Ciao:)
Vážení jsem tady nový a nenašel jsem podobné téma, proto s dovoleném otevírám nové...
Jako asi většina z Vás už na běžné kolo nesednu. Jezdíval jsem ale trial, bikros a trochu sjezdy a chybí mi to. Mám Azuba X a stavím vlastní tříkolku na podobné bázi jen s lepším těžištěm a pružením a taky daleko bytelnější, abych mohl i trochu skákat. Neberte to doslova, ne létat ve vzduchu jako na světovým poháru, ale nebát se přefičet přes nějaký ten hrbolek:)
Trike a singletrak si ale nerozumí. Stezky jsou prostě pro jednostopé bike a s trike se tam většinou nevejdu. Proto jsem se rozhodl pro stavbu lehokola s dlouhým rozvorem a ambicemi na kategorii Enduro. Přední kolo 26/2,8, zadní 29/3". Pohon Shimano EP8 s automatem 1x12. Pružení ve předu 160 a vzadu 200mm. Nastavitelná zadní stavba pro terén a běžnou jízdu. V terénu to bude mít vyšší stavbu a napřímenou sedačku, tak že budu sedět téměř rovně a bude velký prostor k dorovnáváni těžiště. Vše bude z Alu 7075 frézováno. Nula svarů a podobných problémových věcí. Sedadlo libovolně regulovatelné a možná i odpružené opěradlo s možností sklopení (jako teleskopická sedlovka). řízeni s největší pravděpodobností pod sedadlem takže stejně jako na trike. Pro běžný provoz chci zachovat "relaxační" polohu, aby se na tom pohodlně a nenuceně jezdilo.
Zajímalo by mně co si myslíte o "dlouhých" lehokolách. Mýte někdo zkušenosti s nějakým komerčním modelem, který by jakž takž zvládal i větší terén a zejména sjezd? Nemyslím na černé sjezdovku se šutry a kořeny, ale takovou běžnou lesní cestu, tedy "modrou" pro amatéry.
Laboroval jsem totiž s umístěním šlapání a vyhrál ten horní. U dolního by se sice lépe zapojovaly nohy, ale ztrácí se síla a ani ta poloha není moc extra. Jsem zděšený z toho rozvoru. Pro mých 186cm a nemožností natáhnout nohu na 100%, tedy jsem vlastně 175 vysoký, je rozvor kol téměř 1,8m. Plus velká kola. No ale zase stabilita bude parádní.
Co mi k tomu můžete říct? Zejména kritika.
Díky
Řekl bych, že to vůbec není špatný nápad. Rozměry tedy pořádné, ale když už bude ta zadní vidle štelovací, klidně by mohla jít překlopit úplně až k přednímu kolu a bude to nakonec možná i skladnější než standardní kolo (parkování a la Brompton).
Změnou výšky zadku se bude měnit i geometrie předku, ve vyšší poloze bude kratší závlek, v nižší poloze delší - tj. asi přesně to, co chceš: stabilnější řízení pro větší rychlosti, citlivější pro menší.
Osobně bych měl radši obě kola stejně velká (zjednodušuje to náhradní duše a podobné věci), ale to je otázka vkusu. A nejsem schopný odhadnout, jak rychle jde z téhle výšky položit noha na zem a jestli by s tím mohl být problém. Jiná kritika mě nenapadá.
Protáhnout zadní stavbu, respektive posunout její čep víc dozadu. Mezi zádama tý figuríny je dost málo místa na nějaký pružení, natož třeba sedačku či blatník.
Vyybral sis docela náročnou disciplínu, dlouhý rozvor bude dost naprd pro jakýkoliv užší zatáčky (a že jich na těch jednostopých pěšinkách JE), s kratším budeš buď děsně vysoko, nebo musíš použít menší kola...
Offroadové lehokolo je zajímavá myšlnka, ale jsem fakt zvědavý na výsledky. Osobně jsem prohlásil tříkolku za terénní, protože se s ní dá jezdit i po šotolině a jiném "neasfaltě", ale cestu prostě potřebuju...
Ahoj, díky za příspěvek. Na obrázku je jen číst sedačky. Je to jen takový hrubý skic, kdy ladím základní koncept. Nicméně vzadu je dost místa i pro blatník.
Já chci aby to bylo universální, takže nejen singly, ale i vše ostatní. S tříkolkou se tam ale nevejdu.
To je o pevném rozhodnutí :-D
https://www.youtube.com/watch?v=nhIl_wA-RdY
Nevyčítám ti hrubý skic, tím se obvykle musí začít. Jen mít čep před zadkem se mi prostě nezdá vhodné - zvětšuješ tím páku své hmoty na pružení -> větší šance že se to pod tebou bude houpat.
Možná bych se taky zamyslel, jestli nezkusit konstruovat "high pivot", když už si to stavíš od nuly na míru.
Já mám čep zadní stavby níž než náboj a je vcelku cítit, že to dost bouchá a odskakuje i na blbým kanálu v silnici. Jako furt lepší než nic, ale ideál to zjevně není.
Mám dvě možnosti. Ta je z důvodu obrábění. Mám jen 1000mm v X a více neopracuji a chci to mít z jednoho kusu. Kratší, tedy běžná stavba s jednočepem nepěkně posová kolo dopředu. Podle výpočtu mi na 100kg chlapa + max 20kg odpružené hmoty vychází 220-230PSI, což tlumiče hravě zvládnou (max 350) a nepředpokládám, že na tom bude někdo přes 120kg chtít skákat po kořenech. A na klidnou jízdu by to tak či tak stačilo. Počítám hlavně s Rolhoffem, takže stálý převod řemenem a tam při 30% SAG mám AntiSquat 85%. Navíc nelze se na to koukat jako na běžné kolo, protože síly od pedálu působí ve směru jízdy a ne dolu, takže i s 10% bych měl minimum "pumpování".
Já to mám více motorkářsky. Ještě není jasno, yda nebudu přepakovávat. Uvídíme při výpočtu zadní stavby. Ale na trike mi to nikde nelítá a to tam působí větší boční síly, tak si troufm říct, že to tak bude dobré. Jinak rameno je opravdu dlouhé, má 649mm osovou délku.
Díky a fajn den.
https://youtube.com/watch?v=GNvj3AqXPvA
V jednom bodě tam zazní velmi důležitá myšlenka:-)
Zvážil bych místo rohlíka Kindernay, má skutečný "throughaxle" a tak by měla být výsledná zadní konstrukce mnohem tužší (to rameno samo o sobě by mohlo zlobit).
Ahoj,
Krásný projekt DH LWB.
Určitě víš, že nejsi první s takovým strojem, a jak jsem pochopil hodnocení od jezdců na takových lehokolech, jedná se o stabilní jjízdu, a dokáže to přeplout i menší kmen napříč cesty - běžně na tracku stíhají své kámoše na uprightech.
Sám bych se bál ztráty adheze předního kola při prudkých manévrech; ztráty kontaktu bot s platformovým pedálem a vice versa vysokého nášlapu pro rozjezd u SPD; vymetání nesprávné stopy zadním kolem; kolize řidítek s okolím, a nesprávné funkce převodu řízení.
Všechny tyhle "problémy" se dají eliminovat správným přístupem, ať už v konstrukci, nebo jízdě.
Ale za mne: singletracky a traily mne vůbec nebaví (jízda z mírného kopce), a DH je podle mého větší zábava se "skákavým" uprightem, kdy se na sedle nesedí.
Přemýšlel jsem o Fatovém lehokole na sníh, a LWB byla jedna z možností, ale zavrhl jsem to, protože hmotnost a stabilita v malých rychlostech to neguje, (lepší jít pěšky).
A pamatuj, že když tě to náhodou nakope a ztratíš adhezi, tak lehneš bokem, ať je tam pařez, kámen, nebo rokle.
A když tam dáš nohu, tak si ji s velkou pravděpodobností můžeš zrakvit jako svého času Jirka....přeci jen stavíš ultimativní DH (elektro?) lehokolo, a měl bys vědět jak z takového stroje vystoupit.
Ahojky, díky za příspěvek. S FATem jsem taky laboroval, ale nakonec jsem vycouval. Ono dnešní DHRII mají 3", takže to je už velmi podobné a je to klasická guma do všeho.
Bude to elektro, takže o klidný rozjezd a zapojení se do pedálu se postará motor. Nepočítám s ne SPD pedály. To mi přijde nebezpečné.
Ultimátní to sice nebude, ale snad to bude schopno sjet a vyjet alespoň to, co běžné "levné" XC kolo.
Skákat to asi moc nebude, ale uvidíme. Na tříkolce to prostě nejde vůbec. Dnes jsem trochu poskákal a dobil jsem sedačku na mém Azubu X.
Teď stavím toto. Jsem ale po operaci, tak ani na to PC nejsem schopná moc dělat natož něco v garáži, takže letos to asi nevyjede, ale měl by to být model o třídu váš než současné triky jako Scorpion Enduro, Azub X. Uvidíme. Pak bude naklápěcí verze. A mezi tím ten SingleTrak.
Tady bude časem více fotek: https://www.facebook.com/MrosconiTrikes
Úžasné, obdivuji vaše schopnosti konstruovat a tvořit kola a z jejich uspořádání na výkrese odhadovat a předpovídat jejich vlastnosti a chování. Po tomhle jsem kdysi toužil, ale nakonec jsem se rozhodl pro fyziku a tím to skončilo. Nelze obsáhnout všechno, škoda.
jéééé. No já jsem sice profesí svatební fotograf a DJ, ale baví mně něco tvořit. Stavěl jsem malé CNC frézky tak kolem 1,5t váhy, ale ty kola jsou úplně něco jiného.
Naštěstí je dnes spousta fajn programů. Bez Linkage, Fusion a pod by to ale šlo těžko.
Naštěstí je dnes volně a rychle dostupné vše na webu, takže po přečetní asi 50 diplomek člověk ledacos pochopí.
Časem bych to chtěl oficiálně stavět nazakázku. Ale až se mi to bude fakt líbit. Zatím je to stále jen trochu lepší X-ko:/
Fajn den.
Na tomhle by mi asi nevyhovoval tvar sedačky. Záda jsou v bederní oblasti prohnutá, tady by se musela sbalit naopak nějak dokulata a po té šikmé spodní části by sjížděla dopředu. Podle obrázků s tou zlatou figurínou vidím, že opěradlo končí někde u spodního konce lopatek, tam by mě asi dřelo. Ale možná je to tvar, který máš vyzkoušený a vyhovuje ti - nevím.
Sedadlo lze regulovat ve vícero směrech. Každá lamela jde posunout a otočit, takže každý si najde správnou polohu. Na obrázku s figurínou to nejde vidět. Je to nejpohodlnější sedačka jakou můžete mít. Je opravdu velmi ergonomická. Navíc se děla každému na míru.
Předpokládám, že ta sedačka je dělaná individuálně na objednávku. je to pěkný a docela zajímavý a asi i dobře funkční. Z jakého to je materiálu?
Jen pro zajímavost, na kolik tahle sranda zhruba přijde?
Lamela je z hliníku, pak mikroporézní pruž a nějaká ekokúže. Ještě jsem to nenacenil, ale celkově kolo bude něco jako Azub X. Pčíští sezónu. Letos to nestihnu.
Jestli tomu dobře rozumím, tak tu sedačku budeš dělat také sám? Já myslel, že to děláš jen sám pro sebe, ty ale uvažuješ výrobu na objednávku. To je něco jiného.
Ano, pokud to bude vše tak jak chci a dosáhnu lepších jízdních vlastností než aktuální triky, tak bude "zakázková stavba". Prototyp už jezdil, ale to byl pokus o naklápěcí tříkolku a nešlo to podle mých představ. Ono něco si nakreslit a spočítat je sice fajn, ale realita je vždy odlišná. Takže pokud skočí alespoň 1m daleko a nerozpadne se, zatočím a projedu zatáčku bez vyklopení a nebude mně bolet prdel a dřevěnět chodidla a nebude to vše vrzat jako můj jinak oblíbený Azub X (stále ho považuji za jedničku na trhu), tak to nabídnu ostatním:)
Tak ať se daří :-)
na sedadle to chce ještě zapracovat.
9/18 šroubů v dolním "rohu" nosníku sedačky , podle okolí odhaduji M8, takže to máme jen ty šrouby cca 200g, pochopitelně je třeba připočíst matice.
Zapracuj na redukci hmotnosti, lehokola obecně s hmotností bojují.
(eko) kůže na lamelách: už jsi někdy jel na klasickém Favoritu kterému zmoklo (kožené) sedadlo? schne 2-3 dni.
šauguma s otevřenými póry dokáže nasáknout. s uzavřenými póry dokáže udělat báječnou zapařeninu. (při té ploše lamel)
Alu (duralové) individuálně tvarované lamely:
Je třeba mít šablonu pro každou lamelu a po zakalení
do 2 hodin natvarovat na stáčečce s plynule měnitelným radiusem. (pokud teda nepotřebuješ kuželovou stáčečku s měnitelným radiusem- ty jsou v republice dvě.) Šablona z papíru nestačí, min plast.
Odhaduji jen těch 6 "C" lamel na takových 12-18 tisíc, (výroba v letecké továrně) pokud teda budou opravdu individuálně tvarované.
Nejsem nijak velký znalec, ale řekl bych, že sedadlo za minimálně 15 tisíc už je v úrovni neprodejnosti.
Váha celého kompletu včetně šroubu je 1638g. Není to málo, ale je to stejně co běžné nepřizpůsobitelné sedadlo s držákem. Ale beru, určitě jde udělat lehčí.
S povrchem budu experimentovat. Na začátek byla ta mikroporézní "hmota" Možná to není pryž, ale já tomu tak říkám. Prostě nějaký hustá molitan/pěna... Lamely jsou děrované, takže přes ně přeskakuje voda. Koženka je pro efekt a nemusí být. O to je to pak méně pracné.
Výroba poměrně jednoduchá, protože délka se řeže podle zadané šířky postavy a po odfrézování odlehčení, vyvrtání dírek a dvou závitů, jde na ohýbačku, kde se v kopytě zahnou rohy. Manuálně. Takže žádná velká věc. Materiál je "bláto" Alu 6063, ale na potřeby sedačky dostačující.
Já vím, vypadá to šíleně, myslíte si že je to hloupost a není třeba nic zdokonalovat, ale až do toho usednete, pochopíte kde jste se mýlili:)
Pamatuji si, jak Jobs prohlásil, že ideální telefon má úhlopříčku 2,7" a nic jiného není potřeba a Apple to dělat nebude. Já v té době měl Dell s 5" displejem a všichni se mi smáli. Stačilo pár let a máme to tady. Kdo má menší displej než 5"?
Cena určitě nebude 15tis. Samostatně se prodávat nebude, jedině snad jako náhradní díl, ale materiálu je tam tak za 2.000Kč, práce na 4h. Takže se ziskem a DPH tak do 7.000. Kolik stojí sedačka na Azuba? HP? ICE?
Koženkou byla myšlena Alcantara, tedy syntetické textilie na bázi polymeru.
Určitě jde použít jiný materiál, ale to je zatím to nejlepší co jsem našel. Pokud víte o něčem lepším, sem s tím. Je mi jedno co tam dám, jen to musí mít lepší vlastnosti než to má teď.
Díky za přínosnou úvahu a fajn den:)
sedadlo typu "parková lavička"
https://www.google.com/search?client=firefox-b...
To ale není to samé. Já chci regulovatelné a ne "na míru". Pokud chci jezdit technicky náročné věci, potřebuji měnit sklon opěradla, takže po prvotním setupu mám stále alespoň tři možnosti na regulaci opěradla. To mi žádné jiné křeslo nenabídne. Vypadá to podobně, ale je to něco úplně jiného:)
Konkrétně TOHLE nebude fungovat.
Zejména pokud na to použiješ "bláto".
Vynesení od nosníku velké, materiál prakticky žádný (i kdyby ten pásek byl plný, natož s tím průfrezem), dokonce ty konkrétní lamely mají dělat boční vedení! V lepším případě se to bude vlnit, v horším to ulomíš či záhy unavíš a ulomíš. Ten chudák šroub to ani neudrží, aby se to nesklopilo kolem jeho osy - přeceňuješ sílu svěrného spoje.
Pochybuju, že mě přesvědčíš, že jsem se mýlil, dokonce ti prozradím jednu věc, kvůli které si asi nikdy nepořídím tříkolku od AZUBu: mají milion nastavovátek! Já jsem jen jeden, klidně si vybrousím a dovrtám kus plechu, abych měl sedačku v pozici kterou chci, ale nebudu s sebou navždycky vozit multiplexní systém s nastavováním v 16 osách. Ano, pro výrobce je to "snazší", protože vyrobí jednu věc a každej si to pak může doštelovat na svou p*del, ale pro mě je to po tom jednom jediném nastavení mrtvá váha a potenciální kurvítko (každý štelovací bod je z principu zeslabení konstrukce)
Souhlasím s Tebou. Je to zbytečné a o pár deka těžší. Po půl roce ježdění se mi nic ani nepovolilo natož unavilo a ulomilo a to se teď podrž, mám tam pouze M6 šrouby a ne M8 jako na vizualizaci. Optimální pozici jsem hledal na vícero způsobu. V záběru jsem porovnal tvar s komerčními sedadly bez možností regulace a nenašel jsem takový tvar. Prostě moje prdel, moje záda, moje profily.
Nápadu na konstrukcí je mnoho. Osobně bych to dělal tak, že bych si odlil do formy pěnu a z ní udělal sedačku, jenže to taky není universální a to by všichni museli tet na přiměření a pod a jelikož potenciální klientela je zejména ze zahraničí, tak to nepůjde tak jednoduše.
Nechci dělat to co ostatní protože se to nesvědčilo. Tedy ano, protože se to používá. Prostě musíš se nejdříve posadit do mé lamelové, seřídit si jí jak potřebuješ a pak srovnávat.
V tomhle s tebou souhlasit nebudu. Nevím jak teď, ale roky mě štvalo, že Azub má pro lehokola prostě tři velikosti laminátových sedel (které asi umí i z jiného materiálu), s tím, že každý si jednu z nich vybare, nic jiného není potřeba... a když já má pocit, že bych potřeboval sedlo o kousek delší nebo trochu jiný tvar, tak se s tím nedá nic dělat, protože novou formu kvůli jednomu člověku dělat nebudou...
A po různých nekonkrétních radách (shánět sedlo v zahraničí, na které si nemůžu sáhnout, nevím, zda vůbec půjde přidělat) jsem to musel řešit podkládáním ventisitu pokus/omyl, až jsem došel k dlouhodobě přijatelné variantě tvaru...
Takže kdyby existovalo podobným způsobem nastavitelné sedlo, určitě by to stálo za pokus. Při nejmenším jako dočasné řešení, na kterém by člověk našel optimum a bude-li si jistý, nechal by si vyrobit pevné sedlo na míru přesně podle toho optima.
ale vždyť přesně to je to co píšu: po prvotním nastavení na individuální prdel jsou štelovátka mrtvá váha.
Pokud kolega plánuje výrobu sedaček na míru, tak ano, mít takovouhle multištelovací sedačku je dobrej nápad - našteluješ, necháš pojezdit následně překlopíš do pevnýho produktu.
Já jsem rozporoval životaschopnost tý konstrukce po technický stránce...
Málo platný, pokud máš speciální požadavky, nezbývá ti než přizpůsobit sobě sám, nebo zakázkově vyrobit, formu na tvojí prdel skutečně nikdo vyrábět nebude. Já bych třeba chtěl, aby AZUB dělal sedačky s vyšším opěradlem, ale ne, XL se od L liší zejména šířkou a zvýšeným posezem, protože tlouštíci se prostě nezvednou...
