládací kola si již dávno našla cestu k zákazníkům. Není divu. Jsou praktická a zásadně rozšiřují možnosti rekreační a městské cyklistiky. Díky lehkosti a skladnosti jsou používána při cestách vlakem, autobusem, letadlem, karavanem, osobním autem a dokonce i ultra-light letadlem či vrtulníkem.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

232 cyklistů (6 přihlášených)

Norsko 2022 – S děravou botou Hardangerviddou

Náhorní plošina Hardangervidda není pouze norská, nýbrž s největší určitostí i evropská nejrozsáhlejší horská…
šíp | 30.03.2023

Bikepacking španělsky 5.část: Andalusie – Přes Sierru Nevadu do Granady

Z pouště se přesouváme ke stoupákům Sierry Nevady. Čeká nás nejvýše položená cyklostezka Evropy bez…
Kristina | 02.01.2023

Jak jsem jel okolo Čech

Závod Okolo republiky je další z cyklistických ultra-šíleností, do které jsem se po letošním Toulání pustil.…
JohnyB | 23.10.2022