Jak jsme málem nevyjeli...

Na dnešní den jsme domluveni, že cyklobusem pojedeme do Karlova pod Pradědem. Bohužel na autobusovém nádraží zjišťujeme, že se dnes do cyklobusu nevejdeme. Přednost má skupina, která má místa zarezervované a venku čekají další cyklisti, kteří se do autobusu také nevlezou. I když cyklobus vyjíždí z našeho města, rezervace se v našem městě neprodává. Také jsem předpokládal, že v tom špatném počasí nikdo na kole nepojede.... 

Říkám si, ok moje chyba musíme vymyslet něco jiného. Přemisťujeme se na vlakové nádraží, s tím, ža aspoň vyjedeme vlakem do Bruntálu, odkud by jsme již kolmo pokračovali do Karlova p.P. Bohužel vlak nám před nosem ujíždí a tak vymýšlíme další variantu.

Za 45 minut jede vlak do Jeseníku a tak čekáme. Deset minut před odjezdem se nás jeden z pracovníku nádraží ptá jestli s těmi kolami jedeme do Jeseníku. Na naši kladnou odpověď nám sdělí, že ale do Jeseníku jede jen jednovagónový motoráček. Samozřejmě na nádraží nejsme s kolami sami. Což mě trochu vytáčí, vlak do turistické oblasti a dráhy na to kašlou...Podobné je to o spoj dříve, opět žádná možnost rezervace a míst pro kola pramálo.

Nakonec se rychle rozhodujeme, že pojedeme raději vlakem směr Olomouc.  V jízdním řádu je, že vlak bere kola. Když ale vidím, že vlak má jen tři vagóny a na nádraží čeká osm cyklistů, trochu znejistím, nakonec nás průvodčí posílá do zadní části, kde se dají naštěstí sklopit sedačky a my tak dáváme kola mezi sedadla.

Cestování s kolem je u nás stále problém, dráhy se sice snaží zvyšovat počet spojů, v kterých se dají přepravovat kola, ale stále to není bohužel dostatečné.