reklama

Městská cyklistika: Rozhodnout se a jet

Jednou jsem někde četl, že David Byrne jezdí na všechna svá představení na kole. Z nějakého důvodu jsem si tu perličku zapamatoval. Pro mne je to jedna z ještě neprozkoumaných definic „hardcore“. Je to daleko působivější, než ten jeho velký bílý oblek – a to je dobrý oblek.

Kola jsou cool. Trvalo mi třicet let, než jsem se smířil s tím napsat tato tři slova v jedné větě, v tisku, ale opravdu věřím, že to tak je. Dříve jsem si tím občas nebyl jist. Když se o cyklistech mluvilo jako o atletech nebo o nějaké tvrdé lize anaerobních maniaků vypadajících jako klobása navléklá do neonu, tehdy mluvit o bicyklech jako o dobré věci bylo progresivní a ze všecho nejvíc to bylo pohledem do budoucna. Nemám teď na mysli boom horských kol nebo o jiné věci, které byly masivně propagovány v posledních dvaceti letech. Mluvím prostě o tom kusu železa se dvěma koly, který má každý v předsíni, a na kterém už někdy seděl skoro každý zadek v Americe. Bicykl, ve všech svých podobách, na kterých jsme za ta léta jezdili, je skvělý. Přetrval.

Tím jediným místem v Americe, kde může cyklistika vzkvétat a dosáhnout svého plného potenciálu, jsou městská centra. Když se podíváte na městské ulice, uvidíte bicykl v jeho nejčistší podobě. Je to způsob osobního vyjádření, je to způsob dopravy, je zelený, a především je prostě pekelně správný. Jízda na kole po městě je ta nejšťavnatější věc ze všeho, co jsem ve sportu za ta léta viděl. Je to ta nejlepší věc, která může kolo potkat. Městská cyklistika je ale také páteří vášně inspirované tím pravým kreativním myšlením – a individualismem. Nechat auto doma a křižovat ulice města na kole vám dává sílu. V dnešním světě přehnaných akčních sportů je ta síla extrémnější než bungee jumping nebo exhibice snowboardů v Pensacole.

Rozhodnutí vytáhnout ten starý dvoukolý nesmysl, co vám rezne v garáži, a jet do města, je tím nejlepším kouskem umění, který jsem kdy viděl nebo zakusil. Vezměte pět let vysokoškolského vzdělání, dvacet let plavby proti proudu a třicet let přemýšlení, jak může člověk změnit svět a zanechat na něm nějakou stopu: najednou se to všechno sejde dohromady a dává to smysl, když se rozhodnete jezdit.

A nejen, že je městská cyklistika unikátní, je také velmi rozmanitá. Dívejte se například na kulturu bike messangerů. Mnoho lidí o tom vůbec neví, ale existuje globální undergroundový kroužek nazývaný závody Alley cat. Jsou nelegální. Jsou aerobním punk-rockem. Jezdí se přímo v centru bez jakýchkoliv uzavírek, podpůrných vozidel, okázalé propagace, a nejdůležitěji, bez nějakých samovyhlášených expertů. Když se podíváte na to, o co jde, je to jedna z nejčistších podob městského sportu. Jsou to závody, které můžete najít v New Yorku, Bostonu, San Francisku, Berlínu, Londýně a v každé větší metropoli po světě. Mesíci na kolech roztáčí tu scénu na místech, kam by se ani ti nejuznávanější cyklističtí závodníci neodvážili. Co je ještě překvapivější, tito lidé celou věc táhnou s organizačními schopnostmi Marthy Stewart spojenými se zápalem Aliho. Je to vážně něco.

Kolo není ale jen kus oceli pro městské atlety, je to i způsob, jak si uchovat zdravou mysl. Jednou jsme s přítelem Woo seděli na rohu Market Street a druhé ulice v San Francisku a pozorovali jsme masu automobilů, jak se všechny vzájemně zablokovaly, když se předtím po centimetrech posouvaly přes křižovatku. Seděli jsme tam se svými koly a v jednom momentě náhodného prozření pravdy mi Woo řekl: „Víš, ty ulice už prostě širší být nemůžou.“

Dávalo to smysl. Potom pokrčil rameny a ještě zašeptal: „A ty budovy? Ty už užší nebudou.“ Bylo to takové jednoduché pozorování, že opravdu nevím, jestli o tom někdo vážně přemýšlel. Ulice nemůžou být širší a budovy nemůžou být užší. To znamená, že tenhle dopravní blázinec už bude jen horší. A krása ježdění na kole spočívá v následujícím: Je vám to jedno.

Dopravní zácpy jsou nevyhnutelné a vy máte způsob, jak se s tím vypořádat. Takhle jednoduché to je. Není potřeba žádný protiautomobilový aktivismus. Pro mně je příliš hippy-dippy sedět a kázat o tom, jak bicykly radikálně vzkřísí naši společnost. Když vidím ty vousaté typy, kteří jsou přesvědčeni, že jízda na kole je pro každého, cítím k tomu odpor. Nefunguje to. Kola nejsou pro každého. Masy se bojí změn a my jsme dnes kultura automobilů. A nezapomínejme na to, že jsme obrovská menšina. Neočekávám, že by průměrný člověk nechal sešrotovat svůj rodinný Chrysler.

