reklama

Krajinou Ölandu 2 – na jih za Dlouhým Janem

První větrný mlýn, který jsem na Ölandu viděl. Je mokrý od deště.
První větrný mlýn, který jsem na Ölandu viděl. Je mokrý od deště.
Foto: Autor

Z autobusu jsem vystoupil na první zastávce na Ölandu, na okraji městečka Färjestaden. Původně malá vesnice, která se rozrostla po výstavbě mostu spojujícího ostrov s pevninou. Domy zde mají lidé, kteří jezdí za prací na pevninu, ale chtějí bydlet na ostrově. Färjestaden jsem minul a po chvíli jsem přijel k prvnímu z mnoha větrných mlýnů, kterých je na Ölandu několik stovek. Jsou velmi rozmanité, některé jsou zděné, většina je dřevěných, některé chátrají, některé jsou zachovalé. Ne nadarmo se Ölandu také říká "ostrov větrných mlýnů".

Ostrov objíždím proti směru hodinových ručiček. Na nejjižnější cíp ostrova je to asi 60 kilometrů. Silnice nevede těsně kolem pobřeží, protože je zde moře mělké a jsou zde rozsáhlé pobřežní mokřiny, které tvoří hnízdiště mnoha druhů ptactva. Pokud si vzpomínáte na pohádku vyprávějící o putování Nilse Holgersona na hřbetě divoké husy, tak právě na Ölandu přistáli a odpočívali. Vnitrozemí jižní části ostrova potom tvoří step jménem Alvaret. Jižní část ostrova je využívána především zemědělsky a to nepřetržitě již od doby kamenné. Půda se zde ale neobdělává, ve stepi se pasou krávy a místní zemědělci jsou významnými producenty mléka.

Po pár kilometrech míjím u silnice jeden z mnoha runových kamenů. Jsou to vztyčené kameny, na kterých je runovým písmem zapsán nějaký text. Byly vztyčeny při různých příležitostech. O pár kilometrů dál je nejstarší runový kámen na Ölandu. Jmenuje se Karlevi Stenen a vztyčili jej pravděpodobně někdy v 10.století dánové při návratu z jedné z bitev.

Městečko Mörbylånga leží zhruba na půli cesty na nejjižnější výběžek. Je to na naše poměry malé městečko, spíše větší vesnice, ale na jižní polovině ostrova je největší a je přirozeným centrem této oblasti. Také je zde na dlouho poslední obchod. V Mörbylånga je rybářský přístav, který jsem nemohl minout. Rád pozoruji různé lodě a loďky, poslouchám křik racků hledajících zbytky ryb a potravy, rád cítím vůni mořské vody. Atmosféra v přístavu byla téměř magická. V nedělním dopoledni zde bylo liduprázdno, počasí bylo sychravé a mlhavé, moře splývalo s obzorem.

Poslední čtyři kilometry na konec ostrova vede úzká silnice. Nalevo i napravo je step porostlá nízkou trávou, keři a zakrslými stromy tvarovanými větrem a drsným počasím. Z obou stran je blízko moře, břeh je tvořen velkými i menšími oblými kameny. Před sebou již vidím siluetu majáku Långe Jan, neboli Dlouhý Erik. Kilometr před majákem stojí u cesty velký kamenný kříž. Je na místě, kde stávala kaple zasvěcená svatému Janovi. Kaple byla v 18.století rozebrána a materiál byl použit právě na stavbu majáku. Odtud i jeho název. Z majáku je úžasný výhled do okolí. Dokonce i počasí se osmělilo a na chvíli se rozestoupily mraky a vysvitlo sluníčko. Barvy krajiny jsou hned jasnější.

Od majáku pokračuji v cestě kolem ostrova podél východního pobřeží směrem na sever. Ostrov je osídlen již od doby kamenné. Svědky tohoto osídlení jsou zbytky prehistorických kamenných pevností, většinou kruhového tvaru. Jedna z nejznámějších je zrekonstruovaná pevnost Eketorp. Uvnitř pevnosti jsou kamenné stavby a příbytky, je to vlastně takový skanzen doby železné.

