reklama

Tak tedy naposledy...

Meterologický radar na Praze
Meterologický radar na Praze
Foto: Autor

Ještě pár šlápnutí a budu u Carvánky. A pak doleva, kousek do kopce, ještě jednou doleva a jsem tam.
Kde?
Na Toku, na nejvyšší hoře Brd. U vrcholové mohyly slézám z kola a usedám na zem. Kdy jsem tady byl poprvé? To už bude nejméně patnáct let. A dnes tedy naposledy. Naposledy za starých časů. A nejen tady, ale všude. Staré časy končí, nové začínají.
Staré časy: Vojenský újezd - vstup zakázán. Tyhle cedule jsem vídával, kdykoliv jsem jel po silnici 1/19 od Borovna na Rožmitál pod Třemšínem. Nejdříve, do roku 1989 to bylo takový „Dech tajemna". Šel z nich strach. Tam někde, v hloubi lesa jsou ukryta okupační ruská vojska. Na Míšově mají kasárny a co je uvnitř lesů - kdo ví. Na každé odbočce do lesa závora a značka Zákaz vjezdu. Navíc při silnici každých 50 metrů plechová cedule s nápisem: Pozor vojenský újezd- vstup jen na povolení újezdního úřadu. (Tak mně napadá, že před Silvestrem si musím pro jednu dojet a vzít si ji domů.)
Pak, po roce 1989 a hlavně po odchodu okupantů, se ze strachu stala zvědavost a nakonec jsem vyrazil. A ochutnával. Zprvu opatrně. Přece jen, je to pořád vojenský prostor. Alespoň na Padrťské rybníky. Když jsem stál prvně na hrázi Dolního Padrťáku, nevěřil jsem vlastním očím. Nádhera! A do toho jsem si říkal:Tímhle to nekončí, ale začíná. Kousek od baráku máš neprozkoumané pohoří, tajemné, krásné, neposkvrněné a relativně bez lidí. Takovou malou Šumavu. Takže jedem dál.
Třeba pláně pod Dolním Padrťákem - úplná Horská Kvilda. Jen ty rozházené chaloupky chybí. Jenže i ty tady byly. Byla tady ves Padrť, která v padesátých létech musela ustoupit vojákům, stejně jako Kolvín nebo Záběhlá. Stejně jako všechny hájovny, stejně jako Carvánka, okolo které jsem před chvílí jel. Tedy kolem lesácké chaty, postavené nedaleko od místa, kde stávala stará Carvánka.
Postupem času jsem se vydával více do nitra prostoru. Údolí Klabavy a Třítrubecký zámek, serpentýny přes vrch Kočka, vrch Praha s meteorologickým radarem. Jenže to pořád není ono. Stále dál. Někdy sám, občas s manželkou, s jedním či druhým synem, občas se sousedem Pepou. A objevoval jsem další překrásná místa. Bývalou hájovnu Na Rovinách, ze které zbyly alespoň základy, horskou silnici Aliance, dopadovou plochu na Toku s pahýly stromů a dopadovou plochu Jordán, na podzim doslova zalitou fialovými květy vřesu.
Pak jsem si pro sebe našel naprosto mysteriózní místo. Bývalá hájovna Na Boru. Ačkoliv po ní zbyl pouze rybníček a jedna stará třešeň, to místo vás uchopí. Tedy vás možná ne, ale mě ano. Stojíte a přemýšlíte, jak to tady asi vypadalo před rokem 1925, kdy vznikl vojenský prostor. Nebo i později, neboť hájovna fungovala i přes válku a doplatila až na nové pořádky. V roce 1959 byla zbořena. Přesto, jako by tady pořád byla.
Jordán! Další zajímavé místo. Věčný vítr, i v létě většinou chladno. Nádherný výhled a sruby. Na již zmiňované dopadové ploše stojí několik prvorepublikových betonových pěchotních srubů, na kterých si naše armáda v předvečer druhé světové války zkoušela jejich pevnost.
Nádrž Pilská, nádrž Obecnice a nádrž Láz. Tři poměrně slušné vodní plochy, spousta potoků a potůčků. Hluboké lesy, slušné štěrkové i asfaltové cesty a na nich občas vojenské auto. Ze začátku jsem si vždycky říkal: „ A máš doježděno," později jsem se bát přestal. To až teď, před koncem, opět trochu přitvrdili, a já se ani nedivím. Pokud uprostřed hvozdů potkáte magora s autem, který si jede, jako by mu to tam patřilo, pak je něco špatně. Občas čtyřkolky, motocykly - i ty mně rozčilují svojí přítomností. Jen s pěšími vandráky se pozdravíme.(Také jsem býval jedním z vás.)
Tak si sedím u vrcholové mohyly na Toku a začíná se do mě dávat zima. Inu, je konec září. Brdy začínají zlátnout a červenat. Možná se sem ještě letos podívám, ale to už nezáleží na mě, ale spíše na počasí. A tak pro jistotu: Sbohem staré Brdy, sbohem staré časy. Na jaře se sejdeme. Už se těším.
Jen jednoho se bojím. Snad tady nebudou davy lidí, snad se tu nebudou projíždět auta sem tam, snad se tady nebudou povalovat odpadky. Snad se nezačnou stavět chaty a rekreační objekty. Snad alespoň něco z těch starých Brd a starých časů zůstane. Zároveň, ale doufám, že se už nikdy nevrátí tak staré časy, aby se v Brdech usadila jakákoliv vojska.
Tak sbohem staré Brdy a vítejte Brdy nové, Brdy otevřené.