Dívám se na to takhle. Po těch třiceti letech pochyb o zaběhaném establismentu, si nemyslím, že by pro mne bylo správně sedět jak stádo dobytka v dopravních zácpách. Vlastně, když se podívám na alternativní kulturu, posouvat se šnečím tempem v dopravě se zdá úplně opačné tomu, co mladí dnes všeobecně hledají. Sedět na zadku v autě obklopen okoralými lidmi v obleku, kteří se vzdali každodenním dopravním zácpám – je to tak pokrytecké! Přijde mi to jako pokroucený význam slova „normální“. Překvapuje mne, že to tolik mladých lidí toleruje. Ven!

Vymeťte pavučiny z těch svých dvoukolých hraček zaklíněných v kumbálu. Napumpujte si ty popraskaný starý pneumatiky aspoň tak, aby unesly ten váš tlustej zadek, a vylezte ven. Až poplujete dolů ulicí, dejte si pozor, aby se vám vyhrnutý kalhoty nezamotaly do vašeho zarezlýho řetězu a uvědomte si, jak je Evel Knievel opravdu velkej. Zastavte si, kde se vám zachce, a užívejte si tu část života s Telly Savalasem. Vždycky to tu bylo, teď je čas, abyste se nad tím znovu zamysleli. Sedněte na kolo a jeďte.

Přeloženo Hynkem Hanke z BikeReader.com.

© Tim Parr, Blue Magazine, 21.12.2007
Blogy

Průzkum cyklostezek východní Evropy - na kole s dětmi do Ruska (4.)

 ()
Do Ruska Dvacátý pátý den cesty jsme navečer přijeli na ruské hranice. Měli jsme za sebou přesně 2000 ujetých kilometrů, z toho přes Bělorusko jich bylo 900.Věděli jsme, že mezi Ruskem a Běloruskem by měly hranice být otevřené, což umožnila vzájemná dohoda, resp. konfederační rusko-běloruské…
Peggy | 15.02.2018

Bilance roku 2017

Nikdy jsem nepatřil k polykačům kilometrů, spíše než cyklista se prezentuji jako cykloturista, ale loňské kilometry, řekl bych, zavání skoro ostudou. Tak málo už jsem dlouho nenajel. A protože si vedu podrobnou knihu jízd v excelu, tak se s vámi mohu podělit o tu bídu. Ale prosím…
Stanley58 | 11.02.2018

Dunajská cyklostezka s dětmi nejen ve vozíku (2/2)

 ()
Den šestý: kemp - Linz 27 km (M 7,5 km) Ranní obloha pod mrakem, hurá! Roman kontroluje kola a zjišťuje hnutou brzdu na Májině kole. Jak dlouho asi takhle šlape, nevíme. Důležitý bod každého rána, doteď zanedbávaný a omezený na zjištění defektů - kontrola funkčnosti kol! U elektrárny před…
PetuVan | 23.01.2018

Dunajská cyklostezka s dětmi nejen ve vozíku (1/2)

 ()
Po krátké přestávce jsme se vrátili k dovolené s bicyklem. Muž se po letech vybabral z bolestí zad, chtěli jsme něco akčnějšího. Jenže Jáchym (2r) byl lenoch, chodit se mu nechtělo a na delší nošení byl celkem těžký. Z cest do školky jsme měli ověřenou jeho "snášenlivost" vozíku. Mája po 4.…
PetuVan | 23.01.2018

Průzkum cyklostezek východní Evropy - na kole s dětmi do Ruska (3.)

 ()
Bělorusko Měli jsme před sebou druhou zemi, Bělorusko. Již jsme v minulosti tento nepříliš známý a málo oblíbený stát na kolech navštívili. Psal se rok 2003 a my přes něj mířili do pobaltských republik. Již tenkrát se nám v Bělorusku líbilo. Zemi „sosen a berjoz" s lehce zvlněnou krajinou plnou…
Peggy | 18.01.2018

O čem se mluví:

Ostatní – cyklo Jaké to bylo dneska? 70 dnes v 07:45
Elektrokola baterie lion 36v kde koupit dnes v 06:55
Vyjížďky, srazy, akce Oslavanská 50 Memoriál Tondy Šaláta 2018 dnes v 01:45
NEcyklo Zaujalo 184. včera v 21:41
Nejlepší vtip XXXVIII včera v 21:09
Nevzdáváme, hubneme! včera v 20:36
Cestování na kole Polsko? včera v 20:33
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

194 cyklistů (15 přihlášených)

Průzkum cyklostezek východní Evropy - na kole s dětmi do Ruska (4.)

Do Ruska Dvacátý pátý den cesty jsme navečer přijeli na ruské hranice. Měli jsme za sebou přesně 2000 ujetých…
Peggy | 15.02.2018

Bilance roku 2017

Nikdy jsem nepatřil k polykačům kilometrů, spíše než cyklista se prezentuji jako cykloturista, …
Stanley58 | 11.02.2018

Dunajská cyklostezka s dětmi nejen ve vozíku (2/2)

Den šestý: kemp - Linz 27 km (M 7,5 km) Ranní obloha pod mrakem, hurá! Roman kontroluje kola a zjišťuje…
PetuVan | 23.01.2018