Česká ministerstva cyklisty přijímají rozpačitě

Jak to dopadne, když se vydáte na úřady s kolem? Počátkem dubna jsme na elektrokolech objeli všechny klíčové české úřady a všude položili stejnou otázku: „Kam si můžeme dát kolo?“ Jak dopadl test připravenosti na cyklisty...

Foto: Jiří Juřík

Jízda na kole je zdravým pohybem a cyklistická doprava znamená pro naše města úlevu od hluku, prachu a nezanedbatelnou úsporu místa. Na odborných seminářích a konferencích se na tom již dávno shodují zástupci našich ministerstev i komunální správy. Jak to ale dopadne, když dojde na lámání chleba a cyklisté se objeví před vrátnicemi českých ministerstev?

S mojí kolegyní Radkou Žákovou z portálu plzenskonakole.cz jsme jako dvě úřednice na elektrických kolech, vyzbrojeny diktafonem a fotoaparátem, absolvovaly počátkem dubna 2010 okružní jízdu Prahou. Během ní jsme navštívily sídla čtrnácti českých ministerstev, Úřadu vlády, Poslaneckou sněmovnu a Senát ČR. Na pracovníky bezpečnostních služeb jsme se obrátily vždy se stejnou žádostí – v nejbližší době se chystá úřední jednání, kam bychom s kolegy rády přijely na kole. Půjde o zhruba pět kol, která bychom potřebovaly někam po dobu jednání umístit.

Dejte si to ke značce, my to hlídat nebudeme

První známkou, která mnohé napoví, byla přítomnost cyklistických stojanů před budovou. Ve většině případů ale skončila naše elektrokola zamčená u dopravních značek. Světlými výjimkami byly pouze tři budovy, a to Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí a s určitými výhradami i Úřad vlády ČR.

Něco o teorii parkování…

Používané stojany by měly být konstruovány s ohledem na dobu parkování:

Krátká doba parkování
(max. několik minut).
Např. před obchodem. Pokud není k dispozici stojan, nouzově postačí i pevně ukotvený předmět, jako např. dopravní značka nebo zábradlí.

Střední doba parkování
(do 4 hodin).
Pravidlem by mělo být zamčení předního i zadního kola + rámu k pevnému stojanu. Nejvhodnější jsou stojany typu „obrácené U“.

Dlouhá doba parkování
(více než 4 hodiny, popř. přes noc)
Typicky před školou, zaměstnáním, domovem. Kromě bezpečnosti je potřeba myslet i na ochranu před nepříznivým počasím. Zde by měly být k dispozici úschovny, cyklistické boxy, kolárny, parkovací domy nebo minimálně hlídaná parkoviště se zastřešením typu P+R.

Improvizované uzamknutí jízdního kola ke značce snad postačí na několik minut, kdy se jde návštěvník na něco zeptat do vrátnice. Rozhodně by to ale nemělo být řešení na hodinové jednání. Vždyť i nejkvalitnější zámek, který je k dispozici na trhu, překoná zkušený zloděj do 30 vteřin. Také proto jsme se vyrazili dovnitř zeptat, jestli existuje i nějaká další možnost.

„Tak to vám nepovím, s tím jsme se tu ještě nesetkali,“ tak lze shrnout první reakce bezpečnostních služeb. Bezradnost ostrahy byla patrná – většinou následovalo horečnaté telefonování a dohadování, případně odkaz na vedoucího bezpečnostní služby.

Někde to vypadalo, že návštěva pěti úředníků na kolech se svojí závažností vyrovná nebezpečí pumového útoku. „Potřebujeme vědět, kdo přijde, ke komu, proč, na co, k čemu,“ reagoval na požadavek bezpečnostní ředitel Ministerstva zdravotnictví. Stejně jako zde, i v jiných místech ale byli úředníci opatrní především kvůli obavám z ukradení kol. „Pod kamerami to sice je, ale my to pořád hlídat nemůžeme,“ omlouvali se nám zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí, a zdaleka nebyli sami. V zásadě ale parkování někde stranou u značky nebo zábradlí bylo přijatelné, pokud si člověk bude sám nést zodpovědnost za případné zmizení kola.