Kdyby výrobci dělali sedadla dělené, tak že si samostatně zvednu nebo spustím sedák a samostatně opěradlo, tak bych přežil i to, že je vyhnutá ne tak jak chci. Jenže dělají pevné a rozsah regulace je proto mizerný.
Ano, uměl bych vyrobit sedadlo na míru, jenže to by bylo dosti drahé. A teď zásadní věc. Když si koupím kolo za 150 a více tisíc a je z kategorie XC, tak chci jak na cesty tak i do lesa. A v tom lese potřebuji vzpřímenou pozici a často vyrovnávat váhu tělem (zády). Když si tak seřídím komerční sedalo, tak mi padá zadek. A dělají to všichni stejně. Takže minimálně to opěradlo by mělo mít samostatnou kontrolu. A věř mi, že to budeš využívat.
Koukám, že se nám tady rozjela debata o sedadle. To je dobře. Já jsem vyzkoušel všechny možné kola od Azubu až po Terratrike a nenašel jsem optimální. Přitom je to i v komerční sféře jednoduché. Kdyby to alespoň rozdělili na dvě čísti a mohl bych si nastavit samostatně sklon sedáku a sklon opěradla, tak to by byl velký pokrok. Moje sedačka vznikla jako experiment a ukázalo se, že i když to vypadá šíleně a pro někoho až komické, opak je pravdou. I relativně malý rozsah regulace ale ve správném místě hraje roli. Jsem zrovna po operaci páteře a zkouším trochu jezdit. Primář mi to dovolil. Sice nemůžu sedět u počítače a vše dělám ve stoje, ale půl hodiny na kole se dá vydržet. Můj trike jsem rozebral, takže mám pouze Azub X. Jelikož mám upravený rám, tak mám sedačku 10cm posunutou dozadu. Mám tu nejnižší, ale musel jsem udělat jiné uložení, protože mi zavazela baterka. Sedačku jsem trochu ohnul aby mi neklouzala prdel dopředu. Navíc jsem tam přilepil 30mm mikroporézní pryže, abych trochu dotvaroval podpěru pod stehny. Zadek mi už neklouže ale vadí mi prohnutí zad. Je prostě příliš velké. A s tím už nehnu. Prostě pro 90% klientu je to dostačující, ale já chci lepší. Proto na "mém trike" je ta lamelová.
Je x možností jak vyřešit sedačku. Aby byla pro každého, musí mít minimálně samostatné opěradlo a sedák. Pak je tu šířka a potřeba bočního vedení. Pro aktivnější jezdce je důležité mít úzký a plochý opěrák hrudní páteře. U oblastí kyčlí by měl být na míru, aby mi dobře držel zadek a neměl tendenci uskakovat pri rychlejších kadencích a nebo v zatáčkách. Ta moje lamelová sedačka má sice pevný úhel sedáku a bederní opěry, ale ta se popravdě moc nemění. Podle potřeby si jen přizvednu předek aby mi neklouzal zadek a pokud chi trochu ortopedicky správný posed, tak zatlačím na bederní část. tyto regulaci si každý udělá sám. Při objednávce jen změří šířku boku a já a podle toho zahnu hrany.
Druhá možnost je pěnová sedačka, ale to by si musel každý udělat doma sám.
Osobní názor: sedačka zbytečně sofistikovaná pro účely lehokola.
Pokud to nemá být pro vyhovení nějakému postižení jezdce, je takové množství individuálně nastavitelných prvků zbytečné, spíš až na obtíž.
Je slušná šance že ty svěrný spojení nebudou dostatečně držet a celé se to bude kroutit a vlnit.
V neposlední řadě cena.
je poměrně pravděpodobné, že AZUB dělá ty sedačky tak jak je dělá mimojiné i proto, že to je vhodná kombinace cena/výkon, tedy dostatečně pohodlné a funkční za přijatelné peníze.
Doporučoval bych nehonit moc zajíců najednou, dej dokupy racionální rám a sedačku klidně zrecykluj už ověřenou. Nebo naopak, vyvíjej super sedačku a testuj jí na ověřeným rámu. Takhle si zaděláváš na problém kdy se vyčerpáš na mnoha dílčích úkonech a výsledek nebude žádný.
No právě sedačka je celkem zásadní. Já si třeba na mém Azubu X nemůžu pohodlně sednout. Potřeboval byt sedák více dopředu a horní část opěradla více kolmo. Sjíždí mi stále zadek. Látka je sice prodyšná ale je to tvrdé. Když je tam to polstrování, tak se zase potí záda a stejně to geometrii neřeší. Bavíme se ted o tříkolkách. Na jednostopém Maxu je to jinak. Ale pro mně to moc pohodlné není. Zkoušel jsem asi 20 různých lehokol a sedačky mně opravdu nenatchly. Tak jsem vymyslel toto. Na prototypy to fungovalo skvěle. Konečně jsem měl pevné držení a podepřeno tam, kde potřebuji. Prostě nejsem komerční typ:)
Nic nevrže, vše je pevné jak má být. Ale souhlasím, je to poměrně náročné na výrobu a tím pádem i dražší. Ale záda mám jen jedny. Mimochodem jen kvůli zádům řeším lehokolo. Být zdravý tak bych do toho asi nešel.
Možno niečo podobné je toto:
Máme více informací o tomto výtvoru?
Díky
Přímo tohle neznám, ale dost podobně vypadá třeba tady Kodiak (o kterém taky nic nevím, jenom jsem na něj náhodně narazil):
https://www.bentrideronline.com/messageboard...
Můj názor je takový, že terénní lehokolo neexistuje. Na horském kole na těžko jsem projel takové terény, že si tam lehokolo nedokážu představit. Lehokolo je dobré akorát na asfalt. Nejsi schopen projet standardní polskou cyklostezku ani s tema velkýma gumama, které jsou akorat na machrovani na fotkách. Terenni lehokolo na delší trasy neexistuje a nikdy nebude, je to ztracená větev a pokud das palecek dolu, nebyl jsi tam kde já.
Kdo umí na leháči a zvládá rovnováhu a pomalejší rychlost, tak cyklostezky zvládne celkem bez potíží a je jedno jestli u nás nebo v Polsku. Potíže budou už na pěších nebo neznačených, ale ty potíže tam má i hodně lidí na hodně dobrých horákách. U leháče je problém větší stoupání, ve sjezdu bude minimálně srovnatelný.
Nevim jestli je možné na leháči zatočit přes přední kolo, ale kolipak lidí to na horáku opravdu umí.
Ve Španělsku jsem sjížděl/přenášel téměř ferraty, na pokraji hlubokých roklí. Je třeba definovat co je terén.
Polní cesta? Polská cyklostezka?
Definice polské cyklostezky:
1. Asi jeden metr vysoká tráva, kudy kolo neprojelo deset let.
2. Asi pět centimetrů hluboký písek, kudy kolo neprojelo deset let.
3. Tudy? Opravdu tudy?
4. Tím obilím?
Zajímavé, já zase v Polsku když vidím skutečně značenou cyklostezku, abychom si rozuměli tak značenou cyklo trasu, tak zpravidla je v takovém stavu, že po ní projede celkem pohodlně běžný osobák, žádný speciál.
To i u nás jsou značené cyklo trasy na běžném kole velmi obtížně průjezdné, ale na horáku bez zátěže dobře zvládnutelné a zrovna tak i horské - lehokolo je musí bez potíží dát.
Od začátku se bavíme o značených cyklo a ne nějakých pěších trasách nebo dokonce neznačených.
Jeď z Ostravy do Berlína podél Odry, potom poznáš zajímavé trasy.
Ne všude vede podél řeky značená trasa, když ale pojedeš po značené trase, o jaké se bavíme, tak určitě za sucha na horáku hravě a s naloženým taky v pohodě.
Pokud budeš vymetat kdejakou neznačenou pěšinu a neudržované cesty, tak budeš mít problém i u nás a nemusíš do Polska.
Když jedu tady neznámými lesními cestami co jsou na mapě, tak není jednou abych nehledal náhradní trasu a objížděl nějaké úseky, protože prostě cesta už zanikla, zarostla, přes popadané stromy je néjen neprůjezdná, ale i neprůchodná. To ale nikdy nejsou značené cesty a ani turistické pěšiny.
Nevím, jak teď - já byla v Polsku na kole tuším před dvanácti lety a to je ve výstavbě cyklostezek dlouhá doba, ale tenkrát na Mazurách byla opravdu "cyklostezka" velmi často cosi nesjízdného pokrytého dvaceti centimetry jemného písku či kameny, proti kterým jsou naše kočičí hlavy naprosto hladkým povrchem. Na pár asfaltovaných jsme sice narazili, ale byly to víceméně jen jednotky kilometrů.
Jemný písek za sucha je obtížný, ale myslím, že mazlavé a kluzké jílovité za mokra jsou obtížnější. Obtížné trasy se občas dají potkat i u nás a když jsou tečkované, tak některé - jílovité je lepší jet za sucha, jiné - písčité za mokra :-) S naloženým kolem je určitě lepší se držet čárkovaných.
Bavím se samozřejmě o značených cyklostezkách. To obilí byl samozřejmě extrém, zaorali polní cestu a zasadili obilí, ale hluboký písek na značených stezkách je téměř standard. Skoro celé Polsko jsou borové lesy na písku. Na protipovodňových valech, kde jsou v Německu cyklostezky, je podél Odry vysoká tráva a opět jsou značené - možná to tam plánují, ale začali značit dřív než položili asfalt. EV směrem na Litvu je taky samý pisek. Jen Malopolsko podél Wisly byl luxus.
Polsko je dost na písku a těch písčitých cest tam je dost, může být, že tam bude občas nějaká hodně obtížně průjezdná s naloženým kolem.
U čárkovaných tras se s tím tak nějak musí počítat, že bude občas písek, občas kamení, občas hlína, občas pevná cesta, ale nenaložené horské kolo by to mělo vždy zvládnout. Potíž bude u cyklisty, ne každý na horském kole zvládne i to co jiní jedou na treku nebo gravelu.
Tímto už jsem jel sice jen kilometry a naložený 20kg. U UB ...
Otázka rychlosti a zpřevodování, feraty teda neřeším, tam leháč opravdu není terénní kolo :-D
A cyklotrasy v Německu ppro silníční kola, opravdu i toto tam zažiješ a projedeš.
Neříkal bych, že lehokolo vyloženě potřebuje asfalt, Azub si něco líbit nechá, párkrát jsem se mezi horská kola s Ibexem nacpal i během závodu (Hornettlon, EpoSurvival), ale do opravdového terénu se MTB vážně hodí víc. Už jen protože se snáze tlačí a přenáší přes překážky, které neumím přejet... :-)
Nevím, neříkal bych nikdy. To, že jsou místa, kam bych se ani na horském kole nepustil, neznamená, že by to někdo jiný na lehokole nemohl zvládnout...
Hlavní problém lehokola v terénu vidím v nemožnosti nadlehčit nebo dokonce nadhodit přední kolo. Chodil sem člověk, který se pokoušel používat Azub Max jako MTB a ičil na tom přední vidlice a nakonec vyvrátil hlavovku. Na druhou stranu svou lehokonverzi Favorita používám občas jako gravel a dá se (vselijaké kamenité tankodromy a tak)
Na lehokole z principu nemáš možnost pracovat s těžištěm, to je alfa a omega veškerých jeho limitu. Vezeš se jak pytel zrní. Porovnej to s MTB, kde první co jezdec udělá je zasune teleskopu, aby se na tom mohl všelijak kvedlat a nepřekáželou sedlo.
Limitující je to hodně, ale úplně pytel zrní to být nemusí. Už jen taková drobnost co znám s Oceláčem na asfaltu pro retardéry, vlny, lavórovité díry a podobně: přitáhneš se za řídítka ve vhodnou chvíli zádama kus nad sedačku a držíš svoje tělo v jedné poloze vůči vodorovné rovině zatímco necháš kolo aby se ti pod zadkem zavlnilo předním kolem nahoru a dolů a pak zadním jak chce. Kolo váží 4x méně než ty a kolem tvého zadku bude rotovat celkem ochotně, když ho necháš. Oproti sezení v sedačce jak pytel zrní je to docela rozdíl jakou ranu dostaneš ty i kolo. Nebude to fungovat s každým kolem stejně dobře, Oceláč má dlouhý rozvor a sedíš uprostřed toho rozvoru poměrně nízko, tak to jde dobře. A není to nějaký zázrak co by z toho dělal teréňák, tomu jak moc můžeš hýbat hmotou těla vůči hmotě kola na klasickém vzpřímeném kole se to zdaleka nevyrovná. Ale oproti pytli zrní je to furt docela velký rozdíl.
Azub Max má hodně váhy na předním kole a hodně přímou přední vidlici. Dokážu si představit LWB kolo s pedálama poměrně vysoko za/nad poměrně skloněnou vidlicí s dlouhým zdvihem. Do velkých věcí bude vidle narážet díky velkém záklonu s menší snahou se vylomit a taky je méně zatížená. Nicméně udělat to tak vysoké a krátké, aby šlo zabráním za pedály nadzvednout přední kolo asi nechceš i kdyby to šlo, protože to by tě zas trápilo při pokusech vyjet extrémní kopeček nahoru.
Na 20/26 Azubech jsem míval nacvičený výjezd na obrubník tak, že těsně před obrubníkem přestanu brzdit, mám správnou rychlost, správný převod a napnutý řetěz, plně zaberu za pedály a nohy vidle se natáhnou a guma odlehčí. Rozdíl v tom, jakou ranu cítíš takhle a jakou když stejnou (nízkou) rychlostí jen dojedš na obrubník byl obrovský. Z toho hádám, že i když nepůjde s lehokolem věci přeskakovat, se šikovně navrženým když si to člověk nacvičí tak to nemusí být vždy lamač vidlic a přitom přejede překvapivě velké věci. Autor LWB kola jehož stránku jsem před mnoha lety četl tam a zpět několikrát myslím psal něco jako že na hrboly menší než 6" nezpomaluje, 8" není problém přejet, větší už chceš pomalu a opatrně. To jsou hrozně velká čísla.
To záleží od typu lehokola. Jasně, krátké verze mají s tím obrovský problém a taky by mně nenapadlo s tím jet do lesa. to je prostě turistická záležitost. Pak jsou ale dlouhé lehokola s těžištěm na zadku, stejně jako delty, a ty nemají s nadhozením problém. Naopak zase mají až moc váhy vzadu, tak to pak nechce brzdit ani zatáčet.
Já navrhuji něco mezi. Těžiště nesmí být více než 60/40, jinak to je těžce ovladatelné. Některé ty dlouhé kola mají až 80/20.
Další věc je posed. Obecně to platí pro všechny lehokola a tříkolky. Do terénu je třeba mít volné záda. Sedět rovně a mít možnost korigovat alespoň horní části těla. Jiná než vzpřímená pozice nemá smysl, protěže je to pak tak jak popisujete, že je těžko cokoliv projet. V mém případě se bude sedět se zády v pravém úhlu a bude možno v případě nouze sklopit opěradlo pomocí pružinového mechanismu. Prostě jedu, narazím na prudký sešup dolů a potřebuji se zády dozadu, zmáčknu knoflík na řídítkách a uvolní se mi aretační pojistka na opěradle a to se pod mou vlastní váhou vychýlí až do mezní polohy. Pak jen nadlehčím záda a sama se díky pružině vrátí zpět, takže se opět budu opírat jako v původní poloze. Prostě taková teleskopická sedlovka:)
Takže troufám si říct, že to bude kolo jaké ještě tady nikdo neřídil. Pak se uvidí, jak to bude v reálu jezdit. Já nebudu sjíždět balvany a skákat kde se dá. Ale nechci řešit takové problémy, že musím zařadit šaška a téměř krokem nadskočit na obrubník.
Rovněž nesouhlasím s názorem, že se na lehokole nedá do terénu. Dokonce i nějaký ten "skůček" se dá přežít, ale samozřejmě to není to samé co na "i běžným XC" natož na sjezďáku.
Třeba španělské Canya je toho příkladem. to byla jedna z inspirací. Dlouho jsem nad tím přemýšlel ale nanonec zvítězilo klasické uspořádání se šlapáním nad kolem. Sice se do něj hůře zapíná (jednak je to vysoko), ale samotný pocit nohama dolu z kopce je jistější a daleko výkonnější než jako v prvním případě, kdy sedím jako na trůnu. V takové poloze nejde využít sílu. Počítám jen s variantou elektro a tedy možností pohodlného rozjezdu i v těžším kopci. Dnešní pohony umějí reagovat snad na 1/10 otáčky a ve spojení s převodem 36/45z na 29%, který +/- při 60ot/min vyvine 4km/h rychlost je rozjezd úplná hračka.
Pak se už jede. A pokud neušlapu 4km/h tak nemá smysl abych vůbec jel a můžu klidně tlačit.
Můj koncept je postavený na rozvodu 1,58m pro výšku postavy 175-185cm. Přední kolo 26. zadní 27,5 nebo 29". Rozložení hmotností při poloze sedadla pro "sjezd" bude 59% : 41% ve prospěch zadku. Není to ideální, ale dovolí to i nějaký ten "skůček". Ve předu bude jen 100mm zdvihu, což je sice strašně málo (kompromis proti výšce šlapání a velikostí kola) ale zato zadek bude 200mm. troufám si říci, že to na běžných lesních singletracích bez velkých šutrů bude stačit a pojede to stejně dobře jak do kopce tak i z něj. A přesně toto je můj cíl. Vyjet si turistickou stezkou z můstky a bahnem až na Ještěd a pak po sjezdovce dolů. Takže takový lehčí dovnhill. Na Azubu X jsem to nevyjel z důvodu nedostatků trakce, absence naklápění (asi pětkrát jsem se překlopil) a zejména šířky stopy. Dolů jsem pak musel jet opatrně, protože to kolo není stavěné na takovou jízdu a ani pláště DHx to nezachrání. Prostě je to turisticá tříkolka se sportovním vzhledem.
Co ještě nemám jasno, tak to je řízení. Zalíbilo se mi "tankové řízení" ale s rukama dostatečně vysoko. Prostě zůstat v relaxační poloze.
Na leháči je velký problém nízká rychlost. Co jsem viděl a co říkají i zkušení, že pod 4 to nejde, zvlášť ne na nerovné cestě. To ale hodně vyřeší elektrika a větší a širší kola. Na horáku není problém jet rychlostí 2 a manévrovat přes nerovnosti.
To je také jedno z mála co umím a co jsem se musel naučit, protože nemám potřebný výkon pro rychlejší jízdu :-)
Já ti to závidím. Když jedu po lesní cestě do prudkého kopce, tak mám v té nízké rychlosti problém nejen s rovnováhou a hlavně problém s malým přítlakem předního kola, které ne dostatečně stroj řídí. Má to tendenci mne odvézt na nějaký šutr, který nepřejedu. No a když to přední kolo víc zatížím, tak mi zase začne podkluzovat to zadní. Prostě to technicky nezvládám. Kompenzuji to snahou po vyšší rychlosti a to zase dlouhodobě nedám.
Ale v poslendí době se to lepší, poněvadž jsem přestal tyhle krpály vyhledávat, poněvadž na to nemám také fyzicky.
Je to tak. Zkoušel jsem identické kolo s a bez pomoci elektřiny. Do kopce, v terénu. Bez elektro to bylo o něco horší než na špatným MTB. S elekřinou to bylo o něco lepší než na dobrým MTB ale o poznání horší než na novém e-MTB, takže tady jednoznačně vítězí kolo a pak už jen triky a quady:)
Spíše je otázka jak těžké je pro cyklistu s bolavými zády zvednout nohu do skoro 90cm a rychle se zapnout do pedálu. Tady určitě vyhraje ta variant jako španělská Canya, jenže já chci to kolo ve stylu XC a chci aby t jelo rychle i po rovině. Takže sklopená sedačka, záda pod úhlem 45st, 1,25" pláště a fičíme. Taky chci jezdit v blátě na na písku, takže tam zároveň musí jít alespoň zadní kolo 4 nebo 4,8". Jak standard bude určitě Maxxis DH2 v konfigurací 26/29".
