reklama

Estonskem na kole

trajekt Saaremaa
trajekt Saaremaa
Foto: Autor

Estonsko je nejsevernější z pobaltských zemí. Od Finska ho na severu dělí skoro 80 km široký Finský záliv. Baltské moře na západě omývá jeho členité pobřeží s řadou zálivů a se zhruba 1500 ostrovy a ostrůvky. Převážnou část hranice s Ruskem tvoří rozlehlé Čudské jezero.

Po dvouleté pauze od návštěvy Litvy a Lotyšska jsme znovu zavítali do Pobaltí. Cílem cyklo-prázdnin bylo na kole projet tuto zajímanou zemi, zejména její tři největší ostrovy Muhu, Saaremaa, Hiiumaa a na kratičko navštívit finskou metropoli, Helsinky. Na cestu máme v kalendáři vyčleněných 17 dní od 17.7. do 2.8. 2010. V osvědčené sestavě Mirek, Jitka, Mila a já dolaďujeme poslední detaily vlastního podrobného itineráře cesty, zejména způsob přepravy jízdních kol. Po zvážení všech výhod i nevýhod dopravy vlakem, volíme pro cestu přes Polsko, Litvu a Lotyšsko osobní auto. Mirek zajistil přes internet bezpečné parkování auta na parkovišti Hotelu Metsis, v estonském městě Valga, ve výchozím místě našeho putování.

Cesta z Hranic přes Polsko, Litvu, Lotyšsko.

Je sobota dopoledne, vše je naloženo, startovní foto zhotoveno, tak vyjíždíme autem směr Český Těšín a hraniční přechod do Polska. Rychlostní komunikací uháníme směr Warszawa. Po deváté hodině večer za městem Wyszkow sjíždíme z hlavní silnice a v obci Turka na hřišti za školou stavíme stany. Jedeme na pohodu, tak noc strávíme v leže ve spacáku. Vaříme, k tomu pivo v plechu, cyklo-prázdniny začínají příjemně. Je teplo, v noci je v dálce slyšet bouřku.

Druhý den pokračuje přesun k jižní oblasti Mazurských jezer a přes obce Suwalki a Budzisko, kde je hraniční přechod do Litvy (LT). Je hodina po poledni a z Hranic (CZ) jsme zatím ujeli 801 km. Silnice do litevského Kaunasu má mezinárodní označení E67. Postupně nás vede do Panevéžys a silnicí pojmenovanou Baltik projíždíme Litvou směr město Pasvalys a dál k hraničnímu přechodu do Lotyšska (LV).

Za jízdy na naložených „bejcích" na střeše auta chladíme pivo v plechu upevněné řemínkem v držáku na cyklo láhev. Funguje to, večer je pivo „jako křen".

Od lotyšského města Bauska postupujeme směrem hlavní město Riga a dál po silnici A3 do města Valka. Na hraničním přechodu do Estonska (ES) v lotyšském městě Valka jsme ve 23:15 hod místního času. Časový posun je + 1 hod. Jelikož jsme už dost na severu a je léto, denní světlo je bezmála do 23:00 hod. Autem jsme ujeli z domova 1277 km. Přes den nás Pobaltím provázela oblačná obloha, občas silný déšť a letní bouřka.

Nocujeme v estonském městě Valga, nedaleko centra, u jezírek na říčce Pedeli. Je tu rekreační oblast, příjemná pláž, místa pro odpočinek a hlavně zákoutí, kde se dají ukrýt před zraky úřadů dva malé útočné stany.

Z Valgy do přístavu Virtsu

Valga je statutárním městem a správním centrem kraje Valgamaa. Město leží přímo na hranici s lotyšským městem Valkou, s kterým tvoří dvojměstí. Valga se však od roku 1920 rozvíjí odděleně. K památkám města stojí za zmínku dřevěné domy a kostel sv. Jana. Zajímavá je také dřevěná radnice a nádraží. Navštěvujeme informační centrum umístěné v budově radnice, kavárna na náměstí se mění v náš úkryt před dopoledním deštěm a vyjíždíme, teď už na kolech po značené cyklotrase č. 14. Trasa primárně slouží jako spojení mezi městy Valga a Pärnu, provoz je veden téměř výhradně po hlavní silnici č. 6. Intenzita dopravy však není vysoká a cesta na kole po kvalitním asfaltu je příjemná. Silnice vede krásnou, malebnou krajinou. Cesta je dobře značená, silnice má povětšinou širokou krajnici, takže jízda po ní je relativně bezpečná. Obdivuji první dopravní značku „pozor zvěř", s vyobrazením soba (nebo losa ?).

Rout No. 14 vede po trase Valga hraniční přechod - obce Hummuli - Tõrva - Karksi-Nuia - Abja-Paluoja - Tihemetsa - Kilingi-Nõmme - Surju - Reiu - centrum Pärnu (138 km).

