reklama

Rychlebské stezky

odpočinek
odpočinek
Foto: Autor

Jako dorostenec a puberťák jsem s kamarády hodně využíval kolo. Jakmile jsme měli po škole hup na kolo a už jsme brázdili nejprve okolí našich domovů, později pak i dále do hor. Jelikož jsem rodák ze severu Moravy, měli jsme to nejblíže do Beskyd a tak jsme sjezdili dosti strastiplné cesty místních hor a kopců. Zkrátka mě kolo bavilo a nutno říci, že jsem měl i něco „naježděno“, kondice nechyběla. Po maturitě ale přišly jiné problémy, stěhování za prací na druhý konec republiky a na kolo se jaksi nedostávalo.

Po dalších letech, kdy jsem si o kole nechal jen zdát jsme s rodinkou měli dovolenou v Jeseníkách. A protože ve mě pořád dřímá cyklistická duše, přemýšlel jsem, jak se zde dostat na kolo. Od známého bikera jsem věděl, že zde kousek jsou Rychlebské hory a v nich se nacházející Rychlebské stezky, které prý stojí zato si je projet. Kouknul jsem na internet, zjistil, že nadšenci kolem těchto stezek dokonce půjčují kola a bylo rozhodnuto – zajedu se tam podívat a konečně po několika letech se projedu na kole. Srdce mi zaplesalo, něco jsem přece sjezdil (i když hooodně dávno), kondičku snad taky nějakou mám, tak proč to nezkusit :-)

Druhý den jsem se dostavil do malebného městečka Černá Voda, kde se půjčují kola a odkud se na stezky vyráží. Sympatický mladík mi doporučil nějaké kolo zn. Merida, které se mi hodně líbilo a vyjel jsem. Že to s mou kondicí nebude to pravé ořechové jsem zjistil už po prvních dvou kilometrech po mírném stoupání po asfaltové cestě. Funěl jsem, cestu jsem bral zleva doprava a nebýt místních obyvatel kolem, tak snad sesednu a dám si hned pauzu. Tak jsem dofuněl až na začátek lesa a tam jsem si dal oddech. Pak znovu na kolo, ale to už mě začala bolet zadnice. Tak jsem inprovizoval a střídal polohy na kole. Že jsem vyjel z oficiální stezky mě ani s mou orientací nepřekvapilo, ale po dvoukilometrové objížďce jsem se dostal zázrakem zpět na stezky a to jsem zřejmě neměl dělat. Prudčí stoupání mě dodělávalo po třech minutách, stále se zhoršující terén mě dostával k šílenství. Když jsem si myslel, že už se po tomto terénu skoro nedá jet zaskočilo mne značení, které ukazovalo stezku prudce doleva, do lesa. To už jsem musel sesednout z kola, protože strom střídal strom a hlavně kamenitý terén bych asi nezvládl. Ne asi, ale určitě. Proto jsem se ohlédl, zda mne nikdo nevidí a potupně jsem kolo vedl vedle sebe a skákal s kolem ze šutru na šutr. Pak následoval krásný výhled na malebnou krajinu a zde jsem chtěl se vším seknout a teleportovat se zpět na start. Opřel jsem kolo, odhodil batoh a lehl si na kámen a meditoval (foto). Přece na tom nejsem tak špatně, pomyslel jsem si. Všichni si to tady chválí a já skoro brečím a skoro si nezajezdím. Sebral jsem zbytek odvahy a řekl si, že ze sedla půjdu jen minimálně.

Postupně jsem skutečně získával odvahu a sjezdy jsem si začal užívat. Asi jsem nejel jako jiní „vyježdění“ bikeři, ale našel jsem svou rychlost vázanou na mé bezpečí. Párkrát jsem ještě sesednul z kola, ale jinak se mi to začalo líbit. Dokonce jsem si začal i všímat okolí a uznale jsem zíral, jak si s těmahle stezkama dali hoši práci a kolik úsilí je to muselo stát.  Po pár hodinách jsem unavený, špinavý, odřený, ale spokojený vrátil kolo v Černé Vodě, poděkoval jsem za parádní zážitek a slíbil si, že se zde ještě vrátím.

* Ještě jednou děkuji za tyto stezky, je to parádní práce, i když asi ne pro začátečníky. Chce to mít tročku naježděno. Viděl jsem pár videí ze sjezdu těchto stezek a jen uznale kývu hlavou. Přece jen má člověk velké rezervy a myslet si, že jsem kdysi jezdil a to mi bude stačit na celý život je dosti naivní představa. Proto až se sem vrátím, už bych si chtěl tento skvost užít více. Proto hrá na kolo a jezdit, jezdit, jezdit...

Fotogalerie

21.03.2011 vložil/a: Baracuda
karma článku: 3.94
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Geovýlety, geobikeři prostě GEOCACHING

Cestování
    Zdravím všechny, kteří jsou hraví, nejsou líní a chtějí si zpestřit své cyklovýlety po Česku nebo jen po svém okolí. Určitě každý z vás…
29.03.2011
Baracuda
(3.3)
PR

Cyklistika – přínos pro zdraví a pohodu

 (S'portofino)
Před sebou máte jen sebe a trasu: můžete si vybrat divočinu, jednu z mnoha vyhlídkových tras nebo městský ruch, od kterého se můžete kdykoli odpojit.

Nová značka skládacích kol v ČR – Montague kola (nejen) amerických výsadkářů

Skládací kola Montague (Citybikes)
Skládací kola si již dávno našla cestu k zákazníkům. Není divu. Jsou praktická a zásadně rozšiřují možnosti rekreační a městské cyklistiky. Díky lehkosti a skladnosti jsou používána při cestách vlakem, autobusem, letadlem, karavanem, osobním autem a dokonce i ultra-light letadlem či vrtulníkem.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

241 cyklistů (12 přihlášených)

Východní Balkán - 4. část - Bulharsko - Rodopy

Na pěkné noclehy si člověk rychle zvykne. Prostě jsme ty krásné přístřešky začali brát jako standard, až jsem…
Peggy | 22.09.2023

Východní Balkán - 3. část - Rozžhavený nejjižnější bod

Na úvod jsem zapomněla na pár důležitých informací: - Dětem už je (rok 2021) 12 a 14 let (ano, nočník jsme už…
Peggy | 11.09.2023

Z Čech k moři – Alpe – Adria

PŘÍPRAVY KAM SE VYDAT? Nějaký čas ve mně zrála myšlenka nechat letos, až budou děti na táboře, doma obytňák…
PetrVobo | 11.07.2023