Našel jsem roky starý záznam ze svojí helmy z jednoho závodu. Z helmy to není vidět, ale na čem tam sedím je neodpružené ocelové lehokolo 20/26 na 40mm širokých silničníchu gumách nafoukaných na plný tlak 7 barů. Sice nevím, jak podle tebe vypadá "standardní polská cyklostezka", ale docela bych byl ochotný se hádat s tvým tvrzením, že "nejsi schopen projet".
Realisticky: lidi na MTB byli v těch terénních vložkách nepochybně rychlejší než já. Na vlastní oči jsem to neviděl, na 63km dlouhé trasy bylo rozplizlých jen asi 25 jezdců startujících v docela dlouhých intervalech. Ale hádal bych, že hlavně do kopce dokázali na kořenovité pěšince jet citelně rychleji. Jenže z těch 63 km bylo 50km s aspoň nějakým asfaltem, i když často mizerným. Takže náš tým vyhrál, oba roky co jsme se účastnili, přestože náš plavec nebyl nejrychlejší plaved a náž běžec nebyl nejrychlejší běžec. Takže nejenom, že jsem ty polňačky a pěšinky projel, ještě jsem je zřejmě nejel úplně pomalu.
https://youtu.be/9LDv0IAMxO8
Z odkazu se nějak nestal odkaz, zkusím znovu:
https://youtu.be/9LDv0IAMxO8
Vždyť to funguje.
Hezký průjezd pod závorou, to bych chtěl taky takhle umět :-)
To máš tak nízkého leháče, nebo závora byla pro traktory?
Kolo je Oceláč Mk.3, výška spodku sedačky cca 42cm nad zemí, sklon zad 28°.
Bez uhýbání hlavou se vejdu jen pod opravdu abnormálně vysoké závory. Zvlášť když na hlavě je ještě helma a na jejím vršku ještě kamera.
Sem tam se najde nějaká, kde jen zpomalím a pečlivě uhnu hlavou, třeba vjezd na asfaltku po jižním břehu Nových Mlýnů od Dolních Věstonic směrem na západ.
Ta závora na vide byla ještě níž, ale šlo pod ní projet řídítky, tak se mi ji nechtělo objíždět. S jednou nohou na zemi a jednou na pedálu (pro pohyb vpřed) jsem se pod ni nějak zkroutil, ale bylo to na těsno.
Vzpomeňme terénního jezdce murphyho, který na AZUBu MAXovi projel skoro vše, co pravověrní bikeři ...
To jo, ale ten se pokud vím, vrátil zase k horskému kolu, když ho lehokolo začalo brzdit v terénním rozletu...
Ale už jsem o něm dlouho neslyšel, bylo by zajímavé vědět, na čem jezdí teď?
Pokud vím, tak na enduru s vyššími zdvihy.
Z leháče odešel protože ho limitoval průjezd terénem pro bajkery. Jeho zásadní rozhodnutí pro odložení leháče byla naše pohodová projížďka po Orlických horách :-))
Mohlo by být zajímavé se na tom svézt a vyzkoušet. Dobré vyšší zadní odpružení je nutné.
Jen bych si myslel, že do terénu by širší spodní řízení mohlo být lepší, výhodnější. jen by se nesmělo moc projíždět kopřivami a ostružiním :-))
Ono je docela dost pěšin, kde je komplikované lehokolo s USS řidítky i jen tlačit, protože se zasekávají o vegetaci, takže horní řidítka do terénu celkem chápu. :-)
Tak já to posuzuju z pohledu jedoucího cyklisty, ne toho co tlačí. Nějak mě ani nenapadlo brát lehokolo někam, kde se nedá jet a musí se tlačit nebo i přenášet. To je nesmysl, na to leháč není stavěný a je to pak hodně obtížná a pomalá zátěž. Na leháči se musí jet, takže i výběr stezky musí být pro jízdu.
Tak smysl to má takový, že k jednomu z koupacích lomů jedu z domu nějakých 45 km po asfaltu a posledních možná 500m po pěšině neprojedu, z velké části právě kvůli vegetaci po obou stranách pěšiny. Jiný přístup neznám (tedy jo, existuje zkratka, kudy jedině bez kola).
Radost z toho nemám, ale kolo u silnice stát nenechám a jet takovou vzdálenost na MTB by mi větší smysl nedávalo.
řešíme podobné problémy s cestou k latríně na táboře.
(pravda, o poznání kratší)
Ze začátku to bylo zahradnickými nůžkami, dnes coby staří fotři vozíme křoviňák.
Stačí dobře padnoucí a ostrý srp, je lehký, skladný a dobře funkční :-)
Někdy až moc. Jeho ostření je pro mne vždy adrenalínová činnost.
Pokud je málo cviku a víc nešikovnosti, tak je dobré použít řeznickou rukavici .-)
https://fat-bike.com/2011/11/lightfoot-cycles...
Pri pohľade na tak šikmé vidlice mám stále obavu, či sa to nezlomí v krku vidlice?
Tako pokud je to správně spočítáno, tak se nemá co zlomit. Dynamika působí více méně pod podobným úhlem, takže to naopak pomáhá. Co mně ale více zajímá je samotná geometrie. To je podle mně hůře ovladatelné než v případě strmějších úhlů. alespoň 65st.
Taky to určitě nebude vhodné pro jízdu po kozích stezkách :-)
Při takhle položené ose je sice řízení pomalejší, ale řidítka se dají protočit poměrně daleko. Kdyby byla osa svislejší, bylo by to sice citlivější, ale maximální výchylka by byla omezená tím, jak daleko do strany je možné natáhnout ruce (efekt "kormidelní páky"). S nepřímým řízením můžeš mít obě výhody najednou, jenom to bude mechanicky složitější.
Když už jsme u řízení: tohle je třetí terénní LWB, které se tu objevilo, a všechna bez výjimky mají přímá horní řidítka, ne rajčáky v relaxační poloze. Nevím, jestli to nemá nějaký hlubší důvod - třeba to, že spodní řidítka můžou při pádech na bok dost trpět.
Nebo že si přidřeš ruku o kůru stromu když ti to o chlup nevyjde. Nebo i jen to, že s nima drhneš v každé hloupé květeně.
Můj odhad je, že spodní řídítka dostatečné šířky pro velký rejd budou to kolo nepříjemně rozšiřovat ve výšce, ve které se vyskytuje příliš mnoho překážek nepříjemně vysoko.
Pamatuju si video kde někdo na takovém kole jel nějaký týmový 24h offroad závod a na několika záběrech "proskakoval" díru mezi stromem a pařezem tak, že spodek kola až k jeho zadku tam jen taktak vešel napřed kolem stromu zleva a o kousíček dál kolem pařezu zprava. Jezdci na vzpřímených kolech dělali v tom místě ostřejší esíčko, aby se vyhnuli pedálama jednomu a pak druhému, ale to dlouhé LWB to potřebovalo projet rovněji a hodilo se, že je dole tak úzké. Díky tomu tam nejelo o nic pomaleji.
Koukám, že většina z nás by ráda klasické řídítka. To je popravdě to nejsnadnější co lze udělat, protože tam mohu hodit i nějaký progresivnější převod a nechat běžné MTB řídítka bez jakýchkoliv úprav.
Mi se líbí, když mám ruce v cca výšce prsou, protěž mi to přijde takové přirozené. Navíc jde udělat dosti tuhý sloupek, takže řídítka nebudou pružit. Zase něco blíž k běžnému MTB.
Na fotce je polský Sport-On pro postižené, ale řídítka jako na quadu.
Kdyby to mělo mát dolní řízení, mohl bych použít stejné z mé tříkolky. Asi by to bylo fajn, ale to nastupování je kritické. Tady asi cesta nevede. Ale kdo ví, možná se vrátím k původnímu návrhu s ultra dlouhým rozvorem. toto je nějaký kompromis se šlapáním jako na běžném lehokole, jenže se mi to nějak nelíbí. Ale zase by byla dobře rozložená váha. Jen to nastupování bude problém. Ty řídítka budou za prdelí a to nebude žádná senzace. Překračovat rám s přehazováním rukou za zády
(uchopení řídítek) No nevím nevím.
Figurína má 176cm a asi 65kg. Kola 27,5" zadní, 24" přední a vidlice 120mm.
S tím rozvorem opatrně. Já na Ibexu potřeboval další díru pro táhlo vidlice, abych se při maximálním zatočení USS řidítek dokázal na silnici vůbec otočit okolo kuželu, se standardním Ibexem by to bez zastavení asi nešlo.
A zatímco s převodovým poměrem mezi spodními řidítky a předním kolem se něco dělat dá, s dlouhým rozvorem do prudké zatáčky někde na lesní pěšině nezatočíš. Na louce to nějak půjde, ale mezi stromy se neposkládáš.
Jeden z důvodů proč nevymýšlím nic podobného je, že vysoký BB, pomalé rozjezdy, a rozbitý terén (valouny jako hlavy) nejdou dohromady.
Do kopce, na klasickém uprightu, když je to FAT, aspoň můžu trochu mydlit prdelí do stran tak , abych nemusel rovnováhu řešit jen změnou směru - tj. mydlit řídítky - a to jde tím hůř, čím je širší guma s lepším float a gripem.
4,6” fatové gumy také mají tendenci zatáčet na šikmé stezce po spádnici dolů - a pokud se tohle překompenzuje - jednoduše ztratí adhezi a padne se přes řídítka na bok.
Potřeba korekce řízení s Fatovou gumou je navíc tak namáhavá, že (bez motoru) může okamžitě a kompletně sežrat energii pro nohy.
Jakmile se použije varianta s táhlem, většinou ten systém postrádá úhlovou tuhost, a po zatočení nastupuje ještě potřeba neustálých mikrokorekcí těžkého fatového předního kola s těžkou vidlicí, komplikovaná jejich setrvačností.
Na těžký terén a výjezdy do kopců je spíš potřeba mít příval výkonu/krouťáku aby zadní kolo odhazovalo zeminu jako na krosce, kde v tu chvíli používají nohy jako nohy.
Za prvé jet tohle jen na plyn je prasárna vůči přírodě, za druhé jakmile ten zadek ztratí adhezi a nedáš při tom dolů nohu protože šlapeš, tak normálně lehneš.
Mně už přijde úplně ujeté tahat tyhle vehikly do hor.
To že to lze postavit ještě neznamená že to je ideální způsob jak si vychutnat hory.
Oceňuji tvé vizualizační schopnosti, ale věz že Fatová tříkolka i s 4,6” koly si v Laponsku (tvá vizualizace) ani neškrtne, a to i na skůtrem ujeté cestě.
Francouzka na Icetrike projela na jižní pól jen díky zmrzlé ujeté cestě po pásáku - jednak vedle ní by se propadla do trhlin, jednak by jí to nejelo...
A ten Lightfoot LWB byl schopen projet také pouze 10cm prašanu na tvrdém podkladu, rozumnější a méně namáhavé je používat lyže a nohy, nebo sílu větru či psího spřežení... a nehloubit do sněhu drážku.
BTW Fatová guma obecně funguje v blátě nebo ujetém sněhu jen, pokud je správně podhuštěná pro float, a max. do zátěže asi 40kg.
Nevím jestli FAT je skutečně TAK terénní jak se obecně myslí...
https://youtube.com/watch?v=cByLbWDYxow
https://youtube.com/watch?v=HR9B5OLvbVE&pp...
S gumami souhlasím. Já nejsem zastánce FAT plášťů. Do návrhu je ale dávám, protože spousta lidí t o chce, protože je to teď sexy. Opakuji, za mně Maxxis DHF 26/2,5" dopředu, DHR 29/3" dozadu. Více nepotřebuji a vím, že ty gumy mají navíc, než zvládnu já a lehokolo. Dopředu nemám v plánu dívat FAT. Bude tam klasická 15x110 vidlice.
S čím nesouhlasím je tvrzení, že se s lehokoly nemám pouštět do lesa. Jak jsem napsal již dříve, chci vyjet na kopeček a nebát se to spustit dolu. A když mně to vyhodí do vzduchu a trochu si skočím, tak aby se to po dopadu nerozpadlo. Určitě to bude obratnější než tříkolka. S tou se na ty stezky ani nevejdu a kdejaký větší hrbol mně má tendenci vyklopit. Dokud nevymyslím elektronicky řízené naklápění, chci do lesa na jednostopém kole. Bohužel na běžné kolo už nesednu. Už nemůžu. Takže jsem rád za cokoliv, co ně vyveze do přírody a mimo uježděné cestičky.
Ty mi povídej že jsi po operaci páteře...
Fatová guma je jedna z nejlepších do horského terénu, pro větší plošné zatížení a dobrý grip, a šetrnost k lesním cestám.
Nejde o rozpadnutí, ale o to že ve skoku ztratíš kontakt s lehokolem a skoro nemůžeš řídit těžištěm.
Univerzální lehotříkolka s jedním rajčákem ovládajícím naklopení, druhým zatáčení, na 26x2” teréních kolech exiistuje - vyrábí se, a testoval ji úspéšně Daniel Fenn, dokázal s ní traverzovat mezi pařezy i na svahu kde žádná stezka nebyla.
Navíc ten stroj umí poměrně agilní jízdu po asfaltu, a na lehotříkolku není zas tak těžký, a je celoodpružený.
Jojo, zrovna dnes to jsou dva měsíce.
Myslíš Bowhead a jejích výtvory? Nebo něco jiného? Máš nějaký link?
Děkuji
https://youtu.be/H1DQ6tjdHoE
https://youtu.be/Gy85AmLdnPk
Daniel testoval Tripendo.
No, škoda že se nevyrábí. Jeden z povedenějších modelů. Na můj vkus trochu nízké, ale lepší než ty některé "konstrukce" co jsem viděl. Nevíte proč t o nedělají? Nebyl zájem? Díky
Nevím, ale zkus založit firmu a udržet jeden produkt 25 let na trhu...
Lehokolová "komunita" je malá skupina nadšenců, kteří vyrábí často jen kusově, ne seriově, a do jejich firmy se často promítají jejich životní osudy.
Tripendo vždy vypadalo trochu zvláštně, bylo vybavené vším myslitelným, drahé, ale ochranu před počasím (commuting), ani ochranu jezdce (menší kolize) nenabízelo.
Jeho terenní potenciál zpropagoval až Daniel, ale i tak je patrná absence adheze zadního kola v terénu - klasický problém všech tadpole tříkolek; světlá výška tohle moc nepořeší.
Mně přijde pořád jednodušší to první LWB co máš v hlavičce příspěvku.
Jen chci poukázat na to, že to může být cesta jak se zrakvit ve sjezdu - ono to vypadá agilně, ale vystoupit z toho může být problém a může to pěkně semlít.
Tyhle stroje se bez motoru málokdy samy dostanou nahoru na kopec - a to by mělo být pro každého jasné varování.
Jakmile tě tam ten ebike vyveze, už ti nic nebrání to sjet, a jakou rychlostí, to určuje jen jezdec - jenže DH stroje měly vždy úpně jinou vývojovou linii, pro zachování pasivní bezpečnosti.
A to podle mého platí pro jakékoli lehokolo stejně.
Když pojedeš 50km/h po asfaltu na jednostopém lowraceru, a nakope ti řízení nějaká díra, a za zády budeš mít natlačenou feldu, tak si ten okamžik kdy jsi absolutně ztratil kontakt se strojem pod prdelí, zatraceně dobře zapamatuješ.
A je to jen o štěstí z tohohle vyváznout.
Jeden by se chtěl připoutat k sedlu...a řekl bych že spousta postižených na těch jejich strojích takhle jezdí.
Nevím jestli jsi někdy lehnul s lehokolem...
Dle mého názoru je nutné na jakémkoli lehokole které jezdí jezdec v performance módu, vozit minimálně chrániče loktů.
Z mých zkušeností ještě chrániče kotníků, kyčlů, kolen, pánve, ramen...vlastně celého boku.
I ta tretra si přitom urazí kolečko.
Jasně, není to lehké. Začal jsem stavět malé CNC frézky, ale materiál mi zdražil 2x a Čína ne, takže vím jak to je cokoliv produkovat.
S tou ochranou bych polemizoval. Jezdil jsme nejdřív trial a bikros a trochu i DH. Mám poškozený L3 a L4 a to tak, že mi úlomek vrostl do míchy. Nějakým zázrakem mohu dělat 70% věci jako dříve. Jen se teď k tomu přidal L5/S1 modus3 a další kraviny. Za všechno může pád a jeden opilý řidič. Na žádném kole nejsi bezpečný. Naučil jsem se padat když jsem se učil trial. Pak když jsem zkoušel DH. Teď jezdím na tříkolce Azub X ale s tou nedám to co chci. Je na běžné ježdění, ne na DH a nebo singletraky. Pro to chci jednostopé lehokolo. Pády budou jiné než na kole. troufám si říci, že bezpečnější, protože jedeš nohama napřed. Největší pád, který jsem zažil byl na DH kole, když mi praskla hlava a uletěla přední vidlice. Asi v 70km/h po lesní stezce. Nemít všechny chrániče a samozřejmě plnou přilbu, tak to dnes a si těžko něco píšu. Z toho jsem vyrostl a nehodlám takto riskovat. Umím ale trochu jezdit a tak vím co si mohu dovolit. A je poměrně jedno na jakém kole, protože to prostě cítíš.
Kdybych to někdy opravdu dělal na zakázku, tak si takové kolo koupí stejní lidé jako já. Ostatním stačí to co nabízí dnešní trh. Nechci ale poslouchat, že to nejde. Ano, na současných lehokolech to opravdu moc nejde, ale je to dáno přesně tím, že není nabídka. A spousta lidí změnilo názor po přesednutí na jiný typ kola, který jim najednou otevřel nové obzory.
Uvidíme co z toho nakonec vznikne. Momentálně nemám jasno, jak chci na kole sedět. Nějak se mi nejvíce líbí ty nohy dole a opravdu dlouhý rozvor. U mně vyhrává ten DH, a tam šikmá vidlice a dlouhé kola vyhrávají na plné čáře. V případě lehokola existuje možnost, že se podaří udělat universál jak pro XC tak i DH. V rámci možností lehokol samozřejmě. Ale ty se můžou trochu posunout:)
Tak na takové tříkolce se běžně jezdí na každém celostátním Slehu. Přijíždí se na ní ze Slovenska a je i ve verzi elektrifikovaný tandem. Pro mně ohromující sci-fi, vždy na to čumím, jak ženské na .... .
Ahoj,
muzu poprosit o kontakt? Lehosrazy jsou bohuzel v sezone (nejsem v CR).
Zatim jsem mela prilezitost jet na Steintrikes Wild Wave. Ta na me ma "vysoko teziste", takze na ni nezvladnu jet. Jinak bych poreferovala.
Proscrolloval jsem ten tvůj facebook a musím přiznat, že mě popravdě zaskočilo, v tý záplavě konceptových CADů narazit na skutečné fotky něčeho cos vytvořil na jejich základě.
Jako jestli jsi fanda a máš možnosti, určitě i tohle je proveditelné a budeš mít naprosto jedinečný stroj.
Jestli ale pomýšlíš na nějakou komerční produkci, jsem si vcelku jistý, že cestou třískového obrábění výroba rámů nevede.
Kdysi kdesi jsem četl nějakou zmínku o AZUBích problémech s obráběním, proveditelností a cenou a to se jednalo o blbý ukosení nějaký trubky, aby to pro svařování hezky sedělo na sebe.