Ale setkali jsme se i s ochotou pomoci. „Tak si to dáte do dvora nebo do průjezdu, tam vám na to nebude pršet,“ nabídla ostraha na Ministerstvu spravedlnosti. Skutečně dotažené řešení mají na Ministerstvu životního prostředí. Kromě venkovního stojanu vhodného pro krátkodobé zaparkování tu totiž zaměstnanci mají improvizované (ale velmi dobře fungující) kryté stání pro kola v hlídaném prostoru za vrátnicí. „Co byste si nechávaly kolo venku, dejte si ho dovnitř,“ byla první reakce na dotaz od pracovníka recepce.

Stojany většinou nefunkční, najdou se výjimky


Kolo je především třeba bezpečně do stojanu opřít a zamknout za rám.

Dopravní značka byla ve většině případů slušnou volbou – pokud neprší a kolo má alespoň trochu slušný stojánek, dá se tu přinejmenším zamknout o rám. Nehrozí tak, že se člověk vrátí a z bicyklu zbyde jen připoutané přední kolo. Pikantní snad bylo jen to, že většinou byla kola připoutaná ke značkám, které upozorňovaly na vyhrazené parkování pro ministerské služební automobily.


Projíždějící messenger zaparkoval svoje kolo raději u dopravní značky než u tohoto stojanu. Hádejte proč? Foto: NaKole.cz

Stojany jsme nalezly pouze před třemi z celkového počtu sedmnácti úřadů. V dvou případech ale šlo o typy, které si mezi cyklisty vysloužily přezdívku „lamače výpletů“. Jde sice o stojany poměrně levné, které není navíc potřeba složitě instalovat, pro cyklisty ale znamenají jen malou výhodu.

O štěstí jsme mohly mluvit, když se podařilo kola „upíchnout“ u zábradlí nebo opřená o budovu a zamčená k hromosvodu, pod přímým dohledem policisty. Tak tomu bylo například v kanceláři Senátu nebo u Poslanecké sněmovny.

Bez ztráty hvězdičky, pokud jde o krátkodobé parkování, tak vyšel jediný úřad – Ministerstvo dopravy. Patnáct žlutých stojanů v řadě pokryje kapacitu ministerstva, kola si tu lze zamknout za rám a koloviště je pod dohledem bezpečnostních kamer. K úplné spokojenosti tak stačí už jen doplnit obdobné stání vhodné pro dlouhodobé parkování, kde by kola byla krytá, popř. v uzamčené místnosti.

Dlouhodobé parkování

„Tady nemůžete takhle stát,“ vyběhl na nás pracovník bezpečnostní služby před Černínským palácem, kde sídlí Ministerstvo zahraničí. Jak se později vysvětlilo, měl za úkol chránit prostor před nastávající schůzkou prezidentů dvou mocností, která se odehrála minulý týden v Praze.

S absolutním odmítnutím jsme se ale jinak prakticky nesetkaly. Ochranka nás (stejně jako na mnoha jiných místech) pouze přesměrovala na zodpovědného pracovaníka.

Vyzbrojeny telefonem na správu budov či vedení bezpečnostní služby, obvykle jsme se tak dověděly o něco více. „Pokud půjdete k někomu na jednání, musí ten člověk podat žádost. My mu pak dáme povolení, abyste si tu mohli ta kola uschovat.“ Na takovou odpověď se připravte, budete-li chtít na některém z českých ministerstev nechat kolo po dobu hodinového jednání. „Je tu zadní vchod, ale to musíte mít domluvené předem. To by se taky mohlo stát, že tu budete čekat pak hodinu,“ vysvětlil nám muž na vrátnici Ministerstva pro místní rozvoj.

Pro ustájení kola v uzamčené místnosti bylo obvykle potřeba znát konkrétní osobu na ministerstvu a s ní domluvit úřední postup. Nejjednodušší byla tato cesta na Ministerstvu životního prostředí. Bez úředních povolení a razítek si může kterákoli návštěva nechat své kolo přímo v budově v hlídaném prostoru za vrátnicí. V koutě pod schody tu vzniklo improvizované koloviště vybavené stojanem. Vypadá to, že rozhodující tady byl tlak zaměstnanců, kteří chtěli dojíždět do práce na kole.


Ministerstvo životního prostředí – jediný úřad, který umožní všem návštěvníkům bezpečně zaparkovat a nechat kola po delší dobu v hlídaném prostoru. K dokonalosti chybí už jen jiný typ stojanů…

MŽP ale zdaleka není jediným úřadem, do kterého dojíždějí zaměstnanci na kole. „Dnes máme šest žádostí na dlouhodobé ukládání kol,“ řekla mi k tomu vedoucí správy budov na Ministerstvu zemědělství. Obdobné zprávy jsou i z dalších úřadů – Ministerstva školství, zahraničních věcí nebo dopravy. Pokud zde jsou zaměstnaní lidé, kteří dojíždějí na kole, obvykle si dříve či později prosadili zřízení kolárny nebo jiného úložného prostoru pro kola. Řešení pro zaměstnance se obvykle našlo. Je tedy jen otázkou času, kdy začnou tato koloviště fungovat i pro návštěvníky.

