reklama

Kamarád do deště: Podzimní Prahou na elektrokole

Tento článek nebude o věrném přátelství Lukáše Vaculíka a Sagvana Tofiho, jak by se na první pohled mohlo zdát. Následující příběh dokazuje, že i v dešti a nepohodě se může jezdit po Praze příjemně a navíc elegantně.

Foto: Robert Kadlčík

Studené počasí útočí a déšť i sníh znepříjemňují cestu městem. Doprava opět zhoustla, protože automobily se staly pro své majitele deštníky. Díky častějším haváriím se tvoří delší zácpy než obyčejně a dopravní vysílání hlásí v Praze stupně číslo 5 již od sedmé hodny ranní.
V době, kdy bacily prasečí a sezónní chřipky jsou v plné síle, není ani hromadná doprava tím pravým vysvobozením. Příliš zdravé není ani čekání na nástupním ostrůvku, než přijede autobus beznadějně uvězněný v koloně.
„Na kole? A nezbláznil jste se?“ zeptal se mě minulý týden za soumraku a stálého mrholení před domem soused. Stručně jsem mu v několika bodech vysvětlil asi následující:

  • Mám triko s dlouhým rukávem, košili a bundu, co neprofoukne. On má na sobě to samé.
  • Mám navíc rukavice a na hlavě čepici přes uši. Obě propriety se vejdou do kapsy.
  • Mám elektrokolo, proto se cestou nezapotím a je mi teplo.
  • Na kole mám dlouhé blatníky a zástěrky a široké pláště. Neklouže to a necáká.
  • Kolo má perfektní osvětlení, vepředu 8 a vzadu 5 LED žárovek, blikající ventilky ve výpletu kol a také asi 6 odrazek. Na silnici jsem k nepřehlédnutí.
  • Kolo připravím k jízdě během asi jedné minuty, na cestě jsem prakticky hned.
  • Jedu trasou, která vede mimo hlavní silnice. Právě teď vede moje cesta z Dejvic do Holešovic, což je díky průjezdu parkem Stromovka otázka asi 8 minut.
  • Moje elektrokolo je skládací, a protože je po dojetí zacákané, složím ho a strčím do obalu, který vezu s sebou. Nic tedy nezašpiním.
  • Déšť elektrokolu nevadí. Pouze baterie má při teplotě 4 °C asi o 15 % nižší výkon, než kdyby bylo venku dvacet.


Foto: Robert Kadlčík

Ještě bychom se mohli bavit dlouho, ale já už spěchal. Na kole totiž dokážu přesně odhadnout, jak dlouho cesta trvá a vyrážím vždy načas.
Druhý den přišel soused ve větrovce s rukavicemi s tím, že má tři schůzky po městě a má auto v servisu. Půjčil si moje elektrokolo a pro jistotu i helmu. Chtěl vědět, jak se dostane do Libně a pak na Národní a do Hodkoviček. Půjčil jsem mu mapu s doporučenými trasami a vysvětlil mu základní záludnosti jízdy po Praze, jako jsou tramvajové koleje, obrubníky, jak správně kombinovat jízdu po chodníku a po silnici a jak se nebát. On prý na kole po Praze ještě nikdy nejel a ani by ho to prý nenapadlo.
Když jsem si mírně zablácené a po 53 ujetých kilometrech vybité kolo večer přebíral zpět, musel jsem poslouchat asi hodinové nadšené líčení o tom, kudy jel, jak tam byl rychle a jak se cítí krásně proježděný (ten den zase celý mrholilo). Dneska si koupil vlastní elektrokolo, taky skládačku. Prý že je nesmysl čekat na jaro a že se to dá.
Já to vím, on to ví. Zkuste to také, jízda městem na elektrokole má i v pošmourném podzimu něco do sebe.


Přečtěte si také:
Kamarád do deště: Podzimní Prahou na elektrokole (NaKole.cz)
Jak se jezdí v dešti (NaKole.cz)
Nepromokavé cyklobrašny (NaKole.cz)

Fotogalerie

Robert Kadlčík, 31.10.2009
Blogy

Poslední cesta

 ()
S Pavlem, s mým úžasným manželem, cestovatelem tělem i duší jsme letos plánovali cestu do Persie, k Perskému zálivu a zpátky, 4 až 5 měsíců na kole. Nedostala jsem neplacené volno, rozhodli jsme se cestu odložit na příští rok a letos vyrazili "jenom" na Balkán, Řecko mělo být otočným bodem. Během…
pavelv | 15.11.2017

Vzpomínka na Krále LP 2013

V návaznosti na známý kultovní článek „Jak jsem jel Krále Šumavy" bych ráda zveřejnila svůj pohled na „věc", jíž bezesporu tato sadomasochistická akce je. Naštěstí se mi zmíněný článek dostal do ruky až po absolvování mého prvního ročníku. Vše v něm popisované je totiž pravda pravdoucí, ale nejsem…
Martynka | 09.11.2017

Nejsou Chřiby jako Chřiby

Chřiby jsou krásné a pro kolo i zajímavé, proto mě docela mrzelo, že jsou pro mě docela z ruky. Nějak před třemi týdny jsem se chtěl alespoň na mapě podívat kde a jaké by se tam daly naplánovat nové trasy a pokud by bylo opravdu hezky tak bych si tam kolem …
Lelek-nakole | 05.11.2017

Expedice 114 - Jizerské hory

Je čtvrtek , 22. června, okolo čtvrt na jedenáct, když vystupujeme se sousedem Pepou v Tanvaldu, z lehce zpožděného rychlíku od Prahy. V tu dobu už máme za sebou pár hodin cesty. Z našeho města X jsme vyrazili časně ráno, přesněji v půl páté. Při tom jsme zavzpomínali, jak jsme jezdili, oba,…
Stanley58 | 29.10.2017

Reportáž psaná na kole 1.

 ()
Jezdím do práce na kole. Pokud máte takového kolegu nebo kolegyni, prosím, ušetřete je soucitných pohledů a poznámek, a to i když prší nebo mrzne. Máme pro to určitě svoje důvody. Třeba se nám nechce řídit, nemáme na autobus, přináší nám to radost z pohybu, z překonání sebe samého nebo jsme nějak…
Martynka | 04.10.2017

O čem se mluví:

NEcyklo Pobavilo-potěšilo 132 před 4 minutami
Elektrokola Bafang BBS-02 750W před 15 minutami
Cestování na kole Nezávazná inspirace pro USA dnes v 13:49
NEcyklo Zaujalo 178. dnes v 13:30
Zeme dnes v 13:22
Airline :-) dnes v 13:05
Technické rady Výměna převodníku dnes v 12:10
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

173 cyklistů (20 přihlášených)

Poslední cesta

S Pavlem, s mým úžasným manželem, cestovatelem tělem i duší jsme letos plánovali cestu do Persie, k Perskému…
pavelv | 15.11.2017

Vzpomínka na Krále LP 2013

V návaznosti na známý kultovní článek „Jak jsem jel Krále Šumavy" bych ráda zveřejnila svůj pohled na „věc",…
Martynka | 09.11.2017

Nejsou Chřiby jako Chřiby

Chřiby jsou krásné a pro kolo i zajímavé, proto mě docela mrzelo, že jsou pro mě docela z ruky.…
Lelek-nakole | 05.11.2017