NaKole.cz
Nejlépe hodnocené
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Článek nic moc, ale ten titulek, to je bomba. Jsem zvědav, kdy pravicoví extrémisté statečně zaútočí na sídlo vlády.
Krademe my, kradete i vy, vzkazují malí Romové
http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony...[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: herasHodnocení: 0
0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Ani se mi to nechce komentovat. Jenom dvě poznámky: 1) Starostové už v květnu žádali vládu o pomoc a premiéra o návštěvu. Odpovědí bylo něco ve smyslu "trhněte si nohou a postavte další ubytovny". Vláda začala jednat až v okamžiku, kdy se na FB přihlásilo k účasti na první z demonstrací 800 lidí.
2) Nikde jsem neviděl rozhovor s někým, kdo bydlí v těsném sousedství.[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Hezká fotogalerie u článku. Jen nevím, jak poznat pravicové extrémní rasisty - měli by to být mladíci celí v černém, s kuklami přes obličej. Takové tam vidim, ale proč mají na zádech nápis POLICIE?
Petrp bude mít asi přesnější zprávy.[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: PepikWHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Napsal jsem dlouhý příspěvěk, ale smazal jsem ho. Nebudu to sem tahat, navíc do tohodle tématu.
Takže stručně: Žádné zprávy k pobavení ani k potěšení nemám.[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Já vim, je to takové "zasviňování" diskuse necyklo tématy, ještě spornými. Ale neni to trochu škoda - takhle si podle celostátních médií bude spousta lidí myslet, co jsme to na severu za asociální xenofoby ...
[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: PepikWHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
1. ten kdo si to řekne je blbec a nemyslí mu to a těm s mozkem to vysvětlovat nemusíš.
2. ti, kteří si to budou myslet, tě vůbec nemusí zajímat. Člověk by neměl ztrácet čas s blbci, tolik ho v životě nemáme.[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Zhruba bych zkrátil výrok novináře Martina Schulze: Absolvoval jsem mnoho školení o tom, jak máme přistupovat k Rómům. A pak jsem se přistěhoval do Výběžku a zjistil jsem, jak je to doopravdy...
(celý text: http://vybezek.eu/blogy/martin-bloguje/1510-ze... )[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: petrpHodnocení: +1 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Já tedy proti Romům nic nemám, obzvláště některé mladé Romské dívky mne naplňují úžasem. Na druhou stranu jsem se na vojně setkal s maličkým Romem "otloukánkem", kterého mi bylo líto a tak jsem se k němu, asi jako jediný v kasínu, choval slušně. Nakonec jsem ho musel důkladně chytit pod krkem, protože evidentně vůbec netušil, jak se má chovat k slušným lidem. Možná jsem byl první slušný člověk, kterého v životě potkal, nevím.
Edit: Ježiš Jurimíre já zapomněl, už ani neceknu.[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: herasHodnocení: 0 0
-
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
A ještě jednou k tématu: Dnešní dopis starostů premiérovi.
http://vybezek.eu/aktuality/aktuality/1568...
To už je druhý dopis, ten první je z května a je zde:
http://sluknovsky.vybezek.eu/aktuality...
a zde je reakce z doby "před nepokoji"
http://sluknovsky.vybezek.eu/aktuality...[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Teď jsem si na Radiožurnálu přehrál dnešního Veselovského rozhovor se naším poslancem Foldynou. Ten je na čéesesďáka docela rozumný, má představu (správnou), že by se sociální příspěvky měly sjednotit a vyplácet za veřejně prospěšné práce. Jenže navrhuje aby si lidé bez kvalifikace (ev.s nízkou) vydělali 8-12 tisíc měsíčně. Touhle formou by to byl čistý příjem. Jako by ani nepocházel z Děčínska. Vždyť tady je hrubý příjem nekvalifikovaných těsně nad hranicí min. mzdy a třeba kvalifikovaní dělníci - nástrojaři, obráběči kovů, seřizovači lisů atd. mají běžně 12-16tis (10-13 čistého). Navíc u veřejné služby se počítá s 20h týdně - to asi nedomyslel.
