reklama

Ciclovia Alpe Adria aneb z Protivína na Grado 7/2015

mapka naší trasy
mapka naší trasy
Foto: Autor

Mám za sebou několik cyklocest, přičemž má první akce byla z Ostravy až k Baltu. Takže byla jen otázka času, kdy vyrazím k moři tentokrát na jih. Po předloňském článku na iDnesu bylo rozhodnuto, kudy jet. Celou trasu jsem si projel na googlovských satelitních mapách a zaznamenal si místa, co by jsem chtěl vidět a taky, kde uložit hlavu. Na trasu se mnou vyrazil i mladší brácha, který ale neměl kolo. Půjčil jsem si jedno od kamaráda, ale den před odjezdem zahaprovala přehazovačka, a tak na poslední chvíli upravujeme horské kolo od staršího bráchy. Planovali jsme dojet na Grado a zpátky se vrátit autobusem SA z Udine. Na jejich webu jsou fotky jak má být složené kolo, ale jak má být i zabalené to už zcela přesně nebylo udáno. Proto jsem kolo zabalil na zkoušku do potravinářské folie a poslal fotku do SA na vyjádření. Byl jsem úspěšný - kolo schváleno pro převoz :-)
Video z balení: https://youtu.be/OobOYSSIqaQ
Červencový terrmín sliboval pěkné vedra, což taky bylo splněno na 100%. Patřičná bouřka z vedra nás taky neminula. Z časového důvodu byl start naší cesty z Protivína.

1. den: 60 km

Z Ostravy do Protivína jedeme nově upraveným vagonem pro cyklisty s klimatizací, takže facka při vystupování do 35°C byla ohromná. Vyjíždíme v lehkém tempu, nad Prachaticemi zdoláváme 200m výškových do Libínského sedla a poté zvlněnou šumavskou krajinou dojíždíme do tábořiště u Soumarského mostu. V Teplé Vltavě smýváme pot a po pivku celkem brzo zaléháme z důvodu budíčku ve 4:30. To praktikujeme každý den, protože chceme najet kilometry než začne být pekelné vedro.

2. den: 125 km

Na hranici jsme za chvilku a za ní dosahujeme záhy nejvyššího bodu 980m, odkud po hlavní cestě upalujeme až do Pasova. Až zde máme v plánu se napojit na cyklostezku, podél Innu. Po nezbytné fotopauze v pravé poledne opouštíme město a zároveň i Německo. Pohybujeme se už vesměs na rakouské straně řeky. První pauza je u pěšího mostu, nad kterým se klene na německé straně zámek Neuburg a na rakouské malý hrádek Wernstein. V Schärdingu obdivujeme barevná průčelí měšťanských domů na náměstí a v Reichersbergu klášter kapucínů. Od něho vede dřevěná stezka skrz rákosovou lagunu až k břehu Innu, odkud si to pomalu šineme ke koupacímu jezírku v Mühlheimu. Překvapuje nás, že je zde v tom vedru jen pár koupáků. Co nás potěšilo, že na břehu stál už jeden stan a tak jsme neměli strach, že nás někdo vyhodí. Voda byla teplá jak kafe a taky nenávidění komáři se činili.

3. den: 130 km

Ráno se nad krajem vine mlžný opar, který se drží i o hodinu později nad jezírkem u zámku Hagenau. V Braunau am Inn doplňujeme zásoby a další zastávku máme až na vyhlídce soutoku Salzy a Innu. Moc velké výhledy to nebyly, protože okolní stromy dost stínily. Poté z další vyhlídky obdivujeme německý Burghausen s dlouhým hradním návrším. Škoda, že nebylo dost času, určitě by jsem si to tam rád prošel. To už je pěkné vedro a tak 170 m výškových, kdy se na chvíli odlučujeme od Salzy, nám dává zabrat. Naštěstí poté projíždíme stinným lesem. Na skok zajíždíme do německého Laufenu, okolo kterého se otáčí pěkný říční meandr. 100km vidím na tachometru zrovna když vjíždíme do Salzburku. Tam v 35°C fotím v zahradách zámku Mirabell. Se mnou ještě fotí japonští turisté, ostatní jsou ve stínu a poslouchají jazzové tóny školní kapely. Za Halleinem chytnem krátkou přeháňku a v 19:00 jsme v cíli dnešní etapy - kempu u hostince Torrenerhof. Po koupeli si dáváme obrovský řízek na prkénku a pivo taky nechybí.

