Přiznám se, že už jsem se do civilizace docela těšila. Zase na chvíli mít takový ten režim, zajít si dopoledne někde na kávu. V poledne si dát oběd. A odpoledne třeba zastavit na pivko nebo si koupit v obchůdku nanuk. Zkrátka nemuset řešit, kolik zásob nakoupit, kde bude další obchod, jestli bude…
Jste udatní jezdci! Tyhle kopce fakt stojí za to. Souhlasím s tím, že se tyhle končiny plně vyrovnají Julkám. Ale s mnohem menším turistickým ruchem... (ať to tak vydrží co nejdýl).
Děkuji. Těším se na pokračování!
0
Opět super díl.
Dilema chápu, když je člověk v civilizaci, touží po divočině, a když je v divočině, touží po civilizaci. Aneb prostě vždy to nedosažitelné je lákavější.
0
Pěkné, pěkné, závidím!
Hele Peggy, nedědkovatí už ten tvůj Luděk?
Vždyť jet do dálav a předpokládat, že tam nebude otravný hmyz a že moskytiéra je zbytečný luxus můžeme jen my, dříve narození ...
8-D
0
Samozřejmě, že dědkovatí.
Ano, projevuje se to i tak, že má vždycky pravdu on.
Protože samozřejmě, že jsem mu doma říkala, že to je blbost nebrat si vnitřek stanu, navíc na kole, kdy to ušetření váhy cca 1 kg je směšné. Ale on se prostě šprajcnul a pak si to vyžral.
0
Tak Luděk dědkovatí? Že mu to prásknu :-)
Ale jinak souhlas, přijde mi, že s věkem nastupuje určitá "lehkomyslnost" ve smyslu, že čím víc má člověk zkušeností, tím více si troufne riskovat.
Navíc pak člověk může mít zážitky, které by ho jinak nepotkaly, takže v souhrnu je obohacen.
0
Já sem sice už moc nepřispívám, ale vaše cestovatelské zápisky si vždycky přečtu - jedním slovem úchvatné :-)
0