Až rozkvetou lípy

Foto: Autor

Nemám na mysli tento hit mého mládí

http://www.youtube.com/watch?v=rrxs2FLqWaw

ale období, kdy kvetou stromy, jejichž listy se objevovaly a objevují ve spojitosti s našimi státními symboly. Proč asi zrovna lípa je českým národním stromem? Nevím. Co ale vím, že má setkání s lípami ve mně nechala silné stopy.

Mé nejstarší vzpomínky patří do dětství. Jezdila jsem na léto k babičce a dědovi do Horních Počernic. Pamětníci si možná vzpomenou, že zdejší hlavní silnice byla kdysi lemována krásnou alejí vzrostlých lip. S dědou jsem chodila trhat lipový květ, který se pak sušil na půdě rozložen na novinovém papíru. Tu půdu jsem měla moc ráda. Nejenže byla celoročně provoněna vůní lipového květu, ale ve skříni tu byl ukryt úplný poklad – celé ročníky časopisu Vpřed s kresleným seriálem o Rychlých šípech. Pokud mě babička nebo děda nemohli najít, najisto šli na půdu, kde jsem ležela uprostřed té krásné lipové vůně a hltala příběhy Mirka Dušína a jeho kamarádů.

A pak lipovou alej vykáceli kvůli rozšiřování silnice a já přestala být dítětem a zajímaly mě úplně jiné věci než nějaké kvetoucí „lípííí".

Coby matka dvou malých dětí jsem měla (asi jako každá matka) záchvat „přírodního léčitelství". Zakoupila jsem „odbornou literaturu" a začala sbírat bylinky. Copak o to, sbírání nebyl problém. Ale v paneláku nemáme žádnou suchou teplou půdičku, kde by se daly bylinky sušit. Všechny vodorovné plochy, kromě nezbytně nutných průchodů po podlaze, byly pokryty novinovým papírem, na kterém se sušily od jara do léta nějaké bylinky. Ale se dvěma malými dětmi to byl trochu problém. A jak rostly, zvětšovaly se i jejich nároky na volný prostor. A tak jsem se musela nedobrovolně vzdát krásně provoněného bytu. I když v paneláku to stejně nějak nebylo ono.

Už nesbírám ani nesuším. Možná zase začnu, pokud bude zájem ze strany potomků či to bude vyžadovat zdravotní stav někoho z rodiny. Ale opojná vůně kvetoucích lip na mě stále působí. Kdykoliv ji ucítím, otáčím hlavu, pátrám očima a směřuji své kroky či řídítka mého kola k rozkvetlému stromu. Zhluboka vdechuji, přivírám oči, jsem zase tou malou holkou, která chodila s dědou trhat lipový květ.

Je červen, začínají kvést lípy ...

Fotogalerie

Líbil se vám článek?  [+]

Takový normální týden (očima manželky)

Ze života

Je páteční odpoledne. Nakládáme do auta kola a věci na celý víkend. Tak jako mnohokrát předtím odjíždíme strávit cyklovíkend do nějakého…

více »

22.11.2011

Burajda

(8)

Zimní procházka aneb pěší cyklistka v zasněženém lese

Ostatní

Ještě včera to venku vypadalo na příjemné předjaří, ale dnes se mi po prvním ranním pohledu z okna drala na jazyk poněkud jadrnější slova.…

více »

13.02.2011

Burajda

(3.63)