4. den: 80 km

V noci se přehnala bouřka a ani na dnešní den to nevypadalo moc dobře. Podle předpovědi se nad střední Evropou měly vyskytovat bouřky z vedra a předpověď nelhala. Ráno, při výjezdu do Passu Lueg 553m to bylo ještě v pohodě, ale už za mohutným hradem Hohenwerfen zastavujeme na pumpě kvůli dešti. Zde kupujeme olej ve spreji, protože nám kola po noční bouřce vydávala nepříjemné pazvuky. Kapučíno a croassant přišel taky vhod. Před soutěskou Liechtensteinklamm, se dostáváme do malé přeháňky, ale to už jsme záhy u pokladny (5,5€) odkud vyrážím mezi davy lidí na trasu nádherné soutěsky s vodopádem na konci. U města Schwarzach trošku bloudíme - část cyklostezky byla v opravě. Za městem nás překvapuje 170m stoupák, kdy kola tlačíme a nezávidíme partě Poláku s vozíky. Dostáváme se až k přečerpávací nádrži Brandstatt s obsahem 1,8 mil. m3 s vodou jen na dně. Zvlněným terénem ve svahu se dostáváme ke dvoum tunelům 200 a 1500m dlouhým. Bubínky dost trpěly, v autě ten rachot v tunelech moc neslyšíme. Za tunelem vidím mraky nad údolím a když se otočím zahlédnu přiblížující se vodní stěnu. Tlačíme do pedálu co se dá, ale k prvnímu baráku se dostáváme už za mohutného slejváku a tak ani metrový přesah střechy moc nepomáhá. Naštěstí majitelé nám dovolili zajít za roh pod větší střechu. Vše trvalo necelých 10 minut, ale i to stačilo, že nám čvachtalo všude. Pouhé 2km před kempem vidíme další dešť a proto stavíme opět na pumpě. V kempu nás potěšil správce - nabídnul nám postavit si stan v suchu pod párty stanem. V sušárně sušíme všechno možné.

5. den: 25 km

Tento den je ve znamení turistiky. Kempujeme 4km od Bad Gasteinu, kde vyrážíme nalehko a bez kol. Tam obdivujeme vodopád přikrmený nedávnými dešti, padajíci v kaskádách mezi domy. U lanovky na Stubnerkogel zjišťujeme, že nahoře je zataženo a tak plán vyrazit po hřebeni na nedaleký Tischkogel vzal za své. Vracíme se do kempu, po obědě balíme a už na těžko se vracíme opět do města. Vršek se už odhalil a tak nemeškáme, zamykáme kola u pokladen a za mastných 23,5€ vyjíždíme na Stubnerkogel 2264m. Na hřebeni se nacházejí pro mne architektonicky zajímavé vyhlídkové plošiny a lanový 140m dlouhý most. Po 45 minutách v 10°C sjíždíme rádi dolů. Nedaleký Tauernský tunel přejíždíme autovlakem za 5€. Místa na kola je málo - max 14 kol, takže větší skupina s naloženými koly se tam nevejde. My už jsme stáli jen za dveřmi. Původně jsem si myslel, že pro kola bude upravený venkovní vagon - chyba lávky. Za tunelem jsme nechaly i mraky a sjíždíme 500m výškových z 1200. K nedalekému krásnému hrádku (soukromý) Niederfalkenstein vyrážím do svahu bez kola, brácha odpočívá dole. Kousek za říčkou si nacházíme pěkné místo na spaní.