[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: PepikWHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Tak mě momentálně těšej tři věci:
za prvý: zes založil tohle nový pokračovací vlákno, protože to minulý jsem včera otevíral už s krajníma obtížema,
za druhý: že se s vámi přespříští týden uvidím, sice jen na dva dny, ale i tak to bude skvělý!
no a za třetí mě už 10 měsíců, den co den, noc co noc, těší ta moje malá Ane). A k tomu navíc perfektně vaří! A stará se o mě! Jen kdyby ta zahrada nebyla... :-)[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: AirlineHodnocení: +1 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Hele Ai, nech toho! Jak k tomu přijdeme my, staří ženáči a - nevím jak to říct v ženském rodě, abych neurazil - prostě partneři v déletrvajícím svazku? To je furt bábovka s houbovou nádivkou, čápi s mákem, ruka na bříšku a kdoví kde, nemravné sny...Nebuď v nás závist a nenuť nás revidovat staré svazky.
Nicméně Ti přeju, ať Vám to dlouho vydrží.[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: Zden42Hodnocení: +4 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Počkej, jak to? Mně teda připadá podle Aiho popisů, že jsou pořád ještě v zahřívacím kole. Když to srovnám se svým rájem starého ženáče, tak ty nejlepší časy u nich (doufejme) teprve přijdou. ;-)))
[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: k.vlHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Každé období má své kouzlo. Ai je ve fázi, kdy je zdravý rozum odsunut do pozadí(obrazně! řečeno) a pud sebezáchovy nefunguje. Viz jeho cirkusácký kousek - člověk, kterému hrozí amputace nohy, či dokonce smrt, se vydá s rancem na zádech do divočiny, kde přežili jen drsní bikeři a ještě Howgh. K přečtení v jeho knize...
Dále pak se snaží esotericky ovládnout sny, aby si svoje rozkoše protáhl i ve spánku.
My staří ženáči už sice plujeme v klidném proudu, ale přesto mu ty peřeje závidím.[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: Zden42Hodnocení: +5 0
-
-
-
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
http://www.reflex.cz/clanek/nazory-jiri-x...
:D[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: újezďákHodnocení: +1 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Ani ne tak pobavilo a potěšilo, jako spíš překvapilo.
Tohle na mě vykouklo při odpolední svačince. Ještě že nejsem vegetarián. -)))
Omluvte sníženou kvalitu, ale byla to rychlovka něž někam zmizí.
[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: malej-jardaHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Takzes to slupl? :-)
[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: lucierutHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
No jablíčko jo, ale červíka ne. Toho jsem pak honil po stole. -)
[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: malej-jardaHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Nerespektuješ přání EU:
http://www.novinky.cz/ekonomika/243689-eu-chce...[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: RadixHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Přesně tak. Jednalo se o ukázkové eurojablko podle výše uvedené instrukce EU. :)
[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: hekynenHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Chceš říct, že číňani teď strkají do jablek čer... pardon, přírodní bílkoviny?!? :o)))
[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: radkaHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Voni tam strkaj věcí... :-DD
[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: hekynenHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Hele, pamatujete, kdysi se prodával čínský jablečný kompot - v picsle byly 4 půlky jablek a bylo to krásně slaďoučky a úžasně dobrý.
Na rozdíl od těch českých kompotů tyhle jabka nebyly rozmaňkaný a byly bílý...
Stávalo to asi 4 Kč...[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: radkaHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
-
agentury pro sociální vyčleňování :))))))
14:00 - Na poklidném shromáždění na podporu Romů pořádaném iniciativou Nenávist není řešení se před romskou ubytovnou v Severní ulici diskutuje, už se i zpívalo. Mezi účastníky je například senátor Jaromír Štětina, Ondřej Liška a Matěj Stropnický ze Strany zelených či ředitel agentury pro sociální vyčleňování Martin Šimáček. Z Prahy dorazil do města aktivisty speciálně vypravený autobus. Také tato skupina se chce později přesunout do Rumburka.
[ Zpět ]Datum: 12.09.2011Autor: újezďákHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Mě to potěšilo, že jsme v dobrých rukou europoslanců))) a ještě víc mě potěšilo, že tam nefilmovali ty české))) http://dotsub.com/view/01ad2718-073c-474a-ac40...
