Tam jsem už roky nebyl. Cestou zpět jsem vyčesal dráty v zadním kole tak, že jsem měl problém dojet. Asi je to fakt Ďáblova věž.
Dám sem neupravenou fotku. Je to tak dvoumetrová miniatura z pískovce se "sloupcovou odlučností".
Jsou to takové cizojazyčné "varhany".
Ještě přidám další fotky z místa.
Tak to už vím a zároveň musím konstatovat, že tenhle kus země vůbec neznám. Jen na tom nedalekém hradě, kde kdysi byl uschován svatovítský poklad a je tam zřícenina kostela s jasným vlivem Petra Parléře jsem byl.
To musíš napravit, v okolí je spousta zajímavostí - lomy na nejlepší mlýnské kameny, spousta skalních útvarů, skleníky Motýlí dům ...
Mě vždycky fascinují "skalní uličky" vzniklé z puklin v pískovci, do kterých se v třetihorách natlačilo magma, utuhlo na čedič a ten vyerodoval, takže vznikla krásně přímá ulička pískovcových stěn, dlouhá i kilometr. Nikdy bych nečekal, že pískovec vydrží dýl, než čedič.
Anebo červené kalichy, ale ty určitě znáš.
To je nevýhoda když člověk nemá auto. Některé věci jsou sice nedaleko, ale z ruky při použití VHD. Postupně to napravujeme. Teď jsme si udělali kolečko v Dolním Žlebu. Tam to není problém vlakem a mám tu cestu údolím Klopotského potoka nahoru a Kamenkou dolu rád, tak tak tam vodím návštěvy.
Tak ale zrovna do téhle oblasti vedou hned dvě úzkokolejky s parními lokomotivami :-)
Já vím, ale už mi to připadá, že je to od nás tři dny závodníma kravama. 8-)
Není ta věž Barberína z Labského kaňonu, z levého břehu v Sasku?
Nene, to je úplně jiná oblast.
A vyrovnávám ti ten mínus, co ti někdo nesmyslně přidělil.
Skoda, je podobně štíhlá a nádherná. Škoda, že se na Barberínu už nedá lézt, ale snad se jí podařilo stabilizovat, že nám ještě nějakou dobu vydrží.
Asi už je to hádanka pro pamětníky.
Patří k tomu velká plocha, ale letiště to není.
Nemá s tím něco společného slovenský Ficco?
:-)
fakt, že jo https://jardavala.blogspot.com/2014/07/eurocamp...
Už tam nejsou ani sociálky, ani bungalovy, co stály na opačné straně silnice, totální zmar, přivezl jsem domů na památku kus břidlice, kterou byla recepce obložená.
Ale o kus výše, kemp Tatranec, je v provozu. Lidé si údajně stěžují, že sociálky jsou v původním stavu, ale mně to přijde jako zázrak, snad se tam ještě stihnu vrátit, abych si je prohlédl.
Eurocamp, tam jsem byl, když byl kemp nový! To jsem byl mnohem, mnohem mladší než jsem dnes.
Mám na ten kemp spoustu hezkých vzpomínek, ať už z dětství, či dospělosti, v hlavě to mám asi jako když člověk po revoluci vyjel na západ, všechno nové, voňavé, udržované, pro mne luxus takřka mezinárodního formátu.
Když jsem tam byl naposledy, jen jsem projížděl, už byl camp zavřený, vyrabovaný, vůbec jsem to nečekal a dost mě to vzalo, tenkrát jsem sem dával fotky.
Teď už jsem to přejel, vůbec jsem to místo nepoznal, musel jsem se vracet.
Ono to zřejmě bylo všechno postavené velmi nedbale, pamatuju, když to ještě tak nějak fungovalo, jak se terasa podél obchůdků, nalevo od recepce, trhala, rozpadala, jak po zemětřesení, jako by to nemělo žádný základ, tak to tam asi bylo v podstatě neopravitelné, tak nějak všechno. Zbytek museli zbourat, možná, aby se tam nezabydleli nepřizpůsobiví, je jich tam v okolí docela dost.
Včerejší úlovek na vrcholu kopce. Kde a případně komu je věnována tahle tabulka?
Körnerovi, na Smrku. Příště něco těžšího. :-))
A kterejpak Theodor Korner to na tom Smrku je? Básník a voják z Drážďan, starosta Vídně, Rakouský president, Rakousko-uherský generál...
Körner - saskej Mácha. Ten má na Smrku kámen s bronzovým reliéfem. Ale tohle není ono - i když jistá podobnost tvaru kamene tam je.
To je smutné, jak je naše postsocialistické středoškolské vzdělání úzké a zcela vynechává mnohé oblasti našich dějin. Sice umím významné ruské básníky minulého a přeminulého století, ale vůbec neznám zřejmě významného básníka našich blízkých spoluobčanů. Vlastně o jejich kultuře a dějinách vůbec nic nevím. A ještě horší je, že i v době nynější svobody se to zřejmě nemění.
A to jsou pomníčky (a duby) z roku 1913, ke sto letům od jeho smrti, po celých severozápadních Sudetách. Od Plzně přes Vary, Cheb, Šluknov, Cvikov až po ten Smrk a Maršov (alespoň co vím). Dál na severovýchod už bylo Slezsko.
Moje chyba! Na vrcholu Tafelfichte je pomník od roku 1909, ke sto letům Körnerova výstupu na horu.