6. den: 100 km

Ráno je venku kosa - 10°C brr. Po 30km z kopce se na nás už už usmívá sluníčko. Nedržíme se jen cyklostezky, vyjíždíme i na běžnou cestu, ale taky nás čeká 7km trmácení po méně příjemné (kvůli batohům) stezce, vedle řeky Dráva. Po poledni vjíždíme do rozpáleného Villachu, jehož historické centrum jsem už viděl, když jsem tu byl na jarní lyžovačce, a tak děláme pauzu u promenády, nad kterou se nachází červená kostka kongresového centra. Cestou potkáváme vojáky uklízející polámané stromy kolem cyklostezky - následky předevčerejší bouřky. Po přejezdu červeného mostu přes Drávu prudce zatáčíme a tak napravo vidíme hřeben Dobratsche a nalevo hraniční hřeben se Slovinskem a později Itálií. Stanujeme pár metrů od hranice na skrytém plácku za hřištěm u říčky Gailitz v Thörl-Maglernu.

7. den: 88 km

K hranicím s Itálií to máme něco přes kilometr a tak záhy v Tarvisiu najíždíme na cyklostezku vedoucí po trase bývalé železnice. Cyklostezka se vlní mezi horama a dálničnímy sloupy. Ten správný cyklistický zážitek se nachází za Pontebbou, kdy následující 20km trasa je vedena skrz mnoha tunely a mosty. Taky až zde potkáváme první vetší množství cyklistů. Ve spodní horské části stezky se otvírá velmi široké koryto řeky Fella, kterým protéká jen několik úzký pružků vody. Nezapomeneme navštívit historické centrum vesnice Venzone a poté se už nacházíme na okraji města Gemona del Friuli, neblaze proslulého zemětřesením z r.1976 (cca 1000 obětí), kde se nachází jediný kemp široko daleko - Ai Pioppi, kde vetšinu ubytovaných tvoří Češi. Času je dost a tak nalehko bez brašen vyjíždím na nedaleký vršek s pevností Forte di Monte Ercole z r.1904. Pevnost je volně přístupná a tak jsem využil i světlo z řídítek. Do města jsme si zašli na večeři a pak z hradního vršku pozorovali opravené centrum i vzdálenější okolí.

8. den: 104 km

Předpověď hlásila opět teploty nad 30°C, proto vstáváme už ve 4:00 a k moři se vydáváme tou nejrychlejší a vzhledem k neděli, poloprázdnou cestou. Na snídani se stavíme v Udine s pěkným historickým centrem a nahlédnem i na autobusák, odkud již další večer pojedeme domů. Další zastávka byla v Palmanově jehož unikátní tvar deviticípé hvězdy jde vidět jen ze vzduchu. Následuje Aquileia s bohatou starořímskou historií - bazilikou, Baptisteriem a zvonicí, na kterou jsem vystoupal v pravé poledne - ještě teď mi zvoní v uších. O 10km dál najíždíme na 5km dlouhou sypanou hráz k ostrovu Grada. Ve 13:00, po 700km se fotíme v cíli naší cesty. Venku je 34°C a tak se jedeme ubytovat do objednaného bungalovu a poté rychle do mořských vln. Večeříme italská jídla, popíjíme pivka a večer uléháme do měkkých postelí. Škoda jen, že jsme si nepřiplatili za klimatizaci.

9. den: 78 km

Spíme až do 8:00, poté dáme pár temp v bazénu a v 10:00 odevzdáváme klíč na recepci. Děláme ještě okruh po ostrově a začíná zpáteční cesta do Udine, tentokrát po cyklostezce skrz malé vesnice, políčka a vinice. Kousek před Udine se objevují mraky a tak trochu zrychlujeme. Ve městě se zkulturňujeme na prostorném WC pro vozíčkáře, večeříme pastu a poté i pizzu a po setmění jedem dělat pár pěkných fotek z historického centra. Na atobusovém nádraží balíme kola a ve 23:00 odjíždíme směr Brno.
V 6:30 nás vítá upršené město, řidič si dělá fotky naších sbalených kol - byl s nimi spokojený. Za přihlížení čekajících dáváme dohromady kola a v 9:00 nás čeká poslední jízda tentokrát vlakem domů.

