reklama

A jede se dál...

Cestování na kolech s malými dětmi je především příležitost, jak lépe poznat sám sebe a prověřit hloubku svých rezerv. Jakmile opustíte bezpečný přístav zaběhnutých rutinních postupů, začnou se dít zázraky.

Takhle jsme cestovaly, každá ve svém vozíku
Takhle jsme cestovaly, každá ve svém vozíku
Foto: Václav Vrtal

Po měsíci putování po vlastech českých, moravských, slovenských, rakouských a německých jsme zase doma. Máme za sebou 1 300 km ve čtyřech státech, se dvěma dětmi a dvěma vozíky. Myslím, že to byla nesdělitelná zkušenost, ale přesto neodolám sepsat pár postřehů.

Nejtěžší byl začátek

Jednoznačně nejobtížnější bylo balení. Trvalo asi tři dny, mezi hromadami se potloukaly naše holčičky a různě schovávaly a přenášely věci. Pro ně to bylo příjemné rozptýlení nudy a úžasná zábava, pro nás zlý sen. Největším balíkem byla kuchyně – podle rad zkušených jsme s sebou brali vařiče, kastroly, základní suroviny v PET lahvích od mléka a hromadu koření v malých igelitových sáčcích se zipem. Přesypávání a označování nálepkami nebralo konce.
Dalším velkým úkolem bylo seřízení našich kol, shromáždění náhradních dílů a nástrojů na opravu. Chvílemi jsme podléhali pocitu, že to snad nikdy neskončí a že se nám vůbec nepodaří vyjet.

Obdiv není na místě

Nejvíce lidí dnes reaguje obdivem nad počtem ujetých kilometrů. Rozhodně ale nešlo o nějaký sportovní výkon. Denní dávka byla kolem 40 km, což představovalo asi 3–4 hodiny v sedlech kol. Zbytek času zabralo především balení, sušení stanu a orosených pláštěnek, vaření, koupání a hrátky s dětmi. Ranní balení trvalo pravidelně zhruba tři hodiny, takže jen výjimečně jsme vyjížděli před desátou hodinou.
Celou trasu Praha – Haná – Slovácko – Dolní a Horní Rakousko – Bavorsko – Lipno – Orlík – Praha jsme, až na několik přívozů, absolvovali čistě na kolech. Jenom na začátku jsme se nechali vyvézt metrem na okraj Prahy. Po zbytek cesty jsme se snažili městům vyhýbat a vybírat si co nejméně frekventované ces­ty.

Cyklostezky a cyklotrasy

V Rakousku a Německu vedla naše cesta především po cyklostezkách, na které měly automobily zakázán vjezd. Podrobná mapa tu není ani potřeba – značení páteřních tras EuroVelo či Podunajské stezky je perfektní. Na každém rozcestí visela tabulka s ukazatelem a vzdáleností do nejbližších větších obcí. V infocentrech byly k dispozici také mapy s rozdělením cest na asfaltované a neasfaltované.
Pro cestování po Čechách a Moravě byla potřeba kvalitní mapa s vrstevnicemi. S sebou jsme vezli Cykloatlas od Shocartu a velmi pečlivě zvažovali převýšení, očekávanou kvalitu silnic a hustotu provozu. Pokud jedete v Česku na těžko, není bohužel možné držet se značených cyklotras. Neplatí tu totiž pravidlo, že páteřní cyklotrasy (tedy ty označené jedno- nebo dvouciferným číslem) vedou po kvalitních cestách s malým provozem. Do pasti jsme se dostali třeba kousek za Otrokovicemi, kudy vede cyklotrasa č. 47 „Moravská stezka“. Asfaltová cesta tu končila na úpatí kopce a dále se v prudkém srázu vinula úzká stezka, vhodná tak pro kvalitní horská kola. S lítostí jsme se museli obrátit a několik kilometrů šlapat k další vhodné odbočce. Přívěsné vozíky přece jen chtějí své, proto jsme v tuzemsku cyklotrasy brali hlavně jako orientační ukazatele, podobně jako řeky nebo železnice.
I u nás už ale existují krásné úseky – třeba Polabská trasa mezi Poděbrady a Nymburkem si s tolik vychvalovanou Podunajskou stezkou v ničem nezadá. Také zárodek Povltavské trasy mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou je nádherným zážitkem. Samostatnou kapitolou je jižní Morava, kde se jezdí na kole pořád a všude. Moravské vinařské stezky nelze minout bez povšimnutí, určitě se sem někdy vrátíme.

