Štafeta 2012 - Výlet Nakolíka do Vídně aneb cesta tam a zase zpátky.

Výlet Nakolíka do Vídně aneb cesta tam a zase zpátky.

4.9.-5.9.2012

Trasa: Břeclav, Hohenau,Marchegg,Eckartsau,Wien,Děvínská Nová Ves, Lanžhot

Najeto: 1. den 172.km
2. den 137.km

Kdo Nakolík vezl?  Crow75, Hekynen

Počasí: 1. den povětru
2. den proti větru :-)

V devět hodin ráno posílá Pavel textovku,že dojede o půl desáté, protože má ještě nejakou naléhavou práci. Jsem už zvyklý na tyto změny, takže dojíždím na místo srazu něco před desátou a mám čas na kontrolu kola.
Pavel se objevuje v deset a konečně se vydáváme na společnou cestu s Nákolíkem do Vídně a přes Slovensko zpátky. Máme na to dva dny, tedy máme spacáky a nějaké ty drobnosti na zaplnění báglů(tenisky jsem si opravdu brát nemusel). Jinak by nám plandaly jak plachty bez větru.
Když jsme u toho větru.Vál(aspoň dnes) zprávným směrem, tedy do zad. A takhle to zůstane nejmíň po Dunaj, kde se stočíme na západ a přes Donau Park dojedeme do Vídně.

Hranici překračujem v Poštorné a v Reinthalu odbočujem na cyklostezku kopírujíci silnici č.49 na Hohenau a Dürnkrut.
Stavíme u památníku Bitvy na Moravském poli a Nakolík chvíli hlídá poslední z rytířů. Pavlova GPSka nás svede z Dürnkrutu na Götzendorf a dál na západ. Dáváme vale cyklostezkám a odbočujeme na Ebenthal a snažíme se napojit zpět na silnici č.49. Dnes se v Rakousku bez mapy jet prostě nedá. :-) Hledáme záchytný bod, ale díky opru se nemůžem orientovat podle Malých Karpat a spoléháme na navigaci. Nakonec se v dáli něco vyklube a dojíždíme do Marcheggu. Zaskakujem na pozdní oběd a jak bylo v Rakousku - Uhersku obvyklé, s obsluhou není problém mluvit Česky.
Pro dnešní den bylo Hekyho zkratek dost a poslední část k Dunaji jedem po silnici. Před mostem na Hainburg odbočujem doprava na „dálnici" v Dunajském parku. Menší odbočka na Eckartsau a focení útočiště posledního Českého krále. Stále se těšíme na jakkoukoliv změnu trasy. Jízda po hrázi, mezi lesy je opravdu záživná. S radostí přivítáme po dvaceti kilometrech zatáčku a na památku si ji vyfotíme.

Do Vídně se dostáváme přes rafinerii a pokračujeme na Donauinsel, ostrov pro sportovní vyžití Vídeňanů. Na pravý břeh vjíždíme u Prátru a proplétáme se k Stephansdom. Pod katedrálou dojezdové foto a je čas si hledat místo na spaní.Vracíme se do Dunajského parku a neznalí okolí uleháme na hráz. Noc proběhla klidně, tedy kromě náletů komárů a pobíhání stáda jelenů v říji.
Ranní nízký průlet letadla, nás ubezpečuje, že místo na spaní nebylo zvoleno nejlíp. Přesně na protějším břehu se nachází Vídeňské letiště. Balíme a zpátky na „dálnici" směr Děvín. U Schloss Hofu přejedeme po novém mostě na Slovenskou stranu a míříme k soutoku Moravy z Dunajem.

Na oběd si dávám jelení guláš a Pavel to bere jako pomstu za probdělou noc. On skončí na obvyklých pečených žebrech. Z Děvína pořizuji fotky soutoku a Nakolíku. Pod hradem se důkladně občerstvíme a proti toku Moravy míříme na Moravský Svätý Ján a přes Lanžhot zpět do Břeclavi. Vítr se bohužel neotočil, takže celý den jedeme proti větru. Na hranici se dostáváme o půl osmé večer a o půl hodiny později i do Břeclavi. Za dva dny najeto 309.km a hlavně Pavel je bude cítit dlouho. Holt horák není na takové rychlovky stavěný. :-)