reklama

Litva 1940 - 1945

Než jsem do Litvy odletěl, věděl jsem málo o té zemi, sice možná malinko více, než je u nás běžné, protože jsem tam v mládí měl pár kamarádů, ale přesto však stále žalostně málo. Věděl jsem, že šlo o zemi, kterou Rusové obsadili v roce 1940 a do roku 1990 ji nepustili, že to byli Litevci, kteří se jak první z „nerozborného svazku svobodných národů“ jak se sám vychvaloval Sovětský svaz jako první trhli.
Moji přátelé se nikdy „Sověty“ necítili a rozuměl jsem proč.

A pak jsem tam byl, a měl i trochu času se projít městem, posedět v hospodě u plzeňského, promluvit s lidmi, a pak jsem si vyhradil i pár hodin na návštěvu Litevského musea okupace a bojů za svobodu.

Začnu ale městem Vilnius.
Benešov, Litevci nechť prominou. Při druhé, třetí procházce, jsem objevil i trochu toho kouzla, ale opravdu jen špetku, prostě Stověžatá je jiná liga. Lidé ovšem bezvadní, mluvící anglicky. Ruštinu, zase na rozdíl od Tallinu, bylo slyšet sporadicky. Všude mladí lidé, ale to může být způsobeno dvěma faktory, pro mě je dneska většina lidí mladých, a také to starší a pokročilí nevysedávají večer v restauracích u piva, ale starají se doma o své rodiny.
Příjemné prostředí, jen ta litevština, mě trochu iritovala. On ten jazyk má podobnou melodiku i akcenty jako ruština, ale když se člověk zaposlouchá, zjistí, že jim vůbec nerozumí.
Tedy vůbec. Není to jako maďarština nebo finština, některá slůvka jsou mezinárodní, a je jich celkem hodně, ale jinak nic.

No a pak to museum.
Ve Wikipedii se dočteme, že teda Litva byla okupována nejdřív SSSR, pak Němci a pak znova Sověty, abychom se hned v druhé nebo třetí větě dozvěděli, že Litevci byli taky pěkní darebáci „litevský prapor působil pod německým velením v Bělorusku, kde se podílel na zavraždění 300 000 lidí“.
Kdo nebyl na vojně nemá představu, jak velký, nebo spíše malý je „prapor“.

Vilnius dnes:
https://photos.app.goo.gl/ZYsnFWp7HKpFT8cKA

Vilnius tehdy:
https://photos.app.goo.gl/G9KB6352RgPUMbnw6

[ Reagovat ] [ Zpět ]
Datum: 05.10.2019
Autor: Jindra8526
  • První okupace Sověty

         

    Takže jak to bylo doopravdy.
    Tak trochu podobně jako s Československem, jenže nešlo o Němce ale Rusy.
    14. června 1940, v den, kdy celý západ měl dost starostí ve Francii, v ten den Němci vstoupili do Paříže, vyzval Molotov litevskou vládu, aby umožnila vstup na území státu neomezenému kontingentu Rudé armády, a požadoval souhlas do 10té ranní následujícího dne. Celou noc zasedala vláda a vojenské velení státu došlo k závěru, že není možné zemi ubránit, že by to byl masakr a konec národa, takže přistoupili na sovětský požadavek „že umožní Rudé armádě vstoupit na území státu pro zajištění větší bezpečnosti SSSR a Litvy. Tak tam 15.června 1940 Rusáci vlítli, a za další dva dny obsadili i sousední Lotyšsko a poslední baltský stát Estonsko.
    A začal rachot, litevští oficiální představitelé byli internováni, pokud se jim nepodařilo utéci, důstojnický sbor pozatýkán, členové Litevské komunistické strany obsadili rozhodující funkce ve vládě, za měsíc byly uspořádány volby, kde „litevský lid“ většinou 95.51% s volební účastí 99.19% si dobrovolně vybral komunistickou vládu. 3.srpna 1940 sovětská vláda pak vyhověla žádosti litevské vlády, a země se stala 14. republikou SSSR. A začala sovětizace země, znárodňování, deportace, nejdříve vojáků, později nepohodlných, na Sibiř. Do začátku války SSSR s Němci, tedy za jeden rok léto 40 až léto 42 bylo zavražděno minimálně 220 důstojníků litevské armády. 6200 Litevců bylo uvězněno okamžitě.
    14. června 1940 zrána začala masová deportace, dostali na to 4 dny aby se zpakovali. 17 600 Litevců bylo deportovány do regionu Altaj, Krasnojarsk a Novosibirsk. Brutální likvidace národní inteligence, mezi deportovanými bylo 1200 učitelů.