Hodně pomohlo vybavení

Dobrou zkušenost jsme udělali s vybavením, které nás v mnoha situacích zachránilo. Po zkušenostech z loňských let jsme vsadili na kvalitní stan a samonafukovací karimatky od firmy Jurek. Dvouplášťový stan ATAK3 přestál všechny bouřky a poryvy větru a bezpečně nás ochránil. Když se nám nalomila tyčka, firma bez potíží poslala náhradní konstrukci, která vydržela do konce cesty.
Bunda a kalhoty O2 Rainwear od DoDeste.cz byly dobré nejenom proti dešti, ale také proti komárům.
Vozíky Croozer zvládly úctyhodný náklad a s občasným promazáním s námi dojely až do cíle. Nezklamaly, koneckonců s nimi už jezdíme nějaký ten pátek za každého počasí.
Ocenili jsme i brašny od firmy Testudo – bylo vidět, že jejich návrháři mají zkušenosti s dlouhými cyklovýpravami a přesně vědí, co mají brašny mít.
Snad jenom nosič od Exu Bicycle Series to neustál a zkolaboval hned po výjezdu. Jeho konstrukce nebyla stavěná na zátěž plných brašen. Raději jsme ho hned vyměnili za jiný, starší model od Sport Arsenalu.

Co nám cesta dala

Největší stopy nechala cesta na našich holčičkách. Vyspěly, naučily se víc spolehnout samy na sebe, nést zodpovědnost. Na cestě to ani jinak nešlo a děvčátka velmi rychle pochopila pravidlo když-pak.
Když budeme teď trpěliví a šlápneme na to, můžeme si brzy najít hezké místo a dát si něco dobrého. Když si teď dáme zmrzlinu, možná zmokneme. Když pomůžeme s balením stanu, bude to trvat kratší dobu.
Myslím, že všichni jsme se poučili o síle týmu – nejedu sám za sebe, musíme si pomáhat. Společně zvládneme cokoli. Když půjdeme proti sobě, nedostaneme se nikam.

A nakonec bych ráda poděkovala všem, kteří nám pomohli, poradili a drželi palce na naší velké cestě. Díky!

Seriál Na veliké cestě:

1. část – Přípravy
2. část – Trasa
3. část – Jak to snášely děti
4. část – Jídlo a vaření
5. část – Zdraví
6. část – Jak jsme spali

Fotogalerie

Takhle jsme cestovaly, každá ve svém vozíku Někdy jsme jely i spolu v jednom přívěsu Takhle jsme si hrály A když nebyly po ruce houpačky, o zábavu jsme se postaraly samy Poznaly jsme nové kamárady Pomáhaly jsme postavit stan Takhle jsme spaly Ráno jsme zase pomáhaly věci zabalit I s vařením jsme chtěly pomáhat Takhle jsme baštily Takhle se sušilo naše prádlo Takhle jsme se koupaly Takhle jsme se brodily I na lodi jsme se plavily
Jitka Vrtalová, 08.07.2006
Vyzkoušejte
 (CK Eurocykl Herdegen)

Altmühltal a Dunaj na kole

Německo
26.06.2017 - 7 dní
cyklistický
Autobusem
12 800 Kč
 (Österreich Werbung, CK Kudrna)

Dunajská cyklostezka – kemp

Rakousko, Německo
05.07.2017 - 5 dní
In-line skating
Autobusem
4 900 Kč
 (CK Hoška Tour)

Cyklostezka z Prahy do Míšně

Česko, Německo
19.07.2017 - 5 dní
cyklistický
Autobusem
4 950 Kč
 (CK Nomád)

Pohodlně údolím Altmühltal k Dunaji

Německo
20.07.2017 - 4 dny
cyklistický
Autobusem
5 790 Kč
Do vaší knihovny

Z útulku až k moři

Lucie Kovaříková a Michal Jon
aneb Jak se Ernest učil plavat
DOTISK úspěšného titulu s novou podobou obálky Málokterý pes u nás je tak velkým cestovatelem jako Ernest. Vždyť jen na cestě popisované v…
199 Kč