[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: nemluvaHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
„Těžko na cvičišti, lehko na bojišti,“ znělo v úterý po 8. hodině ranní vestibulem pražské stanice metra I. P. Pavlova. A kdo chtěl do podzemní dráhy, musel projít cvičným papírovým turniketem na lidský pohon. Postavila je zde Česká pirátská strana (ČPS), aby demonstrovala, že nápad vrátit turnikety do metra kvůli opencard je nesmyslný a drahý.
http://www.novinky.cz/domaci/244462-cestujici...[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: lucierutHodnocení: +2 -1
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Šmarjá a já si myslel, že je to kvůli černým pasažérům.
Hele popravdě řečeno nevím kolik bude poměr cena výkon ale Londýn nebo Paříž s turnikety fungují dobře a netuším, že by si tam konkrétně někdo stěžoval a poukazoval na Prahu bez turniketů..
Já su za turnikety!
A do každé tramvaje průvodčího a na každý lince MHD včetně autobusů každý den několik revizorů !
Klidně občas zastavit, nechat zavřené dveře a profilcovat cestující, všechny!
Na LID je totiž potřeba přísnost. Navíc by pár lidí mělo práci.
Poctivě si platím jízdenku celoroční, dělal jsem to před Opencard a odjakživa mě štvou lidi, kteří jezdí na černo...[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: újezďákHodnocení: +2 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Když se spočítají náklady na revizory, turnikety, Openkarty a pod zbytečnosti, nebylo by levnější, aby cestující jezdili v Praze MHD zadarmo?
Třeba by i někdo občas místo autem jel do práce autobusem nebo metrem.[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: malej-jardaHodnocení: +2 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Levnější by to bylo, ale to by se v metru nedalo hnout kvůli bezdomovcům, titíž a různý nezaměstnaný existence nebo děcka by se vozili ze srandy, takže by toho muselo jezdit daleko víc, aby se taky lidi někam dostali, takže by to bylo neskutečně drahé. Jako všecko "zadarmo" :-/
Takže ber jízdné jako formu regulačního poplatku.[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Hele v zájmu městské cyklistiky samozřejmě je zánik MHD nebo její naředění na (ne)snesitelnou hustotu obslužnosti.
Jen si vzpomeň na stávku.
Ale náklady na revizory se mi ve srovnání s tím kolik lidí jezdí zadarmo přijdou směšné.
Svou cenu má i to, že tolerance drobné kriminality, protože jízda na černo kriminalitou je, devastuje společnost a právní po(d)vědomí lidí.
Vzpomeň si jak starostu Gulianiho zesměšňovali intelektuálové když bojoval s malou kriminalitou, nečistotou a jízdou na černo :D
No a ono to pomohlo..[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: újezďákHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Hele v zájmu městské cyklistiky samozřejmě je zánik MHD nebo její naředění na (ne)snesitelnou hustotu obslužnosti.
Jen si vzpomeň na stávku.
Ale náklady na revizory se mi ve srovnání s tím kolik lidí jezdí zadarmo přijdou směšné.
Svou cenu má i to, že tolerance drobné kriminality, protože jízda na černo kriminalitou je, devastuje společnost a právní po(d)vědomí lidí.
Vzpomeň si jak starostu Gulianiho zesměšňovali intelektuálové když bojoval s malou kriminalitou, nečistotou a jízdou na černo :D
No a ono to pomohlo..[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: újezďákHodnocení: 0 0
-
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Taky jsem tak jezdil, byla to prča. Pak přišel černej kvartál a sazební přirážka dvakrát v měsíci mě napravila. Ale když znehodnotím jízdenku a nepřijde revizor, mám po náladě. Cejtím se okradenej.
[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Seš pesimista. Optimista pokaždé když jede, a nechytnou ho, má radost (např. v Praze) z 800 korun ušetřených. Když takto uděláš dvě jízdy denně, spočítej si, kolik za měsíc ušetříš.
No a když ho chytnou, a domluví s revizorem na 400,- bez dokladu, tak má radost, sice menší, ale přece, že ušetřil 400,-.
B-)[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: Joe-CUBEHodnocení: +1 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Můj kamarád si vedl, v dobách, kdy studoval saldokonto dle jednotlivých dopravců. Nikdy před revizorem neutíkal, vždy pokuty čestně platil a porovnával to se svou evidencí.
Ovšem vždy měl snahu revizory trochu rozhodit.
