reklama

Co všechno musím znát, abych se nenechala napálit podvodníky

Foto: Autor

Myslela jsem, že vrchol letošního jara prožiji v sedle kola s přáteli, budu se kochat jarním sluncem, rozkvetlou přírodou a budu mít radost z pohybu. Ne, že by tomu tak nebylo, konečně začíná být hezky, jenže musím zařídit nákup auta.
Nejprve jsem oslovila kamarády, jestli nevědí o nějakém slušném, cenově přijatelném a málo ojetém autě. Nikdo nic, tak jsem se vrhla na nabídky aut na webu, četla si diskuze na co je potřeba se zaměřit, co zkontrolovat. Desatero, jak kupovat ojetinu umím skoro zpaměti. Vyloučila jsem nejznámější bazar, malé podezřelé obchodníky a zaměřila se na přímé prodejce. K mému překvapení se z nich skoro vždycky vyklubali jakýsi „zprostředkovatelé", kteří mi domluvili kontakt na prodávajícího, ale vlastně taky bazar. V inzerátech vždycky auto vypadalo hezky, málo kilometrů, rok výroby, žádné známky poškození. V reálu to bylo zcela jiné, auto bylo většinou bourané nebo mělo alespoň nějakou viditelnou oděrku, občas prodávající přiznal, výměnu dveří po bouračce. Servisní knížka byla sice naskenovaná, ale velký technický průkaz putoval kdesi mezi úřadem. Nebo mělo auto zcela orvané disky a dost často se pracovník bazaru se mnou ani nebavil, nastartoval a nechal mě být.
Pak jsem objevila všem kritériím odpovídající auto, zavolala na uvedené číslo a vážně uvažovala o koupi, i když to byl druhý největší a nejdravější bazar v Praze. Ještě ten den odpoledne pro mne přijeli do práce, trochu jsem se vylekala, takže jsem požádala dceru, aby jela se mnou. Řidič z bazaru nás odvez na druhý konec města. Auto jsem měla možnost prohlédnout, projet, i když jízda netrvala doporučovaných 20 minut a zdaleka jsem nestihla vyzkoušet všechny jízdní vlastnosti vozu, nestihla jsem pustit volant a zkontrolovat geometrii, nevyzkoušela jsem couvání ani dálková světla. Vyslechla jsem si báchorku (to jsem ještě netušila, že se tato verze často používá) o tom, že auto používala paní ročník 1946, bylo koupené nové v roce 2009 a dáma v něm najela necelých 6 tisíc kilometrů, nikdy jej nenabourala, jen jeden škrábanec na levém blatníku. Vnitřek ještě stále voněl novotou a žádné oděrky ani jiné poškození nebylo vidět. Později mi ukázali i naskenovaný velký technický průkaz, tam bylo mužské jméno, takže otřepaná báchorka se starou paní byla opravdovou báchorkou. Složila jsem kauci 1000,- s tím, že do 24 hodin si buď auto odvezu, nebo vyzvednu kauci. Při sepisování smlouvy na složení kauce jsem se dozvěděla, že koupím-li auto, zaplatím 3400,- za jakýsi certifikát, který mi bude garantovat, že auto není kradené. Takže vstřícnost obchodního zástupce na snížení ceny vozu se rázem změnila na slevu žádnou. Nabídka montáže tažného zařízení jen za cenu vlastního zařízení byla sice lákavá, ale opět se cena vozu zvedla. Nakonec jsem ustoupila od tažného zařízení a respektovala jsem dohodnutou cenu. Nadšeně jsme s dcerou odjížděly, tentokrát už autobusem směrem domů. Cestou jsme potkaly pána, který bydlí v naší čtvrti. Dala jsem se s ním do řeči a, jak jsem byla plná informací o předvedeném autě, všechno jsem mu řekla. Vím, že kdysi auta prodával, nakonec se ukázalo, že auta prodává stále a ochotně mi nabídl kontrolu vybraného vozu. Ještě z autobusu volal kamarádovi, aby ověřil VIN, kamarád nebyl k mání, tak mi nabídl, že mi druhý den zavolá a řekne, co zjistil. Pokud bude vše v pořádku, sejdeme se v bazaru a on auto prohlédne, když zjistí nějakou nesrovnalost, zajedu si pro složenou kauci a budu hledat dál. Skoro jsem nemohla dospat, ráno jsem se vrhla k počítači a také ověřovala pravost vozu, četla diskuze na bazar, nakonec i náš dobrodinec mi oznámil, že nic nezjistil, takže se sejdeme v bazaru. Obchodní zástupce mi volal již dopoledne, jestli a v kolik hodin přijedu, řekla jsem, že dohoda platí, že přijedu odpoledne, ale ještě se chci na auto podívat. Když, jsme s technikem dorazili, byl obchodní zástupce trochu překvapený. Auto se zdálo být v naprostém pořádku, veškerá měření laku byla odpovídající stáří i opotřebovanosti, žádné známky bourání, žádná výměna. Zarazilo nás jen zimní obutí, které auto mělo a na otázku, kde letní pneumatiky jsou, jsme nedostali kloudnou odpověď. Takže bych okamžitě musela koupit letní pneumatiky, což by byla záležitost skoro 8 tisíc. Přesto jsem byla stále odhodlána si auto odvézt. Ochotně nám ho zvedli na heveru, takže technik prohlédl podvozek a opět naprostá spokojenost. Šli jsme tedy sepsat kupní smlouvu a ještě doladit cenu. Stále chtěli zaplatit vydaný certifikát, který já ale na nic nepotřebovala, když jsem si vzala sebou technika a ještě budu muset koupit nové pneumatiky. Můj poradce technik mi v tuto chvíli nabídl auto od nich, úplně jinou značku, mnohem lepší vybavení, dvě sady kol za cenu na jakou bych se nákupem letního obutí nakonec dostala i s tímhle mnou vybraným vozem. Nechala jsem si tedy vrátit složenou kauci a rozloučila jsem se. Nebylo to jednoduché, obchodník chtěl vědět, proč jsem se tak rozhodla, co se tak zásadního stalo. Nejen, že o placeném certifikátu nebylo na jejich stránkách ani slovo a jejich odpovědi, kde původní kola jsou, jsme se také nedočkali, ale začali být dost nátlakový. Ještě za hodinu mi obchodní zástupce volal, že by slevil ještě 2 tisíce, ale to už jsem opravdu zájem neměla. Začal se také vyptávat na technika, který byl se mnou, jestli mu důvěřuji, jak dobře ho znám a čím mne přesvědčil, že jsem nakonec auto nekoupila. Druhý den volal asi pracovník Cool centra a chtěl vědět, jak koupě dopadla, že tam nevidí žádný záznam a opět se ptal, proč jsem si nakonec auto od nich nekoupila. Použila jsem typicky ženskou odpověď a řekla, že jsem se rozhodla pro jinou barvu vozu, že se mi stříbrná metalíza přestala líbit.
Začínám věřit na náhodná setkání. Nejspíš bych i s vybraným autem z velkého bazaru byla spojená a sloužilo by dobře, ale přeci jen jsem trochu klidnější, když vím, že mě nikdo úmyslně nepoškodil, že i převod a pojištění nového auta proběhne rychle a hladce. Přesto, že jsem si podrobně přečetla ono desatero, jak kupovat a na co se zejména zaměřit při nákupu auta, bez technika, bych nebyla schopná prohlédnout ani polovinu.
Teď už se těším na výlety v sedle kola a i Vám přeji krásné výlety, i když ty první budou asi bolestivé, přeci jen ještě ta zadnice není zvyklá :-)

