reklama

Cesta z města, Hranice – Trojmezí u Hrčavy - Hranice

Beskydy, Hlavatá, kaple Sv. Cirila a Metoděje
Beskydy, Hlavatá, kaple Sv. Cirila a Metoděje
Foto: Autor

Nastal okamžik zahájení první části našich cyklo-prázdnin nazvaných „Cesta z města". Trasa je vymyšlená, přejezd České republiky od východního k západnímu Trojmezí a zpět. Cestu rozdělujeme z časových důvodů na dvě části. První část cesty Hranice - Trojmezí u Hrčavy a zpět. Druhou část „Cesty z města" Hranice - Trojmezí u Aše - Hranice pojedeme 24.7. - 10.8. 2011. Letošní způsob léta, zdá se, cykloturistice v české kotlině nepřeje. Kdo má ruce, nohy, odjíždí za teplem na jih Evropy.

Cesta z Hranic do Frýdlantu nad Ostravicí

Vyjíždíme dopoledne, naloženo na kolo 15 kg nákladu (3+3 kg přední brašny, 4+5 kg zadní brašny). Od rána je oblačno až zataženo, 17°C, mírný SV vítr. První zastávka je v Hranicích za naším „chlapečkem" na loděnici „Vy jste mamka „Gíí" ?, on dost dobře jezdí na kanoi", volá cizí dítě na Milu z mola.

Přehrada ve Skaličce je soukromý chovný rybník obležený rybáři. Příjemné místo, na kterém jsem ještě nebyl. V Hustopečích na „pískáči" klasický odpočinek, káva a kochačka. Obhlídka Bečvy u mostu, docela po deštích teče.

Ve Valašském Meziříčí na náměstí obědváme vynikající polévku. Po rynku krouží chlapík na kole s elektropohonem a se zabudovaným spalovacím motorem. Zajímavé smrdící „heblo". Pokračujeme po cyklostezce číslo 6260 „Cyklostezka Bečva" proti proudu Rožnovské Bečvy.

U Stříteže nad Bečvou oprava uchycení předního nosiče. Šroubky rozdírají nové brašny Oltrieb. Zjišťuji, že nemám klíč číslo 8 a technickou pásku. Pomáhám si kleštěmi Latermann a náplastí z lékárničky. Nejméně dva kolem jedoucí cyklisté se nás ptají, jestli nepotřebujeme pomoc. Příjemné zjištění.

V Rožnově pod Radhoštěm je u skanzenu hodně lidí a aut. Z těch aut je docela smrad, tak rychle pokračujeme ke golfovému hřišti na odlov první cache geocachingu - nenalezeno. Začíná drobně mrholit. Cesta je oproti loňské návštěvě dobře značená. I přes horší počasí je všude plno cyklistů. „Na těžko" potkáváme jen jednu dvojici v protisměru. Možná jich bylo víc, ale ti nebyli tak napakovaní. Mila občas zaslechne k našemu nákladu - „jééžiši".....

Prostřední Bečva je vhodné místo pro přestávku na kofolu a kávu před závěrečnou rovinatou částí dnešního dne. Dál se terén začíná vlnit.Ve vesnici nás předjel cyklista na horáči a tlačil před sebou dítě. „Zpomal, zpomal", volala na něj jeho paní. Pán dítě i ženu málem uštval, aby nás dojel a předjel. Však to známe .....

V Horní Bečvě prohlídka přehradní hráze a vyjíždíme k odbočce silnice číslo 56 na Bílou. Ještě úspěšný „odlov" cache u dřevěné kapličky Sv. Cyrila a Metoděje u osady Hlavatá. Po cestě nás zastihlo další mrholení. Při sjezdu do ski areálu je chladno. Teploměr ukazuje 15°C a na tachometru je najetých 80 km. V zimním středisku si dáváme na občerstvení teplý čaj. Začíná hustě pršet. Schováváme se před deštěm ve Starých Hamrech - Černé v autobusové zastávce. Dešťové mraky sedí nad okolní Lysou horou a Smrkem. Rozhodujeme se tomu nečasu ujet. Nasazuji novou pláštěnku a hned se mi ji podařilo při rozepínání roztrhnout. Od přehrady Šance sjíždíme do Ostravice a Frýdlantu nad Ostravicí.

