NaKole.cz

Sprostá cyklistka

V neděli jsem si s manželkou udělali nevelkou vyjížďku na východ od Prahy (65 km). Vše probíhalo optimálně, prostě pohodička (usmívali jsme se na celý svět) - až na jednu skvrnku.

Když jedeme ve dvou, občas potřebujeme spolu komunikovat, a tak je mým zvykem občas povyjet ze zákrytu - mé přední kolo vedle zadního kola manželčina - prostě abychom se slyšeli. Dělám to samozřejmě pouze v případě, že v dohledu ani v doslechu není žádné další vozidlo.

Na absolutně prázdné silničce mezi Škvorcem a Hradešínem (docela prudký kopeček nahoru) jsem se takto vysunul, i když jsem s velikou rezervou zůstal na své polovině komunikace. Když jsme takto projížděli mírnou pravotočivou zatáčku, vyřítila se vysokou rychlostí z protisměru na silničním kole cyklistka neurčitého věku. Měla tam určitě přes padesát (km/h). Evidentně si svou vysokou rychlost užívala (byla položená na řidítkách), ale co mě zarazilo, bylo, že od prvního okamžiku, kdy jsem ji spatřil (a ona mě), až do okamžiku, kdy nás už dávno minula, sprostě nadávala. Teprve po chvilce mi došlo, že mně.

Asi uměla dobře německy, protože nejzřetelněji jsem slyšel německé slovo "Krüppel" (mrzák). Nejspíš jsem jí díky své pomalé jízdě (ve srovnání s jejím tempem) připadal jako invalida. Samozřejmě jsem přemýšlel, čím jsem ji tak dožral, a pak mi to došlo: Tím, že jsem se vysunul necelý metr od krajnice, jsem ji překazil její rychlostní rekord, protože kvůli mně nemohla říznout onu mírnou (tudíž přehlednou) zatáčku protisměrem.

Vůbec mi nejde o to, že mě "urazila", ale udivuje mě, že některým lidem, natož pak ženám, stojí za to, sobě i jiným kazit náladu při nedělní vyjížďce sprostým nadáváním, byť mají dojem, že si to někdo zaslouží.

Jen dodám, že než k nám ona nadávající "dáma" dorazila, stačil jsem se pohodlně zařadit, ale ani kdybych to býval nestihl, stejně bych s velkou rezervou zůstal na své polovině silnice.

Co vy na to? Taky občas kolegům-cyklistům nadáváte? Nebo někdo vám?