reklama

Dámská 2018 -přes 3 vrchy, 3 řeky, 3 země

naše první logo
naše první logo
Foto: Autor

Letošní termín, kdy vyjet na „Dámskou" byl daný datem 14. 7. a využily jsme pozvánku na návštěvu od kamarádky Ivy do Semil - Bítouchova. V sobotu 14. 7. v den dobití Bastily jedeme ráno na Hlavní nádraží a vlakem se přesouváme do Turnova. Původně jsme měly začínat v Mnichově Hradišti, projet Českým Rájem, jenže dráhy nám to naplánovaly trochu jinak. Díky výluce jsme musely na poslední chvíli změnit start. Kamarádka Zlatka se měla připojit v Turnově, ale viróza byla silnější, než touha sednout na kolo a zdolat 3 vrchy. Jedeme tedy jako vždy ve třech, nakonec se k nám přidal kamarád Honza jako doprovod a na Kozákov nás doprovodila nákolačka Jana Q. Z Turnova od nádraží se napojujeme na cyklo 14, přes Kadeřavec, Kacanovy a po zelené, údolím Pod Radčí, dojedeme k Adamovu loži a k zámku Hrubá skála. První občerstvení nealko pivem využívá jen Honza, my fotíme a stačí nám jablko. V Borku jsem naplánovala terénní vložku podle lesa, ale jedeme raději po modré cyklo a kousek po silnici do Rovenska pod Troskami, kde nás má Jana čekat u kostela sv. Václava a u zvonice. Posvačíme na náměstí a jedeme ke kostelu, Jana už tam je, na setkání si připíjíme ledovou okurkovou limonádou, byla výborná. Žernov, Tatobity po naučné stezce malíře Jana Dědiny šlapeme na Kozákov. U rozhledny v kiosku máme dnes zasloužené první pivo. Myšlenku, že tašky naložíme Ivě do auta jsem brzy zavrhla, bylo by to nečestné a nesportovní a navíc v brašnách máme lepení a jídlo. Jana nás ještě doprovodí na křižovatku Komárov - Bačov, loučíme se, děkujeme za limonádu a bábovku ke snídani, byla výborná. Sjíždíme do Semil, přejedeme koleje, řeku a za kostelem sv. Petra a Pavla najíždíme na zelenou, jedeme k Cimrmanově nejmenší rozhledně na Nouzov. Kopec to byl strašný, výhledy úžasné. Sejkorská kaplička a sjíždíme do Bítouchova, kolem hospody k mostu pro pěší. Chvilku váháme, který dům to je, kde budeme dneska spát. Z lávky je vidět jen polorozpadlý dům, co kdysi býval hospodou. Dnes hojně navštěvovaný nepřizpůsobivými občany co bydlí v podobných domech za lávkou. Kamarádce byl vrácen v rámci restituce a dědictví, ale k naší úlevě nakonec zjišťujeme, že tady spát nemusíme, protože Iva má vedle ještě druhý a plně obyvatelný dům. Je půl osmé, máme toho dnes dost, hlad a žízeň Iva slibovala grilování masa, ale s naším příjezdem začíná teprve rozbalovat gril z krabice. Raději si dobrovolně beru zástěru a opeču maso na pánvi. Lenka s Honzou odchází na pivo, Radka do sprchy a pak konečně jíme a jdeme spát.
společných 52 km 1072 m já mám ještě dojezd k vlaku 18 km celkem 70 km