Už neprší a hledáme místo na přespání. Na posečené louce v průmyslové části města u cyklotrasy 6008 stavíme v devět hodin večer stan, skryti za řadou mladých listnáčů. Vaříme nudlovou polévku a jdeme spát příjemně unaveni. Noc je klidná, bez deště. Dnes jsme na kole ujeli 100 km a nastoupali 538 m.

Z Frýdlantu nad Ostravicí do Hrčavy

Vstáváme v osm hodin, je oblačno, mokro, chladno, ale na déšť to nevypadá. Volíme teplejší variantu oblečení jako včera, to znamená dlouhý rukáv a kalhoty „třičtvrťáky". Ranní kávu odsunujeme na město a sušení stanu na později. I tak vyjíždíme do centra Frýdlantu až o půl desáté. Zastavujeme v cukrárně. Káva a Mila si k ní dává tvarohový zákusek „Míšu". Ještě dokoupení zásob v marketu a jedeme po silnici směrem Pržno, Lubno, kde navazujeme na cyklotrasu číslo 46. Zastavujeme u velkého jezu Vyšní Lhoty na řece Morávka za obcí Raškovice. Svačíme z vezených zásob, Mila neúspěšně hledá cache a sušíme pláštěnky ze včerejška. Když vykoukne „Oskar" z poza mraků, je docela teplo. Jinak pofukuje chladný vítr.

Nad Malou Prašivou jsou vidět dva padáky. V lokalitě obce Vyšní Lhoty, Kamenité je pěkná hospůdka U Kohutky vedle přírodního amfiteátru. Kopečky dávají pěkně zabrat, máme nízký rychlostní průměr, ale je pěkná „kochačka" po krajině.

V Komorní Lhotce máme úspěšný „odlov" cache u pomníčku. Za obcí Smilovice odbočujeme na cyklotrasu číslo 56 a jedeme kolem dřevěného kostela Božího těla v osadě Guty. Kostel má turistickou známku (No. 1622), ale ta je k dostání v „íčku" v Třinci, což je mimo trasu, tak nic, snad příště.

Pod Javorovým v Oldřichovicích si dopřáváme oběd. Nad kopcem je jeden padák. Je nízká oblačnost, fouká SZ vítr 3-5 m/s. I dnes je všude plno cyklistů. „Na těžko" potkáváme znovu jen jednu dvojici v protisměru, tak se jen za jízdy zdravíme.

Mezi osadami Karpentná - Milíkov je cesta s horším, kamenitým povrchem, ale zato vede příjemně lesem. Kdysi jsme tu přespali v autě při paraglidingovém výletě na Javorový. Místo jsme identifikovali u žluté turistické značky na chatu Ostrý. Je to už dost dávno, ale pamatuju si, že jsme večer opékali klobásky nad vařičem „dřívkáčem" a ráno nás vzbudil lesní traktor.

Přijíždíme do Mostů u Jablunkova z Bocanovic. Zastavujeme u pěkné nové roubenky, ve které je umístěno Gorolské turistické informační centrum. Je už zavřené, návštěvu provedeme zítra při cestě zpět. Mile se tady podařila fotka, které se v září 2011, v soutěži o nej fotografii z výletu v Moravskoslezském kraji, umístila na čtvrtém místě a byla uveřejněna na stránkách iDNES. cz.

Musím doplnit energii „tyčinkami" a vodu, mám toho už „plný brejle". Po zregenerování sil pokračujeme sjezdem k silničnímu hraničnímu přechodu na Slovensko a od něj se prokousáváme kolem Jablunkovského průsmyku po horské silničce do Hrčavy. V zimě to tu musí být dobře odříznuté od světa. V místě pojmenovaném Markov (580 m n.m.), 2 km východně po silnici, pak vlevo, je místo, kde byl zastřelen v roce 1914 poslední vlk v Beskydech. Aspoň tak hovoří cedulka. V současnosti tu vlci znovu prokazatelně jsou.

