Momentálně nevařím, ale nabízím přebytek koření. Na zahradě se mi letos nějak rozrostl bobkový list - nemá někdo zájem?!?
Je aromatičtější než ten kupovaný a zatím je stále na zahradě.
Musím keřík letos ostříhat a rodina už je přezásobena, takže by to šlo jinak na kompost.
Pokud by někdo chtěl, písněte mi do obálky.
Myslím, že věnovat vavřínový věnec panu J- číslo by bylo speciálně od tebe moc pěkné gesto. Kdo jiný už by ho měl taky nosit.
Gesto hezké, ale nosím svatozář, přilba, čepice ba i hloupá kšiltovka vadí, co s věncem...
Hele nehraj si na boha, dnes jednoho takového vystavují na Žofíně a procesí k němu se táhne až na Smíchov.
Třeba si myslí, že ho taky budou jednou vystavovat na Žofíně.
Kelímek s 10cm velkým rozmarýnem před pár roky zapomenutý na záhoně, kořen prorazil dno kyblíku do země, a dnes už je z něj takovýhle macek. To je zahrádka dle mých představ – nestarat se, nezalévat, nehnojit, neplevelit,… - jenom sklízet :-).
Tak to jen tiše závidím. Osobně bych ale tipovala, že tam u tebe na něj bude na celoroční pobyt na zahradě zima.
Mě rozmarýn vydržel na zahradě asi 3 roky, pak nevydržel zimu.
V Čechách je v zimě moc studeno, tady obvykle za celý rok teplota pod nulu vůbec nespadne, nic mu tu nechybí a má tu tak ideální podmínky.
Teď je však půlka léta, což znamená vrchol sklizňové sezóny na lesních zahrádkách :-).
Mně vydrží v Praze venku za oknem v truhlíku přes zimu z koření jen ten rozmarýn.
Za oknem je přece jenom tepleji než na záhonu v zahradě.
Stačí správnej nožík :-)
V Litvě ústřice?!?
Proč ne ?
Baltské ústřicové farmy jsou docela známé už je tam víc než 10 megafarem, 4 jsou ve Švédsku a jedna je dokonce ve Finsku a Polsku, v Pobaltí jsou 2 , Dánsku s tím začali už před 50 roky :)
Nějak si v tom výčtu zapomněl na tu Litvu :o)))
Stále dávají přednost spíš boršči (a jiným jídlům z řepy a brambor). A když Rusko, tak bych si nabrousila tak akorát lžíci na kaviár.
Tak když podle tebe Litva nepatří do Pobaltí a dávají něčemu přednost, tak to znamená, že si tam člověk nemá dávat ústřice :)
Navíc jsem psal o velkofarmách, drobnějších chovů je tam a v sousedních zemích víc.
Litva je čistý exportér mořských plodů a ryb a výrobků z nich, proto asi jedí řepu a brambory :)
Jak ja ji nepocitam. Ja ti naopak rikam, ze jsi ji v tom svem vyctu neuvedl!
Takže nepočítáš, moc díky za kontrolní hlášení a oznámení o řepě a erteplích :)
Mimochodem jedna litevská firma je nadnárodní moloch v rybářství a mořském průmyslu, vykřičník k tomu nedám, nemám tu potřebu :D
Litva není Rusko... Ono si tedy Rusko myslí, že ano, ale Litevci s tím dost zásadně nesouhlasej.
