reklama

Smutek pana Otýse

Pana Otýse jsem poznal při krádeži. Tedy já kradl. Školní botasku pohozenou na chodníku, stál jsem na podezdívce plotu jeho zahrádky a natahoval se přes něj pro ty báječný chrupky.
A pak se objevil. Strašně rychle. Nestačil jsem tedy popadnout tašku a zdrhat co se dá, což byl běžný postup v takových situacích.

Pan Otýs se ale nezlobil, nekřičel a nesnažil se mi jednu střihnout. Otevřel branku a pustil mě do zahrady, ať si prý natrhám z druhé, té osluněné strany, že tam jsou třešně mnohem lepší. Nevěděl jsem, co mám dělat. Utrhnul jsem si dvě, tři, vymluvil se, že spěchám na angličtinu a utekl.

Druhý den, cestou ze školy, už mě pan Otýs vyhlížel. Ať si zajdu natrhat a vezmu i košík mámě. Už ho měl připravený. Tak nějak, přes ty třešně, jsme se zkamarádili.

Já dvanáctiletej kluk, a penzista pan Otýs.
Měl spoustu zážitků z války. Prošel se Svobodou „z Buzuluku do Prahy", na Dukle byl raněn. Vyprávěl mi ty válečné příběhy a já je hltal s otevřenou pusou. Říkal, jak mu snížili důchod, ale „on si za Svobodou zašel na Hrad", a ten se už o něj postaral. Ukazoval mi zranění, přes záda se mu táhla dlouhá jizva, levou nohu, na kterou mírně napadal, měl jako by sešitou z drobných kousků kůže. Napsal jsem o panu Otýsovi a jeho cestě válkou slohovou práci a vyhrál s ní nějakou soutěž. Byla doba uctívání „svobodovců", dobře se to angažované soudružce učitelce hodilo. I pan Otýs měl radost a já k němu chodil stále, pro změnu zase na hrušky.

Pak nastala změna. Pan Otýs mě uviděl, jak pomáhám paní Dezauerové, sousedce od naproti, s taškou. Zavolal si mě přísně a řekl:
Ty se kamarádíš s tou kolaborantskou sviní?"
Nevěděl jsem co říct, netušil jsem, o co šlo.

A pan Otýs mě začal vyprávět o tom, jak za války, zatímco on byl na frontě, Dezauerovi pořádali s okupanty pitky, Dezaureová, že se „kurvila" s Němci a „ten její starej" na to jen koukal. Moc jsem tomu nerozuměl.

Pan Dezauer byl hodný starý pán, měl plnou knihovnu předválečných kovbojek, které mi ochotně půjčoval. Jen díky panu Dezauerovi vím, kdo byl „ďáblem Sonory".
Pan Otýs mě nabádal, ať okamžitě přestanu s těma „sviněma zrácovskejma" mluvit a říkal, že místo pozdravu si mám vždycky odplivnout.

Nedokázal jsem to.
Dál jsem si chodil půjčovat rodokapsy a nepřestal jsem Dezauerovi zdravit.
Byl to malý svět u nás „Na Zemance" a tak se to pan Otýs dozvěděl.
Když jsem za ním znovu v úterý přišel, seděl jen na lavičce, byl nezvykle zamlklý a leskly se mu oči.
Říkal mi potichu:
Ty nechápeš, co ti lidé provedli? Nechápeš, že mezi slušnýma lidma nemají co pohledávat?"
A já mu říkal, že to bylo kdysi a dávno, a že je to pryč.
Ale pan Otýs jen smutně dodal:
Není to dávno, není to pryč, nad ránem mě ta noha pořád bolívá."
A pak už se ten starý válečník úplně rozbrečel a zajíkavě koktal:
Neumím to vám mladejm říct, nic jsem nedokázal, ty si vůbec nic nepochopil. Co dělám špatně?"

Dodnes nevím, co dělal pan Otýs špatně.
Nevím ani co já dělám špatně.
Dvacet let je „dávno" jen pro dvanáctileté kluky.

Jindra

04.08.2012 vložil/a: Jindra8526
karma článku: 7.1
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Být králem na cestě ... 6. NDR

Cestování
Budou to už dva měsíce, a stále jsem nedopsal své vyprávění o poslední části cesty.Nedokážu, jako třeba Peggy, sepsat to po pár měsících,…
04.10.2019
Jindra8526
(5.08)

Být králem na cestě ... 5. Do Hamburku

Cestování
Čas, který potřebuji k tomu, abych se ráno vypravil jsem za ty dva týdny v sedle dokázal zkrátit na půl hodiny. Večer zbytečně nekrámuji,…
24.08.2019
Jindra8526
(3.64)

Být králem na cestě ... 4. Holandsko

Cestování
Cesta z frankofonního Bruselu do holandských Flander vede prostě přes arabsky mluvící Střední východ. Přijede-li člověk po dálnici, nemá…
10.08.2019
Jindra8526
(5.33)
PR

Cyklistika – přínos pro zdraví a pohodu

 (S'portofino)
Před sebou máte jen sebe a trasu: můžete si vybrat divočinu, jednu z mnoha vyhlídkových tras nebo městský ruch, od kterého se můžete kdykoli odpojit.

Do Českého lesa za dobrodružstvím i historií

 ()
Hledáte pro svou dovolenou místo, které nabízí nádhernou přírodu, historii, poznání, ale také pravý lázeňský odpočinek, dechberoucí architekturu a to vše bez davů všudypřítomných turistů? Přesně to svým návštěvníkům nabízí pohoří Český les.

Nová značka skládacích kol v ČR – Montague kola (nejen) amerických výsadkářů

Skládací kola Montague (Citybikes)
Skládací kola si již dávno našla cestu k zákazníkům. Není divu. Jsou praktická a zásadně rozšiřují možnosti rekreační a městské cyklistiky. Díky lehkosti a skladnosti jsou používána při cestách vlakem, autobusem, letadlem, karavanem, osobním autem a dokonce i ultra-light letadlem či vrtulníkem.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

252 cyklistů (11 přihlášených)

Východní Balkán - 4. část - Bulharsko - Rodopy

Na pěkné noclehy si člověk rychle zvykne. Prostě jsme ty krásné přístřešky začali brát jako standard, až jsem…
Peggy | 22.09.2023

Východní Balkán - 3. část - Rozžhavený nejjižnější bod

Na úvod jsem zapomněla na pár důležitých informací: - Dětem už je (rok 2021) 12 a 14 let (ano, nočník jsme už…
Peggy | 11.09.2023

Z Čech k moři – Alpe – Adria

PŘÍPRAVY KAM SE VYDAT? Nějaký čas ve mně zrála myšlenka nechat letos, až budou děti na táboře, doma obytňák…
PetrVobo | 11.07.2023