Z Hrčavy sjíždíme na Trojmezí. Je osm hodin večer. Rozhodli jsme se přenocovat přímo tady. Jsou tu vybudované pěkné přístřešky, lavičky, stolečky, ohniště, že to láká posedět, uvařit večeři, výbornou kávu a naslouchat tichu. Až do setmění se tu občas trousí turisté, převážně z polské strany. Dá se sem od nich dojet autem. V přístřešku na slovenské straně Trojmezí skupinka mládeže dělá dlouho do noci oheň. Nijak nás neruší. Postavili jsme pod pláštíkem tmy stan a jdeme spát. Je čtvrt na jedenáct. Padla rosa, ráno bude mlha, jsme v údolí. Na nebi je plno hvězd a kolem lítá spousta světlušek. Lepší místo na přenocování jsme si nemohli přát. Dnes jsme na kole ujeli 70 km a nastoupali 1 112 m.

Cesta z Hrčavy do Soběšovic

Buzení máme nastavené na sedm hodin. Rychle balíme stan, ať zbytečně neprovokujeme, přece jenom jsme v CHKO a na očích turistů. Pak se dáváme do pohody. Snídaně, sušení, balení, focení, od rána krásně svítí sluníčko a rozpouští okolní mlhu.

Mila říkala, že někde poblíž v lese za hraničním potokem musel být přes noc uvázaný pes a kňučel. Bála se ho po tmě jít hledat. Ráno kolem nás šel pán se psem. V Hrčavě jsme ho potkali a slyšeli jak říkal sousedovi, že se mu čokl utrhl i s řetězem a zamotal se v lese do křoví.

Vyrážíme na cestu, která začíná krátkým brutálním stoupáním z Trojmezí do Hrčavy. Kupujeme první turistickou známku (No. 1782) a přesunujeme se po cyklotrase číslo 561 do Mostů u Jablunkova. Po cestě potkáváme spousty cyklistů v protisměru a dva páry cykloturistů „na těžko", řádně naložených jako my. Jsem rád že nejsme jediní blázni v těchto končinách supící pod nákladem všeho „potřebného". Kam se hrabu na kamaráda Vlastika, který jezdí s jedním tričkem a „letním řeckým útočným spacákem" přes Evropu. Hold pohodlí se „pronese", v našem případě proveze.

Drtivá většina cyklistů které potkáváme odpovídá na pozdrav, ať mladí, staří, cykloturisti, či bajkeři, to je sympatické. Není to s námi na té Moravě a Slezsku ještě tak špatné. Uvidíme jak to bude v Čechách, ale jsem optimista.

V Mostech navštěvujeme Gorolské turistické informační centrum, kupujeme druhou turistickou známku (No. 1804) a dostávám pěkné cyklo mapy Beskyd.
Míjíme se časově s naší Katkou + Klárkou, které přijedou do Mostů vlakem ve 14:00 hod a jdou na chatu Severka (mají do soboty babinec).

Pokračujeme přes Jablunkov (nákup třetí turistické známky No.1131) do Bystřice k Jirkovi na chaloupku, kde plánujeme oběd, sprchu, lenošení. Pohráváme si chvíli s myšlenkou v Bystřici zůstat a pokračovat další den. Je teprve dopoledne a to bychom příliš zlenivěli. V jednu hodinu je teplota 24°C ve stínu.

Uháníme po poledním pařáku po hlavní silnici směr Třinec a dál do Stříteže. Provoz je silný, ale po většinu cesty jsou přes vesnice cyklostezky nebo široká krajnice, tak je to relativně bezpečné. V Neborech fotíme čápy v hnízdě na sloupu, stáli tam tak dlouho nehnutě s pootevřenými zobáky, že si Mila myslela, že jsou umělí.

Ve Stříteži se schováváme v autobusové zastávce před bouřkou. Dala se s námi do hovoru nějaká místní „vypitá hlava". Vzpomínal na staré časy: „Vy jste ještě mladí, mně už je padesát jedna ...", tak jsem se v duchu zasmál. Díky človíčku ...

