Galdhøpiggen 2017

Hirtshals se za obzorem ztrácí, Larvik se z moře vynoří, nám cestu krášlí změna, nad mořskou vlnou pěna, když loď si razí cestu k cíli.

Naším cílem byl Galdhøpiggen. Po 502 km na kole jsme si postavili stan ve vřesovišti na břehu řeky Visa kousek před Spiterstulenem, který je 1100 m n. m. V pondělí 5. 6. 2017 jsme zdolali nejvyšší horu severní Evropy. 2469 m n. m. a 6 km nahoru od řeky není moc, cesta ale žádná, jen její směr občas značen červeným T na kamenu nebo kamenným mužíkem nebo stopami ve sněhu. Přelézání kamenů a brodění a klouzání se po sněhových polích, k tomu strmý sklon ... náročné. Po 6 hodinách jsme dosáhli vrcholu, který se však rychle zahalil do bílé tmy. Tak vyhrabat ze sněhu kešku, pořídit vrcholové foto a vydat se zpět, dokud vítr nezafouká stopy. Chata na vrcholu byla stejně zavřená a wifi nefungovala. Naštěstí se po několika metrech sestupu opět ukázalo slunce. I tak byla cesta dolů ještě náročnější a trvala 7 hodin. Některé úseky by byly dobře sjízdné na lyžích. 

V norské přírodě jsme strávili 15 dnů. V kopcích náročných na cyklistiku nás mezi vodopády, kameny a sněhem doprovázelo slunce, déšť i vítr.

Relaxační 3 3/4 hodinová plavba Severním mořem nám vždy vyšla na úterý. Tam 30. 5. 12:45, zpět 13. 6. 17:30. Na kole Larvik - Spiterstulen v 6 dnech 502 km, Spiterstulen - Larvik v 7 dnech 529 km. 4x jsme přesáhli stovku a ani pozdě večer nepotřebovali světlo. S dalším popojížděním to bylo na kole celkem 1076 km, autem do přístavu Hirtshals 1219 km, z přístavu Hirtshals 507 ... Při závěrečných 12 km na kole nás potkalo pár známých: "Odkud jedete? "Z Norska."

Fotoshow (vstupné dobrovolné):

http://jana-l.rajce.idnes.cz/GALDHOPIGGEN_2017/