Mám jeden takový "recept" - vlastní vynález - za který by mě opravdový kuchař asi zmlátil paličkou do bezvědomí, ale když přijede vyhladovělý a unavený cyklista po celodenní práci a pozdní vyjížďce domů a zoufale touží po něčem teplém a energeticky hodnotném do žaludku, jenomže žádná večeře na něj nečeká a na dlouhé vyvařovaní není čas, vezme zavděk i "Falešným nákypem". Stačí uvařit hrst a půl rýže, přidat nakrájené jablko nebo jakékoliv jiné ovoce dle chuti, 1 - 2 lžíce marmelády, trochu cukru, trochu skořice, všechno to promíchat a... dobrou chuť ;-)
To musím co nejdřív vyzkoušet. Mám plný regál různých špendlíkovek a se skořicí a cukrem to může být bašta. Zatím spotřebu marmelád řeším palačinkama dělanejma na třech pánvích, vyšší počet pánví značně urychluje celkovou dobu "vaření". Pro toto se budou vhodné pytlíky s rýží, co se hodí vařit do vody :-)
Rýže se snad háže vařit do vody i bez pytlíku, ne?!? Teda já ji aspoň jinak nevařím :o)))
No, tak rýže se dá upravovat různě. U nás se vždycky dělala na cibulce a na másle, zalila vodou, dva hřebíčky do toho a sůl, nechala se dusit na velmi mírném ohni a pak třeba ještě odležet v duchnách. Jinou si k masu ani nedovedu představit a dost těžko by se jedla hůlkama.
Vařená ve vodě je zase jiný druh přípravy. Někdo preferuje spíš vařenou, někdo dušenou ... Nasladko mi přijde ta vařená vhodnější, ona se víc lepí a jako "nákyp" si to dovedu docela dobře představit.
Že se rýže lepí není dáno způsobem přípravy - vařením, ale druhem rýže. Klasická asijská surová střednězrnná se prostě lepí, tak se jí říká lepkavá a pod tím názvem se také kupuje.
Ano, jsou různé druhy rýže. Ale z jednoho druhu uděláš sypkou či lepivou hmotu též. Aspoň já to teda umím z té parboloidní :-)
Nejsem si jistá, jestli z té kulaté uděláš sypkou, to nevím, já ju nepoužívám a ani nikdy nezkoušela, bo lepivou nemám ráda.
To jistě, ale řeč byla o prostém vaření a to lze i bez pytlíku.
Tak jistě, čaj taky.
Čaj se nevaří:-))
Jistě, brambory rovněž, ale to už jsme se od rýže dost vzdálily.
Brambory se též dají koupit v sáčku. Jako sáčkovaná rýže ;-). Vracím se k tématu
Takový štráchy. Rejže patří do mikrovlnky...
S pytlíkem nebo bez :o)))
Ale tohle taky není špatný nápad. U nás se rýže vařila či spíš dusila jen ve vodě, ale hodila se do toho jedna malá cibule, do které se zapíchalo pár hřebíčků. Takže suroviny podobné - ale přímo na cibulce a na másle podusit, to vypadá na ještě jiný level.
Na másle osmažit cibulku, na to nasypat rýži a nechat povrch uzavřít, pak zalít vřelou vodou na prst nad rýži, osolit, přihodit hřebíček a nechat pod poklicí na co nejmenší teplotu tak 20 minut, potom odstavit a nechat ještě dojít v teple (pod peřinou nebo v kameninovém hrnci, který drží teplo). Ideální na to byl široký kameninový kastrol s kameninovou poklicí postavený na kraji na klasickém sporáku na dřevo. Jsme ho měli na chalupě koupený v kunštátské dílně. Do dneška nepřežil, škoda, z toho byla rýže fakt nejlepší. V Brně jsme na plynovém sporáku měli takovou tu litinovou plotýnku a obyčejnej smaltovanej kastról, rozdíl byl. Rýže vodu natáhne do sebe a díky máslu a počátečnímu orestování se nelepí, ale dá se z ní udělat šufánkem kopeček, to je ta správná konzistence :-) Chuť zůstane v rýži. Já nevím, kde vzala maminka ten recept, jinak ji nedělala. Setkala jsem se s tím i jinde, tak to asi tak zvláštní příprava není. Jednou to tak dělala i nějaká paní v soutěi Prostřeno. Bezkonkurenčně vyhrála s rýží a hovězí roštěnkou, dělala to přesně jak máma. K hovězímu masu se šťávou je to nejlepší příloha. Taky ke kuřeti ji preferuji před bramborama.
Přílohovou rýži dělám přesně stejně. Dělávala ji tak už moje máma a babička.
Kulatá rýže, třeba na italské rizoto se opravdu dusí.