neděle 15.7.
Sluníčko svítí, bude horký den a čeká nás kopec nejvyšší - Ještěd. Ovšem i ty kopečky co máme vyšlapat, hned ze Semil nejsou co do výšky zanedbatelné. Houpeme se nahoru dolu, v Malé Skále je tak akorát čas na první kafe a malý oddech. Honza se rozhodl jít vykoupat do Jizery, ale záhy zjišťujeme, že se pod rouškou koupele odebral do protější hospody na oběd. Jistota je jistota! Podle Jizery se houpeme po mostcích a v Dolánkách u kempu opouštíme Jizeru. Stoupáme Vazovickým údolím, u Bartošovy pece, kde je krasová vyvěračka a nepřístupná Bartošova jeskyně, zjišťujeme, že jedeme špatně. Pokračujeme na Roudný, Mariánku, Žďárek a jsme zase na své plánované trase. V Hodkovicích nad Mohelkou je čas pozdního oběda a ještě stále máme dost před sebou. Obědváme na náměstí z vlastních zásob. Chvilku odpočíváme na cyklo podle Mohelky, Medvědí kámen je přímo na stezce, nelze ho minout. Je 15 hodin a z Jeřmanic začínáme stoupat na hřebenovku, míjíme odbočku na modrou, ale Radka hlídá trasu stálým pohledem do mapy, a tak si jednu zatáčku sjedeme nazpět. Po louce, chvíli tlačíme, chvíli jedeme, přijíždíme na Rašovské sedlo, je tu rozhledna, kiosek. Je krátce po 16 h a konečně máme Ještěd na dohled. Po modré cyklo stoupáme na Pláně pod Ještědem, občas tlačíme, proč to nepřiznat. Povrch cest je pro kolo ideální, ale sklon některých úseků se zkrátka s brašnami vyjet nedá. Na Pláních jsme se sice zastavovat nechtěli, ale nakonec bylo rozhodnuto, že před dalším stoupáním je potřeba si oddechnout, Birel osvěžil, stihneme i jeden gól finále MS ve fotbale, co dali Chorvati Francouzům, jsme obdivovány pánem, co se s námi dal do řeči, že dneska dojedeme na Ještěd. Tlačíme, jedeme, míjíme 15. poledník, Skalky, Ještědku a konečně je tu poslední stoupání k vrcholu. V 19 hodin byl Ještěd dobyt!!! Vrcholové pivo, bohužel, nebylo, protože kiosek už byl v tuto hodinu zavřený. Tak jen společné foto, že jsme sem opravdu dojeli a teď už se jen povezeme do Kryštofova Údolí. Výpřež, po červené na Křižanské sedlo je to také z kopce, ale po šotolině s naloženým kolem si velkou rychlost dovolit nemůžeme. Hostel U Mě, co je zároveň muzeum je náš dnešní cíl. Paní Chaloupková je dcerou pana Chaloupky co postavil orloj v Kryštofáči z bývalé staré trafostanice. Do nejbližší hospody to máme sice z kopce, ale víc jak kilometr. Odkládáme tašky a jedeme na večeři, za ten dnešní výkon si jí zasloužíme.
70 km 1374m počítáno i s hospodou

