Píšu blog. Napíšu to na rovinu: Nic z toho nemám. Jen dobrý pocit, ale to bylo vždy. Dobrý pocit, podělení se o zážitky, mít zde možnost dozvědět se o cestách jiných cyklistů, inspirovat se, získat radu, přátelství, podiskutovat i o necyklo. Vím, já tu moc nediskutuji, mnohým se může zdát, že mě…
Ten první odstavec by zasloužil tesat do kamene.
Blog je sice krátký, ale je vidět, že jsi ho psala srdcem. Fotoreportáž z cesty nemá chybu. Jako vždy :o)))
Cesta je moc pěkná, ale to, co jsi napsala, to člověka nutí k zamyšlení :o)))
Jen se zeptám - můžu vědět, proč jste už pro letošek škrtli cestu kolem Lago di Garda?!? Léto přece ještě nezačalo...
Cesta není naplánována, i když jsem tušila, že na léto se hranice otevřou. V červnu to už nedáme.
Ideální je tam koncem léta, málo lidí, krásné stabilní počasí a už žádná vedra. A jako bonus už jsou o dost nižší ceny u všeho.
A taky tam už může být sníh, že?
Nevýhodou jsou kratší dny.
na konci října nahoře něco málo spadnout už může, ale tam ty s tímhle kolem určitě nepojedeš :-)
A krátké dny ještě určitě ne, stmívá se o trochu dřív, ale pokud se nespí do deseti, tak to nevadí no a když se náhodou někde nechtěně zdržíš, tak pro případný dojezd za šera je světlo.
Hezky jsi to napsala :-). A fotodokumentace nemá chybu!
Jste to měli vloni stejně jako já. Místo Itálie okruh po Čechách, dokonce stejným směrem. Jen jsem to vzal na Dyleň a zpátky přes Vodňany. Podle fotek trochu vlhké, ale na to se historie již po dvou dnech neptá. Pejsek neremcal ?
Ahojky, z mého pohledu, tedy málo frekventně se zde vyskytující osoby, minimálně diskutující, preferující severské krajiny, srazů se neúčastnící, převážně pěšky se pohybující, píšící jeden blog ročně z velké cesty, se omlouvat nemusíš. Prostě máš radost z cestování, sepsala jsi o tom sice krátký blog, a vytvořila fotoreportáž. Za mě fajn. Uznávám sice, že na Gaussově křivce jsem někde na okraji, přesto si myslím, že reagovat mohu. Klidně tedy piš dál.
cykliska: Pejsek byl naprosto spokojený. Dyleň a střed Evropy - takové významné místo bylo přehlédnuto, naše krátká cesta byla vytržena z kontextu, nesledovala jsem, co je napravo nalevo.
šíp: Už jsem to omezila právě na jeden blog ročně, a protože opravdu není žádná jedna hlavní cesta bohužel naplánovaná, tak aspoň toto něco málo ode mě. Raději popíšu fotky místo dlouhého románu :-) I když na nich není vidět všechno, co se děje cestou :-D
Všimla jsem si, že u blogu není připojena úvodní fotka, jednu jsem vkládala.
Park Petra Bezruče? Založen v roce 1956, to by se těžko našel nějaký místní, po kterém by se park mohl jmenovat, když cílem bylo vytěsnit, že tam nějací dřívější místní vůbec žili.
Nejbližší místo pořádným oslím můstkem spojené s Bezručem by mohl být zámek Valeč, vlastnili ho Laryšové.
Zbytek fotek si budu muset prohlídnout až budu doma, už se těším.
Mohl pan šlechtic pozvat Bezruče na návštěvu ...
"Jako přírodní památka byl vyhlášen v roce 1957 a u příležitosti 90. narozenin básníka Petra Bezruče i pojmenován." ... toto bude možná jediná souvislost, nemohli najít někoho jiného.
Vynikající, rád tyhle "cestopisy" čtu :-)
Jo jo, vloni nás jelo víc "jenom" po ČR, my tedy po Československu a hned jak dopíšu Kavkaz, vrhnu se na to.
Na nejzápadnějším bodě jsme byli také, jen jsme ho měli maličko sušší, Tvoje fotky připomínají spíše ten šípovic sever :-)
A pod větu, že ze psaní blogu nic nemám, jen dobrý pocit, bych se také mohla podepsat. Řekla bych, že tak to tady má většina.
A nediskutuji poslední roky už vůbec, témata mi často nic neříkají a škoda času. Radši bych kecala o cestování, ale toho je tady jak šafránu.
Proč je u každého takový smutek, když píše o cestě po ČR. Proč "jen"?!?
