reklama

Ve městě

Foto: Autor

Tohle město je dopravní těsto

Otázku, proč se vydávat na poněkud bláznivou cestu s městským nákladním kolem a skládačkou po vlastní ose z Pardubic do Prahy, si po prvním nedávném příspěvku kladl mnohý čtenář. Protože je ale život plný překvapení a nikdy nevíte, co se může přihodit, je mnohdy lepší nechat překvapit nejen sám sebe, ale i okolí.

Ve městě se dějí věci. "Pražákům těm je tu hej", prej nikam nezablouděj, zpívá Kocáb. Pražákům tu je sice hej, ale často bloudí. Proč vlastně utíkají z toho super "krámu na rychlý ukojení" do svých chaloupek na Šumavě nebo jinde v podhůři, kde se nejraději přes den rejpou v záhoně, večer si daj lahváče, prdnou do sedačky a pustí si už po sté Nemocnici na kraji města?

Praha přesně odráží českou náladu. Ukrojit, ukojit a to nejlíp honem rychle! To se pozná nejen ze všedního stresu, ale třeba také když jedete s "trochu jiným" a pomalejším kolem pohodovým tempem předměstskou krajinou. Pražák bydlící v pestrobarevné suburbii (satelitu) vás ze svého super cool tanku vytroubí úplně jinak než Pardubák nebo Břeclavan. (Oslími mosty se postupně dostáváme k cestě a k tomu, proč tohle všechno. Zkuste vydržet.) Pražák je totiž pejorativní výraz pro člověka, který je tak trochu jinej, ale vlastně vzorek vola, který mnohdy nepochází z Prahy, ale je to prostá maloměstská zdánlivě zbohatlá náplava. Pražan je naopak spořádaný obyvatel Prahy, který je rád, že Pražák na víkend vypadne na chalupu a už mu moc nevadí ti turisté, páč v sobotu se tak dostane život do normálu a může si jet v pohodě nakoupit na trh, třeba na náplavku (pozor - neplést s náplavou). Nic proti obyvatelům Prahy (jsem jedním z nich), ale výjimka potvrzuje pravidllo, že.

Řada z nás považuje za společenský druh dopravy spíše "socku čili mastnou tyč". Auto ve městě je spíše individualistická pruda - nezbytnost, kterou je třeba mít rychle za sebou. Auto je pohodlné, odpovídající egu a postavení (jak čeho), kompenzační pomůcka, nebo jen prostě nezbytná a užitečná potřeba, bez které nepřevezu, co potřebuju. Tisíc důvodů proč autem jezdí každej druhej a pro samej plech už není ani kam plivnout. Debatami o vysedávání v kolonách nás otravují nejen flašinetová rádia, ale i kolegové v práci. Pěšky chodí blbci a turisti a na kole jezdí sebevrazi a smraďoši v soc-oblečcích. Toto uvažování odpovídá celospolečenské náladě. Žvanění kolem užitků toho kterého dopravního prostředku ale raději ponechme na filozofické večery nebo diplomantům na sociologii či kulturologii (hlavně ne soudruhům politikům a inženýrům, asfalto-betonovým lobistům, nebo lelkujícím internetovým debatérům ...).

Že je kolo společenským dopravním prostředkem, se může každý přesvědčit ve svém okolí. Ať se člověk postaví v Praze k Mánesu, do Pardubic na nám. Republiky před Zelenou bránu nebo do Uherského Hradiště na náměstí, všude se po chvíli dají lidé s koly do řeči. Kolega Tomáš P. nedávno sledoval pohyb lidí jedoucích na kole do práce (v Praze u Mánesa) a zachytil zajímavé situace. Aniž se vzájemně tito lidé znají, dávají se při čekání na zelenou do řeči. To se dá sledovat někdy u motorkářů, ale ti musí mít buď zhasnutý motor, nebo mít sakra tichou mašinu, takže se to odehrává především v posunkové řeči nebo pokyvováním, jak to tomu druhému pěkně bublá. To bavení se - to je dost divný, co? Dříve se cyklisté dokonce vzájemně zdravili. V jednu dobu jsem při cestě do práce na kolegy na kolech kývnul až osmdesátkrát, ale dnes tomu tak už není. Jezdím na plečce nebo na skládačce v civilu a to se mezi bajkery jaksi nenosí. Cyklisté již nejsou komunitou, je jich čím dál více a různých živočišných druhů. A hlavně, zkuste jít po Václaváku a všechny zdravit.

