Toulky po Burgenlandu

Vyjíždím v pátek 10.8. 2007 dopoledne vlakem do Břeclavi. Následuje povinné občerstvení v nádražní restauraci a doplnění zásob v místní Hypernově. Na hraniční přechod v Poštorné je to cca 8 km a tak v 16,00 hod. už jedu po rakouské silnici směrem na jih. Nikam nespěchám, jelikož dnes nemohu využít k přespání místních sportplatzů, jelikož v pátek všude trénují až do tmy a já chci spočinout v klidu a tichu. V 18,00 hodin, po 36 km jízdy, rozkládám své propriety na pěkném odpočívadle, v blízkosti vinných sklípků. Pro každý případ stavím stan a po večeři zalézám na kutě.

Je sobota, zataženo, a kdesi přede mnou prší. Jedu směrem k Dunaji a v obci Marchegg odbočuji k zámku Markthof, který se kdysi nacházel v majetku Evžena Savojského. Ke konci II.WW byl zámek vyrabován a zpustošen Rudou armádou, ale nyní už je opět v pořádku. Po letmé prohlídce jedu k dalšímu zámku, který se jmenuje Schloss Niederweiden. Dělám pár fotek a pokračuji dál k Dunaji, který překračuji u města Hainburg an der Donau. Na chvíli se zastavuji v lázních Bad Deutsch-Altenburg a za krátko najíždím na cyklostezku, která mě dovede k Neziderskému jezeru. Slunko začíná hajcovat a k tomu se přidává silný protivítr. Okolo je plno větrníků a jejich vrtule se točí o 106. Bojuji z větrem ze všech sil a jsem rád, že jsem se doplazil na hřiště v obci Parndorf. Hraje se tu zápas, ale já se ukrývám pod střechu na vedlejším tréninkovém hřišti.Připravuji si něco k snědku a čekám, až se setmí a vítr pořád lomcuje plechovou střechou.

V neděli jedu dál k Neziderskému jezeru. Cyklostezka vede mezi vinicemi a tak neodolám a sem tam nějaký hrozen utrhnu. Jedu po západním břehu jezera a protivítr neustává. Kolem celé cyklostezky jsou postaveny pěkné přístřešky a tak pod jedním z nich obědvám. Odpoledne přijíždím do města Rust, následuje prohlídka města a místního přístavu,chvíli fotografuji a následuje krátké stoupání na výjezdu z města. Cesta vede po úpatí pohoří Leiser Gebirge a má charakter jako u nás v Chřibech. Končím v městě St. Margarethen. Je tady pěkné oddechové centrum s přírodním koupalištěm, do kterého jsem s radosti ponořil své zpocené tělo. K večeru jsem se přemístil na místní hřiště a po dohodě se správcem jsem zde přečkal noc.

Pondělí dopoledne mi zabrala návštěva hlavního města Burgenlandu, které se jmenuje Eisenstadt. Prohlížím si zámek rodu Esterházyů (Schloss Esterhazy) a po potulce městem jedu dál. Chtěl jsem přenocovat někde v okolí jezera Neufelder See, ale pozemky okolo byly zastavěny soukromými chatami, takže jsem se k vodě vůbec nedostal. Večer na krku a je třeba někde přespat. Jedu do Wampersdorfu a vedle místního hřiště stavím stan. Připravuji večeři a pozoruji západ slunce. Na rádiu ladím Bratislavu a zalézám do spacáku. Celý den bylo horko a foukal protivítr.

Ráno, v úterý, jedu už zpátky k domovu. Teplota stoupá na 35 stupňů, jsem už celý spálený a cesta až do Břeclavi povede otevřeným terénem, bez možnosti se ukrýt ve stínu. V největších vedrech odpočívám a pokračuji až odpoledne. Přejíždím opět Dunaj a končím na hřišti v Engelhartsttenu .Po neklidné noci mě čeká poslední úsek cesty. Do 16,00 hodin musím být v Břeclavi, abych chytil vlak domů. Potrava mi už došla a tak se chystám něco dokoupit v místní Bille. Obchody však jsou zavřeny v důsledku státního svátku a tak mě čeká 90 km o hladu. Z posledních sil jsem zvládnul nepříjemné stoupání před Břeclavi, zaparkoval před nádražní restauraci, kde jsem doplnil ztracené kalorie.
Nakládám kolo do vlaku a s přestupem v Ostravě jsem dorazil ve 22,00 hod. domů ve F-M.

Co dodat na závěr? Za 6 dnů jsem v pohodě urazil 500 km a nebýt toho prokletého horka bych toho ujel daleko víc. Nějaké zásoby jsem vezl z ČR a po cestě jsem kupoval pouze pečivo a pivo. Defekty se mi vyhnuly, takže hodnocení cesty vyznívá na známku -2.

Dušan Mlýnek - Šaman *1934
KČT Lysá hora