„Je čas na novou revoluci,“ říká národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek

Od června tohoto roku má Česká republika nového národního cyklokoordinátora. Jaroslav Martinek se nezastaví a neustále je v pohybu. Kromě toho, že sám aktivně sportuje, velkou část svého času tráví na cestách mezi Prahou a Olomoucí. Národní koordinátor naprosto odporuje zažité představě o státním úředníkovi – překypuje energií a nadšením pro svoje poslání, nepoužívá titul a obklopuje se schopnými lidmi, kteří s ním často nesouhlasí.

Jaroslav Martinek byl odborným garantem Bike konference na veletrhu Bike Brno v listopadu 2009.
Jaroslav Martinek byl odborným garantem Bike konference na veletrhu Bike Brno v listopadu 2009.
Foto: NaKole.cz

Kdo je národní cyklokoordinátor

Proč podle vás Česká republika potřebuje národního cyklokoordinátora?
O tom, kdo má v kompetenci cyklistiku, její rozvoj i podporu, se vedlo již mnoho diskusí na úrovni obcí, krajů i státní správy. Zasahuje totiž do několika resortů, které by ji měly společně podporovat. Proto je důležité, aby tu bylo jedno koordinační místo, přes které půjdou všechny informace.

Poprvé se o Vás veřejnost dozvěděla v roce 2004. Pro vládu jste tenkrát připravil dokument pod názvem „Strategie cyklistické dopravy v ČR“, který vláda ještě téhož roku schválila. Tehdy jste pracoval jako vedoucí oblasti nemotorové dopravy Centra dopravního výzkumu, v.v.i., (CDV). Změnilo se od té doby něco v souvislosti s vaším jmenováním?
Jsem stále zaměstnancem CDV, nezměnil jsem ani kancelář ani telefon. Funkce cyklokoordinátora vyžaduje spolupráci se širokou škálou lidí na různých místech. Proto si teď vytvářím pracovní tým odborníků, aby mi pomohli s přípravou návrhů změn, které by měly podpořit rozvoj cyklistiky systémově.


Na Šumavě s rodinou. Foto: Radka Žáková, plzenskonakole.cz

Jak jste se vůbec k cyklistice dostal?
Cyklistikou se zabývám celý svůj profesní život. Po promoci v roce 1993 jsem šel pracovat na olomoucký magistrát, kde jsem koordinoval podporu cyklistiky v Olomouckém kraji. V roce 1997 jsem odešel do CDV. Bral jsem to jako výzvu a musím říct, že jsem měl obrovské štěstí na lidi ve vedení.

Příprava vládního dokumentu tzv. cyklostrategie trvala zhruba 3 roky. Jak dnes hodnotíte tuto dobu? Splnila cyklostrategie vaše očekávání?
Když jsme to dávali do vlády, především jsme nechtěli, aby to byl jen další papír do šuplíku. Spíš je to podklad pro hledání klíčových partnerů, kteří nám pomohou uvést myšlenky do života. Z cyklostrategie se spousta věcí odvinula a dodnes je dobrým základem, na který se dá navazovat. Spousta věcí se nepodařila. Jsem ale přesvědčený, že v rámci našich lidských možností děláme maximum.

Když jsme plánovali dnešní schůzku, navrhl jste pražské hlavní nádraží. Kde vlastně žijete a jak často do Prahy jezdíte?
Bydlím v Chomoutově, to je maličká vesnička kousek od Olomouce. Kancelář mám v Olomouci, ale díky dobré veřejné dopravě není problém se rychle pohybovat mezi domovem a kanceláří. To stejné platí i o dopravě do Prahy, kde se vyskytuji v průměru jednou týdně. Spojení je perfektní, vlakem to trvá dvě hodiny deset minut. To znamená, že z Olomouce se do Prahy dostanu ještě rychleji, než třeba lidé z Českých Budějovic. Navíc ve vlaku pracuji, takže mi to ve finále vůbec nebere čas. A na hlavním nádraží mají WIFI připojení, takže jsem si zvykl odsud vyřizovat e-mailovou poštu.