Já to chci kvalitní a pevné. Nula svařování na rámu a nápravách. Vše bude z jednoho monolitního materiálu na bázi Alu 7xxx. Ano, bude to drahé ale ne tolik jak by jste si mohli myslet. S frézovaným rámem z 7075 nebudu první. Běžně to dělá Pole. A nejsou sami. Trubky jsou fajn, ale neudělám takovou optimalizací jak bych chtěl. Pokud bych využíval stejných postupů jako Azub, ICE, HP, Catrike... docílím stejných vlastností a to nechci. Na tlakové lití mně stát nebude a tisknout z titanu taky nebudu. Kompromis je obrábění. Chtělo by to sice 5-ti osku, ale tak dá se i s 3 osou. Už mám na to postavenou mašinku.
Fotky nedávám záměrně. Až to bude hotové, udělám prezentaci a pozvu všechny kdo budou chtít na testy a veganskou kuchyni:)
Vážení, jaké řídítka by jste raději?
- dolní řízení s rukama více méně v úrovní stehen a rukojeťmi ve směru jízdy (přirozeně jak mi padají ruce dolů)
- dolní řízení s rukama výše a rukojeťmi svisle (většina trike s nepřímým řízením)
- horní řízení s klasickými řídítky z MTB a úhel hlavy spíše svislý (75-80st)
- horní řízení s rukojeťmi padajícími seshora a úchop jako širší volant ve formuli 1
- stejný jako předchozí jen s asi 700mm šířkou řídítek
- jiné řešení
Spodní řízení asi odpadá, protože mi bude vadit při nastupování a navíc udělat dostatečně tuhé páky, abych se mohl do nich i zapřít, tak to je zbytečná výzva a další váha už tak těžkého kola.
Horní řízení mi pro takový typ přijde racionálnější. Jednak nebude vadit při nástupu a také bude dostatečně tuhý. Navíc poměrně jednoduchá konstrukce pominu-li možnosti délkového a výškového seřizování.
Co si o tom myslíte? Stále se bavíme o užití lehokola zejména v terénu.
Na obrázku je jezdec v cestovní poloze, tedy něco mezi terénem a silnici. Není tam sedačka jen podélný posuv. I když to nevypadá, tak šlapání je výš než u běžného MTB a přejezdový úhel i v této podobě je dostatečný pro sjezd z 35cm schodu.
Díky za tipy a fajn den:)
Kdysi jsem jedno terénní LWB dokonce postavil až do bodu, kdy se na něm šlo trochu projet, ale už roky to spí nedokončené v kůlně. Ale bylo laděné dost jinak než co chceš ty, spíš dálkový křižník s hodně položeným sezením. Ale trochu zkušeností to poskytlo.
Jinak jsem v terénu jezdil jen na Azubech se spodním i horním řízením.
Se spodním je problém co píšeš, velmi snadno se poškodí pádem i v nulové rychlosti, který mohlo i samo způsobit když tě nenechalo dát nohu dost za/pod sebe. Krom toho šířka a že nejširší bod celého kola jsou klouby tvých prstů dokáže být nepříjemné.
Na horním řízení Azub standard cca 2005 bylo někdy v terénu nepříjemné jeho vyklápění nahoru - tom směru se o něj nemůžeš opřít, respektive podržet se rukama v sedačce když tě z ní nějaký hrbol zkouší vyhodit ze sedačky. Jinak bylo fajn.
Superman řídítka jsem nikdy nezkoušel na ničem odpruženém, ale snadno se potkávají se šlapajícíma nohama při větším úhlu zatočení (rukojeť do stehna, příčná přední část do holeně) a snadno se kopneš kolenem do sloupku když ti to někde ustřelí, kolo se prudce nakloní a ty chytáš balanc.
Když to shrnu dohromady, tak něco jako máš na obrázku by mohlo fungovat a chceš tomu dát tyhle vlastnosti: nesmí se potkat nohy a ruce v žádné kombinaci šlapání a zatočení, chceš si nechat prostor pro mávání kolenama doprostřed kola a chceš mít možnost se za řídítka přitahovat a odtlačovat - zvednou prudce záda z opěradla nebo naopak podržet záda silou v opěradle.
Šířku řídítek bych nepřeháněl. Když je uděláš hodně široká, budeš muset pro velké úhly zatočení buď zvednout záda ze sedačky nebo pustit ruku co už víc natáhnout nejde. A protože přední kolo máš prakticky trvale o dost méně zatížené než na vzpřímeňáku taková absurdně široká řídítka jako si dnes někteří dávají na MTB nepotřebuješ ani kvůli páce, tolik síly nebudeš k řízení potřebovat.
Je to jak říkáš. Naštěstí ta vzpřímená poloha zad dává daleko větší volnost rychlost reakcí, takže nebude problém se tak trochu opřít do řídítek. Vesměs nikdy nepotřebuješ větší úhel než 40st. Sice tam mám možnost až 75st abych v případě manévrování měl tu možnost, ale bude to stejně jako na každém kole, tedy +/-30st, občas těch 40, možná 50st.
Řídítka budou velmi tuhé. Budou v předem nastavené poloze. Pro nastupování je tam dostatek místa. Je to stejné jako na nějakém moto skútru.
Na tom předku bude trochu více váhy než je obvyklé, protože minimálně 4kg dá baterka a 3kg motor. Je to sice jen pár procent k dobru, ale v takovém případě se každé deko počítá. Navíc mechanický grip potřebuji zejména při rychlém sjezdu a ten je samozřejmě z kopce a ti min. 15-20%, takže těžiště půjde trochu více dopředu. Na rozdíl od kola nebudu muset manévrovat s prdelí někam za zadní kolo. Uvidíme kolik přítlaku vytvoří naše záda. Myšleno jejích vliv díky možností částečné manipulace.
Souhlasím co píšeš. Jen dodám, že si chceš dát záležet na tuhosti řízení a aby nemělo žádné vůle nebo hysterezi nebo pružnost v tom jak úhel natočení řídítek přenáší na úhel natočení vidlice (pokud to teda bude nepřímé řízení jak mi to připadá na obrázku). Rovné tuhé táhlo s kovovými kloubovými oky na koncích, varianta s bronzovým ložiskem oka, žádné plasty. Kdyby ti to bylo jakkoliv schopné pružit nebo kmitat nebo klepat, bude se to řídit šíleně hnusně.
Taky to na obrázcích vypadá, že máš šlapání opravdu hodně nízko. Zkus zvážit, jestli ho nedostat výš, aby ses mohl do pedálů opřít a nevyjíždět při tom zádama po sedačce nahoru. Vylepší ti to i velikost plochy, na které můžeš sedět aniž by ti zavazela při šlapání. A světlou výšku kolem překážek. Nemůžeš zvedat nohy někam šíleně vysoko, zavazely by řízení a hůř by se dávala noha na zem když něco uklouzne, ale trošku sevřít úhel mezi zády a nohama se hodí, pokud nechceš jet prakticky jen na motor.
Lehokolo?
Takový úhel sezení používají veskrze jezdci, kteří nepotřebují k jízdě výkon nohou, mají buďto místo sedla pod zadkem 2 balóny, nebo uprightové sedlo s opěrákem.
Když to budeš chtít vyřešit zvýšenou hranou, akorát tím utlačíš nervy v nohách co jsou tlusté jak malíček.
Ani holanďani na Challenge lehokolech neuměli sedlo udělat pořádně.
Budu se opakovat, ale:
Pamatuji si nastavování tlumiče řízení u prázdného Bullita 20/26”, který vážil 36kg.
Byl jsem spokojený až když jsem to dotáh na max., do té chvíle jsem nebyl schopen udělat úhybný manévr myšku s případným smykem zadního kola.
Ujel jsem na tom nevím, asi 55km, a poté přesedlal na svou silničku-singla, co se dá řídit malíčkem - ruce se mi hádaly tak, že jsem nedokázal jet rovně a málem jsem to napral zboku do každého auta na křižovatce.
Bullit - cargo vehikl s prodlouženým rozvorem, poměrně svislým úhlem hlavy, a táhlem k řízení...prej na tom maminy vozí děcka ze školky v NL...podle mne se pohybují na nestabilní hranici řiditelnosti a jediné proč to funguje, že jedou max. 15km/h po stezce, tedy pomalu a rozvážně.
Bullit jsem držel v ruce jednou, ale připadlo mi, že to táhlo řízení má i pružnost i hysterezi. Oboje dané jeho několikerým zahnutím. Při tahu si sedne trošku nějak, při přechodu do tlaku trošku jinak, to dělá hysterezi. Navíc i když je poměrně tlusté, cokoliv tvarované jako luk bude pod tahem/tlakem aspoň mírně pružit. S prázdným bullitem mě to připadlo celkem ok, ale taky jsem nezkusil víc jak cca 15km/h. Ale mírně cítit že to není přímé řízení teda bylo.
Taky jsem si u toho vzpomněl na recenzi prvního Azubu Max co byla před mnoha lety na Bentrideronline. Blbě se mu to řídilo, měl pocit, že si to neustále dělá co chce a řízení je gumové. Pak mu poštou od Azubu přišlo rovné táhlo místo esíčkově prohnutého a Max se zázračně spravil a stalo se z něj nejhodnější kolo co kdy řídil. Nebo tak nějak to psal. Na Apusu jsem si kdysi táhlo už nevím proč demontoval a při montáži zpět jsem tam nechal trochu vůli. V řízení bylo něco pocitově divně, než jsem tu vůli objevil. Takže mám tendenci tomu co tehdy psal Brian na BROL věřit. A Bullit (a další cargo kola stejné architektry) může trpět něčím podobným, ale rovné táhlo tam není jak dát.
Řízení bude asi na 90% tvořeno kloubovým hřídelem. Jednak potřebuji volnost pro ladění výšky a délky a také neomezovat se 45st. v případě kulových čepů. Takže nějaký hezký kardánek.
Papír snese všechno, a platí to i pro počítače dokud se neudělá případová studie s MKP (FEA) a ještě lépe s aplikací vůle v součástech.
Ale doporučil bych ti napřed provést rešerži dostupných dílů a jejich funkcí a hmotností...
Kardánek...
Jojo, zrovna řeším ten "kardánek". Díly jsou. Stačí kloub 10mm.
Ve srovnání s tříkolkou je tam poměrně málo práce. Vyfrézují par dílů a skládám:) Nic složitého.
Stavěl jsem CNC frézky, takže pojem o konstrukci a optimalizací mám poměrně slušný... jak na "profesionálního fotografa".
No já si počkám na výsledek, zatím zůstávám skeptický...
Pročpak? Co se Ti nezdá? něco nějak zásadně špatně?
Na čem jezdíš?
Čas od času se tu objeví nějaký dobrodruh, co objevil nějaký dostatečně jednoduchý CAD softwér, co přijde s jedním či několika "skvělými koncepty" a začne stavět vzdušné zámky, jež vyřeší všechny strasti světa.
Obvykle to vypadá tak, že koncept je nedomrlý, každý konstrukcí políbený člověk ti okamžitě řekne, že je to "špatně", i když teprve bude muset najít proč vlastně. Prostě to z toho tak nějak sálá.
Poslední kterýho si pamatuju byl ten co měl v úmyslu postavit kolo s letmo zavěšeným předním kolem, kde noha tý vidlice sloužila zároveň jako osa řízení předního kola a pouzdro hnacího kardanu. Sáhodlouze se tu o tom diskutovalo a samozřejmě celá věc vyšuměla do prázdna.
Ty jsi o krok dál, viděl jsem fotky alespoň části tvé vysněné produkce. Pořád si myslím že to není dobrá cesta (obrobky jsou pevnostně jinde než tvářený materiál běžně užívaných trubek (například), což se předpokládám projeví únavovými defekty v průběhu času, pokud to dotáhneš), ale každý má mít nějaké koníčky.
Mám potíž věřit že skutečně víš do čeho jdeš, například proto, že jen z toho co jsi napostoval sem vidím asi tři různá řešení lehokola, která by klidně mohla být prodávána souběžně, protože se liší dost aby to byl jiný typ. Plus tříkolka.
Lavírovat nad koncepty je "zadarmo" a nakreslit a zmodelovat se dá prakticky cokoliv. Uvést něco do praxe, natož za konkurenceschopnou cenu (jelikož to vymýšlíš/stavíš pro sebe, ale už plánuješ komerční výrobu) je zcela jiný oříšek, obvykle poměrně v rozporu s ideály designera (schválně se podívej jak vypadají auta v konceptech a co pak padá z linek - proč asi).
Abych to shrnul, nezatracuju co děláš, rád se budu dívat jak ti to roste pod rukama, budeš-li se dobrovolně chlubit, ale kdybychom byli v tom televizním pořadu, kde se snažíš získat prachy od party zbohatlíků na financování svýho projektu, mou podporu bys nezískal...
Jsme Češi, je to poznat na každém rohu. No co už, taková povaha.
Já jsem vděčný za každý názor a dobře snáším kritiku. Naučil jsem se to na CNC fórum. "Tak se to nedělá", "To nepostavíš" a pod. A ejhle, i v malé garáži jsem postavil frézku, která při rozjezdech 1300x600x600mm frézovala s přesností (rovinnost) 0,02/1000mm. Jen podotknu, že jsem nezaplatil brousírně 200tis, aby mi to do takové roviny dostalo. Jo, a výrobci udávají hodnotu x,xx/300mm.
U mně to začalo jinak a to testováním. Koupil jsem si "nejlepší a nejsportovnější" trike na světě a to Azub T-FlyX. Zkoušel jsem různé nastavení sedadla, ale nenašel jsem správný posed. Vadí mi i řídítka, protože bych je chtěl dále od těla. To ale nejde, protože 26" kola vepředu mi značně omezují rozsah regulace. Testoval jsem jen na pevnějších cestách, protože to těžšího terénu a větší rychlostí se to díky malému pružení ve předu nehodí. Zlepšilo se to až po předělání rámu a posunu sedadla dozadu. Tedy změně oproti konstrukci. A co se stalo? Najednou větší trakce na zadku, méně plavná jízda díky kratšímu vyložení pedálu a to co nikdo nečekal, tak jistější chování v zatáčkách. Stačilo posunout těžiště o 10cm dozadu a rázem je z toho jiné, rozhodně lepší, lehokolo. Nastává proto otázka? Proč to výrobci dělají? Technologicky to není žádná změna! Není třeba nic řešit. Bavil jsem se z konstruktéry a odpověď zněla "dělá se to tak od začátku". Ale proč? "Protože se to tak dělá, asi to tak musí být". Já mám jiný přístup. Ano, CAD mi rozhodně pomůže, zejména z pevnostními výpočty, takže udělat pevnější "trubku" než ta z tlakově formovaného polotovaru opravdu není žádná věda. A při komerčních cenách si mohu dovolit na takový luxus, jako je třískové obrábění. Možná časem i 3d tisk.
Nejvíce mi dává samá jízda. První trike byla laboratoř a to doslova. Vše šlo posouvat. A verdikt? Pokud chceš tříkolku do terénu, musí mít alespoň 100mm ve předu a 150mm vzadu, daleko progresivnější odklon a zejména těžiště max 55%/45%.
Tohle zní, jako že jsi můj typ šílence. Tvůj přístup schvaluju, taky si klidně poslechnu všechny důvody proč co dělám nepůjde udělat, když je v nich něco, co jsem neuvážil, upravím podle toho plány a pak si to udělám po svém. Případný úspěch je můj a přípaný neúspěch taky.
Nevím z které části ČR jsi, ale hlavně kdybys byl někde poblíž, mohl bych ti s tiskem pomoct. Ať už by šlo o tipy jak navrhovat věci aby se dobře tiskly, jaké vlastnosti mechanicky může a nemůže mít tištěná věc nebo kdybys jen potřeboval něco vytisknout. Mám tiskárnu 500x500x500, takže třeba prototyp tvaru něčeho na kolo není problém, v téhle velikosti už se to nemusí lepit z milionu kusů. Limitující může být, z kterých materiálů jde vytisknout tak velkou věc aby se nekroutila, ale využití to má.
Jiří díky:) Já jsem z Prahy, ale pocházím z Karviné.
Bavíme se o tisku z prášku? Tedy titan nebo hliník?
Díky
Jo ták, no SLS nemám, to je trošku jiná liga.
Mám jen FDM tiskárny, čili vstup je filament, výstup plastový tvar neizotropních vlastností. Funguje fajn na držáčky tachometru a podobně, na jednom mi už roky visí z rámu brašna s nářadím. Na kole mám řídítka co jsem vytiskl ztracené jádro a olaminoval karbonem. Chystám se tak dělat celý rám lehokola, ale ještě jsem se k tomu nedostal. Velké rozměry se hodí i třeba na kryty něčeho nebo když chceš ověřit, že věc bude někam pasovat před tím, než se pustíš do frézování velké složité věci z kovu.
Jasně, no plastovou tiskárnu mám rovněž, ale nějak je pro mně snadnější to odfrézovat než tisknout, protože mi na tiskárně ujíždějí rozměry, takže je továžně en prvotní prototyp.
Kdybys měl prášek, to by stálo za to. Ale to je ještě pár let. Když bude cena hliníkového prášku tak 2000Kč/kg, začne to mít smysl.
ve firmě necháváme tisknout titan z prášku někde v asii, mám poptat kontakt?
V jedné firmě na tisk z Titanu jsem pracoval.
Moje skromné poznatky...jsou, že to asi není úplně o ceně toho kovového prachu, ale o ceně toho stroje, laboratorní čistotě vnitřku stroje, haly, a nakládacími procesy s takovým typem materiálu.
Vždycky mě zajímalo, jestli k tomu nemusíš ještě něco papírovat s báňským úřadem nebo něco podobného. A taky co na to hasiči. Ten prášek je přece jenom jedna polovina velice výkonné výbušniny...
Dokud se nic nestane, všem je to jedno. A když, tak jedno už je to Tobě :-D
Každý, kdo ví, kde koupit tu druhou půlku (a ta je trochu pod dozorem), by z toho uměl udělat něco, z čeho by teroristi uchcávali blahem, protože jejich nafta s hnojivem tomu nesahá po kotníky. To je důvod, proč firmy pracující s výbušninou potřebují mít vždy evidenci každého gramu vedenou správně a přesně a proč jim to někdo kontroluje.
Zatím se prášky do tiskáren neprodávají tak běžně jako filement do tiskáren na plast, ale když se tiskárny na kovové prášky rozšíří stále víc, a jestli někdy vznikne nějaká "consumer level" verze, bude to možná něco, co bude někdo chtít sledovat. Třeba podobně, jako teď některé ty výkonnější oxidanty - koupíš jen v prodejnách s licencí a musíš ukázat občanku, neprodají víc než nějaké množství atd.
Nehody jsou pak samozřejmě jiná věc, tady budou kovové prášky hádám zajímat hlavně hasiče. Jestli jsi někdy viděl hořet kontejner jemných hliníkových špon, tak víš proč. Duhé riziko je zdravotní, vdechovat to určitě nechceš.
Zatím to myslím nikdo nesleduje, nebo jsem to nezaznamenal. Jak píšeš, ještě z toho nebyl významnější průšvih. Jsem zvědavý, kam se to vyvine.
Je to glorifikovaná pistolka na tavné lepidlo s pohybovým systémem místo ruky. Přesnost v tisícinách to nikdy mít nebude, plastová tavenina je vždycky do nějaké míry chaotická.
Pokud ale rozměr toho cos vytiskl ujíždí víc jak cca desetinu milimetru, nebo pro vložení jedné věci do druhé (natěsno) potřebuejš mezi nima namalovat v CADu víc jak 0,2mm mezeru, tak je s tiskárnou něco špatně. Buď jen nedokonalá kalibrace, to by šlo opravit, nebo něco někde funguje tak mizereně, že opakovatelnost polohy trysky nefunguje jak má a pak je to horší. Ale na rozměry co jsem popsal by mělo jít dostat i celkem levný čínský šmejdík. Svoje RatRig tiskárny jsem sám stavěl a sám si ladil jejich firmware config i tiskové profily pro slicer a do těch rozměrů se vejdu.