Protože nechci prudit sebe, ani svoje okolí (teda kromě tohoto blogu) a kolega Tomáš P. to vidí stejně, řekli jsme si, že tu jeho svatbu pojmem tak trochu jinak. Přesto, že má jeho rodina nejvíc aut ze všech co znám i neznám (osobní, malé nákladní a rodinnou dodávku), žije především "na kole" (včetně celé rodiny). Nikoho do toho moc nenutí, nikoho tím neprudí (kromě své ženy a dcery - ale ono je to baví...no prostě musí no) a navíc se zasloužil o mnoho dobrého nejen ohledně veřejné dopravy v Praze a okolí, ale především stojí za mnohými pozitivními realizacemi ve prospěch cyklistů. Jak říká: "člověk hlasuje řídítky" (nebo volantem) a chová se tak, jak chce, aby okolní svět vypadal. Naše okolí se totiž přirozeně dotváří tak, jak se k němu většinově chováme (to bude nejmíň na Pulitzerovu cenu). Od toho se už hravě dá odvodit to ostatní (...). Auto a veřejnou dopravu pak používá, na co jsou vhodné a především tehdy, kdy je to vhodné. Enviromentalistické ideje v tom nejsou, prostě jen vnitřní potřeba zdravého a normálního bytí.

Možná se zdá, že vše výše uvedené je nesourodý text. Ano je to tak! Jedná se jen o několik kousků celé skládačky, které jsou ve výsledku pro každého z nás okolnostmi ovlivňující naše motivace. Blog snese hodně lehkého textu a kdo chce text těžšího kalibru, ať si přečte Dostojevského nebo Kunderu.

Ale konečně k věci! Bylo to asi tak: ... srdce z perníku, cesta z Pardubic do Prahy, žádost o ruku, rodina na/v jednom kole - Christianii, skládačky, kola, stařečci, svatebčani, koláčky, pohoda, cesta na Malou stranu, žádný problém s parkováním, vtipný obřad, sto upřímných úsměvů na fotce, bárkou přes Vltavu, parníkem na gárden párty a povedená sešlost s přáteli a jejich rodinami. Škoda jen, že ROPID unesl nevěstu a ženicha na tak dlouho. Jo to kdyby jeli na kolech... ale raději nedomýšlet.

Vůbec nejde o chlubení se, jakou že to kdo měl svatbu, ale že to jde i na kole. Bez stresu a bez troubení. Nevěsta se pak nechala slyšet, že to byl nejsilnější zážitek z celé svatby. Jízda v Christianii na obřad. Konečně totiž vím, proč jsou v kodaňské čtvrti Christiania lidé tak v pohodě. Kdo nezkusil - neuvěří.

Už jste byli v Kodani? Kdo ne, tak se může těšit na příští fotoreport.

Poděkování patří dánským hippíkům a sdružení Město na kole.

text: Slávek Syrový, 14.5.2011
foto svatební: Tomáš Cach, 7.5.2011

Fotogalerie

14.05.2011 vložil/a: slavasyrovy
karma článku: 3.31
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Z města do města

Ostatní
Christianií a Bromptonem z Pardubic do Prahy I když je Kolín někde na půl cesty mezi Prahou a Pardubicemi, mohli jste u něj poslední…
30.04.2011
slavasyrovy
(3.31)
PR

Tour de France 2023 se pomalu blíží

 ()
Tour de France, největší svátek světové rychlostní cyklistiky, už bude brzy tu. Mezinárodně sledovaná a velmi populární soutěž je jistou zárukou zhlédnutí vrcholných sportovních výsledků za účasti známých jmen, také ukázkou atraktivního prostředí a získání celkově silného prožitku. Není proto náhodou, že je tato soutěž také lákavým cílem pro sázkaře. Tour de France se pomalu blíží, jak si závod osvěžit online sázkou?

Nová značka skládacích kol v ČR – Montague kola (nejen) amerických výsadkářů

Skládací kola Montague (Citybikes)
Skládací kola si již dávno našla cestu k zákazníkům. Není divu. Jsou praktická a zásadně rozšiřují možnosti rekreační a městské cyklistiky. Díky lehkosti a skladnosti jsou používána při cestách vlakem, autobusem, letadlem, karavanem, osobním autem a dokonce i ultra-light letadlem či vrtulníkem.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

116 cyklistů (0 přihlášených)

Norsko 2022 – S děravou botou Hardangerviddou

Náhorní plošina Hardangervidda není pouze norská, nýbrž s největší určitostí i evropská nejrozsáhlejší horská…
šíp | 30.03.2023

Bikepacking španělsky 5.část: Andalusie – Přes Sierru Nevadu do Granady

Z pouště se přesouváme ke stoupákům Sierry Nevady. Čeká nás nejvýše položená cyklostezka Evropy bez…
Kristina | 02.01.2023

Jak jsem jel okolo Čech

Závod Okolo republiky je další z cyklistických ultra-šíleností, do které jsem se po letošním Toulání pustil.…
JohnyB | 23.10.2022