Praha cyklistická


Foto: NaKole.cz

A jak Prahu vnímáte?
Já teď mám Prahu nejen cyklistickou ale i běžeckou. Vypadá to, že ze mě jsou nešťastní pražští běžci, protože jim vyhrávám jejich závody (smích). (Jaroslav Martinek běhá dlouhé tratě – pozn. red.) Běhání je pro mě velký zdroj energie. Abych mohl hodně pracovat, musím hodně běhat. Kdo to poznal na vlastní kůži, ví, že to funguje. Stačí 30 minut denně, aby začaly pracovat endorfiny, já ale raději běhám hodinu, až hodinu a půl. Teď jsem se zrovna vrátil z běhu a je to fantazie, cítím se nádherně, odpočatě. Když říkám: „Jezděte na kole, dělejte něco pro sebe,“ vím, o čem mluvím. Existují na to i nějaké výpočty a studie, ale to se asi nedá sdělit jinak než osobní zkušeností. Pohyb ti dá pohodu, máš víc energie, dokážeš mnohem líp uvažovat.

A co Praha na kole, Praha cyklistická?
Praha se obrovsky zlepšuje. V podmínkách ČR je to cyklistické město a může sloužit jako vzor. Vzpomínám si, jak jsme se v roce 2003 smáli, že by Praha mohla být cyklistická. Dnes je Praha tahounem, experti z Prahy jezdí učit třeba do Pardubic. Praha je v kontextu České republiky a v porovnání s ostatními městy na tom velmi dobře.

Ale v Praze podíl cyklistické dopravy stěží přesahuje 2%…
Není to podílem cyklistické dopravy, máte tu něco velmi důležitého. V současné době se v Praze sešla příznivá konstelace faktorů. Je tu silný politik, který drží nad tím procesem ochrannou ruku, do cyklodopravy jsou zapojeni magistrátní úředníci, chce to veřejnost a v Praze působí osvícení projektanti. To jsou základní čtyři podmínky úspěchu. Cítím tu napětí mezi úřadem a neziskovým sektorem, ve výsledku to ale Prahu posunuje dopředu. Navíc má Praha obrovský intelektuální potenciál. Vytvořilo se tu takové uskupení lidí, které umožnilo realizovat změny v neuvěřitelně krátké době. Zkušenosti navíc ukázaly, že lidé začnou jezdit na kole podstatně více, jakmile je hotová základní síť bezpečných tras.

A co říkáte argumentům o omezeních, kterými jsou kopcovitost Prahy, nepřístupnost historického centra?
Kola s převody zvládnou jakýkoli kopec. Navíc je dnes velká nabídka elektrokol, které mohou používat i senioři nebo lidé, kteří se nechtějí zpotit a potřebují jezdit v civilním oblečení. Toto neberu jako věrohodný argument – vždyť i Uherské Hradiště je vlastně zčásti kopcovité město, což jsem byl sám překvapen. Stejně tak italská Brescia, jedno z předních cyklistických měst. Jestli dnes Praha není zaplněná cyklisty, pak ne proto, že by tomu bránily přírodní podmínky.

Co byste poradil lidem, kteří chtějí hledat cestu?
Tento život mi opakovaně ukazuje jednu pravdu. Pokud má někdo nutkání něco udělat, říkám „běž a udělej to“. Neexistuje jedna univerzální rada. Každý z nás má jiné možnosti a schopnosti. A každý může prospět i v rámci svých malých možností. Pokud chceš, cestu si najdeš – to je moje zkušenost. A teď jsem četl dobrý citát od Václava Havla: „Naděje není v tom, že věci, které děláš, dopadnou dobře. Naděje je v tom, že máš jistotu, že věci, které děláš, mají smysl.“

Kde stojí podle vás Praha v porovnání s ostatními městy?
Nechtějme po Praze moc. V roce 2005 neměla vybudovanou prakticky žádnou infrastrukturu. Když dnes mluvíme o Praze, hodnotím její úžasný tah na branku, hodnotím, co se tam děje, ne počet kilometrů. Ani přítomnost strategického materiálu nemusí nic znamenat, když tam nejsou lidé, ochotní a schopní jej naplňovat. Vždyť Praha měla od roku 2003 usnesení, které se nedodržovalo. (Usnesení Rady HMP č. 0544 z 29. 4. 2003 obsahuje bod, kterým se Praha zavazuje zahrnovat cyklistická řešení při rekonstrukcích a nové výstavbě komunikací – pozn. red.) Cením si ochoty, vůle a odbornosti – to jsou klíčová slova.

A která města v ČR byste označil jako cyklistická?
Tradičně vnímané označení „cyklisticky přívětivá“ města už neplatí. Města, která jsme ještě před pár lety označovali za dobré příklady, dosáhla svého stropu. Dál je brzdí legislativa, která nedává projektantům dobré možnosti, jak dělat města pro cyklisty. V tomto se mohou učit i taková města, jako Pardubice nebo Hradec Králové.

