reklama

Sníh a mráz 4 - Tančíš sama

Začíná přituhovat.

Bydlení na chatě s každodenním dojížděním do práce do Prahy není tak idylické, jako naše studentské poflakování za městem ve zkouškovém období. Ráno se nevyplatí v kamnech zatápět a večer je už dost krátký na to aby, aby to stačilo pořádně vyhřát.
A to teprve končí říjen, v zimě tu vymrzneme jako ti Karafiátovi broučci.

Hromada dřeva, která se mi zdála být solidní zásobárnou paliva nejméně na několik zim, se nebezpečně zmenšila, vlastně už skoro není. Přijíždím za tmy, odjíždím za tmy, všechny víkendy na stavbě, nemám kdy zajít do lesa.

Musíme nakoupit uhlí.

Máš?" ptám se místo pozdravu.
Mám! Vyjednala jsem to! Zítra se mám stavit ve Stránčicích, dají nám dvacet metráků nějakého ořechu, či jak to ta ženská říkala..."

Tak to se dneska můžeme dovolit pořádně ohřát, otevírám spodní dvířka kamen a pozoruji, jak se nad nimi horký vzduch klepotá jak v létě nad rybníkem.

Tak kdy to přivezou, a kolik to bude stát?"
Nikdy! Slyšíš, nikdy, nikdy! Nemáme tu trvalé bydliště, nemohou nám to prodat!" z jejího hlasu slyším zoufalost a bezmoc.

Trvalé bydliště. Už podruhé narážím na ten problém. Místní mají průkazku na autobus, bez trvalého bydliště nám jí ovšem nevydají, tak platíme plnou sazbu - 7 Kčs. Když řídí Karel, jezdíme na černo. Čtrnáct korun doma. Plat mám 1750 Kč hrubého, Dana má o stovku víc. Tak pětistovku měsíčně navíc vydělám od Jendy. Přežijeme, ale počítáme, hodně počítáme.

A teď to uhlí. Tak v tomhle státě je i uhlí na příděl, na chatu na něj nemáš nárok.

Dana sedí na starém gauči, otočená ke mně zády, a podle toho, jak jí cukají ramena, poznám, že tiše brečí. Představovala si to jinak.
Holka z činžáku, kde hřejí radiátory, z kohoutku teče teplá voda, se tu teď choulí, skoro po tmě, protože elektřina je drahá, u skomírajících kamen a podle všeho, za to můžu já.

A to ještě neví, co mě je naprosto jasné. Náš byt dříve než za dva roky hotov nebude.
Tím tempem, jakým se to staví, to nelze stihnout v žádném případě, na to nemusím mít stavební vzdělání, abych to poznal.

A já zase nevím, co ví zatím jen ona.

Druhý den se svěřuji se svým trápením Jendovi.
Poradil mi koupit brikety, on si je vozí na chalupu.
Tak batoh na záda, a vyřešeno.

Co to vláčíš v tom báglu?" křičí na mě Jarda, skoro nejbližší soused, mám u něj očko, pomáhal jsem mu s projektem přestavby jeho domu.
Brikety, uhlí mi nedaj!"
Proč si neřekneš klukům Kocourkovejm, aby ti dovezli dřevo?"
Neznám Kocourky."
Ty jseš vůl, tak co se nestavíš? Blbe jeden študovanej. Budeš v sobotu doma?"
Mám být na stavbě, ale Dana doma bude."
Tak mi ti to tam ráno hodíme."
Stal se zázrak.
Kolik to bude stát?" pořád počítáme, každý halíř.
Ti říkám, že jsi vůl, nestarej se..."

Daně neříkám nic, kdyby to zase nevyšlo, asi by jí to složilo.
Poslední dobou je vůbec nějaká jiná. Pořád slzy na krajíčku.

Jarda nelhal.
V sobotu večer, když se vracím ze stavby, nemohu projet vraty, kolo přenáším přes hromadu dřevěných špalků. Stačí jen naštípat sekerou.

Doma nezvykle uklizeno, slavnostní ubrus na stole a Perla Moravy v ledničce.
Co se slaví?
Že by Danu tak vzala ta fůra topiva?

Tak jez!"
Je to dobré, vážně dobré, Dana nevaří často, tedy skoro vůbec, ale „čínu" tu vážně umí.
Rozlévám víno.
Ne, mě nenalévej, prosím" špitne.
Proč ne?"
No přemýšlej trochu, taťko!"

Měl bych pokleknout a políbit jí ruku, a pak vstát obejmout kolem ramen a v očích mít výraz štěstí, ale já jsem jen v šoku. Když se po chvíli proberu, je na objetí pozdě.
Nesnaž se, prosím tě, hlavně se nesnaž, buď tak hodnej..."
A zase slzy a útěk do ložnice.
Chodili jsme spolu sedm let, má mě přečteného.

Všechno se mi zase ještě víc komplikuje.

Kde je ten tátův zvoneček?
Mám chuť si zacinkat

 

https://www.youtube.com/watch?v=QavdMC2xg-Q

Jindra Pařík 21.11.2014

 

21.11.2014 vložil/a: Jindra8526
karma článku: 3.62
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Být králem na cestě ... 6. NDR

Cestování
Budou to už dva měsíce, a stále jsem nedopsal své vyprávění o poslední části cesty.Nedokážu, jako třeba Peggy, sepsat to po pár měsících,…
04.10.2019
Jindra8526
(5.33)

Být králem na cestě ... 5. Do Hamburku

Cestování
Čas, který potřebuji k tomu, abych se ráno vypravil jsem za ty dva týdny v sedle dokázal zkrátit na půl hodiny. Večer zbytečně nekrámuji,…
24.08.2019
Jindra8526
(3.94)

Být králem na cestě ... 4. Holandsko

Cestování
Cesta z frankofonního Bruselu do holandských Flander vede prostě přes arabsky mluvící Střední východ. Přijede-li člověk po dálnici, nemá…
10.08.2019
Jindra8526
(5.33)
PR

Cyklistika s dětmi: Myslíte na všechno?

 ()
Vyrazit s dětmi na cyklistický výlet je snem mnoha rodičů. Důležité si je ale uvědomit, že dítě není dospělák a dlouhé vyjížďky pro něj budou náročné a nemusí ho bavit. Malé děti navíc potřebují speciální vybavení. Zamysleli jsme se nad tím, co všechno cestování na kole s dětmi obnáší.

Horské skládací elektrokolo Montague Paratrooper – Pendix 300

Skládací elektrokolo Montague Paratrooper – Pendix 300 (Citybikes)
Již nějakou dobu vytvážíme v naší dílně zajímavé elektrokolo, které má řadu specifických vlastností, které jsou na našem trhu velmi neobvyklé. Jde o spojení skládacích horských kol Montague a elektrických pohonů Pendix.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

173 cyklistů (5 přihlášených)

Belánské Tatry a okolí – srpen 2021

Už jsem skoro zapomněla balit na dovolenou a psát blog se mi vlastně ani nechtělo, ale pak jsem si uvědomila,…
HMS | 10.09.2021

O kouzelné holčičce

Vyrazili jsme k moři, v autě celou cestu překáželo moje kolo. Manželka ho považuje za zbytečnou komplikaci.…
šíravník | 09.09.2021

Vez mě dál, Esko má 02 – Kanál, jezy a potrubí

Technické památky u Mělníka. 29. 8. 2021 Poslední prázdninovou neděli chci strávit na kole. Počasí je však…
Favorit1970 | 30.08.2021