Po bouřce se stáčíme z hlavní silnice znovu na cyklotrasu číslo 56 po vedlejších silničkách směr Těrlická přehrada. Nechápu, kde se tady berou ty kopce (Těrlická pahorkatina). Je to pořád nahoru a dolů a na Beskydy se díváme skoro ze stejné výšky jako včera. Rozhledy jsou parádní. Zvláště pak z Babí hory (423 m n.m.). Vodní nádrž Těrlicko mě nějak neoslovila, ale Mila úspěšně zaměřila cache. Nádrž působí jako větší žabinec, spíš ráj pro rybáře než na koupání. Obec Těrlicko zato překvapila svojí velikostí. Aniž si to uvědomujeme, dojeli jsme na předměstí Havířova. Chceme to dnes ještě stihnout k Žermanické přehradě.

S posledními zbytky světla dojíždíme do Soběšovic. Na začátku vesnice je pěkně opravený kostel „Navštívení Panny Marie", který svítí do dálky. V údolí se zrcadlí hladina přehrady. Kousek od kostela je fotbalové hřiště, jakožto osvědčené místo, použitelné pro přespání. Teď ještě spěcháme na jedno točené do hospůdky než zavřou.

Stan stavíme pod stromy, tak na nás nepadla rosa. Po desáté ještě vaříme polévku. V noci je teplo, ba přímo vedro. Dnes jsme ujeli 75 km a nastoupali 765 m.

Ze Soběšovic do Hranic

Ráno znovu prvně balíme stan, ať nejsme moc nápadní, pak už se nemusí spěchat. V Soběšovicích mají pěknou radnici s dřevěnou vyhlídkovou věží. Sjíždíme k přehradní hrázi Žermanické přehrady, Mila hledá cache - nenalezeno. Tahle vodní plocha se mi víc líbí než včerejší.

Pokračujeme přes předlouhou obec Bruzovice, Sedliště, kde je pěkný dřevěný kostel „Všech svatých" a Řepiště s dalším kvalitně zachovalým a udržovaným slezským dřevným kostel sv. „Michaela archanděla". Jedeme pomalu. Fouká svižný západní protivítr, tak zvaný „mírný lomcovák". Držíme se cyklotrasy číslo 6065 přes Paskov do Oprechtic a dál do Krmelína. Tam nás dostihla bouřka, kterou přečkáváme v restauraci na obědě.

Nad obcí Krmelín, na Krmelinském kopci (327 m n.m.) je největší vodojem vodárenského systému Ostravského vodovodu. Z dálky upoutá k vodojemu pozornost železobetonová výtvarná dominanta - symbol vody.

Do Staré Vsi nad Ondřejnicí jedeme po rozdrncané polní cestě, která se ve vesnici proměňuje v pěknou novou cyklostezku. Zaujal nás nádherně opravený zámek a kostel sv. Jana Křtitele.

Za osadou Košatka se dostáváme na Jantarovou stezku. Cyklotrasa číslo 5 přes Petřvaldík, Albrechtičky (turistická známka No.1213) nás vede kolem Mošnovského letiště. Kousek od nás v luzích meandruje řeka Odra.

Fotografujeme opravený zámek Nová Horka ve Studénce, kde sídlí sociální ústav a zastavujeme se v Bartošovicích na zámku. Je zde umístěna expozice muzea historie zámku Bartošovice. Kupujeme další turistickou známku (No.581) a v zámecké zahradě obdivujeme platan, který je údajně nejmohutnější a nejstarší platan javorolistý (španělský), registrovaný v ČR.

Trasa Jantarové stezky mezi Bartošovicemi a Kunínem je kamenitá polňačka. Příště to vezmeme raději po silnici.