Čas na revoluci


Foto: NaKole.cz

Kromě Strategie rozvoje cyklistické dopravy jsou vašim hlavním počinem pravidelné cyklokonference. Ta poslední se odehrála v květnu v Královéhradeckém kraji. Můžete stručně popsat, jaké závěry přinesla?
Když jsme tvořili její program, tak jsme cítili, že je potřeba začít to dělat jinak. Už by to nemělo být jen o tom, co se kde udělalo, o „success storries“, nebo o základních tématech, proč vůbec podporovat cyklistickou dopravu, ale otevřeně hovořit i o problémech, které ji brání v dalším rozletu. První den ukázal, co by se mohlo změnit v legislativě, či jak je třeba vnímat plánování cyklodopravy. Druhý den pak naznačil, jaké kroky bychom měli udělat k tomu, abychom mohli lépe využít obrovského potenciálu rekreační cyklistiky.

Konference měla podtitul „je čas na další revoluci“. Proč?
Jde o to, že v současné době nás brzdí tradiční rozdělení pravomocí. Je potřeba udělat zásadní změny, včetně změn zákonů. Vývoj ale zatím naznačuje, že to bude spíše „sametová revoluce.“, tedy aspoň doufám. Přeci jen za těch posledních 10 let se udělal obrovský posun ve vnímání cyklistiky, kdy kolo si pomalu získává své místo na slunci. Bylo to i vidět na reportáži České televize o pražské cyklojízdě, která se konala 20. září. Před pár lety by se o tom hovořilo jako o akci pár bláznů. Dnes to je téma v hlavním vysílacím čase.

Jaký je život po konferenci? Podařilo se něco realizovat během posledního půlroku?
V otázce cyklodopravy jsme se pustili do dvou oblastí. Pokusit se o realizaci legislativních změn, které brání rozvoji cyklistiky a nastartovat dlouhodobý proces osvěty mezi úředníky a politiky, že podporu cyklistické dopravy není možné spojovat jen s výstavbou samostatných cyklostezek. Do komplexní sítě cyklistické infrastruktury přece patří i cyklistické pruhy na komunikacích, či zklidněné zóny. Síť by pak měla zaručit bezpečný, pohodlný a rychlý pohyb po městě. Změnu je nutné učinit i v takových cyklistických městech, jako jsou Pardubice či Hradec Králové, o čemž jsem již hovořil. Vraťme se ale k tomu prvnímu bodu, změna legislativy. Na konferenci bylo prezentováno 16 námětů, které se v této chvíli projednávají na Ministerstvu dopravy (MD). Lépe řečeno – byla vytvořena pracovní skupina při MD, která pracuje s danými náměty. Celkem proběhly již tři schůzky, kdy všichni tuší, že pod vedením současného ministra dopravy se dá asi hodně věcí prosadit. Prochází se paragraf po paragrafu, slovíčko po slovíčku. Uvidíme ale, kolik změn se dostane do zákona. Některé absurdity by se ale změnit 100% měly. Uvedu jen dva příklady. Cyklostezka vede podél silnice a při jakémkoliv křížení s polní cestou, nebo jen s odbočkou na pole je cyklostezka ukončena, aby hned vzápětí byla znovu obnovena. Může se tak stát, že na 150 m úseku je 20 značek (konec, začátek, konec, začátek atd.). Nebo jiný příklad; problémem všech projektantů je převedení společné stezky pro pěší a cyklisty přes pozemní komunikaci. Mají jen dvě možnosti – buď to udělat jako přechod pro chodce, pak musí cyklista slézt z kola, nebo jako kombinovaný přechod a přejezd v normové šířce 8 m.

Myslíte si, že Česká republika má co nabídnout cykloturistům ze zahraničí?
Asi každý, kdo rekreačně jezdí na kole, ví, že naše republika má co nabídnout. Jak se o tom ale dozví zahraniční cykloturista? Když jsme teď realizovali mezinárodní konferenci na veletrhu Bike Brno, požádal jsem jednotlivé kraje, aby mi zaslaly své propagační materiály a byl jsem překvapen, kolik jich bylo. Jenže propagační materiály a mapy nám šly vždy. Když jsem ovšem chtěl pro zahraniční účastníky připravit přehled webových odkazů se zaměřením na cyklistiku, tak jejich zběžná analýza odhalila velké nedostatky. To jen potvrdilo závěry z cyklokonference, že je třeba se zabývat marketingem rekreační cyklistiky mnohem hlouběji, než jsme tak doposud činili. I proto jsme na konferenci pozvali německé a rakouské hosty, aby nám ukázali, jak se dělá marketing u nich.

