reklama

S Banánem na sever 2 - Už jsem v Kodani

Půjčovací kolo v nádražní hale
Půjčovací kolo v nádražní hale
Foto: Autor

Všude tma, Německé dálnice mi připadají jako tunel. Od té doby, co jsme opustili Drážďany jedeme lesním průsekem, který se s přibývající tmou mění v metro. Autobus naštěstí staví v Berlíně, na autobusovém nádraží se záchodky na mince, ještě že ta eura mám! Někteří zde vykladají i rozložená kola a to prý je o prázdninách neberou! Seznamuji se s novými kamarády, kteří míří do Švédska jako já, ještě s nimi leccos zažiji. Je nás tu pět v jednom vozidle.
V autobuse opravdu nedokážu spát, jsem rozlámaný a už nevím jak se jinak položit, stejně vždycky autobus nadskočí a já se probudím.
Kde to zase jsme? Proč musíme ven! Cože? Na lodi? Kde jsme se tu vzali? Někteří to čekali, já teda ne. Alespoň se můžu projít, sice kosa, ale alespoň se vyvětrám. Alkohol tam nemají za lidovky, ale přesto si lidé kupují celé kartony, děsí mě to. 45 minut uběhlo jako voda pod námi.
Pomalu svítá a my si to svištíme tentokrát už v Dánsku, bílé věže k výrobě elektřiny září všude kolem a není to dlouho a vjíždíme do Kodaně, Mekky všech cyklistických aktivistů. Zatím nic moc, kol dost, ale cyklisté žádní. I Praha je v šest hodin ráno dost mrtvá. Není zrovna teplo, takže se s kolegy přesouváme do nedaleké železniční haly, není to zrovna blízko a všude zavazí kola, stará, nová někdy spíš pohozená. Není lehké táhnout takovou váhu, ale já jsem připraven. Vše těžké (husté) je v batohu na zádech, oblečení ve svítivě žluté tašce koupené ve výprodeji známého výrobce lehokol zastupujícího kladně hodnocenou německou firmu. V ruce mám ještě menší batoh s notebookem a svačinou. Zavazadla přibírají na váze, když čekáte -30°C.
Díky "facebookovému" hledání (díky Michale) vím, že je na nádraží úschovna, dokonce vcházíme do nejbližších dveří a ukrývám zde svá těžká zavazadla, každé mě vyjde na 60 místních korun (každá za cirka 3,5 Kč), pálka je to slušná, ale zase pokoj v hostelu by mě vyšel víc. Berou koruny (Dánské), eura i karty. Kartou lze zaplatit i na záchodech, ale 15 korun! Někteří si zašli kvůli pocitu, že mohli zaplatit plastovou plackou. Jdu si ještě pokecat s novými kamarády, stejně se musím rozhýbat a probudit. Vedle nás sedí další náš budoucí kolega, cestuje stejnou cestou a dokonce tam kam my. Myslím, že s námi nikdy nepromluvil. Holt Němec.
Hala je krásná, veliká, kovové pilíře drží stopy a vše vypadá tak hodnostně. Zabíráme jednu z mála laviček a rozhlížíme se. Jediným cenově přijatelným obchodem je známý fastfood s dvěma oblouky ve znaku. Klukům za 2 hodiny jede autobus, dál na sever, mně jede vlak až v 16.30. Dnes bude dlouhý den.
Vydávám se na průzkum okolí nádraží, cíl je jasný, stojan s bílými koly "bycyklen". Doma jsem hledal, googloval, ale moc detailů jsem nenašel. Tak jsem se rozhodl dál nehledat a zkusit to na blind. Mapu Kodaně s pamětihodnostmi jsem dostal v úschovně. Půjčovací kola mají svoji mapku taky, ale jen velmi orientační. K půjčení stačí mít v ruce dvojeuro popřípadě dvacetikorunu a najít kolo v jednom z několika stojanů ve městě. Ráno byla u nádraží jen čtyři a upřímně jsem jich neviděl ani moc jinde. Rozloučil se s kluky a vyrazil do ulic. Na zádech batoh s notebookem, v kapse karta a stovka eur.
Mé neplánování mě vedlo k systému "jeď za nějakým cyklistou, dokud míří k vodě" (což tady není až tak problém). Jediná věc, kterou jsem chtěl vidět byla mořská panna, věděl jsem jen, že je u vody. Tak jsem jel. V centru byl dost provoz a hluk, hodně aut, autobusů, na mnoha místech se stavělo. Ale nejhorší byly ti cyklisti. Kola stála všude, doslova, někdy to byl pěkný nepořádek, válela se po zemi, jindy byla úhledně urovnaná. Motala se všude. Stará, novější, rozbitá a i očividně muzejní. Ale asi je to tady samozřejmé, stejně je teprve osm hodin ráno. A tak jedu, motám se uličkami, někdy v cyklistickém pruhu, kterých tu je nespočet, jindy po oddělené cyklostezce.
Kolo se mi líbí, zvlášť loukoťová kola, taková jsem vždycky chtěl mít, některá měla dokonce i plný "výplet". Sedačka by měla pružit, ale můj zadek o tom moc nepřesvědčila, ale vydržet se to dá. Kolo je pěkně seřízené, řetěz nevydává žádné pazvuky, vlastně nemá ani moc jak, není tam žádná přehazovačka. Kola jsou dofoukaná na fest. Tichost chodu vyrovnává hluk z mincovníku. Nevím, proč to dělá takový kravál. Stejný mají vozíky v supermarketech a jsou o dost tišší. Jízda po kostkách je vysloveně utrpení. Trochu mě děsí brzdy, šlápnutím dozadu jsem nebrzdil už dlouho, přední brzdu nemá, ale naštěstí se tu nedá jet moc rychle, všude cyklisté a přechody, nejdelší sjezd byl snad z nadjezdu nad kolejemi. 
Tento stroj ale splňuje můj ideál městského kola, mezi chodci se krásně protáhne díky úzkým řídítkům a malým 20palců (odhadem) velkým kolům. Na druhou stranu nepatří toto kolo svou obratností mezi nejlepší a chvilkami jsme vzpomínal na svoji koloběžku Jůlii, jak se umí krásně motat v Praze. Nad mincovníkem je již zmíněná mapa, dokonce s body, kde lze kolo vrátit, ale za jízdy na ní není vůbec vidět a vzhledem k jejím rozměrům není ani nejpřesnější.

