reklama

Přes nejhezčí přehradu za nejvýznamnějším souborem barokních soch

Poustevník Garin před jeskyní, já v jeskyni
Poustevník Garin před jeskyní, já v jeskyni
Foto: Autor

odkud, kam: Lázně Bělohrad, Zvičina, Les království, Dvůr Králové nad Labem,  Kuks, Braunův betlém, Lázně Bělohrad
délka trasy: 70 km
typ kola: horské, trekové

Je nádherné letní ráno jako stvořené na vyjížďku a tak vyrážím cestou, kterou jsem jel několikrát a která má hned několik NEJ. Cesta povede malebnou krajinou východních Čech přes nejvyšší vrchol Podkrkonoší k nejhezčí přehradě u nás a odtud dál až k nejvýznamnějšímu souboru barokních soch. Cesta je to nenáročná, byť Vám svojí délkou a přestávkami může zabrat téměř celý den.

Jako výchozí a zároveň cílový bod si volím Lázně Bělohrad, hezké městečko, jehož historie spjatá s lázeňstvím spadá až do roku 1872. Odtud vyrážím cestou Karla Václava Raise, které se budu držet až na Zvičinu, nejprve kolem nově postaveného lázeňského komplexu Tree of Life na Brtev a Vřesník nikým nerušen, provázen pouze výhledy na bělohradskou kotlinu a hořické Chlumy a to téměř celou cestu na Zvičinu.

Ve Vřesníku se značená cesta trochu ztrácí, nicméně na radu dobrých místních lidí, kteří vidí mé bezradné tápání značku nalézám a za poslední vřesnickou stodolou se dávám z prudkého kopce dolů po louce a dále po silnici směrem na Borek. Od této chvíle jedu až na Zvičinu prakticky stále do kopce, ovšem není to nic, co by i průměrně trénovaný cyklista nezvládl. Koncentrace výletníků, převážně na kolech, se zvyšuje úměrně tomu, jak se blížím Zvičině, známému a oblíbenému místu královéhradeckého kraje a aniž bych se nadál jsem po krátkém zadýchání nahoře.

Zvičina s barokním kostelíkem sv. Jana Nepomuckého z roku 1706 a Raisovou chatou představuje nejvyšší vrchol Podkrkonoší (671 m), poskytuje výhledy na Jizerské hory, celý masiv Krkonoš, stejně jako na Kunětickou horu u Pardubic, Milešovku, Ještěd, Bezděz, Trosky, Staropacké hory i vrcholky Javořích hor. Při dobré viditelnosti je možné z vrcholu přehlédnout až třetinu Čech. Na Raisově chatě, která je většinou v obležení turistů, si můžete dát jídlo (otevřeno je od středy do neděle), nebo se občerstvit venku na zahrádce.

Historie Raisovy chaty se začala psát roku 1891, kdy zde byl postaven původně dřevěný hostinec. Roku 1898 byl zakoupen Národní jednotou severočeskou se záměrem ho opravit a přistavět rozhlednu, čemuž se vzepřelo německé obyvatelstvo, přestože sem chodili převážně Češi. Němci plánovali na vrcholku vystavět svoji vlastní chatu, ale Češi je předběhli a jelikož měli Němci ve svém držení především západní a severní stranu kopce snažili se znemožnit výhled na Krkonoše, vysázeli les a sever zatemnili. Zlomem byl rok 1900, kdy hostinec i s příslušnými pozemky získal Klub českých turistů. Ti ho přestavěli a postupně zvelebili. Věž s unikátní otáčivou prosklenou nástavbou byla přistavěna roku 1925.

Ze Zvičiny po červené k Masarykově studánce. Jde o opravdu prudký sjezd přes kořeny a kameny, pokud se mu chcete vyhnout můžete se dát po zelené, pak po žluté a na křižovatce Mezihoří doleva na Bílou Třemešnou, jestli zůstanete na červené dovede Vás přímo až k přehradě Les království.

Přehrada Les království na Labi. Jedná se o nejhezčí a nejnavštěvovanější přehradu u nás. Byla vystavěna roku 1920 jako ochrana před každoročními jarními pustošivými záplavami a ve své době šlo o největší vodní nádrž v tehdejší Československé republice. Roku 1964 byla vyhlášena národně technickou památkou a od roku 2010 národní kulturní památkou. Koruna hráze je doplněna dvěma branami s ozdobnými věžičkami v romantizujícím pseudogotickém stylu. Domek hrázného stojící opodál na pravém břehu připomíná malý kamenný hrad s věží a cimbuřím. Jedná se o jedinečné technické a estetické dílo, které je díky své výjimečnosti vyhledávaným cílem turistů.

Pak se kousek vracím na cyklostezku č. 24, vedoucí přes Dvůr Králové nad Labem až na Kuks. Já ji sice mám už najetou, ale není třeba se obávat, průjezd městem je hladký a bez problémů. Cesta vede stále po rovině s výhledem na Libotovský hřbet.

Kuks, tento nejrozsáhlejší barokní komplex u nás, stejně tak jako nedaleký Braunův betlém, nechal vybudovat hrabě František Antonín Špork. Jedná se o částečně zachovalé lázně a hospital z přelomu 17. a 18. století. Jejich rozsáhlou sochařskou výzdobu realizoval především Matyáš Bernard Braun se svojí dílnou. Nejrozsáhlejší jsou dvě řady alegorických soch představující ctnosti a neřesti a dominantní kostel s půdorysem ve tvaru nepravidelného osmiúhelníku,, který se řadí ke vzácným stavbám své doby a v jehož kryptě se nachází hrobka Šporkovy rodiny. V současné době dochází k renovaci hospitalu za spolufinancování Evropskou unií z fondu pro regionální rozvoj.