To jsme tak špatní, že to nedokážeme podchytit?
To by asi bylo silné kafe, kdybych prohlásil, že jsme špatní. To rozhodně ne. Vždyť jen v mnoha regionech už proces změny nastal a snaží se vytvářet velmi zajímavé produkty. Ty je ale zapotřebí propojit do jednoho silného národního produktu. A ten nám zatím chybí. Tak trochu to plyne i z naší historie. V roce 1996 jsme vytvořili nad mapou teoretickou základní páteřní síť cyklistických tras, podle které jsme začali značit dálkové, regionální a místní cyklistické trasy v Česku. V té době jsme proznačovali jakékoli cesty, ať už lépe nebo hůře průjezdné, silnice II. a III. třídy. V dané době to byl pokrok, že tu vůbec máme nějaké trasy. Ale cyklotrasa jako by se stala symbolem marketingu. Kdo má více kilometrů cyklotras, ten dělá více pro rozvoj cykloturistiky. S tím pak byly spojené mapy a propagační materiály. Zapomněli jsme, že cyklotrasa je pouze nástrojem pro marketing. Konference byla o tom, že nám měla otevřít oči v tom, že jsou různé typy cyklistů s různými požadavky. Jinde pojedou rodiče s dětmi, jinam senioři, jinam terénní cyklisté a jinou trasu si budou vybírat dálkoví cyklisté. Naším úkolem je najít klíčové typy cyklistů a pro ně připravit produkt na míru. Bohužel tyto informace často cyklotrasy neposkytovaly, a pokud ano, tak nebyly vidět na první pohled.

Mluvil jste o zadání, které konference přinesla. Máte už v ruce nějaké konkrétní výsledky?
Čtyři měsíce po konferenci se vykrystalizovaly dvě aktivity spojené s propagací cyklistiky na národní úrovni. Za prvé jsme se dohodli s Asociací turistických regionů, že v létě příštího roku bude podán projekt na rekreační cyklistiku do Integrovaného operačního programu. V tomto kontextu probíhá první analýza dat z regionů a proběhnou první přípravné schůzky. Druhý úkol je spojen s definováním nové sítě páteřních tras ČR, která by aktualizovala tu z roku 1996. V uplynulých 13 letech bylo postaveno více jak 1000 km nových cyklostezek a další se plánují. Takové množství se musí odrazit i na kvalitě sítě páteřních tras ČR. Stávající páteřní trasy byly proznačeny po nejlepších možných komunikacích, ale při stavu před 13 lety. Jak se budují nové cyklostezky, je potřeba páteřní trasy vést jiným způsobem. Třeba cyklostezka Bečva, to je trasa, která je sice regionálním produktem, ale ve svém regionu by se logicky měla stát páteřní trasou.

To vypadá na komunikaci s několika stovkami osob z ministerstev, krajů, turistických regionů, obcí a měst, ale i neziskových organizací. To jste na všechno sám?
V současné době již mám pracovní tým, ve kterém jsou zastoupeni odborníci jak na cyklodopravu, tak na cykloturistiku. Podklady k uvedené problematice i chystané novinky si každý může najít na internetové adrese www.cyklostra­tegie.cz, která se nyní strukturou i obsahem postupně mění. Vzájemná výměna informací je velice důležitá pro další vývoj a ukazuje se, že jednorázové cyklokonference již nestačí. Proto také připravujeme newsletter s pozvánkami na akce, informacemi o nově otevíraných stezkách a o novinkách v cyklodopravě a cykloturistice vůbec, který rozesílám všem, kteří se zabývají podporou cyklistiky. Každý, kdo by ho chtěl dostávat, mi o něj může napsat na [email protected]. Stará čísla jsou ke stažení na už zmíněném serveru www.cyklostra­tegie.cz.

Vypadá to, že před vámi leží obrovský balík práce a rozhodně velká očekávání lidí z mnoha stran. Nebojíte se toho trochu?
Pro mě není důležité, jestli jsem úspěšný. Klíčové je, abych zůstal věrný myšlence, pro kterou pracuji. Život mě naučil nelpět na vítězství. Vím, že jsem dostal velkou šanci. Už to je pro mě obrovská výhra, můžu dělat svou práci a zároveň mě to naplňuje. To je moje šance na tento život.

Text rozhovoru byl zveřejněný na oficiálním serveru Magistrátu hl. m. Prahy „Praha cyklistická“.

