reklama

Kyrgyzstán bike aneb na horském kole v pohoří Tian Shan

Kyrgyzstán považuji za jedno z nejzajímavějších bikových revírů vůbec. Opustit na chvíli civilizaci a ztratit se na pár dní s bikem v pohoří Tian Shan, má skutečně velice očistné účinky. Však je to také jeden z největších horských systémů na světě. Od nekonečných pastvin a horských jezer vás dělí jen nějaké to zasněžené čtyřtisícové sedýlko. Za ním se už čas takřka zastavil, žádný zbytečný chvat a spěch. Přetrvávají zde stále jen důležité životní hodnoty.

Foto: Rudolf Růžička

Jednou z nich je i věhlasná pohostinnost Kyrgyzů. Už ani nevím přesně, kolik že přátelských přípitků při našem putování vlastně celkem proběhlo. Za streču, za družbu narodov, za rodinu, za zdarovje, za ljubavu… Zkrátka velká spousta vodky cestou pevně stvrdila naše přátelství s místními potomky Saků. Dodnes se tu prohánějí na koních, pasou svěřená stáda koní a dobytka. Pro zpestření jídelníčku si občas střelí vzrostlého sviště. Což mimochodem považuji za slušné umění vzhledem k plachosti a ostražitosti těchto stvoření. A také vezmeme-li v potaz rezavé pušky, které zdědili pravděpodobně po svých pradědech.

Kyrgyzstán na horském kole

Na naší bikové výpravě jsme samozřejmě vyzkoušeli některé zajímavosti ze života pastevců. Například spaní v jurtách a jízda na koni u jezera Son Kul je naprosto nezapomenutelným zážitkem. Za celý týden v sedle biku vám zpravidla pěkně vyhládne. Při poctivé místní stravě však není problém udržet formu. Vydatné boršče, spousta skopového, ryby, blinčeky… A k tomu všemu pravidelné dávky vodky, vás zaručeně udrží v kondici až do konce. Projeli jsme kolem druhého největšího jezera na světě Issyk Kul. Přes impozantní sedlo Tosor Pass. Projeli nekonečná údolí. Za dalším sedlem 32 Parrots Pass jsme našli oázu klidu u jezera Son Kul. A po hedvábné stezce dosáhli Tash Rabatu kousek od čínských hranic.

Kyrgyzstán na horském kole

Cesty byly drsné, ale na pořádném biku se proženete nádhernými kyrgyzskými horami jako dávní dobyvatelé na svých konících. Kamenité traily vás pěkně natřesou, takže funkční odpružení není k zahození. Putování liduprázdnými horami Tian Shanu je v sedle biku naprosto ideální způsob, jak poznat místní obyvatele co nejvíc z blízka. A samozřejmě také, jak zažít veliké a nezapomenutelné dobrodružství na biku s podobně trhlými přáteli.

Biku zdar!

Autor článku je průvodcem CK Kudrna, v jejíž nabídce cyklodovolené je i Kyrgyzstán MTB.

Fotogalerie

Rudolf Růžička, 04.05.2016
Do vaší knihovny

Ze života cyklotrempa

Jan Vlasák
Kniha, oceněná za originalitu v soutěži GO KAMERA
Tímto titulem završujeme souborné vydání všech povídání z cest Honzy Vlasáka. Tři cykloturistické a jedna horolezecká kniha dostaly…
299 Kč
Blogy

Poslední cesta

 ()
S Pavlem, s mým úžasným manželem, cestovatelem tělem i duší jsme letos plánovali cestu do Persie, k Perskému zálivu a zpátky, 4 až 5 měsíců na kole. Nedostala jsem neplacené volno, rozhodli jsme se cestu odložit na příští rok a letos vyrazili "jenom" na Balkán, Řecko mělo být otočným bodem. Během…
pavelv | 15.11.2017

Vzpomínka na Krále LP 2013

V návaznosti na známý kultovní článek „Jak jsem jel Krále Šumavy" bych ráda zveřejnila svůj pohled na „věc", jíž bezesporu tato sadomasochistická akce je. Naštěstí se mi zmíněný článek dostal do ruky až po absolvování mého prvního ročníku. Vše v něm popisované je totiž pravda pravdoucí, ale nejsem…
Martynka | 09.11.2017

Nejsou Chřiby jako Chřiby

Chřiby jsou krásné a pro kolo i zajímavé, proto mě docela mrzelo, že jsou pro mě docela z ruky. Nějak před třemi týdny jsem se chtěl alespoň na mapě podívat kde a jaké by se tam daly naplánovat nové trasy a pokud by bylo opravdu hezky tak bych si tam kolem …
Lelek-nakole | 05.11.2017

Expedice 114 - Jizerské hory

Je čtvrtek , 22. června, okolo čtvrt na jedenáct, když vystupujeme se sousedem Pepou v Tanvaldu, z lehce zpožděného rychlíku od Prahy. V tu dobu už máme za sebou pár hodin cesty. Z našeho města X jsme vyrazili časně ráno, přesněji v půl páté. Při tom jsme zavzpomínali, jak jsme jezdili, oba,…
Stanley58 | 29.10.2017

Reportáž psaná na kole 1.

 ()
Jezdím do práce na kole. Pokud máte takového kolegu nebo kolegyni, prosím, ušetřete je soucitných pohledů a poznámek, a to i když prší nebo mrzne. Máme pro to určitě svoje důvody. Třeba se nám nechce řídit, nemáme na autobus, přináší nám to radost z pohybu, z překonání sebe samého nebo jsme nějak…
Martynka | 04.10.2017

O čem se mluví:

NEcyklo Zaujalo 175 před 5 minutami
Komentáře k článkům Třeboňsko na kole: Jindřichův Hradec – Nežárka před 15 minutami
Cestování na kole Jaké to bylo dneska 70. dnes v 18:36
Komentáře k blogu Poslední cesta dnes v 18:26
Technické rady Na těžko, s přívěsem.. dnes v 18:08
NEcyklo Co právě čtete II . dnes v 10:02
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

189 cyklistů (20 přihlášených)

Poslední cesta

S Pavlem, s mým úžasným manželem, cestovatelem tělem i duší jsme letos plánovali cestu do Persie, k Perskému…
pavelv | 15.11.2017

Vzpomínka na Krále LP 2013

V návaznosti na známý kultovní článek „Jak jsem jel Krále Šumavy" bych ráda zveřejnila svůj pohled na „věc",…
Martynka | 09.11.2017

Nejsou Chřiby jako Chřiby

Chřiby jsou krásné a pro kolo i zajímavé, proto mě docela mrzelo, že jsou pro mě docela z ruky.…
Lelek-nakole | 05.11.2017