Osmahnu na másle cibulku, přidám rejži, promíchám (je možné také cvrnknout trochu bílého vína a nechat odpařit). Rýže se pak podlejvá postupně zeleninovým vývarem po troškách a mezi zalejváním se míchá. Do hotové se přidá máslo a parmazán. Rýže má pak krémovou konzistenci.
Palec nahoru.
Tímto způsobem připravujeme rýži - podle receptu rodičů - již 70 let. Hrníčkujeme, takže na hrníček rýže 1,5 hrnku vody - jinak vše stejně.
Zkoušeli jsme ledacos, ale nad takto připravenou rýží není, důležité je to uzavření povrchu jednotlivých zrn, pak se krásně oddělují.
Tak tohle zní taky dobře, s medem a ořechy... určitě vyzkouším při první příležitosti. Jen na tu rýži v sáčcích jsem už rezignoval a používám jedině sypanou - jednak si připravím porci přesně podle potřeby a nic nemusí zbýt, přesně poznám, kdy je rýže tak akorát vařená, což v sáčku člověk poznává těžko, nezápasím s horkým sáčkem abych vykuchal a vyprázdnil, ale jednoduše rýži zcedím mezírkou mezi kastrolem a poklicí a kdybych to chtěl brát do důsledku z toho eko-pohledu, jak to dnes frčí, tak si do jídla nevyvářím žádné plasty. I když kdo ví, co v té rýži z Tesca je za chemii (hnojiva, postřiky a pod)
Tak jablka s ořechama nemají chybu. Vloni bylo hodně jablek a zavařila jsem do sklinek povidla (jen zasterilizovaná povařená jablka) a pak se do toho zamíchaly nadrcené ořechy (těch taky bylo loni dost), výborná svačinka to byla :-)
Pytlíková rýže se vaří jednoduše a netřeba přitom přemýšlet. Já vařit rýži ve vodě neumím a ty pytlíky jsem kdysi z nouze používala. K masu to bylo takové bez chuti, ale s tím sladkým to vyzkouším. Jinak se dá vařit taky v rýžovaru (to dělá ségra), ale já su prostě konzervativní a dusím na másle a na cibulce...
A ještě mám na rýži speciální grif: All in one s kuřetem v remosce. Peču hodinku v remosce kus syntetického ptáka, pak do šťávy hodím nakrájenou cibulku, nechám chvilku zapéct, nasypu rýži kolem ptáka, posolím, zaliju vodou tak akorát, aby pták vyčuhovatal a vody bylo akorát na rýži, přidám kousek másla, zavřu remosku a peču ještě 20 minut. Rýže se udělá, pták získá zlatavou kůrečku a na talíři k tomu stačí nakrájet nějakou zeleninku (okurek, rajče...) a jídlo je hotové. Zašpiněná je akorát miska od remosky a talíř.
Taky nezní špatně. Remosku sice nemám, ale předpokládám, že trouba, která má víc programů než satelitní televize by to mohla taky zvládnout :-D
Tou troubou si nejsem jistá, já v troubě peču akorát bábovku, protože nemám formu do remosky a i kdybych měla, nelíbí se mi ten věncovitý tvar, mně se líbí vysoká štíhlá bábovka. Jinak mi přijde, že trouba moc vysušuje, a to mám elektriku, kdysi doma jsme měli plyn a to bylo ještě horší.
Remoska je unikátní přístroj a pořiď si ji, nejlépe tu původní třeba z aukra, střední velikost je na vaření pro jednoho ideální, já si bez ní nedovedu vaření představit, v tom se nedá dobře neuvařit a nemusíš nic hlídat, půlhodinka sem tam to nezkazí, to je blbuvzdorný. A v té střední se dá udělat maso i pro více lidí a přílohu v tom případě uděláš na sporáku v hrnci :-)
Na tohle jsem kdesi našla údajně gruzínský recept, se kterým mívám docela úspěchy.