V obci Hummuli krátká zastávka u zámku v anglickém gotickém stylu postaveného z červených cihel. V zámku sídlí základní škola. V blízkosti městečka Tõrva u obce Helmes stojí na vršku u silnice zbytky hradu ze 14. století. Nedaleko odtud se nachází jeskyně. V parku zkoušíme první tradiční estonskou houpačku.

V Abja-Paluoja zkouší Mila pro změnu tvrdost asfaltu, to když si při zastávce na focení zapomněla vycvaknout tretry z pedálů. Na štěstí je z toho jen pár modřin na noze.

Za soumraku, v obci Tihemetsa na hřišti u školy, stavíme stany. Vody máme dost, tak je to dnes i se sprchou (teplou) v podobě PET lahve s dírkou ve víčku. Já používám sprchu „de luxe", víčko (sprchová růžice) má 5 dírek. Na celou očistu těla úplně stačí 1,5 litru vody.

Probouzí nás sluníčko a modrá obloha. Zdravíme se se školníkem, který přišel ráno kosit trávu na hřišti. Je teplo, ale od moře fouká docela silný protivítr. Obce které projíždíme jsou pěkně upravené, s typickými dřevěnými (severskými) domky, posečenou trávou. Před domy jsou hodně vidět stožáry s estonskou vlajkou. I když je krajina jako placka, neustále je co obdivovat, fotit, pozorovat.

Město Pärnu, ležící v Pärnovském zálivu, je významným prázdninovým letoviskem s mnoha hotely, restauracemi, obchody, plážemi a lázněmi s bahenními koupelemi. Kromě zmíněných lázní je pýchou Pärnu nádherná, několik kilometrů dlouhá písečná pláž. Teplota nepříliš slaného moře se pohybuje při naší návštěvě kolem 23 °C. Pláže jsou plné rekreantů, na moři se prohání spousta kiteboardistů.

Odbočujeme na cyklotrasu č. 1, která lemuje estonské pobřeží. Tvoří součást cyklotrasy EuroVelo č. 10, která vede podél pobřeží Baltského moře. Nás Rout No. 1 povede z Pärnu - přes obce Audru - Koima - Lindi - Kopu - Pootsi - Tõstamaa - Varbla - do Virtsu (97 km), přístavu trajektu na ostrov Muhu.

Zastavujeme u dřevěné rozhledny vedle silnice za osadou Lindi s úžasným výhledem na přírodní rezervaci s rozsáhlými bažinami a rašeliništi. Fotografové Mirek s Milou si přicházejí na své. Po pár kilometrech příjemné jízdy jsme u ruského pravoslavného kostela Nejsvětější trojice v Pootsi-Kopu z roku 1873.

U kostela ztrácím hlavu, vlastně spíše zapomínám a ne hlavu, ale jen přilbu na hlavu. Naštěstí si toho Jitka všimla a vzala mi ji. Já zjistil, že mi „hlava chybí" až v Pootsi, tak mám ušetřených pár km.

Pootsi je malá vesnička v kraji Pärnu (Estonsko má 15 krajů). Stojí zde zámeček se zámeckým parkem, Pootsi Keskus (Centrum), kde je domov s pečovatelskou službou, knihovna, turistické informační centrum a obchůdek s místními řemeslnými výrobky. V obci také stojí velký, pěkně opravený větrný mlýn a jižně 4 km od vesnice je přístav trajektu na ostrov Manija.

Dovolujeme se sestry Marie a v parku před Centrem stavíme stany, můžeme použít i sprchy a sociální zařízení domova. Místo nemá chybu.

Ráno Mila navštěvuje obchůdek, kupuje ručně tkaný barevný hadrový kobereček a zbytek cyklo-prázdnin jej „smýká" sebou až domů. Dodnes krášlí náš příbytek.

Ve vesnici Seliste „jde Mila zase k zemi", důvod je úplně stejný jako včera, akorát dnes na řadu přišla i lékárnička, z kolena jí „crčí" krev jak z vola. Naštěstí to na šití není. Jsem zlý a vyhrožuju, že jí ty „kufry" okamžitě demontuju. Slibuje, že si už dá pozor. Ve vesnici je pěkný dřevěný kostel pravoslavné církve postavený v roce 1861. Další pěknou církevní památku fotíme v obci Kastna. Pravoslavný kostel sv. Arseniuse, tentokrát kamenný, který byl vysvěcen v roce 1904. Domy vesnic jimiž projíždíme jsou řídce roztroušeny do krajiny, kterou doplňují povětšinou borové lesy a působí romanticky v dnešním krásném jasném, teplém dni s mírným vánkem od moře. Převládají dřevěné stavby, kolem pozemků jsou kamenné zídky.

Cyklotrasa k Virtsu za obcí Varbla je vedena po asi dvaceti kilometrech prašných šotolinových silnic. Odměnou nám je průjezd několika přírodními ptačími rezervacemi. Jedeme po bývalém železničním náspu úzkokolejné trati Rapla - Virtsu, který vede přes 500 m širokou zátoku Rame. Zde mají naši „kačeři" ukrytou cache.