Ze života cyklotrempa

Jan Vlasák
Kniha, oceněná za originalitu v soutěži GO KAMERA
Tímto titulem završujeme souborné vydání všech povídání z cest Honzy Vlasáka. Tři cykloturistické a jedna horolezecká kniha dostaly…
299 Kč
Blogy

Galdhøpiggen 2017

 ()
Hirtshals se za obzorem ztrácí, Larvik se z moře vynoří, nám cestu krášlí změna, nad mořskou vlnou pěna, když loď si razí cestu k cíli. Naším cílem byl Galdhøpiggen. Po 502 km na kole jsme si postavili stan ve vřesovišti na břehu řeky Visa kousek před Spiterstulenem, který je 1100 m n. m. V pondělí…
Quatsch | včera

Z Vrchlabí do Hřenska podél Labe

Jaro pokročilo, takže je čas na další cyklovýlet. Jako první letošní přišla na řadu jízda podél Labe z Vrchlabí do Hřenska. Do Vrchlabí jsem se vypravil vlakem v pondělí 12.6. Cesta byla pestrá, protože cestovalo hodně školáků na školních výletech. Byl jsem jenom pozorovatel a moc jsem se…
vlakr | 23.06.2017

Maďarsko cyklistům (ne)přející

 ()
Úvod Po několika zkušenostech s putováním na kolech (Graz - Břeclav, Praha - Brno, Linz - Znojmo, Šumava), jsme se s kamarádem Radimem rozhodli, že zkusíme něco lehce delšího, než 3 - 4 denní výlet. A tak se v našich hlavách, a pak i v mapě zrodil cyklovýlet po Maďarsku. Den 1., 3. 6. 2017, sobota…
fractal | 14.06.2017

Jak jsem nedokončil Půlželezňák

 ()
Jelikož moje videa zatím úspěchy neslaví, zkusím opět napsat nějakou pohádku a uvidím, zda to dopadne lépe... Pohádka Bylo nebylo jedno lehokolo a to chtělo jezdit na triatlony... dobře, tak ne, lehokolu by stačilo jezdit po silnici, to spíš lehokolista nepochopil, proč mu v dětství zakázali běhat…
Jrr | 29.05.2017

Pěší zóny na Praze 1

Někteří z Vás jste možná už tuto kauzu zaznameli. Jedná se o to, že Radní Prahy 1 chtějí zakázat jízdní kola a koloběžky v pěších zónách od 10:00 - 18:00. Cyklisté celou dobu nevadili, bohužel se po zákazu segwaye podnikatelé přeorientovali na elektrické koloběžky. Problém můžou být i velké skupiny…
Simi184 | 05.05.2017

O čem se mluví:

Vyjížďky, srazy, akce Moravskoslezské setkání lehokol před 16 minutami
Komentáře k článkům Proč chtějí v Nizozemsku více kol? dnes v 14:54
Ostatní – cyklo K24 2017 dnes v 13:57
Cestování na kole Transylvánie na přelomu června a července dnes v 13:34
Elektrokola jaký výkon? dnes v 12:38
Cestování na kole Liberta Trip dnes v 11:18
NEcyklo Pobavilo, potěšilo 126. dnes v 11:14
CO VÁS ZAUJALO 160 dnes v 10:24
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

275 cyklistů (17 přihlášených)

Galdhøpiggen 2017

Hirtshals se za obzorem ztrácí, Larvik se z moře vynoří, nám cestu krášlí změna, nad mořskou vlnou pěna, když…
Quatsch | včera

Z Vrchlabí do Hřenska podél Labe

Jaro pokročilo, takže je čas na další cyklovýlet. Jako první letošní přišla na řadu jízda podél Labe z…
vlakr | 23.06.2017

Maďarsko cyklistům (ne)přející

Úvod Po několika zkušenostech s putováním na kolech (Graz - Břeclav, Praha - Brno, Linz - Znojmo, Šumava),…
fractal | 14.06.2017