Když už se stejně musí čekat, než se uvaří rýže, tak mezitím na pánvi rozehřát máslo a med, do toho hodit ta jablka nakrájená na kostičky, trochu nechat změknout, přidat rozinky - a nakonec tu uvařenou rýži (lze použít i zbylou od včera, stejně se to nakonec prohřeje všechno dohromady).
Nakonec ještě posypat ořechy... a kam se hrabe nákyp.
To my trošku připomíná " vaření" mé ženy v časech novomanželky :)
Ovšem ta něco podobného klidně udělala i z kolínek :) prostě těstoviny na sladko, s tím co dům dal ...
Obecně bych na rychlo cyklistickou večeři doporučil udělat těstoviny aglio olio , špagety, penne, fusili , kolínka , třeba kolínka z lidlu jsou za 4-5 minut, a ten zbytek nahoře do 12 minut " all dente", vodu předvařit v konvici....
a mezitím si člověk pohraje s česnekem, papričkou, přihodí rajče a sýr stačí jen parmazán, ale myslím si, vzhledem k úvodnímu receptu klidně řeknu " jakýkoliv sýr".
Nebo to připravit s pestem, s šunkou..
Naši kluci si často po příchodu z tréninků sami dělají i těstoviny carbonara, stejně rychlé.
Od neděle do dnes ve špitále piju hořký čaj. Jedenkrát jsem si dal sladký ... Fuj, už nikdy víc! Bílým cukrem slazené, jenže ten cukr s chemickým "ocasem" jak lavorovica.
Tedy, bílým cukrem nesladím (když už, tak afinádou) a těch 20 či 30 let co mě zbývá už určitě nebudu ...
Sladit čaj je zbytečné, pro kvalitní čaj je to dokonce barbarství :) , na druhou stranu nevím, co tam u vás v nemocnici vydávají pod názvem sladký čaj, jestli to spíš není " rychločaj" :(
Máme tu dva hypersuper, Lídla a Penny. Letáky pro tento týden mě nenechaly chladnou a prostě jsem to musela využít, to se nedá odmítnout :-)
Smetana v maxibalení 500 ml za čtyři pětky, vajíčka po dvou kačkách a sedmička vizoura (byť podřadného, ale to pro mé účely vůbec nevadí) za dvě stě, no nekup to!
Tak jsem to navařila, dobré je to, asi budu muset jít koupit ještě jednu flašku a pixlu smetany, vajíček jsem vzala dost, budou potřeba do cukroví. Tahle baterie ale do Vánoc nevydrží a mohlo by se to zkazit. K pečení cukroví a ke kafíčku to bude ideální, pak udělám další :-)
Vařený jsem nikdy nedělala a přijde mi to zbytečně složité.
Mám osvědčený recept - na půl litru rumu dát 5 žloutků, 2 salka a 3 tatra mléka.
Vše umixovat a nechat odležet.
Já nemám ráda ten šmak kondenzovanýho mlíka. Proto ani nekupuji trvanlivá mléka, já to tam cítím. Přesně, smrdí to jak Tatra mlíko :-(
A udělané ze smetany to má úplně jinou chuť, akorát se to prostě musí těch dvacet minut sterilizovat a rozvařit s cukrem. Zas si to člověk může osladit podle sebe, já mám ráda sladké, ale když to dělám pro ségru, tak tam dávám polovinu cukru, ona hubne... :-)
V souvislosti s pečením cukroví se vytváří množství vaječných bílků. Dají se z toho dělat různé sladké tlamolepy, ale mi přijde, že sladkého je dost, takže hledám způsoby, jak bílky využít. Zatím používám dvě nesladké technologie:
1) Rozkvedlám bílky do polívky. To jde, ale taky se to přejí
2) Přidám bílky do salátu: Na pánvičce je usmažím na styl "volského oka", akorát teda to "oko" tam není. Pak bílkovou placku nožem na prkýnku nakrájím a zamíchám to do salátu místo vajíček uvařených natvrdo.
Máte někdo ještě nějaké nápady co s tím?
Tak se to má dělat, pro ty co chtějí zhubnout nekoukat https://www.youtube.com/watch?v=ncWdw9jR7jo
Ekonomicka trempska cina s chlebem.
