reklama

Štafeta 2012 - převzetí od HMS

Předání plechovky.
Předání plechovky.
Foto: Autor

Kdy: čtvrtek 21. 6. 2012

Kdo: radka

Počasí: tipovala bych to na 27° C, ale prádelna

Újeto: 26,9 km

-----------------------------------------------------------------------------------

V 16:15 jsme si s HMS daly sraz u Divadelní lodi na náplavce a tam jsem od ní také převzala Plechovku. A v ní pro mě bylo i malé překvapení - slané lakrisové bonbóny. Ty teda já fakt můžu :o)))

Ještě dorazil Václav, přivezl zásobu samolepek, vyfotil nás a pak už jsme jeli každý po svém.

Po mnoha úvahách kam jet jsme se rozhodla zacelit ďouru v mapě mezi Jazzdok a Modřany, která vznikla... No, už to rozmazávat nebudu, zkratka vznikla :o))) Takže jsme s HMS nejprve nabraly kurz na Janáčkovo nábřeží. Je fakt, že ani jedna z nás nevěděla, kde vlastně Jazzdok je, ale našly jsme, vyfotily jsme a teď hurá do Modřan. Tam už jsem ale jela sama.

Trasa se moc vymýšlet nedala - potřebovala jsem zachovat spojnici Jazzdok - Barrandovský most a odtud klasika kolem ledáren a po Modřanské stezce až na point "u kina". Jelo se skvěle, vítr fučel do zad a na Modřanské bylo jen pár bruslařů a cyklistů.

Cestou jsem přemýšlela, jak a kde tam plechovku vyfotím, ale člověk míní... Zkrátka na vedlejší lavičce seděl bezdomáč, který okamžitě začal jevit vizuální zájem o to, proč jsem tam zastavila. Focení jsem tak zkrátila na minimum a rychle jsem nabrala kurz zpátky do centra. No, rychle, teď nějak vítr fučel proti, takže ačkoli do Modřan jsem bez problémů držela na tachometru 26 km/hod., teď jsem byla ráda, když jsem to výtáhla přes 20. Ale není žádný spěch.

Téměř po dvou hodinách (v 18:09) jsem byla zpátky na nábřeží u Divadelní lodi. Ďoura v mapě je zacelena, tak teď mohu jet po svých. Původní záměr dojet vyzvednout pravý nakolík vzal s pokročilým časem tak nějak za své, takže jsem to vzala klasicky k Národnímu divadlu, přes most a rozhodla jsem se zajet na Kampu. Ale proč na Kampu, když můžu navštívit kamaráda v cukrárně na Maltézském náměstí a dát si jednu výbornou kávu se sladkou oměnou?!?

S náhlou změnou plánu nemám problém, problém byl vydržet ještě pár staropražských uliček dlážděných "kočičími hlavami". Ale na Maltézské náměstí jsem se dokodrcala bez ztráty šroubků a kde je cukrárna Šťastná 13 to už jsem věděla :o))) Já ty jejich křesílka mám čím dál ve větší oblibě. Sedět si v podvečer v podloubí, popíjet kávu, ukusovat skvělý dort a sledovat ruch na Maltézském náměstí... Jo, tak tohle můžu. V příštím životě chci být rozhodně kavárenský povaleč :o))) Panu majiteli Mirečkovi (mimochodem žádná reklama, je zde řádně registrován!!!) jsem tam zanechala samolepky, které okamžitě získaly své čestné místo na vitríně s dorty a příjemně občerstvena jsem zase mazala dál.

Kampu jsem opravdu eliminovala, ta mne nijak nezajímala. Co jsem ale nechtěla vynechat, to je moje oblíbené sousoší "Čúrajících panáků". Na ty se jdu podívat vždycky, kdykoli jedu kolem :o))) Jedna fotka a zase musím dál.

Překodrcala jsem Klárov - tuhle křižovatku taky nemám ráda, ale naučila jsem se ji jezdit po chodníku na straně metra a přecházím až přes přechod u zámeckých schodů. Dost necyklistické, já vím, ale projet křižovatku rovně s autama, to aby měl člověk oči i na zadku. Když tady jedu autem sama vím, jak velmi snadno se v tom chumlu aut a tramvají přehlédne cyklista nebo chodec na přechodu.