    22-27. června 1940 začalo další masové vraždění, které bylo okamžitě odhaleno a zveřejněno hned po německé invazi, takže jednotlivé vraždy jsou celkem dobře zadokumentovány, zase šlo zhruba o tisícovku Rusům nepohodlných lidí.

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 05.10.2019
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: +4 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -3
  • Druhá okupace nacisty

         

    22.června 1941 pak Německo zaútočilo na SSSR a Litvu během jednoho týdne obsadilo.

    Nutno podotknout, že Němci byli v Litvě většinově vítáni jako osvoboditelé od sovětského teroru. Bylo i pár nešťastných incidentů, kdy si Němci popletli protiruské partyzány s těmi co jsou proti nim a pár partyzánů zamordovali, ale to by jim asi bylo odpuštěno.

    Začala se znovu ustavovat litevská vláda, země se cítila osvobozena ale ouvej. Němec měl jiný plán. Litevci a Lotyši, na rozdíl od Estonců, patřili taky mezi „méněcenné rasy“. Němci si vytvořili místní litevskou vládu podléhající Generálnímu komisariátu, prostě klasický okupační model, který aplikovali i jinde. A začalo řádit Gestapo, a jak dopadli litevští Židé a Cikáni si asi také umíme domyslet. Litva se stala územím vhodným po „germanizaci“.

    V roce 1943, když Němec dostal na frak u Stalingradu, rozhodl se hledat pomoc i okupovaných zemích. V Litvě jim to ale nějak neklaplo, zatímco v Lotyšsku zformovali dvě divize SS a v Estonsku jednu, v Litvě nábor dobrovolníků k SS zkrachoval.
    Tak v listopadu 1943 provedli Němci mobilizaci, 57 tisíc Litevců bylo mobilizováno, ovšem do služby ve Wermachtu jich dorazilo jen sotva 37 tisíc.
    Prostě Litevcům se nechtělo bojovat za Němce, i když německé vedení země neustále tlačilo na nábor „dobrovolníků“. V lednu 1944 došlo k poslednímu pokusu zformovat litevské brance pod hlavičkou Litevských územních obranných sil (LTDF), v únoru a březnu bylo registrováno 19,5 tisíce mladých dobrovolníků, kterým bylo přislíbeno, že budou sloužit pouze na území Litvy a k její obraně. V květnu téhož roku jim byla nabídnuta „čest sloužit v uniformách SS“, kterou vedení těchto ozbrojených složek odmítlo přijmout, a tak bylo koncem měsíce pozatýkáno přes 3,5 tisíce příslušníků LTDF a odesláno do Německa k protivzdušné obraně, 1000 dalších posláno do koncentráků, a jak už bylo v kraji zvykem, 80 vyšších důstojníků LTDF bylo Němci popraveno. LTDF byl poslední nacistický pokus zapojit Litevce do války.

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 05.10.2019
    Autor: Jindra8526
    Hodnocení: +4 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -3
    • Re: Druhá okupace nacisty

           

      A aby toho nebylo málo, v Litvě v době německé okupace působili polští, sovětští i litevští partyzáni, hovořit o Litevcích jako spojencích nacistů za druhé světové války je tedy velmi nesprávné. I když jako v každém národě, existovali i pazdráti kolaborantští, ovšem v minimálním množství.

      A pak už to šlo ráz na ráz. Počátkem června sovětská armáda začala vytlačovat nacisty z území Litvy a do září už Rusové znovu okupovali větší část země. Těžké boje se vedli pak o přístav Klaipedu, který ovšem tehdy patřil s Východnímu Prusu, tedy Němcům.
      Poprvé za celou historii pak přístav Klaipeda byl připojen k Litvě, území Litvy se tak anexí části Východního Pruska rozrostlo z 56 000 km2, které měla v roce 1938 na 65 000 km2 v roce 1945, bohužel nikoliv samostatného státu.

      Hnědou okupaci vystřídala okupace rudá.

      A začíná, pro mě donedávna naprosto neznámá část litevské historie.
      Protisovětský odboj.

      Ale to až v dalším pokračování

      [ Reagovat ] [ Zpět ]
      Datum: 05.10.2019
      Autor: Jindra8526
      Hodnocení: +4 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -3
  • Re: Litva 1940 - 1945

         

    Proč to píšeš v diskuzi? A ne jako blog?

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 05.10.2019
    Autor: crow75
    Hodnocení: +7 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé 0
    • Re: Litva 1940 - 1945

           

      Nechci to ve svém blogu.
      A chcu to publikovat hnrd a ne čekat, až projdecenzurou.