Jedna z publikovatelných historek: Revize v liberecké tramvaji: "Vaši jízdenku" - vytáhl jízdenku z vlaku. "Ale já myslím na tramvaj" - vytáhl jízdenku z Prahy. "Ale já myslím na tu naší". "Jó, na tu vaší, na tu jízdenku nemám". "Tak zaplatíte pokutu." "Jasně, zaplatím."[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: petrpHodnocení: +3 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Kdysi jsem revizora na moment rozhodil, když jsem mu místo jízdenky podal rovnou padesátikorunu. Byl asi zvyklý spíš na honičky a hádky.
[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: rondaHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Tak mne napadlo - co by revizor delal, kdybys u sebe mel pytel korun a tema mu to zaplatil - proste pomalu odpocitaval jednu po druhe, tu a tam se spletl a zase zacinal znovu... 8-)
[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: MurphyHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
No tak přesně takto jsem zkusil zaplatit v Brně. Měl jsem kožený měšec a v něm asi kilo hliníku na mariáš. Většinou 10-50 haléřové mince, největší hodnotou bylo několik pětikorun.
Vydržel do 70 korun. Pak se zeptal, jestli to mám přesně. Řekl jsem mu, že ne, že to mám na mariáš, a že ani nevím, zda to bude na pokutu stačit. Ještě chvíli jsem počítal (sázel jsem to do sloupečků na sousední sedačku), pak jsem zjistil, že vystoupil.[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: Joe-CUBEHodnocení: +1 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Takhle jsem jednou naprosto bezelstně (papírové jsem fakt neměl) začal chrastit směsí kováků při platbě pokuty za padesátku na čtyřicítce. Sice po mě chtěl dvě kila a dal bych to ve dvackách a desítkách dokupy, ale poslal mě do hajzlu. Byl jsem tam ve starý oktávce a tak mi to uvěřil :-)
Ale s kvantem drobáků by byl asi problém, v krámě pokud sami nechtějí, musí vzít jen určité množství mincí jednoho druhu.
Já jako revizor bych to pak po něm ještě tak tři hodiny přepočítával - a nepustil ho, dokud by to nebylo v pořádku :-))[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: rondaHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Přesně tak...
http://business.center.cz/business/finance...
Ovšem já byl student, měl jsem hafo času, občanku bych odmítl ukázat, trval bych na tom, že jsem ochoten zaplatit pokutu... kdyby zavolal policajty, tak bychom si na ně počkali, chvíli bych se hádal s nimi, a pak bych asi zaplatil stovkama, co jsem měl v peněžence. Víš kolik by mu za tu dobu uteklo jinejch? :-)))[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Kdysi, ještě za sociálismu, fungovala na libereckých kolejích VŠST studentská pojišťovna. Tuším, že jsme platili pětku měsíčně, pokuty platili (utéct ale nebylo zakázáno) a dostali proplacené.
Oni si tam o to revizoři tak trochu řekli sami, dělali na "čestné" cestující podrazy. Aby si bude jistě pamatovat - vystupovalo a nastupovalo se všemi dveřmi, a vystupující (nejen studenti) běžně nabízeli cvaklé lístky (zadara, jinde než v LBC jsem se s tím nesetkal), nebo se při výstupu zastrčil lístek do strojku u dveří pro další použití :o). Pamatuju, jak u nádraží (zvlášť při příjezdu půlnočákem) byly v tramvaji v každém strojku lístky, po rozjezdu 3 revizoři začali zátah - nastražili falešné lístky z jiné tramvaje. Já byl naštěstí už tenkrát podezřívavej a nastraženej lístek znovu cvaknul - když dirky přibyly, hned člověk věděl, která bije :o)[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: PepikWHodnocení: +1 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Tak lístky se recyklovaly i v Brně. Uvedenými způsoby (přímé obdarování nastupujícího, ponechání ve strojku), navíc se dal zasunout shora za madlo dveří nebo prostě nechat položený na okně (úzký lístek brněnské MHD -viz obr.- tam držel).
[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
V HK taky běžný. Když jsem dojel na konečnou a měnil ve strojku kód, s oblibou jsem tam ty zastrčený lístky nechával :-)
[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: rondaHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
To je teda sviňárna, měnit na konečné kód! (O zákeřném ponechávání lístku nemluvě.)