Tak a teď už jen furt a pořád do kopce až domů. Dneska první fázi vyhrála myší díra kolem hotelu Hoffmeister. Ty schody dole nenávidím, ale dneska jsem je vyběhla jako nic. Zbytek už se dá vyšlápnout. Pak lávka do Chodkových sadů a když už jsem tady, proč nezajet k Zeyerovi!!! Takže místo pravá jsem vzala levou. U pomníku byl klid, nikde nikdo, ale znáto to, zákon schválnosti funguje. Jen jsem vylezla po šutrech k sousoší a umístila plechovku, objevil se na cestě človíček a zíral, co tam dělám... Dělala jsem jakoby nic... Vyfotila jsem, vylezla jsem pro plechovku a mazala jsem dál :o)))

Cestou kolem Belvedéru jsem si řekla, že bych mohla projít přes Hrad a udělat fotku s vyhlídkou, ale tyhle plány mi zhatila hradní stráž. První předsunutý vojáček stojí u Jízdárny u značky STOP/kontrola a že prý dále jedině pěšky. Tak takhle daleko teda nejdu... Kde jsou ty časy, kdy se na kole mohlo až k bráně...

Poslední cca 2 km už byly celkem pohodový. Teda až na křižovatku u budoucího tunela Blanka - ta je teď maximálně hnusná a jezdím přes ní strašně nerada, ale rozumnou objízdnou trasu se mi vymyslet nepodařilo a ani už jí na ten rok vymýšlet nebudu :o)))

Doma jsem byla krátce po půl osmé a tachometr ukázal 32,6 km ujetých v naprosté pohodě. S Plechovkou jsem najela ale jen 29,6 km :o))).

Fotky http://vrstevnice.rajce.idnes.cz/120621_Stafeta_Nakole.cz_-_Prevzeti_od_HMS/

 

Fotogalerie

22.06.2012 vložil/a: radka
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Dámská zdraví z PoSázaví aneb jaké jsou cesty podél Sázavy

Cestování
Dámská 2019 se nesla pod heslem "Pramen zdraví z PoSázaví" a Posázaví jsme si užily opravdu dost. Jely jsme Sázavu od pramene k soutoku.…
14.02.2020
radka
(3.64)

Vodňansko

Cestování
Do Vodňan jsem za svých více jak 50 let života prvně zabloudila loni v létě cestou na poutní místo Lomec, kde je unikátní oltář tzv.…
21.09.2017
radka
(5.08)

Nach Gmünd (25. – 30. 8. 2014)

Cestování
Už od jara jsme přemýšleli, kam se asi tak vydáme v létě na cyklodovolenou - tentokrát to mělo být po delší době pouze „na těžko". Padaly…
10.07.2015
radka
(2.28)
PR

Cyklistické legendy a hazard: Příběhy slavných cyklistů a jejich vášně pro hazard

 (shutterstock.com licence NATALIS)
Cyklistika je sport plný hrdinství, vytrvalosti a odhodlání. Je to sport, který oslavuje sílu lidského ducha a schopnost překonávat překážky. Ale za lesklou fasádou profesionální cyklistiky se skrývá i temnější stránka: vášeň pro hazard.

Cascara aneb čaj z kávových třešní: Proč si ho dopřávat co nejčastěji?

 (kofishop.cz)
Myslíte si, že už jste ze světa kávy ochutnali všechno? Pak jste možná zapomněli na cascaru – pochoutku s dlouhou tradicí, která ale zatím stále stojí tak trochu ve stínu tradiční kávy. O co se vlastně jedná a proč byste měli cascaru pustit i do svého šálku?

Nová značka skládacích kol v ČR – Montague kola (nejen) amerických výsadkářů

Skládací kola Montague (Citybikes)
Skládací kola si již dávno našla cestu k zákazníkům. Není divu. Jsou praktická a zásadně rozšiřují možnosti rekreační a městské cyklistiky. Díky lehkosti a skladnosti jsou používána při cestách vlakem, autobusem, letadlem, karavanem, osobním autem a dokonce i ultra-light letadlem či vrtulníkem.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

347 cyklistů (10 přihlášených)

Srpen 2023 – okolo Otavy

Letošní zahraniční výlet nám nečekaně zrušily zdravotní problémy, musely jsme se z cesty vrátit. Po…
Aar | 23.03.2024

Dámská 2023 – okolo Ašského výběžku k nejzápadnějšímu bodu ČR a ještě kousek dál

Letošní Dámská je prémiová, protože tuhle tradici držíme už od roku 2003. Jen jeden rok jsme vynechaly, v…
HMS | 19.03.2024

Jižní hranice

„Tak jsem tady Panímámo, dřív to nešlo.“ Oblíbený citát můj a mého bratra, mně vytanul na mysli 8. září 2023,…
Stanley58 | 02.01.2024