pondělí 16. 7.
Ráno si stihneme popovídat i s majitelkou, spali jsme v bývalé škole, ona si objekt pronajala a provozuje v něm hostel a částečně muzeum. Stále nás oslovuje „zlatíčka". Po vydatné snídani sjíždíme k orloji, zrovna bude 9 h a budou chodit vyřezávané figury, jejich autorem je liberecký řezbář Václav Plechatý. Zajdeme i k dřevěnému kostelu, který je zasvěcený patronu poutníků, byl postaven v roce 1686 u kostela je dřevěná zvonice a márnice, Radka zaběhne na místní úřad pro turistické vizitky do deníčku a už můžeme vyrazit. Dnešek máme jako vrchol u bývalého Eduardova buku, dnes Buku republiky kam dojedeme proti proudu Vlčího potoka. Nejsme si úplně jistí, který strom je ten pravý, určujeme tedy jeden a u něho se fotíme. Později podle mapy zjišťuji, že ten pravý byl asi za přístřeškem. Ale nevadí, hlavně, že jsme na místě a máme fotku. Po modré pod hrad Roimund, Dolní Suchá a podle Lužické Nisy do Hrádku nad Nisou. Je skoro poledne, a protože za chvíli překročíme hranice do sousední země, rozhodujeme kolektivně, že si dáme oběd. Před hranicemi ještě kávu a palačinku a jsme v Sasku u soutoku Lužické Nisy a řeky Mandavy, která pramení ve Starých Křižanech, kde jsme byly s Lenkou na dámské v roce 2009. Lenka stíhá odlovit saskou kešku. Stále po červené a podél hranic se přibližujeme ke komínům elektrárny, které jsou vidět nejen z Ještědu. V Hirschfelde jsou krásné hrázděné domy, některé zrenovované, některé chátrající, projíždíme městem, fotíme, zajedeme ke kostelu. Cyklostezka pokračuje podle vody, řeka tu tvoří hranici s Polskem, několikrát podjíždíme pod tratí, cyklostezka prochází klášterem Mariental. Nejstarší cisterciácký klášter v Německu z roku 1234 ve stylu českého baroka. Stále po pěkné cyklo jedeme k přechodu do Polska Radomierzyce. K vodní nádrži Niedów, bohužel se nedá objet, hráz není určena pro přejezd. Nedostaneme se tedy ani k místu, kam se vlévá říčka Smědá. Pokračujeme k naší hranici do Černous - Ves, kde máme zamluveno na kozí farmě spaní na dnešní noc. Farma Hlaváč je hned u silnice, dozvonit se nemůžeme, volám tomu, s kým jsem se domlouvala e-mailem. Je nedostupný, za oknem se někdo mihne, jdu tedy k oknu, je to také host, je zamčený uvnitř a anglicky mi říká, že mám jít dřevěnými vraty vlevo do dvora. Vejdu tedy do statku, na dvoře neskutečný nepořádek a dva polští dělnici. Ptám se tedy jich, kde najdu majitele, jeden z nich se omlouvá, že je jen tak do půl těla, že pracuje a zvoní na ukrytý zvonek. Odkudsi, se přiřítí vlčák a ještě jeden pes, bojím se neznámých psů, tak začínám prchat ze dvora. Naštěstí pes se uklidnil, já taky a přišla i paní domácí. Vysvětluje nám, ostatní strkají hlavy do vrat, že u nich na farmě určitě ubytovaní nejsme, ona, že provozuje agroturistiku pro VIP klientelu převážně zahraniční. Máme pocit, že nám vrazí do ruky hrábě nebo lopatu a budeme muset uklízet dvůr, ale posílá nás do nedaleké hospody, kde bych měla najít pána, se kterým jsem po e-mailu domlouvala ubytování pro dnešek. V Hospodě Pod Lípou je opravdu penzion, kde dneska spíme. O patro se dělíme jen s řidičem busu náhradní přepravy, protože ani tady nejezdí vlaky. Letošní léto se asi ČD domluvily a opravují trať napříč republikou. Později nám majitel hospody vypráví, že na farmě Hlaváč mají tvrdý režim, kolikrát si prý paní majitelka přijde pro hosty k nim do hospody se slovy, že zamyká. Tak ten co jsem s ním mluvila, přes okno byl asi chudák zamčený a nemohl ven. Večeře z vlastních zásob a pivo Svijany, dnešní den se povedl.
67 km 525m

úterý 17. 7.
Vyjíždíme už v 8 h, díky výluce musíme být v Liberci před 15 h, kdy nám jede vlak do Děčína, kde přesedáme na vlak do Prahy. Je zataženo, teplo, ale i aplikace na mobilu hlásí, že bude pršet. V časovém presu jsme škrtli všechny kulturní zastávky. Nezastavujeme ani ve Višňové a nejkratší cestou jedeme do Frýdlantu. Lehký déšť nás provází po celou hodinu. Projedeme přes náměstí, rychle fotíme radnici, zrovna odbijí 9 h, fontánu hlídá bronzová socha Albrechta z Valdštejna. Proti proudu říčky Smědá jedeme na Raspenavu. Chtěli jsme se zastavit v kavárně, která byla otevřená letos v březnu a kterou provozuje Domov Raspenava, kde se starají o osoby se zdravotním a kombinovaným postižením. Bohužel ani ke kavárně nezajíždíme, protože otevírá až za půl hodiny, kostel nevidíme a ani v íčku Radka nekupuje turistické vizitky. Šlapeme rovnou na Oldřichovské sedlo 481m, které jsme prohlásili za dnešní vrchol, tedy třetí plánovaný. Tlačí nás čas, abychom stihli vlak v Liberci. U nádrže Fojtka trochu bloudíme, takže si právě sjetý kopeček vyjedeme ještě jednou, přes pole se dostaneme na naši cyklotrasu, značení cyklotras v mapě neodpovídá realitě, takže vzniká trochu zmatek kudy vlastně jet. Opět jedeme chvilku podle Lužické Nisy, projíždíme stadionem, když se hraje zápas, cyklostezka je uzavřená. Cyklostezka nás vyvedla na velkou křižovatku u dálničního nájezdu, musíme se přes ni dostat křížem, ale značení nikde. Cyklisto, poraď si! A poradili jsme si. Značka za křižovatkou ukazuje, že vlakové nádraží je 200 metrů, ale přijíždíme k autobusovému nádraží. Chvilku to trvalo, ale i to vlakové nakonec najdeme. Času máme dost, pohodlně stíháme oběd v místní restauraci, byl skvělý, i káva v hale. Čekáme, až bude na tabuli uvedeno nástupiště našeho vlaku a krátíme si čas testováním, jestli se kolo vejde do výtahu. Nevejde, takže jak známe číslo nástupiště, pádíme do podchodu, a do vedlejší budovy, kde jsou nástupiště. V Křižanech nás opouští Honza, který k domovu dojede na kole - ten zítra do práce nemusí - a my tři úspěšně stíháme desetiminutový přestup v Děčíně.
45 km 669m až domů mám 58 km 7929m
Celkem najeto na letošní Dámské 265 km a nastoupáno 3770m.
I letošní Dámská, už 15 v pořadí byla s cílem, který byl splněn. Byla tak trochu ve znamení trojek, i když jsme měly být čtyři dámy, přidal se k nám Honza, který nekritizoval ani zvolenou trasu, ani kopce, ani nevyžadoval hospodu cestou, když náhodou byla, byl spokojený. A nápad poslat symbolickou částku do domova v Raspenavě se zrodil nějak náhodou, snad i malá částka může být prospěšná. A z těch počátečních trojek vzešla částka 1333,- , kterou posíláme na účet Domov Raspenava.
Vrchy - Kozákov, Ještěd, Oldřichovské sedlo
Řeky - Jizera, Lužická Nisa, Smědá
Země - ČR, Německo, Polsko