Fotogalerie

Jaroslav Martinek byl odborným garantem Bike konference na veletrhu Bike Brno v listopadu 2009. S rodinou na Šumavě. V dresu CDV. Na veletrhu Bike Brno Jaroslav Martinek běhá na dlouhé tratě. Jaroslav Martinek jako běžec.
Jitka Vrtalová, 14.12.2009
Do vaší knihovny

Každý kopec se zvedá … VÝŠ

Milan Silný
Volné pokračování knih „Každý kopec má své ... NEJ“ a „Každý kopec stojí za ... TO“.
Dobrá zpráva pro všechny milovníky náročných stoupání a fantastických sjezdů. Další kniha Milana Silného je na světě. Jedná se o jeho…
299 Kč

Šťastná to země

Rosťa Gregor
Koloputování okolo Československa a jiné příběhy
„Co je to štěstí? Mít radost na duši a neubližovat tím druhým. Může tak být, milý čtenáři? Moje duše se raduje na cestách. A taky se …
279 Kč
Blogy

U mě dobrý aneb ideální místo pro cykloturistiku

 ()
Rád bych se s Vámi podělil o některá místa, cíle, krásy či tajemství tří oblastí. A to Holešovska, Kroměřížska a Zlínska.  Začnu v Holešově, který se pro mě, v tuto chvíli, stal přechodným „domovem." Samotný Holešov vybízí k návštěvě zámku či přilehlého parku. Mimo jiné je zde i židovský hřbitov.…
Marťas004 | 12.11.2016

Česká Sibiř, Táborsko a Třeboňsko aneb dovolená třech chlapů

 ()
Po týdenní červnové dovolené v Krnovském výběžku - Osoblažsku, Fogin vybral jako další místo pro cyklodovolenou část naší země, kde jsme ještě nebyli a to Českou Sibiř. Jako základní kemp byl zvolen Kemp Orion, který se skládal asi z 30ti chatek, sociálek a restaurace. O České Sibiři jsem věděl…
ondrapisklak | 09.11.2016

Bradlo – mohyla M. R. Štefánika

 ()
Viděl jsem již hromadu různých památníků. Na Slovensku jsem navštívil při různých zájezdech památník na Dukle, muzeum SNP V Banské Bystrici, Jankov Vršok a některé další, ale mohyla spoluzakladatele Československa M. R. Štefánika na Bradle se mým cestám nějak vyhýbala. V minulém režimu, kdy se…
jarpal | 05.11.2016

Expedice 112 Z Mnichova do Petrohradu

 ()
Prší! Jak jinak. Prší celý týden. Předpověď na víkend je ale poměrně příznivá a tak jsme vyrazili. Tedy zatím jsem vyrazil sám, soused Pepa se připojí. Je 16. června 2016. Vystoupil jsem z Pendolina v Plané u Mariánských Lázní a teď tu stojím pod stromem u nádraží a přemýšlím, co dál. Zdá se, že…
Stanley58 | 12.10.2016

Trasa Praha – Brno za čtyři hodiny

Na kole, po lesních cestách a s blouděním. Myslíte si, že není možné ujet na horském kole trasu Praha – Brno (Navíc přes Rokycany) s blouděním v lesích za čtyři hodiny? Je to možné! Až dočtete, pochopíte. Ale od začátku. Ten začátek je kousek pod Prahou, v Nepomuku. (Znalci jednoho nejmenovaného…
Stanley58 | 05.10.2016

O čem se mluví:

Elektrokola objednávka z Číny včera v 23:37
Ostatní – cyklo Zaujalo 145 včera v 23:36
Vyjížďky, srazy, akce Antivánoční anticyklojízda 2016 aneb Hekynenův memoriál včera v 23:07
NEcyklo Nejlepší vtip XXXVI BEZ CENZURY včera v 22:39
Zaujalo 144 včera v 22:31
Technické rady Jaka 20"-skladacka na vylety včera v 21:49
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

102 cyklistů (8 přihlášených)

U mě dobrý aneb ideální místo pro cykloturistiku

Rád bych se s Vámi podělil o některá místa, cíle, krásy či tajemství tří oblastí. A to Holešovska,…
Marťas004 | 12.11.2016

Česká Sibiř, Táborsko a Třeboňsko aneb dovolená třech chlapů

Po týdenní červnové dovolené v Krnovském výběžku - Osoblažsku, Fogin vybral jako další místo pro…
ondrapisklak | 09.11.2016

Bradlo – mohyla M. R. Štefánika

Viděl jsem již hromadu různých památníků. Na Slovensku jsem navštívil při různých zájezdech památník na Dukle…
jarpal | 05.11.2016