Fotogalerie

27.04.2012 vložil/a: HMS
karma článku: 3.92
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Belánské Tatry a okolí – srpen 2021

Cestování
Už jsem skoro zapomněla balit na dovolenou a psát blog se mi vlastně ani nechtělo, ale pak jsem si uvědomila, že až opravdu nebudu nikam…
10.09.2021
HMS
(4.12)

Dámská 2021, aneb suchou nohou mezi mraky 15.7. až 18.7. 2021

Cestování
čtvrtek 15. 7., společně najeto 60 km, 228 m Plány pro letošní Dámskou byly skromné, vlastně ani hranice jsme překročit nechtěly. Po…
27.07.2021
HMS
(4.23)

Nákolácký podzimní sraz 2020 - Vysočina - Žirovnice, kemp Budín, jak bylo

Cestování
Rok 2020 se nepochybně zapíše do historie všech lidí a budeme na něj dlouho vzpomínat. Už jaro díky covidové pandemii a uzavírání…
14.10.2020
HMS
(5.06)
PR

Cyklistika s dětmi: Myslíte na všechno?

 ()
Vyrazit s dětmi na cyklistický výlet je snem mnoha rodičů. Důležité si je ale uvědomit, že dítě není dospělák a dlouhé vyjížďky pro něj budou náročné a nemusí ho bavit. Malé děti navíc potřebují speciální vybavení. Zamysleli jsme se nad tím, co všechno cestování na kole s dětmi obnáší.

Horské skládací elektrokolo Montague Paratrooper – Pendix 300

Skládací elektrokolo Montague Paratrooper – Pendix 300 (Citybikes)
Již nějakou dobu vytvážíme v naší dílně zajímavé elektrokolo, které má řadu specifických vlastností, které jsou na našem trhu velmi neobvyklé. Jde o spojení skládacích horských kol Montague a elektrických pohonů Pendix.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

199 cyklistů (13 přihlášených)

Belánské Tatry a okolí – srpen 2021

Už jsem skoro zapomněla balit na dovolenou a psát blog se mi vlastně ani nechtělo, ale pak jsem si uvědomila,…
HMS | 10.09.2021

O kouzelné holčičce

Vyrazili jsme k moři, v autě celou cestu překáželo moje kolo. Manželka ho považuje za zbytečnou komplikaci.…
šíravník | 09.09.2021

Vez mě dál, Esko má 02 – Kanál, jezy a potrubí

Technické památky u Mělníka. 29. 8. 2021 Poslední prázdninovou neděli chci strávit na kole. Počasí je však…
Favorit1970 | 30.08.2021