S touto cyklostezkou jsme byli oba velmi spokojeni. Cykloturista na ní najde všechno - něco z historie, nějaké ty kopečky na horách a mořskou tečku na závěr. Mimochodem dost lidí se divilo, proč jsme byli u moře jen jeden den :-) Najeli jsme skoro 800km, většinou na hladkých asfaltkách, dosáhli krásného cyklistického opálení a dostali chuť na další obdobnou akci.

Něco jsem cestou nafotil a natočil, odkaz na fotky:
www.zonerama.com/Hanyz/Album/844281

Video jsem rozdělil na dvě části po 24 minutách:
https://youtu.be/si9CFFhzyn8
https://youtu.be/9xreFEqr7tg

Fotogalerie

17.02.2016 vložil/a: Hanyz2
karma článku: 4.25
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Tip na letošní dovolenou
 (CK Vlha)
zimní
Vlastní doprava
11 900 Kč
 ((c) Südtirol Marketing)

Zimní radovánky v Jižním Tyrolsku

Itálie
22.02.2022 - 5 dní
zimní
Autobusem
8 700 Kč
 (Ruda Růžička, CK Kudrna)

Běžkování v Dolomitech

Itálie
08.03.2022 - 6 dní
zimní
Autobusem
8 700 Kč
PR

Jak ušetřit na cyklistickém vybavení?

 (pexels)
Cyklistické vybavení je důležité nejen pro komfort cyklistů, ale také pro jejich bezpečnost. Při nákupu byste tedy neměli primárně hledět na pořizovací ceny. Přesto můžete ušetřit, a to několika způsoby.

Jak vybrat ideální zimní bundu pro chladné dny na sport i do města?

 (everydaytextures / Shutterstock.com)
S příchodem podzimu a zimy je třeba vybavit svůj šatník kvalitní bundou, která vás zahřeje. Může přitom být složité vybrat si ty správné parametry, díky kterým se i v zimě budete cítit pohodlně. Nabízí se několik základních tipů, na co se při výběru nové bundy zaměřit.

Tenisky jako obuv na kolo?

 (In Green / Shutterstock.com)
Již sto padesát let jsou tenisky jedním z nejoblíbenějších typů obuvi určené pro sport a trávení volného času. Právě toto určení je pro tenisky typické i nyní, ačkoliv se začínají prosazovat i jako obuv pro formální příležitosti a s trochou nadsázky lze říci, že poslední příležitostí, pro kterou se tenisky opravdu nehodí, je návštěva Národního divadla nebo opery. Jak je to ale s teniskami pro jízdu na kole? Je něco takového přijatelné nebo nikoliv?

Elektrické koloběžky ovládají svět: Jak se na jejich provoz dívá legislativa?

 (zdroj: Unsplash)
Elektrické koloběžky se za posledních pár let staly jedním z nejoblíbenějších dopravních prostředků napříč světem. Setkat se s nimi můžeme nejen ve městě, ale i na výletech v přírodě. Jak už tomu ale bývá, s rostoucí oblibou přišly na řadu i jejich regulace. Jak se k používání elektronických koloběžek staví česká legislativa?
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

222 cyklistů (21 přihlášených)

Československo s dětmi - kapitola 10.

Kdo nebyl na Háji, nebyl na Ašsku Ašský výběžek je velice zajímavý kout Česka, před mnoha lety jsme jeho…
Peggy | 25.01.2022

Československo s dětmi - kapitola 9.

Vzpomínky na Stříbro Nedávno jsme koukali na soutěž Kde domov můj. Padla v ní otázka ze západních Čech, už…
Peggy | 18.01.2022

Československo s dětmi - kapitola 8.

Vlastivěda pro naše dva puberťáky Šumavský samotář Znáte knihu rozhovorů se šumavskými samotáři Raději…
Peggy | 10.01.2022