Kolo mě dobře vozí ulicemi, ale stále nevím, co tu objevím... A už jsem se dost rozpovídal, tak zase příště, to bude ta pravá KODAŇ.

 

Fotogalerie

07.09.2012 vložil/a: Bananovník
karma článku: 4.51
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

S Banánem na sever 4 - Poštovní okénko

Cestování
9.10. je prý Světový den pošty. Tak taky něco přidám. Už v Kodani mě zaujali místní borci. Řídili žlutá, mohutná, elektrická kola s…
09.10.2012
Bananovník
(3.64)

S Banánem na sever 3 - Tak teda ta Kodaň

Cestování
Byl takhle začátek srpna 2012 a já se zrovna projížděl po jednom hlavním městě. Před chvílí mě vyklopil autobus nedaleko odsud a já dotáhl…
01.10.2012
Bananovník
(4.24)

S Banánem na sever 1 - ÚVOD

Cestování
Sedím u Vrtalů na sedačce a zápolím s mobilem. V hloubi našeho školního webu se skrývají výsledky výběrového řízení na semestrální…
03.09.2012
Bananovník
(6.03)
PR

Vedro a kolo: Jak se nenechat ochudit o cyklistiku ani během veder

 (Pixabay)
Letní počasí přímo vybízí k pobytům venku. Tedy pokud už od dopoledne neukazují stupnice teploměrů vyšší třicítky. Jak si užít kolo i během léta v komfortu a klidu? Máme pro vás několik tipů, které vás ochrání před vedrem i spalujícím sluncem.

Cestování a zdraví: Nepodceňujte prevenci ani pojištění

 ()
Cestování je úžasný způsob, jak si odpočinout, nabrat nové síly a poznat nová místa. Na cestách vás bohužel mohou potkat nejen pozitivní zážitky, ale také nepříjemnosti v podobě úrazů nebo nemocí. Proč je prevence důležitá a jak se v zahraničí můžete chránit?
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

360 cyklistů (1 přihlášený)

Bikepacking přes Slovensko pokračuje: Z Čachtic do Gaderské doliny

Poté, co jsme se dvěma dětmi úspěšně projeli Malé Karpaty a zjistili, že náš syn Oskar je schopen ujet až 50…
Kristina | 03.10.2024

Centrální stezkou od západu na východ_3

Úterý 23. červenceKdyž pominu stále trvající vedra, začal dnešek příjemně. Ráno jsme měly poměrně brzy…
Aar | 02.10.2024

Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 11. část

Kolečko se uzavírá Ještě v Kazachstánu jsme byli tak trochu celebrity. „Zdrastě, jak se máte? Viděl jsem vás…
Peggy | 24.09.2024