reklama

Snad všichni jsme vyrůstali a naše kola s námi

Moje kolo :)
Moje kolo :)
Foto: Autor

Kolo jakožto pomocníka a společníka jsem si časem velmi oblíbil. Cesta vzájemného pochopení a růstu ale vyžaduje čas. Přesto, že mám nohy silné, pomáhá mi kolo dostat se dál a rychleji než bych dokázal po svých. Vždycky tomu tak ale nebylo.

Některé začátky jsou trochu složitější

Některé začátky jsou trochu složitější, některé jsou doprovázeny mírným nepochopením a nedostatkem citu a ty nejvydatnější mají všechno. Moje první seznámení s kolem (malé dětské kolo bez přehazovaček a s brzděním přes pedály) bylo pojato více jako zápas, než-li vzájemná soudržnost. Udržet balanc dostatečně precizně byla pro mě nová věc. První pokusy končily s mírnými odřeninami, velkým vztekem a řinčivým zvukem dopadajícího kola na zem. Kolemjdoucí si přitom mohli povšimnout, jak mi vztek umožňuje zvednout kolo nad hlavu a poslat ho k zemi, abych mu to pořádně vrátil. 

A jak to bylo dál?

Po tom co jsem zkrotil malé kolo a získal potřebné zkušenosti, přesedlal jsem na větší horské kolo fialové barvy s červenýma pruhama. To byl nářez. Stále bez přehazovačky, ale již s brzdami na řidítkách. Bylo ovšem o dost vyšší a já se z něho bál sesedat. Takže jsem radši nezastavoval. Ze začátku musel jet někdo napřed, aby mě chytil až dojedu. Pak už jsem nějak seskakoval, ale stále v tom byl strach. Jednou jsem dokonce raději vjel pod auto, než abych musel zastavit. Z toho, že čtete tento text jste jistě usoudili, že jsem to nakonec nějak přežil. Po potřebném počtu seskoků se ze mě stal zkušený parašutista a seskakoval jsem bez úrazu.

Čím větší, tím lepší

Horské kolo zůstalo v kurzu. Přece nebudu jezdit jenom po cestě, to bych byl ale bábovka. Výška kola opět vzrostla a dala mi možnost růst ještě dál. Dokonce mi tahle výška stačila až do teď. Vydrželi jsme spolu a stále si navzájem rozumíme a dbáme o bezpečnost a pohodlí toho druhého. Dříve jsem na něm jezdil 4 kilometry do školy z dlouhého kopce a pak si probojovával cestu domů. Do školy jsem se tak dostal mnohem rychleji než autobusem a když jsem potřeboval jet domů, nemusel jsem čekat na autobus.

A co dnes?

Dnes mi kolo dělá společníka 5 dní v týdnu a to při cestě do práce a pak zase zpět. Pomáhá mi začlenit fyzickou aktivitu do pracovních dní, a i když to mám na kole do práce pouhé 4 kilometry, vždy se se při tom pořádně zapotím. V polovině cesty je dlouhý a strmý kopec. Většina lidí se mu vyhýbá a to i chodci. Na kole je to ještě zajímavější. Při silnějším sešlápnutí pedálu se má kolo tendenci stavět na zadní.  Pokud je ale sucho a cesta je zaprášená, zadní kolo mi sem tam prohrabuje. Cesta zpátky domů je krásně rychlá. Je to jakési metaforické vyjádření toho, jak moc se mi chce do práce a jak moc domů. Někdy když se probudím a necítím se při síle, uvažuji nad tím, jestli raději nezůstat doma. Na vrcholu kopce je pak pocit ale úplně jiný, pocit vítězný. Ten mé morálce vždycky napomůže.

P.S.:

Nikdy jsem nepřišel na chuť zvonku a proto jsem ho na kole ani nikdy neměl. Asi proto, že používat vlastní hlas se nestydím. A tak raději hlasitě zvolám vhodně vybraná slova, než bych cinkal na zvonek.

Fotogalerie

27.08.2012 vložil/a: Dalibor
karma článku: 10.64
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

PR

Výhody cestovní pojištění online

 (top-pojisteni.cz)
Cestovní pojištění by dnes mělo být samozřejmostí pro všechny, kteří se vydávají nejen na dovolenou. Online cestovní pojištění je pak ideální hlavně pro ty, co chtějí celou záležitost „sfouknout“ pěkně rychle z domu. A jaké jsou další výhody online cestovka?
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

393 cyklistů (17 přihlášených)

Gruzie s dětmi na kole - Jak jsme měli psa...

Asi před rokem, ani ne, jsme si začali pohrávat s myšlenkou, že s dětmi a koly vyrazíme do Gruzie, Arménie a…
Peggy | 24.04.2020

Západní Evropou s dětmi - část 6. - Provence

Naše děti už vědí, že když se chtějí vykoupat v moři, musí si k němu dojet na kole. Letos to měly obzvláště…
Peggy | 10.03.2020

Západní Evropou s dětmi - část 5. - Route des Grandes Alpes

To se prostě ráno vzbudíte, po snídani sbalíte stany a vyjedete si nějaké dvoutisícové sedlo... :-) Jmenuje…
Peggy | 26.02.2020