[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: Joe-CUBEHodnocení: +4 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Já vím :-) Ale víš, jak to nádherně pomáhalo zkrátit nudnou šichtu ? Sleduješ, jestli se někdo nachytá a jestli pak přijde revizor... :-)
[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: rondaHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
V HK jsem jednou zažil revizi. Přistoupili dva revizoři a začali to brát od předu jednoho po druhém. Ve voze bylo nejvýš deset lidí.
Já stál vzadu, mě naprosto ignorovali, vůbec se na mě nepodívali.
Asi jsem byl zrovna neviditelný. Lístek jsem měl.[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: RadixHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
V Brně se stalo: Revizor bral autobus zezadu a konečně přistoupil k prvním sedadlům, kde u okna seděl věkem tak student a vedle romka, vypadala pěkně od rány. Po výzvě revizora se ani jeden nehnul a tak revizor opakoval výzvu, určenou spíše jen studentovi. Ten odvětil:"Dáma má přednost." Jako aby se prokázala nejdřív ona. Dotyčná působila že neumí česky a ve voze vlastně vůbec není. Nato se revizor otočil a na příští zastávce vystoupil.
Dost mě pak bylo líto důchodkyně, která zřejmě omylem vyhodila lístek spolu s dalšími starými do odpadkového koše na zastávce.Pokutový lístek obdržela.[ Zpět ]Datum: 14.09.2011Autor: karasínHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Já kdysi zažil revizi v naprosto narvaném autobuse, kde byla plná i ulička.
To byly ještě ty bílé jízdenky, které šofér cvikal kleštěmi.
Jeden důchodce si všechny lístky schovával do peněženky a měl jich tam snad padesát. Samozřejmě nevěděl, který je ten pravý, tak je musel revizor přebrat.
U mě chvíli čuměl na lístek, pak řekl "chyba" a dírku červeně zaškrtnul. Šofér se ucvaknul vedle.
Možná z toho měl šofér nějaký postih.[ Zpět ]Datum: 14.09.2011Autor: RadixHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
potěšila mě cesta z práce na kole domů, koupání bez plavek s kolegyněma v rybníce i pozorování zapadajícího slunce a vycházejícího měsíce a mraků v polích nad sousední vsí.
A ted mě těší poslech Vivaldiho...
Den stál v celku za prd, ale večer je úžasnej.[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: JurimírHodnocení: +1 0
-
Re:černé pasažérství zjevně zaujalo
Trošku jsem zasurfoval a řeknu vám dík za takovéhle vietnamce, pardon čechy :D
http://trantat.blog.idnes.cz/c/197332/Jak-na...
Po třech postizích by byl z evidence vyloučen a stát by mu tím přestal platit zdravotní pojištění a sociální podporu.
Jak na černé pasažéry? Spolupráce MHD, úřadu práce a pracovních agentur.[ Zpět ]Datum: 13.09.2011Autor: újezďákHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Nenechte se odradit délkou a čtěte, nebudete litovat :-) autorem je jeden kolík z motorkářskýho webu :-)
Jednoho roku, díky častějšímu cestování mimo území města, začal jsem více vnímat, že po silnicích
se kromě aut, pohybuje stále více a více jednostopých vozidel a začal si jich všímat se stále větším zájmem.
Obdivoval jsem mohutný zvuk a sílu strojů, rychlost a zručnost, s jakou se zkušení jezdci proplétali mezi
kolonami ostatních vozidel a při pohledu na ztepilé postavy jezdců, odděné do slušivých barevných kombinéz, se mě zmocňovala čím dál větší touha, býti také jedním z nich.
Občas jsem i na některém z frekventovaných míst zastavil u krajnice, sledoval projíždějící stroje a nassssával atmosféru. Na silných mašinách se kolem mě proháněli neznámí borci a musel jsem dát za pravdu tvrzení, které jsem kdesi zaslechl, že na pěkné motorce vypadá i sebevětší hovado jako king.
Tím spíše, že za tmavými plexištíty přileb nebylo lze rozpoznat, zda majitel stroje je nepohledný olysalec, či zda měl vážné problémy s dostudováním obecní sedmiletky.