Dají se tady přece naplánovat docela slušné štreky a je tady přece hodně zajímavých věcí. Kolikrát se stane, že člověk neví, co má 50 metrů za barákem. Za to co je 5tis. kilometrů, to ví do puntíku.
Já si vůbec nemyslím, že jsme byli omezeni "jen" na cesty po ČR. Osobně mám u nás ještě hodně bílých míst, kam bych se chtěla podívat.
Je úžasné poznávat svět a jiné kultury, ale nikdo by neměl zapomínat na to, kde je doma a měl by poznat i ten svůj kout.
A myslet si, že "to zvládne" v důchodu se nemusí vyplnit. Po 50tce člověk mnohdy začne vidět ty možnosti trošku jinak. A o fyzičce to až tak není.
Ono se to těžko přesně sdělí, jak to člověk myslí. Proto jsem to JEN dala do uvozovek, aby bylo jasné, že není JEN jako "jen" :-D
Jinak si nemyslím, že zrovna my bychom byli typy, co nevědí, co je 50 m za barákem a 5000 km od domova jsme ještě nebyli, ale tuším, jak to myslíš. Vloni jsme projeli velký kus Čech a Slovenska, a rozhodně to nezajímavé nebylo, a náročnost co do výškových metrů byla srovnatelná s Kavkazem :-) Ale letos bychom prostě raději zase někam, kde to neznáme, tj. za hranice.
Já mám raději větší dálky, je to jiná atmosféra, v zahraničí se mi jezdí lépe, památky moc nevyhledávám, stačí mi příroda, pěkná řeka nebo průsmyk :-)
Manžel mě láká na nějaké krátké výlety ... ne, já bych radši jeden větší :-)
Mám to stejně. Nějaký výlet v sobotu beru spíš jako "co se dá dělat, když nemohu víc". V sobotu jsme courali okolo Jedlové a pořád jsem to řešil z pohledu, kde by se dalo přespat. :)
Nemám nic proti dálkám. Ale čím jsem starší, tím víc mě prudí cesta stovky kilometrů tam (na start) a zpět. To mě teda hodně nebaví.
A je fakt, že v poslední době jsem vyznavačem spíše výletů tak 3 - 5 dní. V tomto ohledu mi vysloveně vyhovují Dámské. A ty jsou i důkazem toho, že se dají udělat moc zajímavé trasy :o)))
Každý to máme jinak. Já mám ráda i atmosféru na dálničních odpočívadlech.
Znečištěné záchody a obesratý les kam oko dohlédne?!?
Parkoviště přeplněné kamiony?!?
Dlouhá fronta na WC u benzinky protože zrovna přijely 3 busy túritů?!?
Tomu jsem nějak na chuť nepřišla...
Kouzlo okamžiků které popisuješ, je i v lidech, v jejich ochotě být pozitivní.
Když se na to celý rok těšíš, znečištěné záchody, obesratý les, kamióny, fronty na WC, si zamiluješ.
Co bych za to vloni dal, patří k tomu i vůně kávy, párků, nakonec i vůně moře, rákosí, které smrdí podobně, jako WC
Když jsme poprvé vjeli do Polska, říkal jsem si to nedám. Ten čurbes proti tomu na co jsme byl zvyklý ze Saska! To nemohu vydržet!
Když jsme před lety neplánovaně protáhli dovolenou v Polsku ještě do Saska, byl jsem otrávený z toho jak mi to Německo najednou přišlo sice upravené, načinčané, ale mrtvé.
Tak to teda rozhodně ne. Mám svoje limity.
Obesraná odpočívadla fakt ne...
Tak na to ještě kromě mínusu reaguji tím, že jsi asi dlouho na žádném dálničním odpočívadle nebyla, nebo já si vybírám jen ta lepší.
Naposledy jsem do/z dálavy cestovala před 2 lety. A to už jsme vyhledávali také ta lepší odpočívadla. Tam sice nehrozí ty obesraté lesíky, nicméně fronty na WC, když trefíš tři busy túristů, ty jsou prostě věčné.
Holt jsme každý jiný a každý to vnímáme jinak :o)))
Samozřejmě to záleží na konkrétní situaci.
Pro mě jen ČR znamená, že se nemohu projet od baráku směrem na západ, sever, východ víc než pár kilometrů.
Takže mě takové to hlásání "proč nejezdit jen po ČR" trochu vadí, musím jet někam daleko místo toho abych mohl prozkoumat co mám za barákem. :)
Pěkné pěkné... :-)
Mám technický dotaz: ten čtvernožec se přepravuje vlastními silami, nebo máte nějaký povoz?
