4. den (46 km)
Tahle noc byla zatím asi nejteplejší, co jsme tu zažili. Spali jsme na spacácích ve spodním prádle. Okolo sedmé hodiny ráno začalo krápat a z dálky hřmít. Pak se vzbudili kluci. Balíme a snídáme ve stanu za slabého deště a občasného „bublání" zatím vzdálené bouřky. Dumáme, jestli…
Pěkné!
I když zas písek + rušná silnice a ještě to nejde podle mapy (a útočící psi), dost přesvědčující se vydat do Polska kousek dál. O dunách jsem vlastně už jednou přemýšlela.
0
Taky záleží, co měli za mapy. My jsme si kdysi na benzínce v nouzi koupili nějaký atlas Polska, měřítko asi 1:200 tis. a sedělo to perfektně, dneska si ho bereme na každý větší výlet do Polska. Pískem byly jen ty nejmenší cesty na mapě - jenom tenká čárka. V Polsku se nám snad nikdy nestalo, aby silnice na mapě v reálu buď nebyla nebo byla pískem. Na rozdíl od Litvy apod.
0
Jó, v Litvě, to je mazec! Byl jsem tam předloni na lehu. Podle mapy, kde je značená silnice 1. třídy je prach, a to i desítky kilometrů, a na něm povětšinou roleta a kolem mraky ovádů. Jo, příroda nádherná, obrovské lesy a spousty jezer, ale ty cesty!
0
Pěkné putování!. Škoda jen, že občas jezdívám do Polska služebně a znám ten "masakr" na silnicích. A to i silnicích nižších tříd. To mě zatím odrazuje...
0
Původně jsem si chtěla nechat čtení až po dokončení všech dílů. Ale neodolala jsem, potřebovala jsem něco pozitivního. A nezklamals. Četlo se mi to moc hezky a těším se na pokračování.
Drobné nepříjemnosti v podobě ne zrovna ideální cesty jsou kořením zážitku. Když se překonají, zůstane člověku dobrý pocit.
Poláci, zdá se, alespoň ti, které jsi dosud popisoval, jsou pohostinní, což je fajn slyšet.
0
Já upřímně obdivuji váš boj s písečnými dunami a to teď nemyslím duny Slovinského NP, ale duny a rolety na silnicích (dá-li se to tak nazvat), které jste volili.
Naše zkušenost je taková, že jízda na tom je nemožná a tlačení také. Přední kolo se zaboří a pak už s naloženým kolem s vozíkem a dvěma dětmi v něm není možné skoro ani pohnout.
Tyhle cesty jsou sice alternativou k frekventovaným asfaltkám, ale takovým cestám se pokud možno vyhýbáme a tenkrát (červen 2013) byl i na nejvedlejších, ale asfaltových silnicích rychlý provoz s bezohlednými řidiči.
Nevím kdy jste to jeli, ale podle bandasky s borůvkami hádám, že někdy v červenci. O měsíc dřív bychom se v okolí Leby potkali.
http://www.epastorek.cz/vypravy/2013/cesta-na...
0
Jeli jsme to na přelomu července a srpna.
Nezpevněným cestám jsme se také snažili vyhýbat (v mapě byly vyznačené), ale jednak i ty zpevněné občas nebyly výhrou, jednak to občas jinak nešlo. Vyplatilo se nám vyptávat se na povrch cest místních lidí. (Docela jsem si v tomto směru rozšířil slovní zásobu.) A občas nepomohlo vůbec nic - jen vyhnat kluky z vozíku, zatnout zuby a hrnout to pískem dál s nadějí, že za zatáčkou už to bude lepší... Nakonec jsme si zvykli. ;-)
0