Až přišlo jedno říjnové, teplé a slunečné odpoledne, kdy ve mně uzrálo pevné rozhodnutí, že i já budu motorkářem.
Vybral jsem z účtu své banky příslušný obnos, jež jsem hodlal do svého nového budoucího koníčka investovat, vyhledal v inzertních novinách adresu největšího prodejce ojetin, aby bylo z čeho vybírat a vypravil se autobusem na nákup.
Po příchodu do prodejny mě ohromila široká škála vystavených modelů, pečlivě vyrovnaných v dlouhých řadách, mezi kterými se proplétalo množství koupěchtivých zájemců.
Počal jsem bloumat mezi naleštěnými krasavci a začala se mě zmocňovat panika, zda z takového množství zboží budu schopen vybrat ten správný kus ještě ten den, neboť jsem byl rozhodnut, že do svého domova se navečer navrátím na jednostopém stroji, doprovázen atraktivní zvukovou kulisou.
Snažil jsem se však zachovat chladnou hlavu a postupovat systematicky.
Nejprve bylo nutno zvážit, do jaké sorty motorkářů se vlastně chci zařadit. Stanu se čoprákem a
s vlajícím plnovousem budu brázdit silnice na naleštěném, burácejícím Harleji? Nebo snad budu krosařem, zvaným též bahňák a s prskajícím endurem nenechám bez povšimnutí jedinou terénní nerovnost? Či snad je mému naturelu nejbližší silniční supersport, na němž bych lámal rychlostní limity našich sillnic?
Rozhodování to bylo nelehké, stroje všech kategorií byly v mých očích nádherné, ale nakonec jsem se přistihnul, že u kapotovaných, silničních sporťáků se zastavuji přece jen častěji.
Pečlivě jsem zkoumal stav plastů, kvalitu vzorku na pneumatikách a znalecky se ohýbal k zemi, abych odhalil případný únik oleje z motoru.
Po nějaké době jsem zahodil ostych a na jeden z vystavených exponátů, po vzoru ostatních zákazníků, hodlal usednout, abych tak zjistil, jak se v jeho sedle budu cítit.
S náležitým respektem a třesoucíma rukama jsem ke stroji nakročil a přehozením nohy přes jeho sedlo jsem mínil zaujmout správnou jezdeckou pozici.
Bohužel jsem nechtěně přehazovanou nohou nakopnul vedle stojící exponát, na němž se jen šťastnou shodou okolností právě nacházel jeden ze zájemců o případnou koupi.
Pouze jeho včasná a pohotová reakce zabránila tomu, že se stroj neskácel a mě jímala hrůza při pomyšlení, že bych jej svou neopatrností povalil a následný dominový efekt způsobil, že se k zemi následně poroučí i celá dlouhá řada ostatních stojících motocyklů.
Naštěstí se tak nestalo, já přeslechnul štiplavé poznámky na svou adresu, časem se otrkal a postupně osedlal snad všechny přítomné stroje.
Nakonec jsem se začal vážně rozhodovat mezi dvěma kousky, jež mi vyhovovaly jak cenou, tak barvou
a rozhodnul se zahájit obchodní jednání s prodejcem, který mě stejně už drahnou chvíli při mém zmateném pobíhání po hale nervózně pozoroval.
Nastínil jsem mu můj plán ohledně zakoupení jeho zboží a dychtivě očekával příval rad, jak co nejlépe vybrat, abych neprohloupil a odjížděl z jeho provozovny náležitě spokojen.
Znal jsem již v té době samozřejmě triky různých autoprodejců, jejichž jediným cílem je oholit zákazníka o jeho pracně vydělané peníze a bez jakýchkoliv morálních zábran jsou schopni prodat důvěřivému naivkovi krumpl, jenž je nebezpečný jak svému majiteli, tak jeho okolí.
Má neznalost poměrů mě ovšem udržovala v bláhovém přesvědčení, že prodejce motocyklů je zcela určitě srdcem vášnivý motorkář a jeho příslušnost k této sortě lidí je zárukou férového jednání, v němž není místo pro nečestnost a ziskuchtivost. A tak jsem k němu přistoupil s hlubokou důvěrou rovnající se vztahu mezi starším a mladším sourozencem.