      [ Reagovat ] [ Zpět ]
      Datum: 06.10.2019
      Autor: Jindra8526
      Hodnocení: +2 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -4
      • Re: Litva 1940 - 1945

             

        Jako blog by se mi to líp archivovalo. ;)
        Já jsem na konci prázdnin, přečetl Karel Richter; Válka začala v Polsku,
        https://www.kosmas.cz/knihy/250222/valka-zacala...

        tak to Tvoje vyprávění je další střípek do mozaiky.

        [ Reagovat ] [ Zpět ]
        Datum: 07.10.2019
        Autor: petrp
        Hodnocení: +1 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé 0
        • Re: Litva 1940 - 1945

               

          Rozumím, ale google celkem stejně spolehlivě najde i tema v diskusi.

          Ono to horší, a alespoň pro mě celkem utajené, přišlo poté, konkrétně v letech 1945 až 1953.
          Materiálu mám dost, snad i trochu nastudováno, jak budu mít souvislejší volno, povyprávím.

          My jsme zvyklí se dívat na ty baltské státy jednou optikou, ale v každém ta historie byla poněkud jiná, a další vývoj rovněž.

          Z této části by snad bylo dobré vypíchnout dvě věci:
          1.
          Estonci byli Němci považovány za dobrou rasu, zatímco Lotyši a Litevci nikoliv.

          2. V Lotyšku i Estonsku se Němcům podařilo vytvořit jednotky SS a další dobrovolnické sbory na straně nacistů, v Litvě to selhalo. Zřejmě historická zkušenost a nedůvěra, vždy sousedili s Východním Pruskem.

          [ Reagovat ] [ Zpět ]
          Datum: 08.10.2019
          Autor: Jindra8526
          Hodnocení: +5 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -3
          • Re: Litva 1940 - 1945

                 

            Google najde. Ale musí tě vůbec napadnout to hledat. K tomu byl tvůj text dobrý.

            Navíc jak sám píšeš: ...zvyklí se dívat na ty baltské státy jednou optikou... člověka nenapadne jen tak mírnixdírnix po tom pídit.

            [ Reagovat ] [ Zpět ]
            Datum: 08.10.2019
            Autor: petrp
            Hodnocení: 0 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé 0
            • Re: Litva 1940 - 1945

                   

              Právě, situace je nejistá, už to rudí mají zase v rukách a skončím jak ti nešťastní Litevci...

              vězení KGB ve Vilniusu tak, jak ho rusáci opusdili v roce 1990

              [ Reagovat ] [ Zpět ]
              Datum: 08.10.2019
              Autor: Jindra8526
              Hodnocení: +2 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -3
              • Re: Litva 1940 - 1945

                     

                Príma cimra a prostředí. Tam bych se nechtěl podívat ani na 10 minut.

                [ Reagovat ] [ Zpět ]
                Datum: 08.10.2019
                Autor: Brahma
                Hodnocení: +2 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé 0
  • Re: Litva 1940 - 1945

         

    Dík za zajímavé čtení. Jako všude i v Litvě, komunisti a nacisti = stejné svině.

    [ Reagovat ] [ Zpět ]
    Datum: 06.10.2019
    Autor: Suchoj
    Hodnocení: +6 Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé Hlasovat mohou jen přihlášení uživatelé -1
Nastavte si vlastní barvu pozadí:
Seznamka

Hledám: cyklistku na společné vyjížďky

18.07.2021
Nebaví Tě jezdit sama? Nabízím příjemnou společnost, návrh tras, servis kola, dopravu do vzdálenějších míst,...

Hledám: Kámošku na výlety na silničním kole

18.07.2021
Ahoj, hledám kamarádku na vyjížďky na silničním kole. Je mi 44 let, za rok najedu cca 9 tis. km. Jezdím různě,…

Hledám: Partnerku nejenom pro jízdy na kole

18.07.2021
Chtěl bych najít partnerku kolem 60-ti let pro společné cestování na ekole v Čechách, ale třeba i v sousedních…
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

228 cyklistů (11 přihlášených)

Kyjovské údolí

Když jsem se vracel z projížďky na kole, tak u zmrzliny jsem potkal kamarády z dětství (dvojčata). Jezdí taky…
vlakr | 17.07.2021

Jak jsem se poprvé toulal Šumavou

Už odmalička jsem prahnul po dobrodružství v přírodě. Později jsem našel velké zalíbení v cyklistice a sem…
JohnyB | 14.07.2021

Kavkaz s dětmi - část 11.

K moři a do Batumi - kruh se uzavřel Poslední večer ještě v horách jsme se utábořili na začátku přehrady na…
Peggy | 26.06.2021