Virtsu je městečko v kraji Läänemaa. Rozkládá se na Virtském poloostrově na východním břehu průlivu Suur väin. Na pobřeží je les stožárů větrných elektráren a pěkný starý maják. Městečko je významné především jako výchozí přístav pro lodní dopravu na ostrov Muhu.

Ostrov Muhu

Naloďujeme se na náš první trajekt Saaremaa z Virtsu do Kuivastu na ostrově Muhu. Loď se mi zdá převeliká. Kola parkujeme v podpalubí a „šmejdíme" po lodi, hlavně po horní palubě. Obhlížím záchranné čluny, „sichr je sichr" :-). Trajekt vzdálenost 7 km zvládnul za 20 minut. Balt je klidný jako rybník.

Muhu je jeden z estonských ostrovů v Baltském moři. Nachází se mezi ostrovem Saaremaa a estonskou pevninou a je třetím největším ostrovem Estonska. Nejvyšší bod ostrova má nadmořskou výšku 24 m. Krajina Muhu je považována v průvodci za hluboce typicky estonskou, s větrnými mlýny a doškovými chalupami v ospalých rybářských vesnicích.

Přístav Kuivastu nás vítá slavnostně, v podobě českého piva Krušovice na čepu v přístavní restauraci. Po silnici č. 10 míříme do centra ostrova, vesnice Liiva. Silnice je nová s hladkým povrchem a provoz na ní je minimální. V malebné severské vesnici Liiva stojí kostel sv. Kateřiny, jež je jedním z nejstarších v Estonsku. Pozoruhodný je jeho lichoběžníkový tvar a náhrobky s pohanskými symboly. Potkáváme se tady s holandským cykloturistou, který je na cestě Evropou již 6 měsíců....

V lesích u vesnice Piiri v období studené války existovala ruská raketová základna. Byly zde umístěny rakety středního doletu. Vesnice Koguva na západním břehu ostrova patří k nejlépe dochovaným vesnicím z 19. století v Estonsku. U obce Linnuse stojí historický větrný mlýn jež byl postaven na hospodářství Eemu. Jedná se o funkční větrný mlýn, nyní provozován jako muzeum. Větrné mlýny jsou považovány za symbol ostrova Saaremaa a jsou důležitou součástí krajiny. Nedaleko stojí zbytky valů Muhu hradu, mohutné středověké kruhové pevnosti.

Ostrov opouštíme přes Malý průliv Damm, po největší hrázi v Estonsku, která spojuje ostrovy Muhu a Saaremaa. Měří 3,5 km a byla postavena v letech 1894 - 1896.

Stany stavíme na marýně přístavu jachet u městečka Orissaare. Skvělé místo s fungujícím kohvik kalda (café bar).

pokračování článku:

http://www.nakole.cz/blogy/pavelv/301-estonskem-na-kole-2.html

Fotogalerie

02.06.2012 vložil/a: pavelv
karma článku: 8.51
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Poslední cesta

Ze života
S Pavlem, s mým úžasným manželem, cestovatelem tělem i duší jsme letos plánovali cestu do Persie, k Perskému zálivu a zpátky, 4 až 5 měsíců…
15.11.2017
pavelv
(6.06)

Maďarsko a Chorvatsko na kole

Cestování
Skončila zima nezima. Vypnul jsem lyžařský vlek, naštípal dříví na zimu příští, zabalil vše potřebné, rozloučil se z Gorolemi...…
20.04.2017
pavelv
(5.82)

Bosnou a Hercegovinou na kole (2)

Cestování
Sarajevo Před Sarajevem mám problém se značkou silnice pro motorová vozidla. Provoz jako kráva, nějak jsem se prokličkoval do Ilidže, což…
09.03.2015
pavelv
(4.8)
PR

Vybavení na kolo, bez kterého se neobejdete: cyklodresy a kalhoty jsou základ

 (TORWAISTUDIO / Shutterstock.com)
Milujete trávit celé léto v sedle svého kola? To určitě máte veškeré potřebné vybavení, včetně funkčního oblečení a bot. Ale pojďme si přeci jen vyjmenovat, které věci by ve skříni každého cyklisty neměly chybět. A nebojte se, pokud jste teprve začátečníci, následující řádky přijdou vhod i vám.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

224 cyklistů (11 přihlášených)

Kavkaz s dětmi - část 5.

Náhorní Karabach Tahle kapitola se mi nebude psát lehce. Neuplynuly ani dva roky - a kolik se toho změnilo…
Peggy | 04.05.2021

Kavkaz s dětmi - část 4.

Arménské kláštery V Jerevanu jsme strávili asi půl dne. Nebyli jsme úplně dokonale připraveni, co v metropoli…
Peggy | 27.04.2021

Kavkaz s dětmi - část 3.

S Johnem do Jerevanu... Arménie leží v pohoří Malý Kavkaz, takže většinu jejího území tvoří hory. Vlastně…
Peggy | 21.04.2021