Obrábět jde samozřejmě přesněji...
Nemíním se s tebou hádat, nebo ti vnucovat svou "pravdu", jen jsem ti naposledy napsal názor.
Firmy se sériovou produkcí z principu nemohou vyrábět perfektní řešení, protože prostě univerzálně neexistuje. Každý jednotlivec by to raději víc tady nebo míň támhle, na to žádná firma nemá.
AZUB tomu jde naproti tou miliardou štelovátek.
Například to posunutí těžiště vzad ho posouvá zároveň ze stabilní přední nápravy na nestabilní zadní kolo, čímž je trike ve výsledku kotivější do zatáček. Tobě to třeba vyhovuje, ale nejsi na světě sám. Rozhlédni se po světě autotuningu, princip je stejný...
Že se to tak dělá protože se to tak dělalo vždycky je sice skutečně otravný nešvar, na stranu druhou pomni, že jeden takový progresivní nadšenec co kašlal na normy a zaběhlá řešení je teď loven z tří a půl kilometrové hloubky, pečlivě zaitegrován do svých kompozitů a 3d tisků.
Ano, máš pravdu, ale konkrétně... jel jsi na tříkolce, která má lépe rozloženou hmotnost, tedy ve prospěch zadku a byla nestabilní??? To by mně opravdu zajímalo na jaké to bylo. Za prvé by muselo jít o individuální přestavbu a nebo o nový projekt. Pokud takovou znáš, sem s ní. Jinak je to pouze nepodložená teorie. Já píšu o skutečných provozních poznatcích.
Která to byla? Díky
Takže jsi posunul těžiště do optimálnější polohy, ale tvrdíš že dozadu je to vždy správně?
Optimum je 55:45 pro tříkolku typu tedpole. Pro deltu nebo jednostopou je to těžce dosažitelné, ale kdyby bylo 45:55, tak to bude super.
Jednostopé lehokola s krátkým rozvorem neberu v úvahu, protože nejsou k takové jízdě určená.
Můj jednostopý stroj bude mít asi 40:60, protož nemám jak dostat více váhy dopředu. To je už ale dobré, protože v terénu při jízdě do kopce bude posed hodně vzpřímený (90st) a při jízdě z kopce jde těžiště více dopředu, tak by to mělo automaticky zlepšit ovládatelnost.
A v jaké je fázi ta frézovaná tříkolka s těmi velkými zdvihy?
Začal jsem frézovat, ale teď jsem v posteli po operaci, takže až tak za dva tří měsíce začnu stavět. Prototyp je rozebraný. Zůstal jen zbytek rámu.
Až bude, natočím video s recenzí.
P.S.: ne že by to hrálo roli, ale video na čem jezdím jsem ti tu už postnul
čerstvá zkušenost s "téměř bezvůlovými průmyslovými kardany"
Vůle cca 2-3 stupně v každém čepu, tj dohromady cca 4-6 stupňů.
dodavatel (ne výrobce) https://eshop.haberkorn.cz/hridelovy-kloub-din...
cena za jeden se slevou kolem 1500.
Možná kardan z volantové tyče? (je teda vetší a těžší)
Heeej, to je ale zásadní konstrukční omyl. Toto není "kardan" pro úžiti v takových případech. Je pro stroje a ne dopravní prostředky. Takže troufám si říct, že je to chyba konstruktéra.
Pokud si vzal ten s plastovou vložkou, tak ty jsou "bezvůlové" jen pár hodin. Musí to mít klasické jehlové ložisko.
Kdysi jsem je chtěl rovněž používat a to v případě pohonu předních kol na mé tříkolce, ale pak jsem to prostudoval a zjistil jsem, že "legislativně" nejsou určeny pro provoz v automotiv. Jelikož kolo je dopravní prostředek, spadá dle mého názoru do stejné kategorie.
-kluzné ocel na ocel.
materiál 12050 (C45). Fušerská výroba.
Hlavně že se konstrukce oháněla zkušenostmi...
Tak jsem to po nich opravoval.
Dnešní konstruktéři:) Počítač to řekne, tak je to pravda. Ještě, že jsem jen obyčejný fotograf a mám se na co vymluvit:)
No, ocel na ocel to není to pravé ořechové.
ehm, konstrukci dělala VŠ.
Bohužel v mnohém vítězství teorie nad zkušenostmi.
Asi nejlepší kousek byl když čelist která ohýbá pásovinu 50*5 (ocel) mají chycenou lin. vedením na 6x šroubech M3.
promiň , je to jen takový "pláč na rameni"
Jo a to použití byl v jednoúčelovém stroji, takže až na to, že to nefungovalo, správně.
Však to je co říkám. Já jsem pro pokrok, novátorské myšlenky a díky absenci vzdělání nemám problém se pustit na neznámé vody.
Když jsem se ale věnoval těm CNC frézkám, nestačil jsem se divit, co lidé "z branže" dovedli vyrobit. Ani jedno není dobré. Je třeba kombinovat zkušeností z praxe s novými technologickými poznatky. Přijde mi, že dnešní VŠ zapomíná na tu léty ověřenou praxi. Na druhé straně mně udivuje zatrpklá až fanatická posedlost některých "praktiku", kteří jen tvrdí, že to musí být tak, protože se to léty tak dělávalo.
Podle mně je třeba jít na to ze slezským rozumem. Nevěřit slepě výpočtům na bázi MKP ale měřit a pozorovat. Zkoušet v praxi. Poslouchat ty starší profíky. Jde navrhnout cokoliv, ale musí se to taký vyrobit a to pokud možno čím jak nejefektivněji. Třeba já mám problém s hliníkem z etického hlediska. No ale na karbon nemám pec a ani žádné zkušenosti. Takže je třeba vždy a ve všem dělat kompromisy.
Pobavil !!!
Hlavně s tím “Slezským rozumem”.
BTW každá simulace pomocí MKP je na výstupu jen tak dobrá...jako vstupy které do toho vložíš.
A ty vstupy znamená zpracovat až desítky případových studií, které se pak spolu kombinují.
Pec na dotvrzení uhlíkového kompozitu je na celém procesu ten nejmenší problém - skoro bych řekl že to ani problém není.
Ad slezský rozum... nemáš náhodou zapnutý nějaký vynalézavý samoopravovač? Občas se ve tvých textech trochu ztrácím: slovo je třeba gramaticky naprosto správné, ale nechápu jeho smysl a pokusy o rekonstrukci dosazením sousedních písmenek z klávesnice nefungují.
Jedinou zkušenost s kardanem v řízení "kola" mám z Quest velomobilu. Tam ho mají udělaný tak, že střední díl je z nějakého plastu, aby to nepotřebovalo mazivo a nevrzalo. Když byl kloub nový, bylo vše fajn. Když se po nějaké době se trochu vyklepal a pak začlo být řízení čím dál protivnější. Jak by to bylo na jednostopém nevím, asi potenciáně hnus. Takže tomuhle se chceš vyhnout, potřebuješ nejen eliminovat vůle v těch kloubech, ale navíc zařídit, aby tam časem nevznkly, nebo aspoň ne moc rychle.
Jak říkám, čep musí být něco větší, aby kříž měl alespoň 8mm. Tedy komerčně se bavíme o nějaké 1 1/2" velikosti a výš. Samozřejmě jehlové ložiska. I tak tam může dojít k vymačkání vzhledem k nerovnoměrné zátěží jen částí čepu.
Mám i jiné řešení, ale hřídel je nejsnadnější na nastavení výšky, sklonu i délky (poloha řídítek). Určitě tam nabudu dávat kulové čepy a táhla. To omezuje rejd a tuhost je mizerná. Navíc mám velký úhel pro kloubové oka. A po zkušenostech s poddimenzovanými čepy z mého AzbuX (musel jsem to předělat na větší), nechci oka ani vidět.
To jsem zvědav, s čím přijdeš. Mě nenapadá, kde by to potřebovalo jehlová ložiska a nezvládl to kluzný brnoz nebo tak něco, ale nejsem strojař.
Námitkám proti kloubovým okům rozumím, mají svá omezení a tvoje aplikace dost možná hodně těch omezení přesahuje.
Kluzný bronz naopak zvládne víc než jehlová ložiska, jezdily na tom parní lokomotivy.
Vím. Proti vymačkání nebo vyklepání by mohl být dobrá varianta. Co nevím je, jestli dokážeš vyrobit křížový kloub s uložením rotujících věcí v bronzu tak, aby řídítka na jednu stranu šla zcela hladce a na druhou neměla žádný vakl. Jehlová ložiska co znám z práce to určitě umožňjí, kolík do nich cpeme lisem a statické tření není na sestavě poznat žádné. Bude ten kolík nacpaný na těsno v bronzu mít nějaké statické, tření, nějaký krouťák co musíš překonat, abys to "utrhl" z místa a pak to teprv jde hladce? Vůbec nevím, bronz jsem obráběl snad jendou a bylo to na něco dost jiného.
Nějaký určitě ano, ale ze zkušeností bych řekl že okno "nízký odpor, nečitelná vůle" bude s rozumným mazáním (jednou, při montáži a pak za kdovíkdy) dosazitelné.
Dlouhodobě spolehlivější, prakticky nezničitelný a velmi pravděpodobně levnější a lehčí.
Takhle malý jehlový ložiska zpravidla nemají vnitřní kroužek a musí jezdit na kolíku patřičných kvalit (tvrdost, drsnost) a kontaminace prachem bez dalšího extra zajištění téměř jistá.
Ano, lze je použít, je to technicky možné, ale z praxe se mi to zdá jako nesmyslný overkill. Přesně to, co si při komerční produkci nechceš dovolit...
No osobně bych tam nejraději dal nějaký tripoidní kloub.
Co se týče provedení kluzné části čepu, nemám problém s "plastovou" vrstvou ani bronzem nebo mosazí. Vše je vždy o potřebném dimenzování. Pakliže se držím nejmenší možné váhy, jdu na hranu bezpečnosti, tak se pak není čemu divit, že to prd vydrží. Na tříkolce mám čepu habaděj a všechny jsou kluzné i hlavní čep zadní vidlice. Nula problému. Za to středové složení v motoru Shimano E6100 lupe, střílí a vrže již po několika stech kilometrů. To bych musel mít 50kg a jet jen na frekvenci a nedávat do toho sílu.
Má reakce byla na špatné užití kloubového hřídele a proto jsem navrhl, že to s jehlami bude lepší. Potvrdili to specialisté. Na moje kolo bych dal raději sloupek řízení z nějakého traktůrku nebo Škodovky. Ale koukneme na Aliexpress, co tam mají Asiaté.
Já jsem v podobné poloze, tedy nohy dole jako ve šlapacím autíčku, už jel. Bylo to kdysi u kolegy na běžném bike se sedačkou Recaro z mé rozbité Hondy CRX. A fungovalo to náhodum skvěle. Nemyslím si že tam bude nějak zásadně klouzat zadek. Navíc je třeba počítat s maximálním momentem na zadním kole 130Nm (možná 160Nm ve špičce),protože tam bude zřejmě Rohloff, takže nějaké silové ježdění se konat nebude. Navíc počítám jen s verzí elektro.
Tvar sedla se bude ladit až při jízdě. Vycházím se založení, že to bude více méně džokejské sedlo jen trochu užší, protože bude ne na koni ale bike:) a k tomu nějaké opíratko.
Pokud bych zvolil verzi s více ležatým posedem, tak mi naroste rozvor, což už opravdu nechci. Nebo budu mít šlapání ve výšce ramen, což také nechci. ten posed jako na obrázku je asi ideální kompromis. Myslím, že se to nějak zásadně nebude měnit. Jen se pro turistickou jízdu povolí opěrka. Nohy se měnit asi nebudou. Jakmile bych o udělal nějaké super pohodlné, bude se v tom jezdec cítit nejistě. Jak říkám, to je ještě hodně času.
S váhou bych se chtěl dostat tak na 22kg. Uvidíme až to začnu počítat. Každopádně pohon EP8 + 630Wh baterka + Rohloff E14, to je tak 8kg. Uvidíme. Zatím musím doladit základní koncept a stále nejsem úplně jistý, zda je to správná cesta.
Hezký večer,
tak jsem dospěl k závěru, že to zkusím postavit v takové podobě. Ještě trochu upravím rám, aby do předu vešlo kolo 27,5" místo 26" a možná trochu snížím zadek, ale zbytek by mohl zůstat jak je. Pokud se povede, tak ve finální verzi bude integrovaný nejnovější Pinion E1.12 (motor + převodovka v jednom) a nebude tam Rohloff, kterého se přece jen trochu obávám, protože má poměrně malý maximální kroutící moment. Baterie bude integrovaná. Jediný 3D model baterky mám tento, což je 504Wh Shimano, ale i kdybych zůstal u Shimana EP8, tak tam bude integrovaná baterka.
Řízení bude mít regulací jak sklonu samotných řídítek, tak výšky i vzdálenosti od sedadla, takže každý si najde svou pozici. Nastupování bude snad excelentní a nikdo nebude mít námitky. Pružení vidlice 150/160mm, zadek 200/220mm. Model jezdce odpovídá pohodlné jízdě dolů z kopce při SAG 30% a zatočení rejdu 30st. Výška postavy je 175cm. Sedadlo je ve střední poloze. Šlapání je výše než na běžném Enduru.
Co se vám nelíbí?
Obě kola budou 27,5 "? není to moc vysoko, Viděl jsem lidi se 180 cm na 26" a byli dost vysoko a při zastavení a sundání nohou na zem žádné velké pohodlí, byli dost našponovaní.
Budeš mít jinou konstrukci, ale přece jen každý mm výšky je znát.
Sedák je ve výšce 68cm od země pro postavu 175cm. U ně to bude o 3cm výše. To je včetně SAG, takže nezatížené kolo bude mít o 5-7cm více. Když se nastaví zadní stavba pro turistický provoz, bude to o asi 5cm níže.
Tripod...potřebuje mimo jiné ke správné funkci vůle, a také minimální úhly.
Nemůžu se dočkat až nám ukážeš jak jsi narouboval ten kardanový sloupek řízení z Aliexpresu na sloupek vidlice, a to celé do toho nastavitelného boomu řízení.
Dále se těším na tvou ideální řetězovou linku.
A samozřejmě na tvorbu sedla za pochodu, jak píšeš.
Jaký bude rozvor a celková délka?
Hádám aspoň 3 metry... ;-)
...no, skoro ses trefil:) Je to dlouhán.
Rozvor činí 1832mm pro velikost rámu L, tedy výšku postavy od 165-185cm.
Celková délka s koly 26/29" je 2547mm.
Nejnižší bod rámu (kryt pod motorem) je ve výšce 330mm. Nejnižší bod sedačky (v úrovní kyčelního kloubu) je v rozmezí 655 až 703mm od země.
I když to vypadá brutálně, tak přejezdový úhel dovoluje přejet schod 350mm vysoký, což si troufám říct, že je více, než mají běžné MTB. Navíc bude možno poměrně lehce, jak na lehokolo, přizvednout předek, což tomu ještě pomůže. Záměr byl takový, abych dovedl přejet po singletraku modré, eventuálně červené barvy. Tedy bez nutností skákání. Vše ostatní by to mělo zvládnout.
Všichni se obáváme te délky, ale ve srovnání i s nejkratším trike to bude rozhodně obratnější.
Vše měřeno při SAG30%
Já tedy o singletreku prakticky nic nevím, ale co si vybavuju, když jsem před lety na Pekláku projel na MTB nějakou úplně nejlehčí, už ta cestička, co vede nahoru (když nechceš platit za vlek) se kroutila tolik, že jsem ve dvou zatáčkách musel zastavit - najel jsem si blbě a už mi to nešlo vytočit...
Z toho jsem usoudil, že s Azub Ibexem bych se zasekl už ve stoupací trase, na tohle nemá dostatečný rejd...
Asi nemám dostatečnou fantazii, ale i na té nejlehčí trase dolů byly zatáčky, kde si neumím představit, jak bys tam chtěl poskládat kolo, které bude skoro 2x delší než běžné MTB?
Ono jsou stezky na kterých se je třeba otočit ve výskoku, protože jsou prostě o 180st, ale na tratích typu "modrá" nebo "červená" se nenachází. Myslím si, že ani kolo s 2m rozvorem nebude mít problém.
To moje, ve velikostí L, má rozvor 1832mm což není dvakrát ale pouze 1,5x větší než je běžné MTB a to zas není taková hrůza. Ale na vizualizací to vypadá jako americký kamión:)
Jestli dobře vidím, tak je sedák skloněný dolů a jediné, co by mi bránilo sjíždět vlastní vahou dopředu, je jakási "sedlová hruška" mezi nohama a aktivní protitlak do pedálů. Ani jedno mi nepřipadá moc pohodlné. Na druhou stranu, skákáním v terénu bych asi netrávil tolik času, aby mi to stihlo začít vadit, a na delší štreky stačí snížit zadek a sedačka se nakloní do pohodlnějšího úhlu. Tak snad OK.
Se sedadlem ještě není vůbec jasno. Bude se řešit až v za pochodu. Jenou jsem jel na takovém sněžném "bike" a bylo tam něco podobného, tedy sedělo se jako na koni, jen ne tak zeširoka a bylo to poměrně příjemné. Pokud to tak nebude vyhovovat, udělá se o 5cm vyšší posed s klasickým sklonem bez toho velbloudího hrbu. Místa tam je dost.
Přišlo mi to ale zajímavé a pokud si dobře pamatuji, tak mně nic nebolelo, netlačilo a to jsem na tom seděl bez nadlehčování. Tady na kole si myslím, že to bude trošku odlehčené šlapáním a to i z konce dolů, protože pud sebezáchovy nás asi nenechá v klidu a nebudeme na tom sedět jako pantáta v hospodě.
> Mrosconi "Co se vám nelíbí?"
Mě se líbí ta jehla na špíz namířená proti hrudníku jezdce.
Také ten kulodrtič na spodku sedla vypadá lákavě.
A ještě se mi líbí, jak jdeš zcela nekompromisně za kvalitou: "Koukneme na Aliexpress, co tam mají Asiaté".
No možná budeš mile překvapený z toho, co mají Asiaté na Aliku. Leckdy daleko kvalitnější komponenty než co nám tady cpou tzv. "renomovaní" dealeři (překupníci) z Evropy. Sice z jiného soudku, protože CNC mašinky... ale... Optimum machinen. To je přesně ono! Mega šrot jen s lepší reklamou za Evropskou cenu. Většina komponent se dnes dělá pouze v Asii, protěže se toho jak Amerika tak i Evropa pozbyla. Zapomeňte na evropskou, zejména německou kvalitu. Ono to jde krásně vidět na dnešní Škodovce. Hnus Velebnosti:(
> "No možná budeš mile překvapený z toho, co mají Asiaté na Aliku."
Určitě nebudu. Dosud nikdy jsem nic neobjednal z Číny. A bude tomu tak, doufám, po dobu dalších 40 - 50 let.
OK, tak to Tě nechám žít v iluzi:) Já si hold rád koupím přímo od výrobce to co chci a nebudu to přeplácet u naších rádoby evropských "výrobců".