V Kuníně odpočinek na zámku. Dáváme si kávu, turistickou známku (No. 560), je už šestá na tomto výletě a fotíme zámek a zahradu. Od doby co jsem působil v Novém Jičíně, je vše kolem zámku krásně opravené a udržované. Další směr cesty volíme přes Šenov, Nový Jičín, Loučku do Starého Jičína. Cesta odsýpá, po čtvrté odpoledne se obloha vyjasnila, přestal foukat vítr a teplota je tak akorát. Ještě stoupání na Dub a přes Polom a Bělotín sjíždíme do Hranic. Dnes jsme ujeli 83 km a nastoupali 571 m.

Závěr je v Hranicích v motorestu na Spartě na jedno točené. Je osm hodin a první, ta kratší část našich cyklo-prázdnin nazvaných „Cesta z města", je za námi.

A jak to bylo v číslech

Na cestě jsme byly 4 dny od 5.7. do 8.7. 2011. Celkem ujeto 328 km, nastoupaná výška 2 986 m, doba jízdy 22:25 hod, průměrná rychlost 14,5 km/h, čas strávený na cestě 44,45 hod, turistické známky - 6 ks, geocaching - 7 cache. Spali jsme 3 x na volno, navštívili 2 kraje, projeli 66 měst a obcí. Z blízka si prohlédli 4 zámky, 5 církevních památek a navštívili 1 Chráněnou krajinnou oblast.

další fotografie naleznete na:

http://avant.rajce.idnes.cz/2011_07_05-08_cykloturistika%2C_Beskydy_-_Trojmezi

pokračování článku:

http://www.nakole.cz/blogy/pavelv/226-cesta-z-mesta-hranice-trojmezi-u-ase-hranice.html

Fotogalerie

19.11.2011 vložil/a: pavelv
karma článku: 4.54
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Poslední cesta

Ze života
S Pavlem, s mým úžasným manželem, cestovatelem tělem i duší jsme letos plánovali cestu do Persie, k Perskému zálivu a zpátky, 4 až 5 měsíců…
15.11.2017
pavelv
(6.06)

Maďarsko a Chorvatsko na kole

Cestování
Skončila zima nezima. Vypnul jsem lyžařský vlek, naštípal dříví na zimu příští, zabalil vše potřebné, rozloučil se z Gorolemi...…
20.04.2017
pavelv
(5.83)

Bosnou a Hercegovinou na kole (2)

Cestování
Sarajevo Před Sarajevem mám problém se značkou silnice pro motorová vozidla. Provoz jako kráva, nějak jsem se prokličkoval do Ilidže, což…
09.03.2015
pavelv
(4.8)
PR

Cestování a důležitost cestovního pojištění

 ()
Proč je vlastně cestovní pojištění nezbytnou výbavou každého turisty či cestovatele? Jaké všechny situace dokáže pokrýt a na co je dobré se připojistit? Ve světě dnes také máme nového strašáka v podobě koronaviru, čemuž se rovněž mnohé pojišťovny přizpůsobily i ve svých pojistných smlouvách. Na tato a další témata se podíváme v rámci našeho článku, po jehož přečtení může být i vaše dovolená klidnější a bezpečnější.

Elektrické koloběžky: Jak jsou na tom s legislativou a pojištěním?

 (pexels.com)
I když se auto jeví jako optimální dopravní prostředek, co se týče rychlosti a komfortu, pro některé situace tak úplně nestačí. Perfektním příkladem jsou větší města, kde při cestování v dopravní špičce můžete ztratit klidně i hodinu postáváním v zácpách a na semaforech.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

212 cyklistů (16 přihlášených)

Belánské Tatry a okolí – srpen 2021

Už jsem skoro zapomněla balit na dovolenou a psát blog se mi vlastně ani nechtělo, ale pak jsem si uvědomila,…
HMS | 10.09.2021

O kouzelné holčičce

Vyrazili jsme k moři, v autě celou cestu překáželo moje kolo. Manželka ho považuje za zbytečnou komplikaci.…
šíravník | 09.09.2021

Vez mě dál, Esko má 02 – Kanál, jezy a potrubí

Technické památky u Mělníka. 29. 8. 2021 Poslední prázdninovou neděli chci strávit na kole. Počasí je však…
Favorit1970 | 30.08.2021