Lunchenmeon zluta paprika cibule sojovka. Problemovy je ale v poslednich letech trefit nesragorovy lunchenmeon aby z toho nebyla jen husta kejda.
Už je zase modro v lese,
Honem sklidit co unese se,
Nasbírám co poberu,
Všechno to pak sežeru. :-)
Jo, tak to budou mít zase restauratéři jako všudemístní specialitu borůvkový knedlíky za 120.
Jen pro vlastní spotřebu :-)
https://cyklopoustevnik.rajce.idnes.cz/Forest...
Borůvky závidím :-)
Tady mám akorát různé "špendlíky". První sklizeň myrobalánů už proběhla a jsou ve skleničkách :-) Mám tu dva oblíbené stromy/keře myrobalánů, jeden dozrává jako první z místních "spendlíků", ten druhý jako poslední.
Letos je málo žlutých mirabelek, tak snad aspoň pár skleniček na vánoční cukroví někde po troškách posbírám. Je nasazených hodně ostružin, doufám, že letos uzrají, loni to nestihly.
Budou švestky a hodně jablek, aspoň to, když meruňky na jihu zmrzly a moje višeň před barákem též.
Mně v údolí Vltavy nad Prahou pomrzly všechny špendlíky. Nemají vůbec plody :( Budu muset hledat jinde. Neviděl jste někdo špenlíky v okolí Prahy (v pohodlně dojezdové vzdálenosti kola) u nějaké méně frekventované komunikace?
To máš blbý, špendlíky jsou základ. Tady naštěstí zatím každej rok nějaký keř má plody. Akorát žlutejch je letos málo. Ale zase jsou švestky/kadlátky, který každý rok nebývají. Plno jablek hmotu jistí, loni jsem zkusila směs jablek se špendlíkama a mělo to úspěch, tak to letos udělám zas. Stejně tak ostružiny se špendlíkama jsou lepší, jak ostružiny samotné, srazí to trochu cukr a není to takový tlamolep.
Jak udělám patřičný počet špendlíkovek na zimu, zasterilizuju si čistou špendlíkovou hmotu bez cukru a konzervantů na pozdější směsi. Letos jsou i nějaké hrušky, tak zkusím do hruškových povidel taky namíchat špendlíky, ony tu fádní chuť oživí.
Špendlíková alej je ze Satalic na Dehtáry.
V západním Přípraží ale zrály špendlíky už před měsícem.
Žlutejch mirabelek je hafo, akorát nemaj žádnou chuť. Ale sladký celkem jsou...
Na chuť je dobrý to vařit s hřebíčkem a se skořicí. Pak má ta marmeláda takovej svařákovej nádech :-)
Do některých dávám, do některých ne, ať je to různý. Ony i různý druhy špendlíků mají různou chuť i barvu, tak to není fádní.
Přinesla jsem si za ocas do kuchyně toto: ... Prý, když se to smíchá s okurkami, cibulí, oliváčem, solí, pepřem, je to chutné, rychlé asi ne, jednoduché možná ano. Tak nevím.
To je červená řepa nebo tuřín?!?
I když červenou řepu jíst jen tak nasyrovo si neumím představit.
Pečenou s oliváčem, cibulí, pepřem a solí ale ano :o)))
červená řepa
dobré to bylo
Nedostižná pečená, na velmi tenko nakrájená, pokapaná oliváčem, posypaná bylinkami všeho druhu, se sýrem - přírodním kozím, ale může být jakýkoliv měkčí.
Dělám z ní i polévku, taky moc dobrá.
Jediné, co z ní nedělám, je klasická školní strouhaná v kompotovém nálevu.
:-))
Dostala jsem od kamaráda krásný velký kus vrchní nohy losa. Rozhodla jsem se, že ho udělám jako rodinný oběd podle nějakého vskutku tradičního skandinávského recepisu. A tak jsem rozhodila sítě a oslovila své skandinávské přátelé, aby posílali recepty.
Ale kdyby někdo z vás měl taky nápad, tak nepohrdnu.