K tomu nabodávání... Jezdil jsem závodně trial a bikros. Pak začal DH, ale to jsem už bral s rezervou. Netuším kolikrát jsem spadl, ale bylo toho hooooodně. Vše záleží jak a kde letíš. Když to bude ale auto, je ti srdečně jedno jestli si u toho natlučeš i koule. Prostě je třeba jezdit opatrně a opravdu sledovat ostatní, protože magorů je na cestách stále plno. Jinak si ale nemyslím, že by můj model měl být nějak zásadně nebezpečnější než jiná kola. Bude především stabilnější díky pořádnému pružení, velkým kolům a pevnému rámu, takže si troufám říct, že těch pádu, které možná znáte z krátkých lehokol, kdy dokážete uklouznout na slupce od banánu, bude snad míň. No a právě díky naturální pozici nohou a trubu bude daleko bezpečnější kontrolovat jízdu. Když půjde do tuhého, tak nechám klouzat nohu po zemi. to na běžném kole neuděláš, protože ti ztuhnou ruce i záda a máš sedlo vysoko, takže spíše sletíš ze sedla. Vše mluví ve prospěch takové konfigurace. Ale možná mně přesvědčíte o opaku. Ale prosím, když tak porovnávat porovnatelné. Díky
Frézku Optimum Machinen mám, tu nejmenší (manuální), a su s ní spokojený. Frézuje tak málokdy a ocel skoro nikdy, že už slouží dobře snad skoro 15 let. Pro hobby použití naprosto fajn. Podle přiložených papírů to tehdy vypadalo, že někdo v Německu to po Číňanech vybalil, sundal z toho nánosy konzervačního tuku, vyzkoušel všechno, změřil pár věcí že nejsou šejdrem. Takže překupník si svůj příplatek aspoň vzal za nějakou službu, odstranil mi riziko, že dostanu nefunkční zmetek.
Naproti tomu ještě dříve koupený stolní soustruh české značky Proma byl prostě jen čínský Sieg X1 s českýma samolepkama, v původní dřevěné bedně a konzervaci z továrny v Číně. Tohle byl fakt jen překupník. A tenhle soustruh už je taky mnoho let degradovaný na roztáčedlo lešticích kotoučů, nesoustružil už tak od 2013 aspoň :-).
Já měl taky a i přes to, že to byla rádoby "selekce", tak děkuji, ale už nikdy:(
Číňan ti udělá to co si zaplatíš. Dávno jsou pryč doby, kdy německá kvalita něco znamenala. Dnes všechno dělají v Číně, protože my už na to nemáme ani vybavení a za tu cenu to ani vyrobit neumíme.
Pokud budeš chtít kvalitnější produkt, tak ti ho dodají. Bude ale dražší. Optimum to nedělá jak píšeš, ale mají dohodnutou vyšší jakost a tak jím to ten výrobce takto dodává. Takže je nespravedlivé říkat, že čínské výrobky jsou nekvalitní a ty Evropské a Americké jsou super. I na Aliexpressu najdu velmi kvalitní věci. Nevidím ale důvod přeplácet zdejší překupníky jako je Proma, která kupuje ten nejhorší šrot, ale snaží se těžit ze své tradiční značky.
Je to už fakt dlouho, ale vypadalo to věrohodně. Německy předtištěný formulář na náměry vyplněný propiskou a podepsaný člověkem, stav stroje taky vypadal, že ho už někdo vybalil, zprovoznil a zabalil. Samozřejmě to mohli změnit a začít to dělat jak píšeš těsně po tom, co jsem koupil svůj.
S Číňany jsem dělal v jednom kanclu přes pět let a nějaký vhled do toho, jaké přístupy k práci jejich kultura má mi to dalo. Takže bych souhlasil s většinou toho, co píšeš, ale měl bych i pár výhrad. V některých oborech nebo pro specifické výrobky tu kvalitu neumí a nebudou ještě dlouho umět, ani kdybys jim zaplatil sebevíc. Oni ti ji slíbí, protože říct "ne" je pro ně tabu, ale pak nebudou umět dodat co sis představoval. Budou slibovat zlepšení znovu a znovu na každou věc, co ti nebude vyhovovat. Je na tobě, abys poznal, že tohle prostě nedokážou. Počet oblastí, které tohle postihuje, se neustále zmenšuje. V tak gigantické zemi se talent co se naučí něco nového vždycky najde.
Tempo změn není úplně závratné, vždyť povinnou školní docházku zavedli tuším 1986, na vyšší střední a hlavně vysokou se dostanou jen správně prokádrovaní a politicky nespolehlivý talent má smůlu, a na základce jejich jazyk nevyhnutelně zabírá přes 50% času výuky. Všechno dohromady to holt způsobuje nějaké limity na to, jak rychle může růst know-how a schopnosti i pro vybrané špičky v oboru, široké rozšíření toho know-how na každého v oboru pak ještě mnohem víc.
Potkal jsem mezi Číňany mnohem vyšší procento titulovaných inženýrů neschopných správně počítat procenta a trojčlenku než mezi jakýmkoliv jiným národem. A u žádného jiného národa jsem neviděl tak zakořeněnou neschopnost rozlišit mezi stavem "prošel jsem auditem, mám papír" a "plním požadavky normy i když tu zrovna audit není". Už je to pár let, ale nenašel jsem tehdy ani jednoho, který by to druhé neviděl jak zbytečné plýtvání penězi.
Reputace Číny pro nízkou kvalitu není tak odpodstatněná jak bývala, ale mrtvá ještě taky není.
Co myslíš "jehla na špíz" ???
Když bys šel na hrudník, tak stejně půjdeš na řídítka.
Chceš mi říct, že ostatní výtvory nebo běžné kola jsou méně nebezpečné? Zkus se trochu rozepsat prosím.
> "Co myslíš "jehla na špíz" ???"
Ten sloupek řízení, či jak to nazvat, pečlivě namířený na hrudník jezdce...
> "Když bys šel na hrudník, tak stejně půjdeš na řídítka."
Lituji, této větě nerozumím.
> "Chceš mi říct, že ostatní výtvory nebo běžné kola jsou méně nebezpečné?"
Nechci.
A šíleně mě tahá za oči "běžné kola", nebo "kola jsou nebezpečné". Ale to už je jen a pouze můj boj, nikdo mě to číst nenutí, že ano.
Myslíš takhle nějak?
Když ho to zepředu nakope (zavadí pedály), sklouzne rozkrokem do toho užlabí, přitom si vybije zuby o představec a ještě ho mlasknou po hlavě řídítka s neomezeným rejdem.
To celé pří rytí bokem do země.
eee, to si nemyslím. Nohy jsou poměrně nízko. Pokud zavadím pedálem a vuhodími to předek nebo i zadek, tak to bude rozhodně menší rána než na běžném MTB. Jednak nižší těžiště, a zejména dlouhý rozvor. Sedlo kdyby bylo tak jak je nakresleno, tak bude sloužit jako přední opora. Vyrveš nohy z pedálu, ale zadek zůstává na místě. to by musel být jo kopanec, aby to pružení nepochytalo. tomu se mi nechce věřit. No a právě těmi nohami lehce srovnáš a pokračuješ. to na krátkém lehokole neuděláš. Jedině na dlouhém s tím, že pohodlně dosáhneš nohama dolů.
OK, nedal jsem to a letím dolů. Díky menší trakci ve předu pravděpodobně půjde kolo na bok a já s ním. Pak je otázka zda stihneš vytáhnout tu nohu na kterou padáš nebo zůstane v pedálu a jdeš i s kolem na bok. Prostě je to třeba brát více méně jako čopra. Ten sice při pádu uteče ze zatáčky pryč, protože je těžší jako jezdec, ale taky padá na bok. Nemyslím si, že to bude vyhazovat vrchem. Spáše se bude padat skluzem po boku. Uvidíme.
Tvůj scénář je tak vhodný pro rychlost 10km/h.
Chopper v terénu s platformovými nášlapy, hruškou místo sedla, a řídítky ve výšce hrudníku.
Skoro to vypadá že běžně vozíš chrániče holení, kotníků, a sedíš na suspiku.
Padat na bok v terénu ti nevadí, chceš asi vycvaknout nohu a vstřelit ji tam.
Za mne ti říkám že to je nereálné i v 10km/h rychlosti, odpružené nebo ne, padneš na bok a budeš se v tom vehiklu zaklíněný v lepším případě smýkat dokud nezastavíš, v horším se ti zpříčí přední kolo, říditka ti to vyrazí z ruky, zlomí ti to žebra, a zdemoluje hlavu.
OK, takže chceš říci, že je to stroj na zabíjení a Ibex a ostatní lehokola jsou super a nic se nikomu nestane, nebo nevím o co tady jde? Na krátkém lehokole poletíš nejdřív střemhlav dopředu a po cestě si nabiješ koule o hlavové složení, kolo ti přejede nohy a nebo se cele na tebe převrátí. Prostě nenajdeš bezpečné řešení.
Troufám si oponovat, minimálně v tom, že dlouhé kolo bude vždy stabilnější a v situacích, když ty už letíš přes řídítka, tak se na dlouhánu krásně vezeš V horším případě zkoriguješ pomocí nohou a pokračuješ.
I na trojkolce se dostanu do problému. Kolikrát jsem už spadl, vyklopil se a kolo šlo přes mně.
No mimochodem chrániče a kombinéza ze svazarmu a pořádná přilba mi zachránila život, tak ano, do lesa na sjezdy určitě jedu patřičně oblečená. Nejsem takový frajer abych jezdil bez chráničů.
Však uvidíme v provozu.
Já si jako nadstandardně bezpečné kolo představuji třeba Azub Ibex se spodním řízením, protože při případné nehodě nic nebrání jezdci v opuštění vozidla. Z toho důvodu bych horní řízení nechtěl, ale vždycky je to něco za něco...
Favorita ber s rezervou, on stále věří, že v reflexní vestě na skládačce se mu nemůže nikdy nic stát... :-D
Ono to bude asi tak. na běžnou jízdu si troufám říct, že bude daleko bezpečnější než to co známe doposud. Tři hlavní aspekty... šlapání níže, pevná pozice bederní oblastí a tím pádem možnost korigovat stopami, možnost vyvažování trupem a rukama. K tomu stabilnější kolo jako celek (rozvor, kola, pružení). Spíše se stane něco jiného. Jelikož to posune možností jezdce více k terénním ambicím, nastanou nové situace se kterými se bude muset člověk naučit žít. Hold uvidíme:)
Hmm, tak možná vyhraje tao verze...
Jestli necháš rovná řidítka pod sedlem, pochybuji, že tam dosádneš, natož pohodlně zatočíš?
Hmm, tak tím je jasné, že se jedná o jakési cvičení v kreslícím programu a svůj vynález doopravdy nepostavíš. Protože jinak bys asi tak zcela zásadně neměnil koncepci stroje na základě nějaké internetové diskuse.
Nic proti tomu, hrajeme si různě. Já si zas na gymplu věčně kreslil důmyslné plánky modelových kolejišť H0, maje doma celé tři výhybky, a také jsem to nezrealizoval. Je hezké, když si lidé hrají.
Právě že prozatím zkoumám. Kdyby jste nebyli sebou a fakt věcně argumentovali, tak by se snadněji rozhodovalo. S tříkolkama mám dost zkušeností, ale s jednostopou nic. Proto jsem se taky v úvodu ptal a to platí nadále.
Říkej si co chceš. Je to tvůj názor. Jen bych prosil, aby jste psali když tak k tématu.
BTW: Nechápu naší českou povahu. Místo si pomáhat, tak se navzájem jen urážíme, vysmíváme a odrazujeme od tvoření. Zajímavé, že ve světě to není. Jen u nás. No, trochu je mi smutno, ale co nadělám. Možná časem:)
Pokud chceš věcnou argumentaci bez osobních demagogických výpadů budeš muset na jiné fórum. Tady je to bohužel ve většině případů v tomto duchu, ať je téma jakékoliv. Ale jsou i vzácné výjimky.
Tak a teď očekávám rekordní úlovek (-)
> "Místo si pomáhat, tak se navzájem jen urážíme,
vysmíváme a odrazujeme od tvoření."
K tomu mám ((18/2 + 1) - 4) / 3 poznámky.
Prga.
Lidi se berou šíleně vážně. Zkusíš přátelsky zažertovat, hodíš do placu žertík chytřejší či zas blbější, to každý podle svého Gustáva Husáka, no a lidi - místo aby se zamásli či ušklíbli, tak to hned považují za urážku, výsměch a napadení. Pak jsou z toho zbytečně nervózní a mohou klidně vyvést i nějakou nepředloženost, jako třeba sjíždět na kole Jeremenkovu šedesátkou.
V úzkém okruhu mých několika přátel do sebe "šijeme" poměrně často, nikomu to nevadí, a kolikrát si udělám legraci i sám ze sebe.
No a když se třeba dočtu, že mám na skládačce brzdit patami, tak si řeknu, pokus o vtip, sice ubohej, ale přeci jen pokus o vtip, a nevaří se mi z toho kŕv v tělesovi.
Ne všechno, co se v diskusi dočteš s dojmem, že je to namířené proti Tobě, je namířené proti Tobě. Třeba je to jen nejapný pokus o žert, i to se v životě stává...
Druga.
Nevím, co očekáváš pod pojmem "místo si pomáhat". Jestli čekáš, že za Tebe někdo cosi zásadního vymyslí, nakreslí, spočítá a předá Ti to na želez---, ne, bronzo---, ne, stříbr---, ne, na zlatém podnosu, tak to asi nevyjde, takhle to příliš nefunguje.
No a jestli Ti přijde, že jsem právě blábolil z cesty (což je klidně možné, a kdybych nedejpřírodo byl covidový opíchanec, tak by to bylo skoro jisté), tak si prostě řekni, že blábolím z cesty, a tím je to vyřízené. Netřeba tasit kord, kort korundový.
Netruchli, ti kteří tomu rozumí ti svůj názor už sdělili. Pak je tu hromada lidí, kteří nejsou schopni konstruovat a jen to se zájmem sledují. No a nakonec zbývá pár blbečků, kteří ti do toho budou pindat a tvářit se, jak jsou ftipní. Prostě to tu utni a seznam nás s mezivýsledky. Mně tohle například velmi zajímá a těší, ač jen sledování vašich argumentů mi činí potíže. Nejsem strojař.
Já netruchlím. Jen mně to mrzí, že jsme jací jsme. Hold je to asi úděl našeho národa:(
Také nejsem strojař. Od 15ti jsem hrával jako DJ, pak jsem dlouhé roky pracoval jako agent v modelingové branži a díky tomu začal fotit. Teď jsem sice stále fotograf, ale po 25ti létech cítím, že to chce změnu. Začal jsem trochu tvořit. Kdybych měl větší dílnu a materiál nebyl tak drahý, tak bych u toho zůstal. Stavěl jsem malé CNC frézky (cca 1,5tuny). A to se mi teprve chlapi smáli! Někteří, co se přijeli podívat jak to frézuje změnili názor, ostatní ale do dnes pomlouvají a vysmívají se. Hold je to závist. Jen si to přiznat:)
Ozvalo se mi pár nadšenců, kteří vnesli pár zajímavých myšlenek a to se cení. Takový byl i můj záměr. Nechci po nikom, aby mi něco navrhovali a počítali. Chtěl jsem jen kritiku. Konstruktivní. Místo toho tisíce prázdných slov, které nikomu nepomohly. Takže ano, vím jak to u nás chodí. Škoda.
Konstruktivní kritiku jsem ti napsal. To ses urazil a prohlásil jí za nepodložené teorie, tak tady teď prosímtě hlavně nebreč...
Největší blbost co člověk může udělat, je pokoušet se vést cizí projekt - osobní, mnohokráte opakovaná zkušenost.
Já nemám problém s žertovnosti. Koneckonců mi to má "polská" žena stále vypomíná. Ten náš typicky český sarkastický humor. Jak jsem již napsal. Mrzí mně, že na většině "Českých" diskuzních fórech převládá výsměch a frajeřina a k tématu skoro nic. A asi nejsem sám, kdo to tak cítí, protože spousta lidí právě z toho důvodu vůbec nepíšou veřejně, ale jen osobně. To je fajn. Jen mně to prostě mrzí, že jsme takoví... A proto úroveň českých diskuzí je opravdu mizerná. Škoda.
Ale takto to ve světě nefunguje, každá zkušenost a praxe je tam předmětem zpeněžení jako know-how.
Kdežto ty tady bezostyšně, a bez jakékoli zkušenosti s daným tématem, vytahuješ rozumy z lehokolové komunity, a hraješ na notu poloinvalidy, ale zároveň na tom chceš DH stylem jezdit po horách, a ještě to komerčně vyrábět.
Správně bys měl všechny rady zaplatit, nebo si najmout inženýra s lehokolovou praxí.
A to promiň, když ti to samotnému nedocvakne a nemáš v nose co je ergonomicky a konstrukčně špatně - snad ani u jediného řešení - my to za tebe nebudeme navrhovat.
Za knowhow se platí, žerty stranou.
Nejsem schopen posoudit kvalitu těch rad. Ale zajímá mne, zda si opravdu myslíš, že ty rady stály za nějaké ohodnocení. Z laického pohledu byly hodně různorodě...
Mne by spíš zajímalo proč dotyčný nemůže jezdit dál na klasickém uprightu (pohodově jako vyzrálý člověk), ale na DH jednostopém lehokole s tím nemá problém, a padat mu při tom nevadí.
Skoro to vypadá na snahu doktorů odradit jej od dalšího (se) mrzačení.
Ale promiňte mi, jaký je v tom rozdíl?
Bohužel ti nerozumím. Nevím co je to Upright, nevím čím se liší od DouwhHillu, jistě hodně. Prostě pro turistu jezdícím na zábradlí je to moc odborné. Mně Mrosconi těší svými úvahami a náčrty, kde zdůvoňuje proč to vypadá, jak to vypadá.
Ve 20ti jsem měl nehodu, nedal mi přednost opilý policista, a tak mám rozbitý obratel L3. Ten se špatně srostl a vstoupil mi do míchy. Tu tak trochu rozdělil. Zázrakem mám jen "malé" problémy. Je nás prý 7 na světě (monitorovaných) a jsem jediný chodící. Takže malý zázrak.
Situace se trochu zhoršila, začal jsem padat, paralýzy byly stále častější a tak jsem musel přestat jezdit. Před 10ti léty jsem jel naposled na kole a ujel jsem celých 5km než jsem spadl. Po 3h, kdy se mi vrátily nohy a zadek, jsem dotlačil kolo domu a to bylo naposled. Prostě to nejde. Takže není to z důvodu L5/S1 modus3, který mi operovali před měsícem, ale díky jednomu frajerovi, který nezastavil na stopce.
Náhodou jsem objevil ležící rotoped a na něm jsem byl schopný ujet klidně 50km i více, tak jsem si koupil Azuba X. To bylo bláhové, protože jsem myslel, že půjde jezdit po lese a trochu i rychlejší sjezd, ale opak byl pravdou. Tříkolka je proste lepší turistický trike a na to co chci se nehodí. Proto chci vymyslet něco, na čem se dají jet singletraky a trochu i rychlejší sjezd. Nějakým zázrakem mi drcání neškodí. Hold asi jsem neuměl najít geometrii kola, které by ty moje problémy řešily. XC vůbec, Enduro také ne a na DH se nedá jezdit do kopce. Jediné kolo na kterém jsem neměl problém byl paskvil v americkém stylu, takový ten šlapací čopr, kde člověk sedí jako na záchodě. Něco podobného jsem nakreslil jako návrh z horním řízením a šlapáním dole. Stačí takto? Nebo není něco jasné?
A možná bych ještě dodal soucit stranou.
S člověkem který je na hraně toho jestli chodí nebo ne, a nebrání se tomu o tuto schopnost přijít...
Tvoje úvaha že na jednostopém LWB, s velkým rejdem, budeš v terénu dostatečně stabilní, je chybná.
Využitelnost rejdu nad 15deg je pro udržení stability v nulové rychlosti nedostačující.
Stabilní to je jen když to jede rovně a chce se to vyklopit do strany ven, do zatáčky to přinutíš jen změnou těžiště nebo rejdováním předku.
Tadpole se zase při velkých zdvizích překlápí - chybí a i postrádá smysl příčný zkrutný stabilizátor.
Domluv se s Tripendem na licenci terénní varianty.
