reklama

Štafeta 2012 - S NaKolíkem na Černou věž a za uměním

Důkaz, že jsme tam opravdu byli
Důkaz, že jsme tam opravdu byli
Foto: Autor

Kdy: Úterý 24.7.2012

Kdo nakolík vezl a nesl: Já, Zuzanka a Emílek

Kolik najeto: 5 km ve vozíčku, 225 schodů v batůžku nahoru, 225 schodů v batůžku dolů

Počasí: Slunce svítilo, vítr pofukoval, bylo to na krátký rukáv i kraťasy

Odkud kam: Od nás z domova na náměstí, na Černou věž, k Prioru na palačinky a zpátky domů

Kdo se ještě přidal: Přibrali jsme prababičku (aby byl poměr dospělíxděti vyrovaný)

Poslání nakolíku dál: Nakolík jsme předali ve čtvrtek, 26.7.2012 před desátou ráno Setemu, na cyklostezce kolem Vltavy v úseku mezi odbočkou k lidlu a mostem přes Strakonickou (fotky má Sete, náš malý foťák je vybitý a nabíječku asi dětičky někam uklidily)


Poznámky z exkurze městem:
Na Černé věži byl nakolík hned krátce po desáté, kdy otevírají. Cestou si prohlédl Sokolský ostrov, a přenesl se v batůžku napříč přes náměstí od radnice. 225 schodů nahoru zdolal v mém batohu, dolů jej pak snesla Zuzanka. Ochoz jsme obešli nejméně dvakrát a ani jednou nám nespadl (ale je fakt, pro jistotu jsem ho hned po nafocení pečlivě zavřela do batůžku - teda poté, co se o něj robátka poprala;o). Vozík a Zuzino kolo byly zamčené ke klandru pod věží a nikdo je neukradl, což je potěšující (já tlačila vozík na bruslích, ty jsem si raději vzala s sebou na věž).

Z Černé věže jsme slezli akorát na oběd, k čemuž výborně slouží stánek s palačinkami na Lannovce u Prioru. Děti dostaly s jahodovou marmeládou, já slanou se špenátem a slaninou (pozor, ta není ve standardní nabídce, o rozšíření špenátové verze o slaninu se musí požádat). (pro pravopisné šťouraly - ta Lannovka je se dvěma N, protože se jmenuje po p. Lannovi. Lanovka s jedním N je tu nejblíž asi na Kleti, a tam bych s dětmi kolmo zatím určitě nejela).

A proč to umění?
V Budějovicích probíhá, již poněkolikáté, prázdninová výstava „Umění ve městě". V jejím rámci je v centru umístěno letos 6 soch, které zatím vandalové nestihli zničit nebo ukrást. Obešli jsme jich pět (o šesté jsem se dozvěděla teď z novin). Fotky máme z tohoto dne pouze dvou, ostatní fotografie jsou z procházky cca o týden dřív. Praktické poznámky:

Když děti lezou na "Marťana" před radnicí, vzápětí se dostaví hlídka městské policie, neb k soše míří kamery, a prý, že „se na to lézt nemá, neb jim pak volají lidi, že tam někdo leze". Jo, a ten Marťan brečel už předtím, než jsme k němu došli (asi měl předtím nějaké jednání na radnici). A fotku z Marťana pochopitelně nemáme, takže tam budeme muset asi ještě jednou;o)

Když děti lezou na „Archimedon" v rohu náměstí u Černé věže (="takový to čejný, zamotaný, víš babi, jak jsem tam spadla"), žádná hlídka se nedostaví - tam to asi místní práskače tak nebere, holt to nemůžou sledovat z webkamery.

Do hlavy „V-myšlení" na rohu náměstí směrem ke Krajinské se už smí úplně oficiálně. Z druhé strany, kde jsem ji nevyfotila a kde má obličej, do ní vede drát - buď v noci svítí, nebo tím drátem přenáší myšlenky vysáté obětem uvnitř (kdoví kam, dráty vedou do jednoho z domů na náměstí)

„Chobotnice Eliška" trůní ve slepém rameni Malše a dostat se k ní blíže jde jen vodou, což jsme raději vynechali (dětem by to asi ani nevadilo, mě se nechtělo). Zásadní otázka je: „Mamííí, jak se tam ta chobotnice udělala?" Odpovědět jsem nedokázala.

„Sedící figuru" sedící na hotelu Budweis jsem chtěla vyfotit víc z detailu, ale vlezl mi tam chlápek, který tam už před tím drahnou dobu kouřil (přímo té soše pod nohama). Ve chvíli, kdy odběhl, jsem cvakla celkový snímek, a než jsem otočila foťák, že blejsknu detail, chlápek už byl zas zpátky. Nebyl to můj typ, tak jsem si řekla, že se kdyžtak spokojím s výřezem.

Šestá socha má být „Drapák" směrem ke Stromovce, o té jsem dosud nevěděla, takže holt budeme muset na výlet do města ještě někdy, než ji někdo víteco...

Čtyři věže
Když si v infocentru na radnici za 6 Kč koupíte pohled se 4 věžemi a na něj nasbíráte razítka z těchto věží, prý v Hlavní pohádkové kanceláři obdržíte zvláštní odměnu. Ty věže jsou Radniční, Černá, Rabenštejnská a Železná Panna. Zatím máme razítko jen z té Černé, než je obejdeme, musím zjistit, kde že je ta Hlavní pohádková kancelář (na co člověk nepotřebuje děti, takové novoty se dozvídá).

Fotogalerie

26.07.2012 vložil/a: evcas
karma článku: 3.62
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Štafeta 2012 - Převzetí NaKolíku od básníka

Štafeta
Když jsem básníkovi navrhla, že nakolík od něho mohu/můžeme převzít třeba na Purkarci, nedošlo mi tak úplně, že by taky v den D mohlo pršet…
21.07.2012
evcas
(3.28)
PR

Cascara aneb čaj z kávových třešní: Proč si ho dopřávat co nejčastěji?

 (kofishop.cz)
Myslíte si, že už jste ze světa kávy ochutnali všechno? Pak jste možná zapomněli na cascaru – pochoutku s dlouhou tradicí, která ale zatím stále stojí tak trochu ve stínu tradiční kávy. O co se vlastně jedná a proč byste měli cascaru pustit i do svého šálku?
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

207 cyklistů (15 přihlášených)

Z Linze do Budapešti přes Alpy

Linz - Budapešť, 2. - 14. 7. 2023 Po velkém úspěchu s cestou z Bratislavy do Splitu a mém sólu kolem Polska,…
Monolema | včera

Podél sobích plotů a přes březové lesy až do nitra bažin

Evropská dálková trasa E1 Evropská dálková trasa E1, nebo jen E1, je jednou z evropských dálkových tras…
šíp | 14.04.2024

Srpen 2023 – okolo Otavy

Letošní zahraniční výlet nám nečekaně zrušily zdravotní problémy, musely jsme se z cesty vrátit. Po…
Aar | 23.03.2024