řeším jak na podobný podobný problém...
Čtvernožec je přepravován, když zrovna neběží, v bedýnce. Jeho povoz je vidět na 10. fotce. Vézt bych to nechtěla.
Do toho se fakt poskládá??
Jako vlk se taky umí stočit, ale...
No nic, dík za info, budu koukat po vlečňácích.
toto jsi nečetl?
https://www.cykloknihy.cz/e-shop/produkt/z...
o vozíku popsáíno dost...
Z náhradního plánu na větší okružní cestu po ČR byla uskutečněna další menší (jen 313 km dlouhá) přes nej-J-bod.
Roklanský potok na nocovišti Modrava - 1272 m n. m. na východním svahu Černé hory nad pramenem Teplé Vltavy - na jižním pólu (cestou z něj jsme to vzali přes Vyšebrodský průsmyk, cesta po EV7 tam mi připadala dost nesjízdná)
Hned jsem se musela podívat, kudy k tomu nejjižnějšímu bodu :-). Ještě nejvýchodnější, nebo jste tam už byli?
Ne, nebyli. Ten je nejvzdálenější :-)
Dneska na mě tenhle blog znovu vyskočil. Škoda, že jsme do Západních Čech odjížděli v mírném stresu po právě proběhlé povodni, ani jsem si nevzdychl na ty tvoje fotky, mohl jsem se leckde ještě inspirovat, někde by bývalo stačilo přibrzdit nebo dávat větší pozor.
Cesta se konala, povedla se, projela jsem se i po nové cyklo nad Lago di Garda. Naivně jsem si ale myslela, že ta nádhera povede okolo celého jezera :-)
Ne, je to jen několik málo kilometrů z Limone, pak najednou cyklo vyplivne všechny přes 2 schody na hlavní a hurá zase do tunelů. To byl hukot, jak se to všechno hnalo - auta, motorkáři, cyklisti i v celých pelotonech - Itálie :-) A všimla jsem si, že se tam jezdí bez cykl. přileb.
Ja byla pred cca 5let, moc pekne. Musim znovu jit na opravu na stope nejzapadnejši bod. Pred 5 let bylo obyčejny mobil kde misto zapad bod, nevidim trasu, šla domu pustila PC podivat na mapu,doprdele kousek cca 100m, Nekdy znovu budu na stope. Za sebou na stope sever,vychod. Chyba jen jih a zapad.
Blog psát nebudu, už jsem letos jeden napsala. Fotoreportáž jsem vytvořila.
Už loňská výprava se nám časově posunula, letošní se uskutečnila ještě o něco déle.
Lelek mě povzbudil poznámkou o ideálnosti na konci léta (i když měl určitě na mysli dobu ještě pozdější), Jindry se ptal podobně jako já, zda je pro cestování nutné testování, Jindra reagoval: "Cestovat a žít můžeš, ale musíš bydlet pod stanem, mimo kempy. Pak přežiješ celkem bez úhony.", a tak jsme jeli :-) Ono to i jinými okolnostmi prostě vyšlo tak, no. A vyšlo to vše dobře.
Takže pokud vás aspoň trochu zajímá, jakou větší Rundreise jsme podnikli letos, můžete se podívat (je to samá voda, voda, voda):
https://jana-l.rajce.idnes.cz/RUNDREISE_2021_z...
Za komentáře budu ráda.
Krasne a stale obdivuji,ze spite pod stanem.pejsek vypada spokojeny a nedivim se,ze uz by zase nekam jel.
Mám slabost pro stany. Vždy mě zajímaly i na výstavách. Když někde zastavíme na noc, pes chce rychle večeři a pak se nemůže dočkat, až bude moct vlézt do stanu. V zimě smí úplně dovnitř, zaleze do spacáku a chrochtá blahem.
Jo, takhle by se mi to na kole líbilo mnohem víc, cestovat s manželkou a pejskem, to je podle mě ta pravá romantika :-)
A taky obdivuju, jak cestujete se škodovkou, mám zkušenost, že se slabším motorem je to občas dost náročné..
Když vše dobře vychází, je to fajn. A škodovka je dobrá, dokáže předjet i kamion, ale v kopcích nahoru bývá hlavou hada, tak někdy necháme předjet.
S pomalým autíčkem kamion na dálnici předjedu taky, ale občas nevím rady při nájezdu na dálnici, jedu moc pomalu a bojím se to tam někomu šoupnout, obzvlášť když se blíží kamión, ti se nenamáhají sundat nohu z plynu, ani přejet do levého.