Garáž? Jen pro vyvolené!

V jedné otázce se pracovníci ochranky vzácně shodli: Kola nepatří do garáže! „Garáže tu máme, ale tam mohou jen zaměstnanci,“ dozvěděly jsme se tak například na Ministerstvu vnitra. V zásadě to ale bylo všude stejné. Pro ostrahu byla rozhodně bližší představa kola v kanceláři než kdyby bylo totéž kolo zaparkované na některém z vyhrazených stá­ní.

A co Praha?

Hlavním cílem našeho testu byly úřady státní správy. Protože jsme se ale pohybovaly většinou v centru Prahy, neodolaly jsme, abychom se nepodívaly i na úřady spojené s hlavním městem.

Nejlépe dopadla Technická správa komunikací, která má na starosti údržbu silnic a chodníků v naší metropoli. Zastřešená „účka“ bezprostředně vedle vchodu do budovy jsou ideální možností, jak zaparkovat kolo i na delší dobu.

Budova pražského Magistrátu na Starém Městě je sice vybavené stojanem, kolo se tu ale nedá bezpečně zamknout, a tak tu jsou často k vidění kola parkující u dopravních značek. Zamknuté u značky skončilo naše kolo i před budovou Dopravních podniků.

Shrnutí

Obtíže spojené s bezpečným uložením kola v cíli cesty jsou jedním ze tří hlavních bariér, které vidí pražští cyklisté. Toto zjištění přinesl velký výzkum dopravního chování Pražanů, který realizovala agentura GfK v roce 2008.

Naše inspekční jízda potvrdila, že až na pár výjimek zatím české úřady s cyklisty příliš nepočítají. Použitelné stojany pro návštěvníky mají pouze na Ministerstvu dopravy, dobře se parkovalo také na Ministerstvu životního prostředí. Ve všech ostatních případech jsme byly nucené improvizovat, ve více či méně přátelském ovzduší. Přehledná tabulka ukazuje, jak situace vypadá na jednotlivých konkrétních místech.

Co jsem ale osobně vnímala jako důležitější než vytvořené zázemí pro kola, to byl přístup zaměstnanců k návštěvníkům na kolech. Nevěřícné „na kole?“, doprovázené pozdvižením obočí, případně doplňující otázkou „a za kým to proboha jdete?“ nedávalo příliš pochyb o tom, co si o nás ostraha myslí. Změnit tento přístup bude vyžadovat mnohem víc času, než trvá instalace kvalitního stojanu.

Přečtěte si také:

Fotogalerie

Typický obrázek - kolo zaparkované u dopravní značky. Parkování u značky je obvykle věcí první volby. Pokud má cyklista štěstí, nikomu to nebude vadit. Na fotografii je řešení u Ministerstva obrany. První reakcí byly většinou rozpaky. S přímým odmítnutím jsme se nesetkali. Jedinou výjimkou byla mimořádná bezpečnostní opatření na Ministerstvu zahraničních věcí v Černínském paláci. Jen občas nevěděli, kam s námi (na fotografii Minsterstvo školství, mládeže a tělovýchovy) „Tady to nesmíte nechat! Já vám to hlídat nemůžu.“ Ministerstvo pro místní rozvoj. V cestě vozíčkářům - Ministerstvo zdravotnictví. Stání sice kryté, ale bez možnosti uzamčení. To nám nabídli  na Ministerstvu kultury. První vlaštovky - stojan u bočního vchodu Úřadu vlády. Bohužel jde o typ stojanu, který neumožňuje bezpečně uzamknout kolo za rám.  Mezi cyklisty si navíc vysloužil přezdívku „lamač výpletů“. Dobrá alternativa stojanu - zábradlí u sochy Albrechta z Valdštejna (Kancelář Senátu Parlamentu ČR) Dlouhodobé parkování v hlídaném prostoru za vrátnicí se obvykle realizovalo kvůli zaměstnancům, kteří chtějí dojíždět do práce na kole. (Ministerstvo životního prostředí) Druhým úřadem, který si zaslouží pochvalu, je Ministerstvo dopravy. Bezpečné stojany přímo před budovou, navíc s dobrým napojením na páteřní stezku podél Vltavy. Do třetice všecho dobrého - kvalitní stojany ve tvaru U pod přístřeškem stojí bezprostředně vedle vchodu do budovy, kde sídlí Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Úřad vlády České republiky.
Jitka Vrtalová, NaKole.cz, 21.04.2010
Do vaší knihovny