To je asi nejlepší rada co ti mohu dát.
Tripendo není do terénu. Ano, jde se projet lesem ale to není všechno. Nicméně jako prvotní myšlenka je to OK.
Jasně, žádné lehokolo nikdy nebude tak stabilní aby se bez zaváhání rozjelo z místa do prudkého stoupání a projelo všechny vlásenky šnečím tempem. To ale mluvíš o extrémech. Já celou dobu opakuji, že vím, že nelze nahradit běžná MTB. Tak mi skus říct, co je podle Tebe správné řešení. Kromě toho, že to nejde. Tak stejně nešlo propojit kdysi dva huby na 305m dálku a to ještě ručně zkroucenou UTP, protože manuálu napsali, že stohovat lze do 5m. A světe div se, asi 5 let to bezproblémově jelo a dokonce plnou rychlostí. Takže slovo nejde beru hodně s rezervou. Já hledám kompromis. Tak či tak to postavím, protože v to věřím. Možná přes zimu, protože teď to nejde. Zatím ovšem nepadla žádná konkrétní připomínka jen obecné fakty o tom že to z podstaty věci nejde. A to si troufám říct, že není pravda.
Vrátím se k jinému tématu a to rozložení váhy. Jaký je podle Tebe nebo Vás smysl udržování váhy tříkolky typu tedpole uprostřed trojúhelníku? Kolik konstruktéru zkusilo udělat něco jinak? Kluci z Azubu řekli, že to nebude řiditelné, že to nezatočí. Sami ale přiznali, že to nikdy nezkoušeli. Já jsem to upravil na jejích vlastním produktu a světe div se, jízdní vlastnosti se posunuly o třídu výš. Stačilo deset centimetrů dozadu. je to stejné jako u produkce obráběcích strojů. Jen litina, vše ostatní je na houby. Opak je ale pravdou.
Až vyřeším dilema zda tří a nebo čtyři kola. pustím se do té naklápěcí verze trike. Tím to všechno začalo. To teprve budetemít o čem pochybovat. Počítačem řízené naklápění, velké zdvihy...
Stabilizátor na svém trike mám a to dokonce vypínatelný. Pro technické úseky se bude vypínat a pro sjezd a běžnou jízdu bude zapnutý.
Slovo "nejde" bereš s rezervou, ale stavět ten stroj budeš až v zimě protože přes léto to to "nejde"... Jsi docela komik, víš to?
Nevím co máš na mysli udržováním těžiště "uprostřed" trojúhelníku tadpolu, ale tvoje tvrzení že se jeho posunutím vzad jízdní vlastnosti "posunuly o třídu výš" je bohapustá blbost.
Změnily se.
Možná způsobem, terý TOBĚ vyhovuje víc, ale že by to bylo OBECNĚ lepší bych si dovolil hrubě nesouhlasit - nic jako univerzálně nejlepší řešení NEEXISTUJE.
Posunutím těžiště vzad jsi ho posunul do "užšího" místa co se stability týče. Pokud se vlivem setrvačných sil při průjezdu zatáčkou celková těžnice posune mimo trojúhelník daný body dotyku s terénem, tříkolka se překlápí - vyrobil jsi do zatáček kotivější stroj.
Výměnou jsi získal vyšší schopnost brzdit, než to postavíš na předek a ztratíš možnost řídit, což pokud plánuješ prudké sjezdy a vpředu máš 203mm kotouče nemusí být nezbytně špatný obchod, ale VŽDY je to něco za něco!
Problematiku obráběcích strojů nemíním otevírat...
Nemáš pravdu. Prostě to vyzkoušej a sám uvidíš. Jestli pro Tebe trik, který stejnou zatáčku projíždí teď rychleji a jistěji, méně tančí při kadenčním šlapání (bavme se o rychlostí 50km/h a více), tak to už pak nevím co chceš. Mám najeto na testech Azubu X ve všech možných situacích tisíce km a troufám si říci, že poznám rozdíl v tom, jak se trike choval v daných situacích dříve a nyní.
OK, kdyby se jízdní vlastnosti změnily v neprospěch, tak bych asi těžko chtěl stavět kolo, které bude mít horší jízdní vlastnosti než to které už mám. Takže promiň, ale mluvíš z cesty.
Pojmy s dojmy.
Nazývej jevy pravými jmény a zahrnuj všechny proměnné.
OK, tak schválně na kterých trike jsi jezdil? Jak můžeš něco odsoudit aniž jsi to někdy v reálu vyzkoušel??? Promiň, ale to je opravu čecháčkovská pitomost. Prostě já to nemám, tak ty to taky nebudeš mít.
Tak co? Jel jsi na Azubu X? HP Scorpion Enduro? Jeetrike? A zkoušel jsi i jiné modifikace?
Ne, ale tvůj poznatek mne nijak nevzrušuje.
Azub je známý tím že v designu přenáší více váhy na přední kolo / nápravu.
Nejen Azub. Drtivá většina.
Mně zajímá odkud bereš tu jistotu, že se to bude chovat tak či onak, že píšeš takové věci. Tak se pochlub.
Já nemám problém uznat chybu, takže pokud budeš mít pravdu, oficiálně se omluvím.
Já ti píšu proč to funguje jak říkám. Ty mi píšeš, že to není pravda, protože to víš.
Nevim jak byla nastavená tříkolka na které jsi dělal svoje pokusy, ale princip funguje jak píšu. Kde je na tom posuvníku TVOJE ideální pozice je TVOJE věc.
Rychleji a jistěji bys zatáčku mohl projíždět snad v extrémním případě, kdy bys těžiště měl původně tak moc vpředu, že by zadní kolo samovolně ztrácelo trakci v důsledku nedostatku přítlaku, ale nezdá se mi, že by nějaký výrobce nastavil tříkolku TAK moc dopředu, takže takový extrém neuvažuju.
Napsat, že posunutím těžiště vzad se jízdní vlastnosti tříkolky zlepší, jako univerzální pravdu bez ohledu na cokoliv jen prokazuje, že si celou věc představuješ jako Hurvínek válku.
Pak ale neplakej, že s Tebou nikdo konstruktivně nediskutuje a že jsou na Tebe všichni zlí...
BTW, závidím ti formu, kdy ušlapeš 50+km/h, já se sám cestovní rychlostí přes 35km/h nedostanu.
OK, asi si tedy nerozumíme. Prostudoval jsem spoustu konstrukcí od Greenspeedu, přes TerraTrike po ICE a Azub a ano, universální geometrie není, ale většinově se těžištěm blíží ideálnímu středu trojúhelníku. To asi nemusím vysvětlovat co je tím myšleno. Díky tomu je v závislosti na rozvoru náprav poměr předek vs. zadek přibližně 60:40. Díky tomu je velmi odlehčeno zadní kolo a výhoda tříkolky jde tím pádem do pryč, protože nemáš trakci. To je jedná věc, ale o to mi teď nejde. Vím o čem mluvíš, ale tvrdím, že nemáš pravdu. Pokud si uvědomíš, kde se nachází aktuální těžiště sestavy (jezdec, trike, náklad), tak jde v zatáčce a při brždění ještě do předu a kolo se chove podobě jako stará Oktávka s nejtěžším možným motorem. Prostě nedotáčivost a těžkopádné ovládání. Když posuneš trochu váhy dozadu, v reálu se bavíme o 3,4 možná 5%, tak se jízdní vlastnosti mění v prospěch stability. Prostě zatáčku projedeš rychleji a jistěji. Trike není tolik vytlačováno ze zatáčky. Zároveň, což je neméně důležité, se ti rapidně zmenší "plavání" nebolí "rybí ocas" při rychlejším šlapání. A to nemusíš jet ani 50, už při kadenci 80 to krásně plave. Čím kratší rozvor, tím horší. Pockeťáci by mohli vyprávět. Pak už stačí jen trochu zvětšit odklon ve stylu F1 a hned se začne to kolo chovat daleko jistěji. O převrácení díky změny těžiště není ani řeči, to se prostě nekoná. To je dáno zejména výškou těžiště a rozchodu kol.
Prostě zjednodušeně... na konkrétním trike a to Azub Ti-flyX s 26" koly s 1,25" silničními plášti je moje kolo o poznání stabilnější oproti originálu. Po úpravě už nedostanu sedačku na stejné místo protože bych to musel zase upravit, ale oproti nejkrajnější "zadní" polohy originálu jsem o 10cm blíž zadnímu kolu. Díky tomu šlapání mám o 10cm blíže středu přední nápravy a proto se neprojevuji tolik síly od šlapání. Teď jsem schopný točit 110 i více a kolo se netřepe. Předtím se třáslo už při 80. Já jsem se nezměnil.
Opravdu, je dobé testovat.
Tak, a jsme u optimalizace.
Pravda není terminus technicus.
Důležitá je obálka pro daný případ.
Vše se odehrává za daných podmínek.
Zahrnul jsi body language?
A je měřitelný?
Koukám že došly argumenty. OK, tak asi se nedozvím, na čem jezdíš a jaké máš zkušenosti, co? Tak díky za pokec.
Trochu odbočím.
Například Quest má rozložení hmotnosti na nápravy přibližně 2/1=3, tedy na třetiny.
Díky virtuálnímu bodu otáčení předních kol lítá tento zleva doprava v rámci 3cm a ještě vykazuje jisté znaky klopení.
Sice tato tříkolka okamžitě pozbyde trakci na mokré trávě v menším kopečku, a má snahu jet po 2 kolech při každém rychlejším zatočení.
Nicméně i tak je to jeden z nejrychlejších velomobilů který se dá řídit pouhým natočením zápěstí i při 60km/h.
Ale pokud chceš v Questu projet pravoúhlou zatáčku, a nebudeš při tom pracovat s hlavou a rameny, co to kokpit dovolí, tak se z ní vyklopíš bokem už v 15km/h.
Pokud zapracuješ, projedeš ji i 30km/h.
Troufám si tvrdit, že AZUBí TiFly X na 26" kolech obecně nebude stroj z nejstabilnějších. Čistě proto, jak mu s velkýma kolama narostla výška, aniž by to reflektoval rozchod.
Tady máš AZUBí promovideo, je to v něm vidět vícektrát, ale nejhezčí ukázka oné NEstability je v čase 2:21
https://www.youtube.com/watch?v=IY-S7Xf5-Bc
konkrétně tady by těžiště blíže zadnímu kolu bylo 100% na škodu (vyšší šance že by definitivně letěl).
Do stability stroje vstupuje spousta dalších parametrů, já jsem na 20" předních kolech nikdy neměl problém, že by se mi stroj nedotáčivě hrnul zatáčkou vpřed, můj jediný problém jsou pneumatiky, které se prostě hroutí stranou při bočním zatížení.
Ano, při divočejších sjezdech na volnějším podkladu jsem se několikrát přistihl, že bych byl nejraději do přední nápravy zaklesnutý patami a ležel hlavou až za nosičem, ale to platí právě pro rychlý sešup a brzdy, při bočním zatížení je to krajně nevýhodná poloha.
Pokud jde o rybí ocas, mají ho všechny tříkolé stroje, tuším snad i Quattrovelo se mu úplně nevyhne. Ano, tím že většinu váhy nese předek se tomu efektu napomáhá, ale opět, tím že těžiště posuneš vzad abys bojoval s tímhle efektem znamená, že se vzdáš jiných kvalit jinde.
Je to o kompromisu. Většina výrobců ten kompromis zjevně staví jinak než by sis přál, to je prostě fakt se kterým musí žít drtivá většina lidí.
Rozložení hmotnosti rozhodně není jediná věc, která má na tohle plavání zadku vliv, dokonce bych šel až tak daleko, že je to efekt z principu věci neeliminovatelný v plném rozsahu. Pokud jsi ale přezul ty původní balonový drapáky za silniční 1,25 zároveň s posunem sedačky, troufám si tvrdit, že zásadní efekt byl spíš v těch gumách - výška profilu hraje nemalou roli jak v nedotáčivosti tak v plavání zadku.
U Quattrevela jsem si rybího ocasu nevšim, dojem byl spíše opačný, zadek vedl a byl přibytý k asfaltu i pod záběrem.
Ale nejel jsem v dešti.
A neměl jsem možnost testovat jej pod záběrem na okruhu.
Testoval jsem pouze maximálku rovně, a to 3x po sobě, na panelové cestě s 2cm skoky na 5m.
Vždy to skončilo při 54km/h, ale byl jsem notně fyzicky unaven z cca. 800km jízdy autem.
Velmi jistá a komfortní jízda bez ztráty výkonu od povrchu.
Pláště nehrají roli. Zkoušel jsem jích plno. Porovnávám vždy pouze porovnatelné a taky vše v úvodu vždy opisuji. Takže zopakuji... Chci trike s terénními schopnostmi, tak abych mohl lesem nahoru a rychlým sešupem dolů. Asfalt mně nezajímá.
Na kole mám teď tenké sliky jelikož nemůžu moc jezdit a jen tak točím nohama. Takže teď jezdím jen po cestách. Navíc mám totálně vybité čepy, protože to kolo není stavěno na jízdu v terénu.
Na trike mám ve předu kompromisní velikost a to 24/2,3" běžné DHFII a vzadu 27,5/2,8" DHRII. Alternativně 20/4" předek a 26/4,8" zadek pro písek nebo sníh.
Azub nestavěl nové kolo, ale naruboval velké kola na původní model TiFly 20/26. Chtěli zvednout předek, aby to mělo vetší světlou výšku. Je to ale málo. Já mám na svém projektu při nižším těžišti téměř 240mm světlou výšku. A to mám menší kola.
A teď to nejdůležitější. Tříkolka nebo quad bez naklápění nikdy nedosáhne potřebné stability. Je to nemožné. My ba mluvíme o odlišných typech trike. Ty o cestovních velomobilech a já o terénních. Takže tady je asi problém v komunikaci.
Celé mé snažení při návrhu terénního trike bez naklápění je o tom, jak udržet nejnižší možné těžiště soustavy a maximalizací trakcí na zadním kole. Udržení stability při rychlé jízdě a maximalizací zdvihu pro technickou jízdu terénem a sjezd. Trike nebude jezdit po singlech, ale spíše po širších cestách a počítá se s aktivním zapojením jezdce. Proto je taky sedačka pod ostrým úhlem a upravená pro snadné vyklápění zad. To vše u naklápěcí nebude muset být, ale to ještě dlouho nebude. Je s tím více trápení a jak vidíš, nikdo to komerčně nedělá. Oficiálně říkají, že by to bylo moc drahé, ale když se s nimi bavíš narovinu, tak řeknou, že je to moc zkomplikované a neumí to dořešit. Já také ne.
Vrátím-li se na začátek, tak mé pokusy probíhaly na novém kole s originály Smart Sam 2,25", pak a Maric Marry 2,5" a na uni MarathonRace 1,75" Testovací trať byla Lesopark Šárka a tři trasy z Ještědu.
Komplikovaný je spíše tebou požadovaný zdvih při klasickém typu příčně pákované přední nápravy, jejíž rozchod je omezený.
Valíš nám tady klíny jak jsi to posunul dál ale zatím jsi to ještě nedostavěL, natož to testoval.
Takže za mne: já ti věřím.
A v rovině víry bych to uzavřel.
Každý stroj má své limity.
Ostatní je propaganda.
Asfalt, nebo terén.
Opět nemáš pravdu, je to řešitelné včetně stabilizátoru. Zdvih 110mm při šířce 915mm.
OK, já vás poprosím o jednu věc. Prosím, nekomentujte ty moje příspěvky. Vždyť jsou to samé kraviny a výmysly, vycucané někde z prstu. Nemáte to zapotřebí.
Vycucané z počítače, s nereálným oskarem.
A nehledáme pravdu...
Většina výrobců jede zajetý standard, který léty nemění. Proč taky, Však funguje. Většina zájemců o tikes jsou lidé starší bez extra přehnaných ambicí. Ale najdou se i tací jako já a není jích málo. A neexistuje výrobek, který by byl pro ně určený. To bych chtěl změnit. Vozičkáři mají své Bowheady, Reaktivy a Jeetriky a mu trikeři nemám nic. Aby se neřeklo, tak se na pár modelů dalo větší kola a drapáky a prohlásilo se to za terénní tříkolky. Tak to udělali všichni. Nikdo nepostavil terénní trike. A co je zajímavé, tak nemalé skupina trikerů by ráda jezdila mimo kvalitní cesty a i ten nějaký rychlejší sešup po namáhavém výsšlapu by si užili ale není na čem. Azub X je nejlepší trike na světě, a já souhlasím, ale není schopný vyjet 20st stoupání po navlhlé trávě. Na rozbitější cestě vydrží čepy řízení tak 500-600km. Ostatní čepy jsou taky vymlácené po 1000-1500km. Při jednom dopadu jsem vyštípl na pravém kole kus náboje a uletělo mi kolo. To není nic proti Azubu, protože oni neříkají, že je to Enduro nebo sjezdové kolo. Je to prostě cestovní trike s MTB plášti ne větších kolech. Ekvivalent levnějšího XC. Kategorii enduro nikdo nedělá. Rozhodně ne německé HP Velo s názvem "Enduro":)
Jestli mohu se svojí troškou do francouzského mlýna, Mes chers... Nedávno mi napsal zákazník, že viděl moje videa na Youtube a že se mu moc líbí. Mazal mi medíček okolo kusadel, jak pečlivě pokládám na videu krytinu, jak pěkně jsem vysvětlil opracování světlíku a jak podrobně a zajímavě popisuji provádění průzkumné sondy. No a nakonec napsal, že vidí na jednom konkrétním videu pokládku dvou druhů polystyrenu, a že by chtěl vědět, co to je za materiál, protože si hodlá svoji střechu položit sám... :-)))
No co myslíš - napsal jsem mu, že mě chvála těší, ale že mu žádanou informaci neposkytnu. Neboť je to moje ňof-haf, které mě ži i ví a iňformace zdarma neposkytuji.
Měl ještě tolik slušnosti, že odepsal, že to chápe...
Když ještě maličko upravíš polohu trakčního činitele a provedeš určitá nezbytná zjednudušení stroje, budeš konečně tam, kde byl před dvěma sty lety Karel Bedřich Ludvík Kristian Drais se svojí Laufmaschinou.
Ale bacha, aby Ti z toho nakonec nevyšel psací stroj, nebo sporák.
;-:
Jo, tohle vypadá hezky. Takové jednoduché, všechny důležité body spojené rovně nejkratší možnou trasou, žádný zádrhel v tom na první pohled nevidím.
Z obrázku to vypadá, že řetěz povede skrz sedačku. Předpokládám, že to je optický klam a máš to nějak pořešené.
Možná kdyby bočnice rámu tvořily nosnou skříň a ne jenom držák šlapáku pod nosným červeným jeklem, ušetřil by se nějaký materiál i prostor. Jenom by to muselo být uzavřené i zespoda, protože otevřené účko není dost tuhé v krutu, a to by komplikovalo vyndavání baterie.
Kdyby se do toho skříňového rámu mohl schovat i celý řetěz, bylo by to super, jenom nevím, jestli to tvar převodníku a klik umožňuje.
Bude to takto... přední horní část bude ze dvou dílů a mezi nimi bude schovaný řetěz řízení. Toto bude tvořit důležitou nosnou část. K tomu se připevní bočnice, které půjdou až do konce, kde je umístěn čep tlumiče. Teď je tam další "hranol", ale ten tam nebude a bude to tvořit jak říkáš skříň. Celé to bude z 4 částí a lehce obrobitelné, takže optimalizace váhy možná.