.Lehce mě proto zklamal jeho přístup k podávání informací méně informovanému budoucímu členu té naší motorodiny. Obdržel jsem od něj pouze radu jedinou, a to tu, že nejlépe je, se po složení příslušné zálohy, na stroji projet a tak zjistit, jestli mi vyhovuje.
S pozdviženým obočím vyslechnul mou námitku, že jsem naposledy seděl na padesátikubíkovém Pionýru před dvaceti lety a od té doby až do dnešního dne nepřišel s motocyklem do styku.
Zjevně pobaven mým sdělením, mi oznámil, že záloha je ve výši ceny motorky a při případném pádu během zkušební jízdy se automaticky stávám jejím majitelem. Pak se mi ochotně nabídnul, že mi motorku vytlačí před obchod, abych se vyhnul kolizi, hrozící nezkušenému jezdci hned při průjezdu úzkými vrátky.
Venku mě ještě obeznámil s obsluhou stroje, shlédl se zájmem mé dva neúspěšné pokusy o rozjetí a poté se odebral za kšeftem, ponechav mě svému osudu.
Přišlo mi líto, že se tak rychle vzdálil, neboť nebyl svědkem, že hned při dalším pokusu jsem se rozjel a s tlukoucím srdcem udělal několik opatrných koleček po místním parkovišti.
Poté jsem se odvážně vydal do přilehlých ulic a po třetím objetí bloku domů, při střídavém zařazování prvního a druhého rychlostního stupně, jsem usoudil, že mašina je dobrá a že ji beru.
Sepsali jsme tedy kupní smlouvu, při jejímž podpisu jsem si vyslechnul chválu na to, jak jsem zkušeně a neomylně vybral ten nejlepší kousek, poté v místním obchodě, znaje pravidel silničního zákona, zakoupil ochrannou přilbu a tak jak jsem přijel, tj. v sandálech, kraťasech a tričku, jsem se vydal na cestu k vzdálenému domovu.
Ovládání stroje jsem si brzy osvojil, s mašinou se postupně sžíval a tak cesta ubíhala bez vážnějších problémů, pominu-li fakt, že se již smrákalo a přes atraktivně zatmavený plexištít přilby, jsem měl problém
rozeznávat, zda se na vozovce vyskytuje zrádná díra, nebo jde jen o naftovou či olejovou skvrnu. Kromě toho mě začala být v říjnovém podvečeru, v mém chatrném oblečení zima.
Celý prokřehlý, sotva se držíc řídítek, jsem se již těšil do tepla domova, když v tom mě kousek před cílem zastavila silniční hlídka Policie.
Rozechvělý jsem poslušně zastavil a chtěl sesednout. Bohužel jsem však opomenul vykonat jeden důležitý detail a tím bylo sklopení bočního stojánku. To mělo za následek, že jsem se i s těžkým strojem
skácel do prachu silnice, přímo pod nohy překvapeného příslušníka, jenž taktak uskočil před mým ne-
čekaným atakem.
Pomohl mi na nohy a s pobaveným úsměvem naslouchal vyprávění mého celodenního dobrodružství, přerušovaném drkotáním zubů.
Naštěstí i on se v civilu věnoval motorkám a tak mě, osvěžen v nudné službě moji klauniádou, po chvíli konverzace propustil, aniž vyžadoval jakékoliv doklady.
Odřen a otlučen po zalehnutí těžkým motocyklem, jsem toho dne doma usínal s blaženým úsměvem na rtech, v očekávání nevšedních zážitků dnů příštích.
Po několika dnech v sedle a stovkách naježděných kilometrů jsem seznal, že tento nový koníček mi velice přirostl k srdci a vydrží mi jistě po delší dobu. Investoval jsem tedy další nemalou částku do vhodného ochranného oblečení a obutí a usoudil, že se vyplatí udělat si i příslušné řidičské oprávnění.
Ihned v následujícím roce jsem tedy hned na jaře opět začal navštěvovat autoškolu.
Hned při první cvičné jízdě mě můj instruktor upozornil, že není zrovna vhodné, abych dojížděl na hodiny na svém motocyklu a navíc svůj stroj parkoval přímo na chodníku před učebnou a varoval mě před tímto jednáním zvláště před závěrečnými zkouškami se zkušebním komisařem, jenž byl znám svou přísností.
