reklama

Brdy

Foto: Autor

Dovolená poprvé bez balení a strachu z neznáma, jak bude penzion zařízen, jak daleko bude do hospody, do obchodu pro rohlíky, to jsem letos neřešila. Tak nějak to vyšlo, že nevyšlo odjet ani na pár dní, ale smířila jsem se s tím a dovolenou jsme si užili, vždyť v okolí domova je ještě hodně cest, po kterých jsme nikdy nejeli. Brdy jsou od ledna 2016 volně přístupné, naložíme kola a přiblížíme se do Rožmitálu pod Třemšínem, malé městečko proslavil skladatel Jakub Ryba svou Vánoční mší. Kostel Sv. Jana Nepomuckého jen objedeme, je poledne a v íčku je zavřeno, bez mapy jedeme vstříc bývalému vojenskému prostoru. Kolem Podzámeckého rybníka, alejí Johany z Rožmitálu, kam vedly poslední kroky Jakuba Ryby, na vyhlídce nad údolím si vzal život a kde rád sedával také spisovatel Hofmeister. Cvokařské muzeum je umístěno v chalupě nadšeného chalupáře, ale nejedná se o sbírku lidí mdlého rozumu, ale byla zde výroba cvoků. Po cyklotrase 8190 jedeme do Nepomuku. Ještě zastavujeme u Sobenského rybníka, kde byl můj muž jako dítě na táboře. Pár chatiček přibylo, jídelna a marodka stojí na stejném místě a jsou stejně omšelé jako před 40 lety. Z rybníka se stal rybník chovný, Nový potok je smrdutý a raci v něm už asi nežijí, alespoň jsme žádného nenašli. Nostalgické vzpomínky jsou tak silné, že raději sedáme na kola, ať už jsme rychle v hlubokých lesích. V Nepomuku je před vstupem do lesa cedule, že do prostoru se může pouze o víkendech a státních svátcích, jinak je vstup zakázán. Můj muž je v tomto směru bojácný, nerad porušuje zákazy, ale já trvám na svém, že prostor je přístupný od ledna. Se slovy, až nás zastaví vojenská hlídka, řeknu „moje žena si vždy prosadí svou a já jí nesmím odporovat, to si vyřiďte s ní, já tu jsem na její rozkaz“. Stoupáme na nejvyšší vrchol Brd – Praha 862 m. n.m, až sem, jsme nepotkali nikoho, na vrcholu dva cyklisty. Krásná široká cesta, připadám si, že jsem zpátky v Českém lese. Cesta by se mohla jmenovat mravenčí, všude je spousta obrovských mravenišť. Sjezd na Tři Trubky a zase stoupáme. Dvě postarší cyklistky se nás ptají, kudy se dostanou do nějaké vesnice. Nejblíž to mají do Skořice. Žádná hřebenovka na další vrchol je potřeba opět vystoupat rychle ztracené metry. Carvánky, příjemné osvěžení u studánky, vrchol Toku je skryt v lese, doufám, že křížek a kamení značí vrchol. Později se dozvídám, že to byl vrchol falešný, ten opravdový je o kousek dál, tak někdy příště. Vracíme se zpět na Carvánky, sjedeme k přehradě Pilská a po luxusní asfaltce až do bývalé osady Skelná Huť. Po chvíli najedeme opět na cyklo 8190 a jsme zpět v Nepomuku. Do Rožmitálu k autu už je to kousek, Brdy s nejvyšším vrcholem necháváme za zády a plánujeme, kudy příště. 53 km, 873 m. Mýto je další výchozí bod k hřebeni. Opět bez mapy, stačí ta v mobilu, začínáme po červené. Ta se po chvíli ztrácí a zůstává jen modrá. Projedeme kolem hřbitova, v Kařízku najedeme na cyklo 2153. Na chvíli se vnoříme do lesa, panelová dálnice uprostřed lesa je místy vydřená od pásových vozidel, ale prohánějí se tu auta a leckteří řidiči zkouší, kolik to jejich dokáže jet. Z vyhlídky Bílá skála není nikam vidět, tak pokračujeme dál. Na kraji vesnice Strašice se opět vjedeme do lesa, abychom stále stoupali až na vrchol Hlavy. Vidět není nikam vrchol je skryt uprostřed vysokých stromů. Podle mapy by o kousek výš mělo být místo dalekých výhledů. Všude kolem jsou cedule „zákaz vstupu nepřístupná zóna, asanace 2016/2017“ opět můj muž začíná říkat, že jsme někde, kam se nesmí vkročit, ale šlapeme k dalekým výhledům. Najednou zákazová cedule, tentokrát trochu zrezivělá a rozstřílená jak cedník, závora je otevřená. A jsme na bývalé dopadové ploše Jordán. Daleké výhledy jsou pohlceny vzrostlými stromy a na konci cesty se něco hýbe, možná asanují les, raději se vracíme na širokou cestu. Pod odbočkou na Jordán najedeme na Hořovickou cestu, pěkná asfaltka a za chvíli jsme na odbočce Tři Trubky. K zámečku ani k Padrťským rybníkům nejedeme, sjedeme do Skořice, projedeme Mirošov, Dobřív, Švédský kamenný most přes Padrťský potok tu stojí od 17. století. Své jméno prý dostal z důvodu přepravy dělostřeleckých koulí z hamru, kde se odlévaly. U vodního hamru posvačíme a po cyklotrase č. 3 kolem rybníka se vracíme do Mýta. Nechceme jet přes vesnici, tak opouštíme značenou cestu a kolem Bábovky stoupáme do parku Trhoň. Jsme opět na široké panelové cestě, kousek jedeme stejnou cestou jako dopoledne, uhýbáme vlevo, Pod lesem u Mýta, podjezd pod tratí a jsme opět u kostela. Je půl osmé, dnešní horký den se docela příjemně snesl v brdských lesích. 68 km 1011 m

Fotogalerie

27.09.2016 vložil/a: HMS
karma článku: 3.63
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Belánské Tatry a okolí – srpen 2021

Cestování
Už jsem skoro zapomněla balit na dovolenou a psát blog se mi vlastně ani nechtělo, ale pak jsem si uvědomila, že až opravdu nebudu nikam…
10.09.2021
HMS
(4.22)

Dámská 2021, aneb suchou nohou mezi mraky 15.7. až 18.7. 2021

Cestování
čtvrtek 15. 7., společně najeto 60 km, 228 m Plány pro letošní Dámskou byly skromné, vlastně ani hranice jsme překročit nechtěly. Po…
27.07.2021
HMS
(4.24)

Nákolácký podzimní sraz 2020 - Vysočina - Žirovnice, kemp Budín, jak bylo

Cestování
Rok 2020 se nepochybně zapíše do historie všech lidí a budeme na něj dlouho vzpomínat. Už jaro díky covidové pandemii a uzavírání…
14.10.2020
HMS
(5.06)
PR
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

181 cyklistů (2 přihlášení)

Československo s dětmi - kapitola 1.

Československo s dětmi - rok 2020 1. část Slovensko s rouškou Kapitola 1 - Cesta na východ Něco málo na úvod…
Peggy | 24.11.2021

Rok kovidový-druhý

Po loňském, předčasném jásotu, na nás na začátku letošního roku 2021 zaútočila ta čínská svině znovu. Opět se…
Stanley58 | 24.11.2021

Belánské Tatry a okolí – srpen 2021

Už jsem skoro zapomněla balit na dovolenou a psát blog se mi vlastně ani nechtělo, ale pak jsem si uvědomila,…
HMS | 10.09.2021