 

Fotogalerie

23.07.2018 vložil/a: HMS
karma článku: 3.91
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Na kole ve Vysokých Tatrách

Cestování
Letošní dovolená nebyla dlouho plánovaná, jen lokalita byla daná, Vysoké Tatry. Vloni jsme byli v Pribylině, letos se posouváme kousek dál…
30.08.2018
HMS
(4.49)

Slovinsko – Julské Alpy – Triglavský národní park

Cestování
Stejný termín, stejná cestovní kancelář, v únoru obsazujeme poslední volná místa a těšíme se do nepoznané krajiny. Polovinu země zabírají…
12.06.2018
HMS
(3.92)

Vysoké Tatry – Nízké Tatry – pěšky i na kole

Cestování
Bez plánu, kam letos vyrazit jsme na poslední chvíli oprášili předloňské prozkoumávání Nízkých Tater v okolí Ďumbieru. Ubytování sháníme na…
12.09.2017
HMS
(4.53)
PR

Projeďte Českou republiku na kole

 ()
Rádi poznáváte historická města, památky a přírodu ze sedla kola? Využijte v létě krásných teplých dnů a vydejte se na cyklodovolenou po České republice. V tomto článku vám přinášíme několik tipů na místa, která stojí za to vidět.

Cyklistické extrémní závody: Kam se přihlásit v roce 2019?

 ()
Letošní cyklosezóna je u konce, a tak nezbývá, než přečkat zimu a těšit se na další. Ta nás už teď láká spoustou cyklistických závodů, které se uskuteční jak v zahraničí, tak i u nás v ČR. Jaké závody si nesmíte nechat ujít?

Rakouský Burgenland v sedle jízdního kola

V Burgenlandu je krásně i na podzim. (© Burgenland Tourismus - Peter Burgstaller)
V Burgenlandu, jedné z nejmenších spolkových zemí Rakouska, čeká na cyklisty vynikající terén v podobě více než 2.500 km cyklostezek, včetně 7 prémiových okružních tras. Jejich obtížnost je skvěle odstupňovaná, vybere si tedy každý, od rodin s dětmi až po zkušené bikery zvyklé na náročné terény.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

133 cyklistů (3 přihlášení)

Salzkamergut – Solná komora a přilehlé okolí na kole 2018

Krásné místo, krásná příroda. Ideální destinace pro turistiku a cyklistiku to je oblast Solné komory v…
Marťas004 | 29.11.2018

Cyklotoulky Českomoravským Mezihořím 2018

Pro další víkend jsme zvolili podhůří Orlických hor. Chceme navštívit muzeum řemesel v Letohradě (já ne, byl…
ondrapisklak | 21.11.2018

Expedice 116 Novohradské hory

Motto : Když se na něco hodně těšíme, tak se to většinou pos... (nepovede). Ale tohle není tento případ. I…
Stanley58 | 20.11.2018