Retro-Direct – dva převody bez přehazovačky, aneb pocta důmyslu našich pradědů

Foto: Autor

Další fotografie

Rád bych se podělil o zkušenost se zajímavým historickým řešením měnitelných převodů, které mě nedávno zaujalo natolik, že jsem ho instaloval na staršího favorita. Toto je výňatek z článku na adrese http://matej.boha.cz/ , kde naleznete podrobnější technické detaily a fotodokumentaci ze stavby.

Z mé oblíbené dětské knížky o historii jízdních kol od Kamila Lhotáka jsem měl léta vtisknutý v paměti obrázek jakéhosi nepochopitelného zpřevodování s podivně propleteným řetězem. Společný popisek několika ilustrací pravil „starší systémy měnitelných převodů“, bez jakéhokoliv přiblížení funkce. Před pár lety jsem se dostal do muzea cyklistiky ve francouzském Saint-Étienne, kde jsem tajuplný převod uviděl znovu - tentokrát ovšem s vysvětlením a funkční ukázkou - a užasl jsem. Patent se nazývá Retro-Direct a patřil ke specialitě dodávané v prvních desetiletích 20.stol. místním výrobcem kol Hirondelle (Vlašťovka). Kolo má dva převody – těžký když otáčíme klikami dopředu, lehký když otáčíme vzad. V obou případech se kolo samozřejmě pohybuje vpřed. Geniální technická řešení zkrátka spočívají v jednoduchosti.

Od té chvíle jsem byl rozhodnutý, že si takové kolo musím vyzkoušet. Fascinovala mě představa změny převodu v nulovém čase, bez jakýchkoliv dalších mechanismů. Princip je skutečně velmi jednoduchý – na jedné nábě jsou dvě nezávislá volnoběžná kolečka. Řetěz je veden tak, že při šlapání vpřed zabírá menší kolečko a větší se v opačném směru protáčí na volnoběh. Při změně smyslu otáčení zabírá větší a menší běží na volnoběh. Pokud při jízdě nešlapeme, běží volnoběžně obě kolečka. Akorát s kolem nelze couvat, volnoběžky se kousnou přes převodník proti sobě – čehož si ovšem všimneme maximálně při parkování.

Vratná část řetězu je vedena přes rolničku, která se dělala posuvná a zároveň sloužila k napínání řetězu. Pozdější modely Hirondelle byly vybaveny přesmykačem a rolnička byla na pružině – ve výsledku mělo tedy kolo čtyři převody, dva vpřed a dva vzad. Z mého pohledu toto řešení ale už ztrácí jednoduchou eleganci, když jsem se rozhodl si kolo postavit, neuvažoval jsem o jiné, než klasické dvoupřevodové variantě... popis stavby kola na http://matej.boha.cz/

Zkušenosti s provozem

Zpočátku jsem si chtěl především vyzkoušet, jaký je pocit šlapat do kopce dozadu, vychutnat si konstruktérské opojení a také trochu oživit a docenit dávno překonanou a zapomenutou důmyslnou konstrukci. No a navíc je to bezva recese. Nakonec jsem ale zjistil, že mě používání kola nejen baví, ale že mi i celkem vyhovuje, a již jsem na něm najezdil stovky kilometrů. Bezstarostný rozjezd na křižovatce, kde stačí párkrát šlápnout dozadu a pak pokračovat dopředu, okamžitě a hladce, bez páček, lanek a bowdenů, mě doposud nepřestal naplňovat radostí! Kolo zbavené přehazovačky a přesmykače získá na eleganci a lehkosti, a přesto můžete vydupat i strmé kopce.

Zezačátku je to sice nezvyk a strašně bolí svaly, o kterých tělo dosud nevědělo, ale to se poddá rychle. Převody 51/18 vpřed a 51/28 vzad mi vyhovují a jsou dostatečně univerzální, i když je samozřejmě často nutné zabrat vestoje. Určitě doporučuju klipsny, které pomohou nejen při šlapání vzad, ale především v prudších kopcích při silovém tahání. Skutečně si nemyslím, že by se někdy mohlo vrátit praktické všeobecné využití Retro-Directu, ale je to prostě náramná sranda :-)

Fotogalerie

Líbil se vám článek?  [+]