Pestrý život cyklotrempa

Jan Vlasák
Čtvrtá kniha svérázného cestovatele a spisovatele
Čtvrtá kniha je výjimečná tím, že si autor kromě textu a fotografií do ní sám nakreslil obrázky uvádějící jednotlivé kapitoly a je také…
278 Kč

Každý kopec má své … NEJ - 2. vydání

Milan Silný
Druhé vydání úspěšné knihy, která byla oceněna v mezinárodní soutěži TOURMAP.
Celkem 54 vrcholů Čech, Moravy a Slezska soustřeďuje tento první díl trilogie, kterou je možno považovat za netradičního cykloturistického…
299 Kč
Blogy

U mě dobrý aneb ideální místo pro cykloturistiku

 ()
Rád bych se s Vámi podělil o některá místa, cíle, krásy či tajemství tří oblastí. A to Holešovska, Kroměřížska a Zlínska.  Začnu v Holešově, který se pro mě, v tuto chvíli, stal přechodným „domovem." Samotný Holešov vybízí k návštěvě zámku či přilehlého parku. Mimo jiné je zde i židovský hřbitov.…
Marťas004 | 12.11.2016

Česká Sibiř, Táborsko a Třeboňsko aneb dovolená třech chlapů

 ()
Po týdenní červnové dovolené v Krnovském výběžku - Osoblažsku, Fogin vybral jako další místo pro cyklodovolenou část naší země, kde jsme ještě nebyli a to Českou Sibiř. Jako základní kemp byl zvolen Kemp Orion, který se skládal asi z 30ti chatek, sociálek a restaurace. O České Sibiři jsem věděl…
ondrapisklak | 09.11.2016

Bradlo – mohyla M. R. Štefánika

 ()
Viděl jsem již hromadu různých památníků. Na Slovensku jsem navštívil při různých zájezdech památník na Dukle, muzeum SNP V Banské Bystrici, Jankov Vršok a některé další, ale mohyla spoluzakladatele Československa M. R. Štefánika na Bradle se mým cestám nějak vyhýbala. V minulém režimu, kdy se…
jarpal | 05.11.2016

Expedice 112 Z Mnichova do Petrohradu

 ()
Prší! Jak jinak. Prší celý týden. Předpověď na víkend je ale poměrně příznivá a tak jsme vyrazili. Tedy zatím jsem vyrazil sám, soused Pepa se připojí. Je 16. června 2016. Vystoupil jsem z Pendolina v Plané u Mariánských Lázní a teď tu stojím pod stromem u nádraží a přemýšlím, co dál. Zdá se, že…
Stanley58 | 12.10.2016

Trasa Praha – Brno za čtyři hodiny

Na kole, po lesních cestách a s blouděním. Myslíte si, že není možné ujet na horském kole trasu Praha – Brno (Navíc přes Rokycany) s blouděním v lesích za čtyři hodiny? Je to možné! Až dočtete, pochopíte. Ale od začátku. Ten začátek je kousek pod Prahou, v Nepomuku. (Znalci jednoho nejmenovaného…
Stanley58 | 05.10.2016

O čem se mluví:

NEcyklo Zaujalo 144 dnes v 11:03
Co vás vytočilo 109 dnes v 09:36
Vyjížďky, srazy, akce Nepetche XIII. dnes v 08:05
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

174 cyklistů (20 přihlášených)

U mě dobrý aneb ideální místo pro cykloturistiku

Rád bych se s Vámi podělil o některá místa, cíle, krásy či tajemství tří oblastí. A to Holešovska,…
Marťas004 | 12.11.2016

Česká Sibiř, Táborsko a Třeboňsko aneb dovolená třech chlapů

Po týdenní červnové dovolené v Krnovském výběžku - Osoblažsku, Fogin vybral jako další místo pro…
ondrapisklak | 09.11.2016

Bradlo – mohyla M. R. Štefánika

Viděl jsem již hromadu různých památníků. Na Slovensku jsem navštívil při různých zájezdech památník na Dukle…
jarpal | 05.11.2016