Řetězová linka je jasná. V hlavním čepu je řemenice s možností úpravy poměru. Přední část je 53 nebo 55mm linka a zadní odpovídá náboji XL, tedy 177 šířce a nikde nedochází ke křížení. Počítám se třemi pohony. Jako ideální považuji Pinion E-1.12 a CarbonDrive. Druhá varianta je Shimano EP801+XT Di2 10-51z. Další je Rohloff E14 a CarbonDrive. Chtěl bych se vyhnout klasickému řetězu. Vše je na přímo, takže žádné napínáky ani kladky, které jen berou výkon. Takže řetězová linka by měla být ideální. AntiDive, Squat i další hodnoty vycházejí velmi dobře. Zadní kolo bude mít ve všech variantách 177mm. Pokud tam bude 40mm ráfek a klasické XT, tak bude symetrický výplet, aby netrpěly dráty jako u běžného bike. U Rohloffa je to jasné, ten je symetricky sám o sobě a v případě Pinionu to ještě musím promyslet. Určitě ale pohon bude pomoci řemenu.
pokud chceš mít mezi vidlicí a řidítky řetěz tak bych Ti doporučil dát tam táhlo (nebo pár táhel), chová se to lépe. Uvědom si jaké budeš mít na řetězu síly pro dokonalé napnutí.
Díky za příspěvek. Ano, táhla jsou běžně využívány a i na trike to mám takto.
Jenže...
Neumožní mí větší rejd než 45st! Počítám víceméně s řemenem HDT na karbonové bázi. Řetěz byl na druhém místě. Nefunguje program ContiTech, tak jsem nebyl schopný navrhnout řemen a tak jsem tam na zkoušku dal řetěz. Ale bude tam na 90% řemen.
Navíc bych chtěl vymyslet nějakou progresi, aby s větším úhlem natočení šel menší rejd řídítek. To s šišatými koly jde vymyslet:)
U řetězu bych se bál vůle, u řemenu navíc pružnosti. Neříkám, že to nemůže fungovat (záleží taky na průměru zubatých kol), ale vím, jak moc mi vadí i nepatrná vůle v Azubím spodním řízení, když se opotřebují ložiska táhla.
Nelineární převod z řidítek na vidlici je zajímavá myšlenka - mít dostatečný rejd pro otočku na silnici a přitom jemné a stabilní řízení při jízdě vyšší rychlostí rovně, by potěšilo (mám na Azubu navrtanou další díru kvůli zvětšení rejdu, jinak bych se při závodu nedokázal bez zastavení otočit okolo kuželu), ale netroufám si hádat, jak by se mozek s tou nelinearitou vyrovnával... :-)
Ono pokud ten Azub má stejné kloubové čepy velikostí M6 jako moje X, tak se nedivím, že mají vůli. Je to hodně poddimenzováno a čepy strašně rychle odcházejí.
Já je převrtal na M8 a je to trochu lepší, ale i tak by tam měly být M10, aby to něco vydrželo.
Samotný řemen vůli nemá. Běžně se takové řemeny používají na přesné aplikace a s natahováním není problém. Jiná věc je potřebné předpětí. To vychází tak kolem 800-900N. Ložiska to vydrží, rám rovněž, ale je fakt, že ten řemen musí mít minimálně 15mm šířku. Řetěz vydrží to samo, jen je ho třeba občas mazat a zkontrolovat. Na druhou stranu bude to schováno uvnitř a voda a nečistoty se tam nebudou jak mít dostat. Jen jednou za 3-4tis km bude třeba kontrolovat mazání.
Co se týče progresivity, tak to bych chtěl tak, že při malých rejdech řízení se bude vykonávat větší pohyb řídítek a opačně. Nad 35st by to mělo jít postupně dvakrát rychleji, čímž se usnadní manipulace v malých rychlostech. Naopak díky menším poměru kolem nulové pozici by měla být trochu jistější jízda po rovině a dlouhých zatáčkách.
Řemen se používá předepjatý, a bude předepjatý jen do chvíle než mu odejdou dvojice ložisek, pokud ta neumíš osadit s předpětím.
Řetěz se nepoužívá předepjatý protože už z principu toho není schopen.
Zapomínáš na dynamické gravitační složky - řetěz, ani řemen na toto nejsou stavěné.
Zavést 90kg statického pnutí do rámu který sám o sobě pruží je obdivuhodný nápad.
Tvoje úvaha s progresivností řízení je přesně opačná než by měla být, je vidět že jsi na tom nikdy neseděl.
Omyl za omylem.
Fascinující.
Ale postav to, ono to nějak fungovat bude, aspoň se na tom naučíš, teda do chvíle než tě to ve sjezdu překvapí.
Neměl si náhodou "nereagovat"?
Rám si neviděl na oči, nevíš jakou má konstrukci ale víš jak se bude chovat. Geniální. Předpětí řemenu jsem nepočítal, jen jsem si připomněl podobnou aplikaci, tak jsem t střelil od pasu. Navíc jsem chtěl napsat, že síly působící ve větvi budou asi 900N, což si myslím, že nárazově budou. Omlouvám se, to jsem popletl já. Nic méně, co tam můžu dát jiného? Táhlo odpadá pro svou omezenou funkčnost. A jak jsem napsal, přikláním se k řemenu a ten je poměrně bezúdržbový, obzvlášť v čistém prostředí.
Nevím, co se Ti nelíbí na "progresi", která způsobuje menší natočení řídítek při větším rejdu a opačně. Právě že ve větších rychlostech, kdy potřebuješ daleko přesnější řízení, nechceš mít takovou citlivost, aby každý malý pohyb rukou, ať už od nerovností nebo šlapání, způsobil velký pohyb řídicího kola. To je snad výhodné, nebo to všichni výrobci aut dělají špatně???
Můžeš mi prosím napsat na jakých konkrétně kolech jezdíš nebo jsi nejčastěji jezdil? Kouknu se ať vím o jakých zkušenostech se bavíme. To není nic proti, ale stále si myslím, že se tady bavíme "já o koze, ty o voze".
Auta mají 4 kola.
V principu s tebou souhlasím, pro manuální manipulaci mezi stromy výhodná vlastnost mít úhel natočení 60deg a jistou progresivitu.
Táhlem ji uděláš jedna dvě a nemusíš kvůli tomu frézovat elipsoidní řemenice.
Na mě je to moc složité :-(
Prosím o alespoň rychlý náčrt rukou/myší, jak táhlem vytvořit jistou progresivitu natočení kol podle natočení volantu.
Já o volantu nepsal.
Prosím o alespoň rychlý náčrt rukou/myší, jak táhlem vytvořit jistou progresivitu natočení kol.
single: "V principu s tebou souhlasím, pro manuální manipulaci mezi stromy výhodná vlastnost mít úhel natočení 60deg a jistou progresivitu.
Táhlem ji uděláš jedna dvě a nemusíš kvůli tomu frézovat elipsoidní řemenice."
Nebo tos také nepsal?
Různým poměrem poloměrů na které bude táhlo napojeno.
Je to v podstatě stejné jako řemenový převod, kde úhlové pootočení na poloměru převádíš v lineární posun a pak zpět v úhlové pootočení z poloměru.
Na rozdíl od řemenového převodu, který stále běží na jmenovitých poloměrech, táhlo ten poloměr "mění" (mění se průmět poloměru na směr svého působení).
KAŽDÉ řízení vedené táhlem je tedy variabilní, čistě z principu tedy u každého auta které má spojovačky (ty tyčky co trčí z hřebenu řízení skrz podběh a končí kulákem na ramínku těhlice) bude mít nelineární průběh.
Jsem líný to teď rozkreslovat nebo nedejbože 3D modelovat, ale takhle od pasu střelím, že průběh geometrie řízení bude v extrémních vytočení kol stát za prd (snad každá dodávka nechává při maximálních rejdech černé stopy), ale kvůli své obecné "jednoduchosti" a s tím spojené spolehlivost se to zanedbává, protože okolo středu to funguje dostatečně dobře.
Stále nad tím přemýšlím, jak jsi to myslel, ale nějak mi to nepálí.
Můj model s řemenicí je jasný. Jedna nebo klidně obě řemenice mají proměnlivé poloměry "okamžitého ramene", čímž je docíleno progresivity.
U pákového převodu ale jek docílit proměnného okamžitého poloměru? Bey dalších nějakých excentru a pohyblivých součásti to přece není možné.
ještě pamatuj, že nemůžeš přikrčit úhel 160st, protože jinak vyrušíš páku. A to je další problém, protože nedocílíš 75st natočení do strany.
Chápu jistou progresi v závislosti na různém natočení okamžitých "ramen" ale ta nebude lineární v tom pravém smyslu. A já potřebuji +75 až -75st.
Pokud bys měl někdy čas a trochu to popsal nebo více nakreslil, bylo by super.
Kritéria jsou jasné. Při nulové pozici nejmenší citlivost, tedy nejpomalejší převod. S přibývajícím rejdem větší citlivost až do maxima. Chtěl bych docílit maxima natočení řídítek 45-50st. Ono do těch krajních poloh se půjde v ojedinělých případech , ale člověk nikdy neví. Víš jak to je, s jídlem roste chuť:)
No tak to nevím jak bych to vytvořil. Tam je to přesně naopak. Jakmile překročíme určitou mez, tak to zpomaluje. Nebo se pletu? Vážně, zkus nakreslit jak by to mělo fungovat. Díky
Jednou pro vždy se pokusím odpovědět na tvou otázku ohledně cyklostrojů na kterých jsem jezdil.
V jisté době mne to zajímalo a tak jsem postupně vyzkoušel všechny možné varianty lehokol FWD, RWD, lowracery, semilowracery, midracery, highracery, vysoké tadpoly, nízké tadpoly, třístopé, dvoustopé, i jednostopé velomobily, fatbiky, fattriky, singlespeedy, furtky mého bratra, longJohny, Christianky odpružené skládačky, MTB, silnice, apod.
Svého času jsem praoval v týmu na vývoji závodního rámu pro silniční cyklistiku, a předtím v týmu designoval BMX komponenty pro soutěže.
Měl jsem možnost jezdit skoro na všech lehokolových prototypech mého bratra (které se vesměs vyznačují výbornou geometrií), a pak také jeho kamarádů, když mne to zajímalo.
Jediné, co jsem nerozjel bylo jednostopé Flevo, a spíše než seznam strojů pod zadkem, bych si vzpomněl na stroje s nepříjemným řízením nebo neefektivitou přenosu výkonu.
Nikdy jsem neřídil naklápěcí trike, a už o to až tak nestojím.
Skládal jsem uhlíková kola s různými typy pohonu, a zpracoval několik koncepčních studií a rešerží pro třístopý a dvoustopý velomobil, s jejichž přispěním tyto asi také vznikly.
Moje vzdělání je konstruktérské, bez engineerského titulu.
Stačí tak, nebo něco není jasné?
:D
Super, sice jsi vyjmenoval všechny možné typy, což je chvályhodné, nicméně ani jeden model. Zeptám se tedy jinak. Ten bratrův velostroj s nejlepší geometrii jde někde vidět? Můžeš poslat nějaké fotky nebo odkazy?
A konkrétně, jel jsi na Azub TiFlyX? HP Velo Scorpion Enduro? ICE FAT? Ty tři stačí k porovnání, protože jsem na nich zkoušel všelico. To by jsme pak mohli mluvit o konkrétních zkušenostech.
Nebo které to "komerční" kolo se Ti řídilo nejlépe. Jen připomenu, že se od začátku bavíme o "terénních" modelech, jak je v názvu vlákna:)
Tím zabiješ pointu tříkolky, neb si budeš lehat na bok.
Asi nejlepší radu bych ti na tohle téma dal proklikej se na stránky jistého NightRidera a na jeho pythoní náklaďák - seš tomu podezřele blízko celkovou koncepcí, s tím rozdílem že to máš vysoké, vratké a neobratné :-)
Úplne nanovo nechcem vyrábať. Uvažoval som o dvoch pružinách do kríža, ktoré by to v kľude udržovali v kolmej polohe a za jazdy neviem či by sa to chovalo ako 2kolesove leho s udržovaní rovnováhy. Nightridera som študoval, len on má nanovo komplet.
Ja chcem len toľko úprav,čo zvládnem sám vyrobiť.
Neznám tvoje možnosti, ale pokud uděláš čep pro podélnou rotaci na úrovni tý podlážky co máš vzadu, budeš mít scoje vlastní těšiště vysoko nad osou otáčení.
Nikdy jsem detailně nestudoval tu dynamiku rovnováhy bicyklu v závislosti na geometrii, ale jsem si téměř jistý, že to nebude fungovat jak si představuješ (jako jízda na běžném kole).
Nemusíš to nutně přestavovat celé od základu, ale opsat geometrii lze. Konkrétně mám na mysli osu a styl řízení.
Ten tvůj stroj má vysoko posez a od pohledu relativně úzký rozchod - to stabilní být prakticky nemůže (paradoxně by mohlo pomoct, kdybys naložil pár autobaterek třeba :-)). POkud bys ty zadní kolečka umístil ze stran ložné plochy, taky by to pomohlo stabilitě dost.
Doporučil bych tenhle dotaz přesunout sem:
https://www.nakole.cz/diskuse/30229...
Tohle vlákno je o něčem úplně jiném.
Já myslím že to bude přesně 3654 km, budeš muset rozšroubovat rám, sundat víko, rozebrat hlavu řízení, roznýtovat řetěz, umýt ho v myčce na řetězy, zkontrolovat jej opticky i měrkou, a zase jej tam obráceným sledem vrátit.
Nebo raději vyměnit řetězová kola i řetěz za nové, ale hlavně začít psát servisní knihu aby se náhodou nepřešvihl interval.
Ideálně kdyby to mělo budíky a samo to v 3,5 tisících zapípalo a napsalo to hlášku.
A nebo rovnou apku přes Bluetooth a postupem času bys ji mohl aktualizovat a prodlužovat lidem intervaly.
Ale nedal bych jim to zadarmo, vždycky by se to bloklo aby nemohli bez nejnovější aktualizace odjet.
Když porovnáme, kolik vydrží naběhat řetěz, který kolo pohání (u Ibexu přes 8 tisíc), tak u stejného řetězu použitého k řízení bych se opotřebení nebál.
Větší síly než v pohonu tam nebudou, nebude tam přehazovačka a ještě to chce hermeticky uzavřít... to by mohlo přežít i jezdce...
Problém s předpětím řetězu a setrvačnými silami od svislých rázů by šel vyřešit celkem jednoduše: toho řetězu stačí jenom dva kousky okolo ozubených kol na koncích, zbytek můžou být táhla. Lehčí a tužší než řetěz v celé délce a navíc v nich můžou být zabudované šroubovací napínáky.
Progrese bez napínáků by měla jít: dvě nachlup stejné elipsy, ta u řidítek natočená podélně, u kola příčně. Ale ruku do ohně za to nedám, netestoval jsem.
Progrese s táhlem udělat nejspíš nepůjde. Jedině asymetricky jako na tříkolce nebo v autě, kde každé kolo zatáčí na jednu stranu víc než na druhou. Jak to udělat symetricky mě nenapadá.
Jrr, to nebude nějak zásadní rozdíl. Bavíme se, že v rámci možností bude mezi 0-10st natočení kola odpovídat 0-10st na řídítkách a pak to poroste postupně mezi 10-60st na max 10-45st na řídítkách.
To je jako v autě a nemáme s tím problém. Drtivá většina jízd bude v rozsahu 0-30st. Více než 50-60st použiješ jen v krajních případech. Při manipulaci, mezi stromy a pod.
Na Azubu mám malý rejd a každou pátou zatáčku musím projíždět na vícekrát. To je poměrně limitující. Chtěl bych se toho vyhnout. Na Azubu narazím na okraj sedačky, ale kolo by ještě o 5st šlo a myslím, že i úhel mezi ramenem a spojovačkou by nepřekročil maximální mez. Zkoušet to ale nebudu.
> "To je jako v autě a nemáme s tím problém"
Že by se měnila velikost převodu z otáček volantu na směrové natočení kol, to jsem neměl ani na Liazce (vím, pravěk), ani to nepozoruji na soudobých dodávkách tak do těch 4 let stáří. Něco mi uniklo?
Nějak si to neumím představit ani na hřebenovém řízení, ani na šnekovém.
Maximálně jsou táhla na ovládání kol mírně k sobě ve směru jízdy, ale snad nemění velikost úhlu natočení v jednotlivých polohách volantu, to má vyrovnávat poloměry otáčení předních kol v zatáčce ve směru vlevo - vpraco.
Prosím Tě, na jakém automobilu to podle Tebe tak funguje, že se mění převod od volantu ke kolům? Ocením odkaz na nějaký technický popis, kde to bude uvedeno; ne jen nějaké dojmy. Díky.
Tzv. Variabilní převod řízení. Pokud mne paměť nezklame, přišla s tím Lancia Thema.
Je to standart, tak prosím nastudovat. Předpokládal bych, že takovou věc všichni znají. Minimálně ti vysmevaci????
Netuším, kdo, nebo co jsou "vysmevaci".
Na síti jsem nalezl:
"Variabilní převod řízení není žádnou novinkou, úplně poprvé jej nabídla Lancia v roce 1984 u modelu Thema. Postupem doby se tento systém zabydlel v celé řadě automobilů a to jak s hřebenovým, tak maticovým řízením. Ale vždycky ve spojení s hydraulickým posilovačem."
Dovolím si zopakovat: "Ale vždycky ve spojení s hydraulickým posilovačem."
A dále jsem nalezl:
"S nástupem elektromechanických posilovačů byla snaha nabídnout to stejné také s nimi."
"Tady údajně pomohl právě elektromotor posilovače řízení. U hydraulických systémů to problém není, a to díky vlastnostem proudění kapalin v uzavřeném prostoru."
- - - - -
Budeš tedy mít posilovač řízení elektrický, nebo hydraulický?
Přičemž hlásím splnění úkolu - nastudoval jsem. A Ty?
Super, takže víš o co mi jde.
Na to abych docílil progresi a to kontrolované mis stačí šišatá řemenice. S táhlu, jak píše "Single" to rovněž jde, ale opačně jak chci já.
Takže žádnou elektrárnu, hydročerpadla ani jiné záležitostí se konat nebudou.
Já jsem o progresívním řízení četl poprvé někdy před revolucí a je to běžná věc.
Zřejmě si tedy představuješ něco na způsob elipsovitého převodníku. Tam ale změnu průměru při pootočení, a tím i změnu délky řetězu, vyrovnává napínák řetězu.
Jak to budeš mít vyřešené?
To budou hnací i hnaná řemenice vůči sobě vyladěné tak, že změna průměru jedné se vždy v každém okamžiku vyrovná změnou průměru druhé?
Lze to vůbec?
> "Já jsem o progresívním řízení četl poprvé někdy před revolucí a je to běžná věc."
Já jsem o SBS modifikaci asfaltových pásů slyšel poprvé někdy v roce 1994 a je to běžná věc. Se divím, že to neznáš.
:-)
Však ano, tak je to správně. Jen se na to koukni z druhé strany. U toho převodníku jde o to, že se nemění rychlost ozubených kol a proto se musí kompenzovat délka. Um ně se mění rychlost kol a nemusí se kompenzovat délka. Elipsa je symetrická a využíváme pouze +/- 70st. Řemen by měl mít stále stejnou délku, protože o kolik se vysune vrchol elipsy vlevo, o tolik se druhá strana posune vpravo a tím napne řemen. Takže jse od primitivní řešení, které pákovým převodem nezajistíš. Proto jsem taky napal "Singe", že si to neumím představit a z toho obrázku jsem nepochopil o co mu šlo. Prostě musí se měnit délka jednoho ramene a to jinak než po elipse neuděláš. Takže nevím jak to myslel. Ale ano, pákový převod sám o sobě progresí má. Má ale omezený úhel rejdu a jakmile překročíš 65st, bude to dělat problém. Proto se přikláním k řemenu a ten může pracovat klidně až do pravého úhlu, což při délce rozvoru 1835mm by jistě řada jezdců ocenilo.