Z Kuksu se vracím po žluté, která vede rovnoběžně s cyklostezkou č. 24, akorát po protějším břehu Labe a je jakousi spojnicí mezi Kuksem a betlémem. Vyjíždím na silnici u mostu, přes který jsem předtím jel, kousek se vracím a dávám se po červené značce, která mě provede přes celý Braunův betlém. Zde stojí za zmínku, že pod zalesněnou strání, tzv. Novým lesem je od roku 2008 instalována galerie soch Křížová cesta 21. století, která určitě také stojí za shlédnutí.

V případě Braunova betlému se jedná o unikátní sochařsko-krajinářskou realizaci vytvořenou v letech 1718-1732 jako širší součást rezidenčního a lázeňského komplexu Kuks, jejíž realizací, jak již název napovídá, byl pověřen Matyáš Bernard Braun. Mělo jít o prostor k meditaci, v němž se promítla Šporkova touha po originalitě.

Mohutné lidské postavy i bohaté reliéfy vynořující se z tichých lesních partií jsou vytesány do rostlých skal vystupujících ze země. Ať již to jsou sochy sv. Jana Křtitele, Máří Magdalény, poustevníka Juana Garina klečícího před jeskyní či reliéfy Vidění sv. Huberta nebo Narození Páně. Překvapilo mě, do jaké míry jsou plastiky poškozeny. Příčin je hned několik. Část soch již záhy po jejich dokončení poškodili dělníci při těžbě kamene na stavbu Josefovské pevnosti či místní obyvatelé, jež je využívali při stavbě svých domů jako levný zdroj materiálu a újmu též utrpěly za válek o rakouské dědictví, kdy bylo v blízkosti umístěno rakouské dělostřelectvo, které odsud ostřelovalo pruské pozice na protějším břehu Labského údolí. Svůj díl mají také zdejší drsné přírodní podmínky. Prameny vyvěrající v Novém lese byly původně odváděny potrubím do několika kašen s vodotrysky a odtud do údolí, časem však tento odvodňovací systém zanikl a voda dnes proniká do soch ve větším množství. Stav je natolik vážný, že byl zdejší areál v roce 2000 zařazen americkou organizací World Monument Fund na seznam sta nejohroženějších památek světa. I přes značnou míru devastace však určitě stojí za to se sem vydat, už kvůli kouzlu a tajuplnosti místa skrytého v lesích této uhrančivé krajiny.

Pak cestou dál přes Hřibojedy a Dubenec, zde na křižovatce doprava a přes Lanžov a Bílé Poličany do Miletína, rodiště Karla Jaromíra Erbena. V Miletíně se občerstvuji výbornou tmavou kvasnicovou třináctkou na zahrádce malého soukromého pivovaru na náměstí vedle radnice a pokračuji po cyklostezce č. 4137 a dále po 4135 pohodovou cestou kolem lánů zlátnoucího obilí a starých roubených stavení. Míjím malebný kostelík se hřbitovem v Byšičkách, kam Erben situoval děj své temné balady Svatební košile a své putování končím v Lázních Bělohrad. V nohách zhruba 70 km, unavený, bohatší však o nové zážitky z putování po nádherném koutu naší vlasti.

Fotogalerie

25.07.2012 vložil/a: Daziel
karma článku: 3.62
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Tip na letošní dovolenou
 (CK Mamut tour)

Lipensko – pěší turistika

Česko
09.08.2022 - 7 dní
pěší turistika
Autobusem
10 300 Kč
PR

Jak vybrat ideální zimní bundu pro chladné dny na sport i do města?

 (everydaytextures / Shutterstock.com)
S příchodem podzimu a zimy je třeba vybavit svůj šatník kvalitní bundou, která vás zahřeje. Může přitom být složité vybrat si ty správné parametry, díky kterým se i v zimě budete cítit pohodlně. Nabízí se několik základních tipů, na co se při výběru nové bundy zaměřit.

Tenisky jako obuv na kolo?

 (In Green / Shutterstock.com)
Již sto padesát let jsou tenisky jedním z nejoblíbenějších typů obuvi určené pro sport a trávení volného času. Právě toto určení je pro tenisky typické i nyní, ačkoliv se začínají prosazovat i jako obuv pro formální příležitosti a s trochou nadsázky lze říci, že poslední příležitostí, pro kterou se tenisky opravdu nehodí, je návštěva Národního divadla nebo opery. Jak je to ale s teniskami pro jízdu na kole? Je něco takového přijatelné nebo nikoliv?

Elektrické koloběžky ovládají svět: Jak se na jejich provoz dívá legislativa?

 (zdroj: Unsplash)
Elektrické koloběžky se za posledních pár let staly jedním z nejoblíbenějších dopravních prostředků napříč světem. Setkat se s nimi můžeme nejen ve městě, ale i na výletech v přírodě. Jak už tomu ale bývá, s rostoucí oblibou přišly na řadu i jejich regulace. Jak se k používání elektronických koloběžek staví česká legislativa?
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

214 cyklistů (17 přihlášených)

Československo s dětmi - kapitola 9.

Vzpomínky na Stříbro Nedávno jsme koukali na soutěž Kde domov můj. Padla v ní otázka ze západních Čech, už…
Peggy | 18.01.2022

Československo s dětmi - kapitola 8.

Vlastivěda pro naše dva puberťáky Šumavský samotář Znáte knihu rozhovorů se šumavskými samotáři Raději…
Peggy | 10.01.2022

Československo s dětmi - kapitola 7.

Československo s dětmi - rok 2020 2. část Vlastivěda pro naše dva puberťákyKapitola 3 Nocleh pod Velharticemi…
Peggy | 03.01.2022