Od pevnosti pokračuji po silnici, téměř liduprázdnou krajinou. Nejsou zde žádné větší vesnice, vždy jen pár domů. Žili zde původně zemědělci, ale v dnešní době se oblast vylidňuje. Mladí lidé odejdou studovat na pevninu a zpět se již nevrátí. Statky se mění na víkendové domy, půdu kupují zemědělci, kteří zůstali.

Před večerem jsem dojel do kempu. Jsem v něm úplně sám. Je vlhko a docela chladno, teploměr na cyklocomputeru ukazuje šest stupňů. Kemp leží na břehu moře, hladina je klidná a tichá, okolní step se ztrácí v mlze. K dokonalosti atmosféry chybí už jen nějaký skřítek, který by se zjevil z mlh.

Fotogalerie

20.08.2011 vložil/a: MarekD
karma článku: 4.51
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Pobřežím Gotlandu

Cestování
Štíhlá bílá loď s nápisem Destination Gotland a obrovským bílým G na červeném komíně letí po hladině Baltu rychlostí přes padesát kilometrů…
27.09.2012
MarekD
(4.8)

Krajinou Ölandu 5 – zpátky na pevninu

Cestování
Dojel jsem na náměstí ve městě Borgholm a našel místo, které zabírá web kamera. Odkaz na web kameru jsem před odjezdem nastavil doma v…
07.09.2011
MarekD
(3.92)

Krajinou Ölandu 4 – kouzlo kamenů

Cestování
Z nejsevernějšího bodu ostrova, od majáku Långe Erik se vracím podél západního pobřeží. Pobřeží je zde úplně jiné, než na zbytku ostrova.…
01.09.2011
MarekD
(3.93)
Tip na letošní dovolenou
 (CK Nomád)

Jižní Švédsko a Öland na kole

Švédsko
18.08.2018 - 9 dní
cyklistický
Autobusem
12 690 Kč
PR

Tipy na letní cestování

 ()
Také máte problém, jak do malého báglu směstnat všechny věci na dovolenou a kam dát všechno to jídlo? Poradíme vám…

Vozíky za kolo aneb cyklistika i s dětmi

 ()
Když do rodiny vstoupí malé dítě, jde dozajista o životní změnu. Ne všeho je ale nutné se vzdát. Ježdění na kole je právě jednou z těch věcí, kterou můžete provozovat i s těmi nejmenšími.

Neodpírejte si výlety na kole: cyklosedačky umožní i vyjížďky s dětmi

 ()
Jízdy na kole se nemusíte vzdát ani s novým přírůstkem do rodiny. Právě naopak. Lásku k pohybu na čerstvém vzduchu můžete sdílet spolu s děťátkem už od jeho nejútlejšího věku. Stačí obstarat vozík nebo sedačku na kolo. Pojďte se podívat, jak pořídit to správné vybavení.

Stevens E-Wave 27.5 2018 – Modrá síla

Stevens E-Wave 27.5 2018 (CykloŠvec)
Stevens má pro bicykly s elektropohonem speciální katalog, kde najdeme opravdu všechny kategorie. Od city, přes trekkingová elektrokola, až po silně zastoupená elektrokola terénní.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

381 cyklistů (18 přihlášených)

TRANSKAVKAZ – nalehko

Je to více než 40 let co jsem v antikvariátu našel knížku „Kavkazská cesta"od Julia Komárka. Popis cesty…
mirekbik | 01.08.2018

Valíme na Moravu - poprvé

Na Moravě, v Třebíči, máme tetičku. Já, bratr, děda a kamarád Slávek za ní a za dalšími příbuznými v okolí…
JohnyB | 28.07.2018

Welzlův kvadriatlon 2018 - extrémní závod pohledem programátora

Varování - následující vyprávění je dlouhé a nezkušený čtenář by se raději neměl do čtení vůbec pouštět.…
Jrr | 23.07.2018