Fotogalerie

20.11.2015 vložil/a: Stanley58
karma článku: 5.07
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Rok kovidový-druhý

Cestování
Po loňském, předčasném jásotu, na nás na začátku letošního roku 2021 zaútočila ta čínská svině znovu. Opět se zavíraly hranice, nejprve…
24.11.2021
Stanley58
(5.56)

Smutná cesta do Prahy

Cestování
Trvalo mně dlouhých půl roku, než jsem sedl ke kompu a rozhodl se podělit s vámi o moji nejhorší cyklistickou příhodu. A předem varuji!…
04.01.2021
Stanley58
(7.1)

Expedice Česká Kanada 118

Cestování
Sakra, proč vlastně jedeme po ose, když nás předjíždí vlak? Napadlo mě, před Ždírcem, když se okolo nás po souběžně vedené železnici…
08.10.2019
Stanley58
(4.53)
Tip na letošní dovolenou
 (CK Mamut tour)

Lipensko – pěší turistika

Česko
09.08.2022 - 7 dní
pěší turistika
Autobusem
10 300 Kč
PR

Jaké vybavení vozit na kole neustále s sebou?

 (pexels)
Jaro se konečně hlásí o slovo, což znamená, že lyžařské vybavení schováváme do kůlny a naopak vytahujeme cyklistické vybavení, na něhož po roce přichází čas. Než se však vydáte na svou první letošní vyjížďku a naženete si pár kilometrů k dobru, zkontrolujte nejen stav kola, ale také se ujistěte, že máte všechny potřebné doplňky k dispozici. Existuje totiž několik věcí, bez kterých byste neměli ujet ani jeden jediný metr.

CBD a regenerace po sportu

 ()
Pokud se pravidelně věnujete sportu, pravděpodobně vám nemusíme vysvětlovat, jak důležitá je dostatečná regenerace. Nejen, že nám pomáhá se co nejrychleji zotavit po náročném tréninku či závodu, ale zároveň je nezbytnou prevencí nepříjemného zranění a vleklé léčby.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

210 cyklistů (8 přihlášených)

Proč bychom se nerakovinovali aneb onkologickým pacientem snadno a rychle

Tento můj deník vznikal v době, kdy Lubošovi byla zjištěna rakovina, a psala jsem jej v průběhu léčby tak,…
šíp | 18.05.2022

Vez mě dál, Esko má 04 - Za mizející krajinou ropáků

Motto výletu. Poslouchej [poslouchej]Píseň mou [varovnou]Jen pár not [jen pár slov]Ten zvláštní tón [snad je…
Favorit1970 | 15.05.2022

Na Kanáry na kole

Někdy nám život připraví okamžiky, kdy je potřeba vzít rozum do hrsti a… …zahodit ho, co nejdál to jde. A tak…
Martin_re-cyklista | 14.05.2022