Maje toto na paměti, zaparkoval jsem v den závěrečných jízd o dva bloky domů dále.
Když jsem však zastavil na místě, uvědomil jsem si chybu, jíž jsem se právě dopustil. Přední kolo motorky směřovalo kolmo k vysokému obrubníku chodníku a vozovka k němu se prudce svažovala.
Bylo mi hned jasné, že vysoký obrubník nepřejedu a těžkou motorku zpátky na silnici vlastními silami nevytlačím.
Požádal jsem tedy kolemjdoucího chodce o pomoc, vysvětlil mu svoji situaci a motorku jsem s jeho přispěním odtlačil na vhodnější místo.
Poté jsem zaběhnul do blízkého řeznictví na vydatnou svačinku a za chvíli již s dalšími absolventy kursu netrpělivě očekával před budovou autoškoly, příchod zkušebního komisaře.
Když se tento zjevil na místě a byl nám představen, zhořkla mi uklidňující cigaretka v ústech a píchlo mě v levé straně hrudníku.
On se však na mě mile usmál, odpověděl srdečně na můj zahuhlaný pozdrav a požádal mě, zda bych mu nebyl nápomocen při odtlačení zkušebního stroje ze dvora autoškoly na ulici…
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…….[ Zpět ]Datum: 14.09.2011Autor: nemluvaHodnocení: +5 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Právě mi přišel mail následujícího znění (odesílatele ani adresáta neznám, já jsem byl v bcc, kopíruji včetně chyb a zalomení řádků, a včetně prázdných řádků na konci):
* * *
Zasady psani e-maillu
.Posílate-li zpravu více lidem, používejte skrytou kopii Vždy pište předmět Mail začína pozdravem a končí rozloučením a podpisem Posilate-li dlouhou přílohu (fotky, písničku...),raději se nejdříve dotažte ,zda ji mužete poslat Dodržujte psaní velkych písmen v oslovení (Vy,Váš,ty,
Tvůj...)
Po napsání si vse pečlivě přečtete
* * *
(na posledním řádku je šest mezer).[ Zpět ]Datum: 14.09.2011Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Zalomení řádků vypadalo v originále takto:
* * *
Zasady psani e-maillu
.Posílate-li zpravu více lidem, používejte skrytou kopii
Vždy pište předmět
Mail začína pozdravem a končí rozloučením a podpisem
Posilate-li dlouhou přílohu (fotky, písničku...),raději se
nejdříve dotažte ,zda ji mužete poslat
Dodržujte psaní velkych písmen v oslovení (Vy,Váš,ty,
Tvůj...)
Po napsání si vse pečlivě přečtete
* * *[ Zpět ]Datum: 14.09.2011Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Pobavil mě tenhle inzerát
http://www.nakole.cz/seznamka/487-bikerka-z...
Ten musí mít neuvěřitelnou spotřebu bikerek, protože letos už ho tady vidím aspoň po třetí :o)))[ Zpět ]Datum: 15.09.2011Autor: radkaHodnocení: 0 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Jj, někdo ladí na příští sezónu bike, někdo bikerku :-)
http://www.nakole.cz/seznamka/488-bikerku-na...[ Zpět ]Datum: 15.09.2011Autor: Joe-CUBEHodnocení: +1 0
-
Re: Co měš pobavilo nebo potěšilo 15
Potěšilo mě, že jsem úspěšně vyzkoušel široký krosový plášť, který jsem nemohl tady u nás sehnat. Až náhodou v Kolokrámě v Kamenickém Šenově (pod Varhanami) ho měli a za stejnou cenu, jako užší. Smart Sam 47-622 je přesně, co jsem chtěl :o)
[ Zpět ]Datum: 15.09.2011Autor: PepikWHodnocení: 0 0
Hledám: Cyklistika z Prahy
Hledám: Kamaráda nebo kamarádku na pravidelné vyjížďky
Hledám: partnerku na kolo
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 1. část
Sen o krajině s jurtami a divokými koni 1. část - Cesta do budoucnosti Na úvod... Naše první cesta s koly…
Z Linze do Budapešti přes Alpy
Linz - Budapešť, 2. - 14. 7. 2023 Po velkém úspěchu s cestou z Bratislavy do Splitu a mém sólu kolem Polska,…