Pražští cyklisté - kdo jsou a co chtějí

Na světě je zatím zřejmě nejrozsáhlejší výzkum o městské cyklistice v ČR. Nechalo jej zpracovat město Praha a zaměřuje se na podíl cyklistické dopravy a její potenciál a také na potřeby cyklistů. Přes určité metodologické kotrmelce je zřejmý jeden fakt - podíl cyklistů v Praze vzrostl. Typický pražský cyklista má kolem 30 let, vyznává cykloturistiku a nejčastěji používá horské kolo. Shrnutí výsledků výzkumu přinášíme v následujícím článku.

Zhruba takto dnes podle výzkumu vypadá typický městský cyklista v Praze.

Foto: NaKole.cz

Výzkum společnosti GfK měl za úkol zmapovat názory pražských cyklistů i těch, kteří by rádi kolo používali více. Důležité bylo srovnání s rokem 2002, kdy proběhl obdobný výzkum. Závěr je poměrně jednoznačný – počet cyklistů vzrostl, a to celkem významně.

Kolik nás je

Cyklistů je v Praze 244 tis., z toho 131 tis. pravidelných (jezdí na kole po Praze v zimním nebo letním období alespoň 1× týdně) a 113 tis. příležitostných.

Potenciálních cyklistů (jezdí v létě na kole po Praze méně nebo vůbec, ale při odstranění bariér by jezdili více) je 162 tis. Zbylá část Pražanů byla označena jako „Necyklisté“ – jezdí málo nebo vůbec nejezdí a nejezdil by více ani při odstranění bariér.

Zvýšil se také počet kol v domácnosti, ještě významněji stoupl počet kol uchovávaných v Praze. Kromě rostoucí životní úrovní je to způsobeno také větší aktivitou při používání kol v Praze. Vzrostla také průměrná vzdálenost ujetá po Praze na kole, a to minimálně o 50 %.

Pro sledování podílu cyklistické dopravy je klíčový údaj modal split, který se vypočítává jako podíl na vykonaných cestách. I když výzkum GfK tuto otázku přímo nezkoumal, kvalifikovaným odhadem lze určit hodnotu 1,8 %. S jistou rezervou můžeme předpokládat, že se pražský podíl cyklodopravy (modal split) pohybuje někde mezi 1,2 a 2,5 procenty. Jde o celoroční průměr, v létě je frekvence jízd na kole zhruba 5–6krát vyšší než v zimě.

Z různých otázek vyplývá fakt, že skupina pražských cyklistů je poměrně různorodá. Převládají zřejmě sportovní jezdci ve věku okolo 30 let, kteří používají horské kolo a vyznávají cykloturistiku. Cyklisté na městských kolech, dámy v šatech a s kabelkami nebo děti na cestě do škol jsou v menšině, jejich podíl ale poroste s tím, jak se budou zlepšovat podmínky.

Jak se jezdí v Praze

Jak ukázal výzkum, hodnocení změn podmínek v cyklistické infrastruktuře během uplynulých let je vlažný. Lidé do jisté míry oceňují úsilí ke zlepšení, ale jak tempo změn, tak aktuální stav vyvolávají rozčarování.

Hodnocení podmínek pro cyklistickou dopravu je velmi opatrné – u srovnatelných výzkumů bývá poměr „velmi kladných“ a „spíše kladných“ odpovědí 1:2, zde je to 1:5.

Kolik by nás mohlo být

Zjištěný potenciál pro rozvoj cyklistické dopravy je značný. Po odstranění závažných překážek by po Praze na kole několikrát týdně jezdilo více než 30% obyvatel (což je pětinásobný nárůst oproti současnosti). Denně nebo skoro denně by pak jezdilo asi 10% obyvatel Prahy. Celkem je zde tedy minimálně 40% osob, které by kolo ve městě používalo pravidelně.

Největší překážkou je bezpečnost – za zásadní nebo velmi vážnou je považuje kolem 80% cyklistů. Za zásadní jí považuje dokonce téměř polovina cyklistů, kteří po městě už pravidelně jezdí! Průzkum možných řešení se bohužel orientoval především na možnou výstavbu infrastruktury a nezmiňoval možnost zvýšit bezpečnost cyklistů zklidňováním dopravy. Z průzkumu pak logicky vyplývá silný požadavek na výstavbu infrastruktury.
Nedostatečná síť komunikací pro cyklisty následuje v těsném závěsu. Mezi Pražany panuje všeobecná nespokojenost s hustotou sítě, oproti bezpečnosti je tu menší podíl těch, kdo nedostatek infrastruktury považují za kritický. Klíčové je tedy celkové zvýšení bezpečnosti, výstavba infrastruktury je až druhořadá.
Třetí nejzávažnější překážkou jsou obtíže spojené s cílovým místem jízd (školou, zaměstnavatelem) – ať už jde o uložení kola (možnost bezpečného a snadného uložení kola v cíli cesty nemá 74% cyklistů), nebo o problémy s hygienou (chybějící sprchy, nemožnost se převléct).

Z rozboru klíčových překážek vyplývá, že by se město mělo soustředit na obecné zvýšení bezpečnosti cyklistů, kterého se nedosáhne jenom výstavbou cyklistické infrastruktury. Měl by být kladen vyšší důraz na zklidňování dopravy obecně. Dále se musí změnit přístup zaměstnavatelů a škol.

A nakonec metodika výzkumu

Výzkum provedla splečnost Gfk na vzorku obyvatel Prahy ve věku 15–69 let. Celkem bylo dotazováno 1002 respondentů. Význam tohoto výzkumu pro městskou cyklistiku je mimořádný – jde o první výzkum takového rozsahu v ČR.

DALŠÍ INFORMACE

Výsledky výzkumu jsou velmi důležité pro další nasměřování městské politiky. Interpretace a zhodnocení, stejně jako konkrétní doporuční, budou postupně vycházet na specializovaném serveru Prahounakole.cz.